Lil si Charlieho změří pohledem pěkně odspodu až nahoru a vtáhne rty dovnitř. Po jeho ujištění pohledem vyhledá jeho oči a věnuje mu úsměv. Je ráda, že není jeden z těch, kteří ji odsuzovali proto, jak vypadá a mysleli si o ní, že je namyšlená. To Lil vážně není a ani nemá tu potřebu. Dokonce nebývá ani mnohdy tak uvolněná. Vlastně, povětšinou je dosti napjatá, díky svojí paranoie. Nyní ale ne a dokonce s Charliem i vtipkuje. Ten se toho chytne a ihned Lil odpoví. Ta se jeho větě zasměje. "Bohužel tě budu muset zklamat, ale já opravdu z nebes nespadla." Na oko se i zatváří smutně, když svěsí spodní ret dolů. Doplní to vše ještě o nevinný pohled a následné zamrkání řasami. Někdo by jí i uvěřil, že je nevinná. Opak je ale pravdou. Lil je ledasco, ale rozhodně ne nevinná. Tím pádem se za anděla považovat opravdu nemůže. Její výraz ala nevinná dívenka jí ale nevydrží dlouho. Jak by taky mohl, když je přesný opak nevinnosti. Musí tedy Charliemu při jeho dodatku o stvoření pekel dát za pravdu. Zvedne ale volnou ruku a se zápěstím zahýbe do strany, přitom i zakroutí prsty. "Ani to není pravda, ale je to už více pravděpodobné." Dodá, rukou si prohrábne vlasy a šibalsky na svého společníka mrkne. Pravdou totiž je, že kdyby Lil byla věřící, tak by musela počítat s tím, že skončí v pekle už jen za to, jakého má otce a co byla nucena pro něj dělat. Nad tím ale nikdy nepřemýšlela. Chtěla se vlastně jen dostat ze zlaté klece a to se jí povedlo. Nemůže popřít, že si to náležitě užívá a s Charliem konverzuje nenuceně. Proto i při zmínce pohádky jej vnímá. Musí se nad tím trochu zamyslet, protože jí maminka nějakou pohádku říkala jako malé. Lil si tedy přiloží prsty na rty a zadívá se na moře, když se snaží vzpomenout, co to jen bylo za pohádku. Netrvá dlouho a Lil si vzpomene. Prsty si tedy ze rtů oddělá a podívá se na Charlieho. "Ano, například o Neználkovi." Řekne nakonec Lil a zakření se na Charlieho, aby pochopil, že měla vážně na mysli čtení pohádek a ne nic jiného.
Jakmile ale došlo téma na pravou Ruskou vodku, Lil se neubránila tomu, aby sdělila Charliemu své domněnky. Nechce ho ale přesvědčovat slovy. Lil má raději činy, než sliby. Proto jen přikývne na následný dodatek, protože se s ním naprosto ztotožňuje. "Zkusit se má všechno...nebo tedy, co sám chceš." Doplní jeho slova a souhlasí s nimi. Lil se taky mnoha věcem nebrání, například adrenalinu a nemá strach. Ale i ona má své meze, přes které nejde asi jako každý.
V ústraní si dokonce Lil vyžádá, aby jí Charlie zazpíval. Zjistila si totiž o něm, že je zpěvák. Nechala si ho totiž trochu prolustrovat, než s ním šla sem. Co kdyby to byl nějaký úchyl nebo tak. Charlie kupodivu souhlasil bez sebemenších problémů. Lil se tedy poštěstí mít soukromý, krásný, byť krátký koncert. Ten ocení potleskem nebo aspoň náznakem potlesku, protože se jí jeho zpěv vážně líbil. S tím se ani netají, proč taky. Upřímně sdělí Charliemu svůj názor a ani ji nepřekvapí, že zpívá někde po barech. Ale zdá se jí to málo. Sjede ho tedy pohledem a pousměje se. "Nenechám si ujít ani  jedno, protože se mi tvůj hlas vážně zamlouvá, ale... spíš bych tě viděla někde na pódiu, než v baru." Dodá Lil, aniž by přemýšlela nad tím, zda je to vhodné říct. Ale taková ona už zkrátka je. Někdy mluví rychleji, než myslí. Raději se tedy napije, aby na chvíli zmlkla a musí uznat, že jí drink, který Charlie namíchal chutná čím dál víc. V tu chvíli jí je prozrazeno, na co všechno Charlie hraje a Lil jen obdivně přikývne, když si kelímek oddělá od úst a olízne si rty. "Umím si tě představit u obojího, takže mě to ani nepřekvapilo." Pronese a následně vyprskne smíchy. "Já? Občas na nervy.. Bohužel na nástroje jsem talent nezískala. Vlastně jsem neměla po kom." Pokrčí nad tím rameny a poté se šibalsky usměje.  "Ano, to je pravda. Ale já jsem v jiném oboru. Studuji módní návrhářství." Prozradí mu bez problémů, protože nevidí důvod, proč by mu neměla říct pravdu. Je na to i patřičně hrdá a jestli se tím bude i jednou živit, tak se jí splní sen. Jedna věc už se jí ale povedla, tak třeba dosáhne i tohoto. Je totiž dost cílevědomá. Ale taky se ráda baví. Nemůže si tedy odpustit to, co řekne na akce a je ráda, že to vezme Charlie tak, jak to vezme. Věnuje mu vděčný úsměv a dál už se o tom nebaví. Bere to prostě tak, že když se něco bude chystat, tak jí to Charlie sdělí, za což mu bude vážně vděčná. Lil si totiž nechce nechat ujít už ani jedinou akci. Vynechala jich za ten rok tolik, že má co dohánět. V jednom ale měl Charlie pravdu. Lil neřešila, co bude a vnímala jen, co je teď. Svým přikývnutím tedy potvrdí jeho slova a ještě se nadechne. "Přesně tak, minulost nezměníš a přemýšlet nad tím, co bude, je také nesmysl." Doplní ještě a mrknutí mu opětuje.
Následně se ale zamračí, když pronese, že jsou zvláštní národ. I když, něco na tom asi bude. "Jsme hrdý národ. Muži jsou u nás hlavy rodiny a ženy takové ozdoby. To je vlastně i důvod, proč jsem raději tady.." Prozradí mu Lil, protože ona rozhodně žádná ozdoba být nechce. Ani nehodlá poslouchat muže na slovo, to dělala doteď a to jen z toho důvodu, že to byl otec. Ale to taky skončilo a nehodlá s tím začínat. To ani omylem. Ruské ženy jsou ale takové, podřídí se a často opravdu utratí majlant, aby vypadaly dobře. Někdy ale nejsou tak bláznivé jen Rusky, jak se ukáže. I na této palubě se objeví dívka, která vypadá, že si spletla akci. Lil si ji prohlédne a vyslechne si Charlieho. Ohlédne se na něj a zasměje se. "Myslíš ženicha? To mi musíš dát vědět... se jen tak nevidí." Řekne ještě Lil a pak už nechá ty dva být. Otočí se k nim dokonce i zády, aby ji nelákalo se na ně dívat a věnuje se Charliemu. "Musím mít, když se chci věnovat tomuto oboru, živit se tím." Vysvětlí, jak to má a proč má takový přehled. Lil se totiž hodně zajímá o módu a pozná už dost prací předních návrhářů. Každý má totiž něco svého, co charakterizuje jen jeho. Laikům se to může zdát všechno stejné, ale Lil pozná rozdíly.
Téma módy však nechá ta tam a nadchne se pro nápad, který vzejde od jejího společníka. Ihned s ním souhlasí a hodlá se odebrat převléct. Předtím ale ještě Charliemu věnuje pohled a zasměje se jeho větě. Lil umí na skútru opravdu dobře a je hodně soutěživá. Málokdy prohraje a když, tak to bývá těsné. Nebrání se totiž téměř ničemu a spoustu věcí má už vyzkoušených. Skútry k nim patří také. Netrvá tedy dlouho, kdy se u nich objeví už připravená v plavkách. Nechá si dát vestu a čeká na svého soupeře. Ten se objeví co nevidět a po chvíli už je i on ve vestě a na svém skútru. Závod tedy může začít.
Lil je opět ve svém živlu a jde to vidět. Nebojí se přidat plyn a dokonce si i stoupnout. Voda jí stříká všude, ale ona si to užívá. Nemá na sobě tunu makeupu, aby jí tekl po obličeji. Řasenku má voděodolná, takže žádná nehoda nehrozí. Ohlédne se tedy s úsměvem na Charlieho a očekává, co bude chtít jako odměnu nebo navrhne za výhru. To, co ale Charlie navrhne Lil překvapí a zvedne nad tím udiveně obočí. Ale vlastně proč ne. "Dobře, takže to bude twerk, protože ten neumím ani já." Doplní ještě sázku a když Charlie souhlasí, otočí se zpět k lodi a pořádně se do toho opře. Hlavu otočí před sebe a soustředí se jen na jízdu na skútru. Nějak ani nevnímá, že je Charlie hned těsně u ní. Je to vážně vyrovnané a až do poslední chvíle to vypadá na remízu. Lil ale ke konci udělá takový manévr a nakonec vyhraje. Zastaví tedy u lodi jako první a na tváři má vítězný úsměv. Poupraví si vlasy a posadí se, aby si mohla odepnout vestu. Počká na Charlieho a věnuje mu pohled s vítězným, lehce šibalským úsměvem. "Už se na to tvoje třepání zadkem těším." Zazubí se a vstane. Muž, co má skútry na starosti jí nabídne ruku. Lil se ho chytne a dostane se s jeho pomocí na palubu. Tam mu poděkuje a nechá si sundat vestu. Sklopí pohled na své plavky a poupraví si je, aby jí nikde nic nevykukovalo. Poté pohlédne na Charlieho a očekává nějaké jeho výmluvy nebo dokonce návrh, že bude odveta...

Věděl, proč jí říká, aby se mu nesnažila nakukat, že jim zrovna teď - jaká by to byla náhoda - hraje její oblíbený song. Tušil, že by se o to mohla pokusit a měl jistě pravdu, protože něco podobného se stane i přesto, že ji upozornil, aby to na něj ani nezkoušela - prostě ženská. Nedají si říct a nedají; takové už prostě jsou, že? Je to samé překrucování, vytáčky a otáčky, jen aby dostaly, co chtějí, i když jde jen o hloupý tanec. Zakroutí nad jejími pokusy hlavou a krátce se zasměje. "Nerada se vzdáváš bez boje, co?" poznamená pobaveně a zatěká pohledem přes její obličej. Zatím je odhodlaný jí nevyhovět, proto se taky nedá do žádné akce a jen na ni blbě kouká. Má přece jen radši, když se hraje podle jeho pravidel a jeho pravidlem je, trochu se opít. Nakonec zase toho nechce tak moc, pak s ní protančí třeba celý večer - po kapce alkoholu se mění ve velmi společenskou bytost. Tanec sice není jeho nejsilnější stránkou, ale není na tom ani tak špatně, že by se Sofia musela bát o své hezké botičky. No prostě jí to pak předvede v plné parádě, jen mu musí dát čas a trochu zázračného džusu.
Jakoby to Sofia konečně pochopila, objedná jim dvojitou tequilu, za což jí věnuje něco mezi ohromeným a potěšeným výrazem. Nečekal, že se takhle rozjede, bál se, že bude celý večer usrkávat šampaňské - aspoň tak to od ní vyznělo -, ale v tomhle se evidentně spletl, za což je ovšem rád. Tequilu by pro ně sice nezvolil, ale nehodlá to řešit; alkohol jako alkohol, hlavní je účinek, ne? Dál celý překvapený kouká za odcházející obsluhou, než svým pohledem opět utkví na Sofii a usměje se. “Dvojitá? Jak vlastně vypadá to tvé pití s mírou?” rýpne si do ní a uchechtne se. Na to se jí možná měl zeptat hned, nemusel by se pak strachovat, že s ní bude nuda. Dokonce si tím získá jeho přízeň natolik, že už začíná uvažovat o koupání - po tomhle by si to zasloužila. Nemluvě o tom, že by si jen opravdu nerad nechal ujít její svlékání. “Fajn,” vzdá se, ale jako prohru to zase tolik nebere; pokusí se z toho vytěžit co nejvíce. “Piješ, takže jsem na řadě s plněním přání,” pronese to, jako by neměl postranní úmysly, vše dělal jen z dobroty svého srdce a vděčnosti, že ho v opíjení nenechá samotného. Dá se říct, že je to vypočítavost převlečená za vděk a spravedlnost. Nemyslí si však, že by to Sofia nějak zkoumala, podle jejich hravých úsměvů hádá, že je stejně jako on myšlenkami u svlékání, anebo třeba jen přemýšlí nad osvěžením, které jí oceán dopřeje. To je nakonec fuk, hlavně, že nezkoumá jeho pohnutky.
Zanedlouho poté jsou před ně postaveny panáky s tequilou, které jim Sofia rozdělí rovným dílem. Vymění pivo za panák a pozvedne ho v přípitku. “To bych si přeci nikdy nedovolil říct, možná naznačit.. ale říct? Nikdy,” zalže s potutelným výrazem ve tváři a ťukne do jejího panáku. Pravdou je, že když je otrávený, nemá problém to člověku vpálit do obličeje a je mu jedno, jak se potom dotyčný cítí, nemá být hňup. Upřímnost prostě někdy bolí no. “Do dna, Argent,” popožene ji a sám to do sebe, načež se zaksichtí, protože je tequila hnusná, a zapije to pivem. Tolik k tomu, že nechce působit jako ožralecké hovado, ale jinak to prostě nejde, potřebuje se zbavit pachuti, kterou po sobě tequila zanechala. Nato zase všechen alkohol odloží a zkontroluje, jestli ho Sofia poslechla a vypila úplně všechno, ale také jestli z toho zrudla, protože on sám bojuje s horkostí, která se mu vehnala do tváří. Alkohol a slunce, to je vážně špatný nápad, ale co už. “Jestli jsi dostatečně posilněná, můžeme jít,” navrhne pak a vstane, aby mohli skočit do vody, jak slíbil. Není sice ještě namol, ale ví, že je to jen otázka času, než se mu alkohol usadí v hlavince, a než se uvolní. Natáhne k ní ruku, aby jí pomohl vstát a přitom nahodí rošťácký pohled. “Čas na svlékání,” řekne a pokud jeho ruku Sofia přijme, zavede ji po schodech do nižších pater, kde je snad nějaké místo, odkud se dá skočit do vody. Jakmile dojdou na místo, udělá s ní otočku, aby si prohlédl, kde se to její oblečení odepíná. Má to zip, anebo musí zatáhnout za tu slušivou mašli, co má na boku? Udělal by klidně obojí, ale nakonec najde zip, takže mu přijde zbytečné rozvazovat i mašli. Natočí si ji zády k sobě, přistoupí k ní a dá jí vlasy stranou, aby je za ně nezatahal, až bude bojovat se zipem. Poté, co jí pomůže ze šatů, sám se svlékne do spodků a skočí ní do vody, kde si krátce zablbnou, než se opět vyškrabou na palubu. Nato jim nechá donést další pití, které budou popíjet než je slunce vysuší. Potom se oblékne a vezme Sofii na parket, kde se s ní spíš plouží, než ze by to s ní rozjížděl jako v Pomádě, ale to jí musí stačit - občas to doplní otočkou, aby neřekla, že je to moc monotónní. Následují další panáky a tak dále, dokud nemá dost a nezmizí v jedné z kajut.

→ konec hry

bye bye LIL

„Ne? A já tomu tak věřil,” pokroutil naoko zklamaně hlavou, když mu bylo oznámeno, že Lil nespadla z nebes. Takové srandičky by mu šly, nezávazný flirt, vtipkování místo vážných debat, no to je prostě něco pro něj, a je rád, že s ním Lil mluví ve stejném duchu a sama jej podpichuje. Přitom díky tomu jejímu nevinnému pomrkávání řasami by o to víc věřil, že na Zem sestoupila z nebes, nicméně z tohoto omylu již byl vyveden, proto se vytasil s novou teorií, se kterou byl očividně více úspěšný. „No tohle? Já čekal večer s počestnou slečnou...” šokovaně si zakryl ústa, díky čemuž svou rukou mohl skrýt pobavený úšklebek, který se mu usilovně dral na rty, „ale ne, teď to aspoň bude větší zábava,” jeho herecké výkony opadly a on odtáhl ruku, čímž odhalil ten šibalský úšklebek, a ještě věnoval své nepříliš andělské společnosti mrknutí jistě hodného čerta, ke kterým má Lil dle svých vlastních slov blízko. Ačkoliv tvrdila, jak blízko peklu má, je mu jasné, že při zmínce čtení pohádek v soukromí, rozhodně nenabízí nic víc, což je na jednu stranu škoda, Lil je opravdu pěkná slečna, na druhou stranu je rád, že není dívkou úplně pro každého. Je to samozřejmě volba každého, nijak neodsuzuje, ale občas jej ta nedobytnější děvčata lákají o něco více (a jindy se nechá svést, a sám tomu napomáhá, zkušenou femme fatale, zkrátka si užívá života, ale to je úplně jiný příběh). „Hmm, tak o té jsem nikdy neslyšel, asi jsem taky takový neználek,” zakřenil se nad vlastním vtipem, zcela smířen, že se tu baví jen o pohádkách a ničem víc (a smířen byl i s tím, že onu pohádku zřejmě nikdy neuslyší). Nedá se ovšem říct, že by truchlil, jelikož byl značně povzbuzen debatou o ruské vodce - o kvalitním alkoholu se vždy bavil rád, i když to byla vodka, která mu příliš nejela, nu přesně jak říkala Lil, zkusit se má všechno (dokud člověk chce, consent is real), proto její slova s nadšeným úsměvem podpořil, dokonce zdvihl palec vzhůru na znamení souhlasu.
Předvádět se mu nikdy nedělalo problém, proto bez váhání zazpíval několik svých veršů Lil, ačkoliv podmínky nebyly úplně ideální, ale pro krátkou ukázku to stačilo... a pokud bude mít zájem (nepředpokládal, že by jej odmítla, což soudil nejenom podle jejího nadšeného výrazu), rád se jí předvede někdy v lepších podmínkách než na hlučné lodi, dokonce by si třeba mohl něco i připravit, ne tahat z patra. „Taky bych byl radši na pódiu, věř mi, ale lepší zpívat někde, i když je to takové pseudo vysvětlení, než nikde... holt talentů je ve městě spousta a člověk je rád za jakoukoliv možnost,” svěřil se zcela upřímně a pokrčil nad tím rameny, nijak osobně si to nebral, naopak si to přeložil jako lichotku, možná i doporučení, kterým by se skutečně rád řídil, nicméně na nějaká velká pódium zatím ještě neměl možnosti, zkrátka byl málo známý, a když to zkoušel, dali přednost jiným jménům. Rozhodně ale neplánoval přestat, hudba je jeho životem a on je přesvědčen, že se na to pódium (mimo školní akce) prostě jednou dostane! „A díky,” dodal ještě, aby se vrátil k pochvale ohledně jeho hlasu, a věnoval Lil jeden ze svých upřímnějších, ne tak sebevědomých, úsměvů. Poté se napil svého drinku, než se vrátil ke své sebevědomé nátuře a pochlubil se, jaké všechny nástroje ovládá. „Jsem rád, že mě vidíš jako multi talentovaného hudebníka,” zasmál se a smekl před ní pomyslný klobouk. „Tak minimálně mně na nervy nehraješ,” zavrněl sladce a to provokatérské doplnění o slůvko prozatím si nechal sám pro sebe. Rozhodl se totiž být spíše milým a na chvilku odložit to jejich vzájemné popichování, no rozhodně měl v plánu se k tomu ještě vrátit zpátky, jejich slovní přestřelky ho baví, jen je třeba čas od času upřímně zalichotit. „Páni,” překvapeně vykulil oči, z módy asi byla prvním člověkem, kterého potkal, „tak to mi třeba jednou navrhneš nějaký outfit, až budu mít to velké vystoupení na pódiu,” navrhl s úsměvem a sice to myslel spíše ze srandy, no jednak by se tomu vůbec nebránil, jednak kdo ví, třeba na sebe někdy v daleké budoucnosti doopravdy narazí bez předchozí domluvy přesně v takové situaci. Svět je malý, alespoň se to říká, tak proč by se to nemohlo stát, hm? „Přesně moje řeč,” souhlasil nadšeně a o to víc si byl jist, že si dnešní večer užije. Pokud je zde s někým tak soustředěným na přítomnost, je to zaručená zábava (jako kdyby to nevěděl už několik dlouhých minut, že se s Lil bude bavit skvěle).
Všiml si toho mírného zamračení a hned věděl, že neměl o jejím národu nic říkat, avšak on to nemyslel nijak odsuzovačně, jen se podivoval nad přístupem jejich žen, nijak jim to ale nevyčítal. Navíc se ani příliš nezaměřoval na to, kdo je z jakého národu, dokud je s těmi lidmi sranda, mohli by být i třeba z druhé strany zeměkoule a jemu by to bylo úplně fuk, což se jí už chystal i říct, nakonec se ale zdálo, že se o svých národnostech hádat přeci jen nebudou. „Pokud jim to vyhovuje,” broukl neurčitě a více se k tomu už nevyjadřoval, stále se cítil na příliš tenkém ledě a nechtěl pokoušet své štěstí a pohnojit si večer jen kvůli nějakému státnímu příslušenství? Tak za to mu to rozhodně nestálo, je tedy vcelku vděčný, když oba dva přesunou pozornost na slečnu ve večerních šatech. „No dobře,” slíbil nakonec Lil, že jí dá vědět, až vyzpovídá Sebastiana ohledně té jeho nevěstinky, načež se s navrácenou dobrou náladou obrátil zpět ke své společnosti a nechal ty dva svatebčany, aby si užili večer. „Tak to chápu,” kývl na znamení pochopení, samozřejmě že se budoucí módní návrhářka musí vyznat, jak jinak by se mohla trefovat do vkusu, že? On sám módě příliš nerozumí, kromě tedy toho, že má rád barevné a výrazné košile, ale to se pojí spíše s jeho extrovertní povahou než s citem pro módu, proto nechá konverzaci plynout dál, daleko od módy.
Skútry se ukázaly jako skvělé zpestření večera, a dokonce se domluvili i na závodech, ačkoliv Charlie už teď tušil, že prohraje, Lil totiž byla se svým skútrem nějak podezřele sžitá. I on se bavil, adrenalin pumpoval v jeho žilách a vlíval mu radostný úsměv do tváří, nicméně rozhodně nevypadal tak přirozeně jako Lil, přesto necouvl a rozhodl se závodit o taneček. „Twerk?” zasmál se, řádně motivován k výhře, protože stejně jako Lil, ani on neuměl takto vrtět zadkem. Bohužel, i přes tuto velkou motivaci a veškerou snahu, kterou do toho vložil, u cílové rovinky zavrávoral a Lil díky elegantnímu manévru vyhrála, zatímco on málem spadl do vody. Nakonec se sice udržel, ale dorazil jako poražený. „Kdo by se netěšil,” vyplázl na ni jazyk, zatímco slézal ze skútru. Sice byl poražený, ale uměl porážku přijmout s grácií, hlavně když se na něj tak šibalsky usmívala a očividně jí dělalo radost, že ho porazila. „Ale je teda pěkně nefér, že musím dělat něco, co ani ty neumíš,” zaprotestoval alespoň trošku, nicméně odvetu ani nenavrhoval, jelikož mu bylo jasné, jak by to dopadlo, a bál se, že by si pro něj vymyslela další úkol. Navíc stejně mezitím se ke skútrům přiblížila jiná skupinka, tak nemělo cenu tu čekat. „Skočím si pro košili a jsem ready,” oznámil jí, ukázal, kde se potkají, a vypravil se pro košili a pro své věci, co mu kamarád hlídal. Během minutky byl zpět u Lil, případně na ni počkal, pokud se šla převléct, a jakmile byli opět spolu, vzal ji za ruku a odvedl ji k pomyslnému tanečnímu parketu, když už to lidi rozjížděli. „Ale žádná videa, i když to bude určitě lákavý,” varoval jí a důležitě jí před obličejem zavrtěl ukazováčkem, načež se poposunul více do centra dění a po chvilkovém houpání se do rytmu a čekání na refrén začal vrtět zadkem do rytmu tak nejlépe, jak mu to jen šlo (takže celkem špatně). Chvíli takhle zadkem třepal, věnoval Lil vytlemený pohled, a pak se zavlnil celý a natáhl k ní ruku. „Myslím, že už jsem se ztrapnil dost, přidáš se?” a pokud souhlasila, vtáhl ji do tanečního kruhu a tentokrát se s ní už pohyboval do rytmu normálně, žádné pokusy o twerk.
Zbytek večera strávili v dobré náladě, chvíli pobyli na parketu, zašli na další drink a chvíli si i povídali, možná znovu zkusili skútry, zkrátka se skvěle bavili a čas utíkal jako blázen, najednou totiž kotvili zpět v přístavu a společná jízda měla končit. Jako správný gentleman se nabídl, že Lil doprovodí domů, tedy na kolej, a ona souhlasila. Zdálo se mu, že chvíli váhala, ale nakonec svolila a on ji doprovodil ke dveřím koleje. Bylo mu jasné, že nic víc zkoušet nemá, přesto se naklonil k její tváři, aby se s ní rozloučil alespoň pusou na tvář - příště se jistě dostane dál. Po příslibu dalšího setkání se s ní rozloučil a s hladinkou v krvi zamířil zpět ke spolku, kde se svalil do své postele a prospal celý den tak do oběda.

"Zklamaný? To mě opravdu mrzí." Pronese na oko smutně a svěsí přitom spodní ret. Také sklopí mírně hlavu. To jí ale vydrží jen malou chvilinku a pak se zazubí. Takové popichování ji baví a je ráda, že jí to opětuje i Charlie. Už z toho důvodu je přesvědčena, že s ním se rozhodně nudit nebude. Proto na něj šibalsky mrkne na oplátku, když vyřkne, že bude zábava. Lil se totiž nudí strašně nerada a když se tak stane, ihned má potřebu něco vymyslet. S Charliem ale nemusí, protože on nevypadá na typ, který by chtěl jen stát a povídat si. Což je na jednu stranu dobře, ale na druhou.. mohl by si vyložit něco špatně. Proto nejspíš ani neměla zmiňovat onu pohádku. Ale naštěstí to nevypadá, že by si to Charlie vyložil jinak, než to bylo myšleno. Lil totiž není dívka, která by šla do postele s každým, právě naopak. Tyto myšlenky ale zahodí a ani je nevyřkne nahlas. Naopak. "Kdo ví, třeba ti ji jednou povím." Pronese místo toho a pokrčí nad tím rameny. Je pravda, že ji neslyšela dlouho, ale třeba si vzpomene. To ale nyní nemusí řešit, protože dnes mu ji povídat nebude. Třeba příště, u popíjení pravé Ruské vodky..kdo ví.
Nebudeme předbíhat. Ale pravdou je, že ji Charlie zaujal a to i svým hlasem, který se poslouchal opravdu dobře. Z toho důvodu také zmínila pódium. Ale zřejmě to Charlie pochopil jinak. Měla tedy potřebu to uvést na pravou míru. Svou ruku položí na jeho paži a mírně ji stiskne, když se snaží zastavit tok jeho myšlenek. "Nemyslela jsem to zle. Právě naopak, tvůj hlas je tak pěkný, že tě vidím na nějaké velké akci. Dokonce si představuji i ten dav se zapalovači v ruce, jak se pohybuje do rytmu hudby..i když v dnešní době spíše s mobily. Ale víš jak to myslím." Usměje se na něj a při té představě se uculí. Vážně si myslí, že to Charlie dotáhne daleko a ona se bude pyšnit tím, že s ním byla na akci. Příště si musí říct o autogram. Za pár let bude mít velkou cenu a ona může být první, kdo ho bude mít. Z těchto myšlenek ji vytrhnou až další slova jejího společníka. Sjede ho pohledem a také se napije. Jakmile kelímek oddálí od rtů, olízne si rty a pohlédne mu do očí. "Já nevím proč, ale vidím tě jak u kláves, tak i s kytarou. Mimochodem, obojí je sexy." Při těchto slovech se k němu mírně nakloní a pronese to tiššeji, než zbytek vět. Zase se narovná a uchechtne se. "To jsem ráda, protože v tom jsem vážně dobrá." Kývne hlavou a musí se tomu zasmát. Její otec je z ní nyní určitě totálně na nervy. Jeho dceruška totiž přestala dělat, co on chtěl a to je ..šokující. Lil je ale spokojená, protože kdyby dál dělala, co otec chtěl, nejspíš by teď tady nebyla a tak dobře se nebavila. Hlavně ji i bavilo mluvit o tom, co dělá.. ovšem ne každého to zajímalo. Charlieho to ale očividně oslovilo. Jeho údivu se pousměje a následně zvedne obočí nad dalšími slovy. "Moc ráda! Dokonce už bych měla i pár typů, co by mi na tebe sedělo." Prozradí mu a sjede ho celého pohledem. Protože co si budeme, Charlie je pohledný a ne málo. No a jako bonus je to, že není žádný slizoun nebo kluk, který by se za každou cenu snažil dostat se jí do kalhotek. A pokud ano, tak to dělal sakra dobře.
Téma o jejím národu je tak trochu tenký led. Ale Lil by ho nebránila nějak vehementně, protože vlastně ani neví, jak žijí běžní lidé díky tomu, že byla ve zlaté kleci v podstatě celý život. "Upřímně? Neuznávám to a jsem pro rovnocennost. Protože ve vztahu nemá vládnout ani jeden, ale láska." Dodá ještě moudro, kterého se drží a nikdy by se nad nikoho nepovyšovala jen proto, že je z vyšší vrstvy. Ale ani by se nenechala ponižovat jen protože je žena. Zkrátka ví, co chce a co ne. Více k tomu už ale neřekne, protože jejich pozornost odvede slečna, která zvolila ne příliš vhodný outfit. Ale ani u ní nezůstanou dlouho. Lil totiž není typ, který by si vyžíval v pomluvách a už vůbec ne žen. Přejde to tedy jen úsměvem. Je to totiž nakonec její věc.
Zanedlouho už v plavkách na skútru je Lil ve svém živlu. Adrenalin miluje a nabídka závodu se zkrátka neodmítá. Jednak i proto, že ví, že skútr vážně umí ovládat. Návrh twerku není pro ni gilotinou, ale pro Charlieho ano. Se smíchem kývne hlavou. "Chci tě vidět třepat zadkem." Pronese laškovně Lil a ještě to doplní o mrknutí, když Charlieho míjí. "Sázka je sázka a třeba mě někdy uvidíš, jak třepu zadnicí. Ale přebornice v tom nejsem." Dodá ještě a pak už se do toho opře a zvítězí. Na skútrech se nezdrží, protože je na ně fronta. Lil tedy přikývne na slova Charlieho a sama zmizí v kabince, aby se mohla zpět převléct. Vůbec jí nevadí, že má vlhké vlasy. Je to právě osvěžující. Nezdržuje se tedy s žádným upravováním a už je u Charlieho. Nechá se vzít za ruku a odvést na parket. Tam se Lil zastaví. Dva prsty s přiloží ke rtům, naznačí olíznutí a pak je zvedne. "Slibuji a já vždy dodržím slib." To řekne bez jakéhokoliv úsměvu zcela vážně, protože přesně tak to je. Lil vždy drží slovo. Sama se začne vlnit do rytmu hudby a poté, jakmile Charlie začne twerkovat se rozesměje, tleská a vypískne. Nevěřila, že to udělá a hlavně mu to i jde. Sice vypadá komicky, ale roztomile. Zatleská mu a potom se už nechá stáhnout do tance. Přijme jeho ruku. "Náhodou ti to šlo." Poví se smíchem a potom už se oddá tanci s talentovaným zpěvákem, který umí navíc twerkovat.
S ním se opravdu nenudila a strávila velmi příjemný večer plný tance, hudby, zábavy i adrenalinu. Proto se také nechala doprovodit na kolej, před kterou Charlie dostal i přátelskou pusu na dobrou noc s příslibem, že tu Ruskou vodku si spolu určitě dají. Poté se odebere do pokoje, kde si po sprše zaleze do postele a usíná s úsměvem na rtech, protože si to dnes opravdu užila.

přímo dokonalá    a m e l i e

Nancy věděla, že za zády svého dřívějšího kamaráda byla v bezpečí, a že už ji žádné další obtěžování nehrozilo, ovšem nyní se obávala toho, jak moc celá situace eskaluje. Být to na ni, tak toho hlupáka nechá být a raději odkráčí na druhý konec lodi, jenže to bylo nemožné, když se ten úchyl rozhodl Juliana provokovat opilými řečičky, u kterých ji nezapomněl urazit. Pff, jí bylo vážně fuk, když ji někdo označil za děvku, nebylo to poprvé a určitě ani naposledy, jenže Julian byl nervák a… přeci jen se ti dva znali už od dětství. Žádný kluk ji neznal tak dobře jako on. Celá situace se tak vystupňovala až do takového bodu, kdy se ti dva začali rvát a Nancy po opravdu hodně dlouhé době netušila, co dělat, aby jim v jejich šarvátce zabránila. Za normálních okolností by postávala kdesi bokem a mezitím, co by si hověla nad tím, že se kvůli její nádherné maličkosti perou dva muži, by s úsměvem na tváři obdivovala svou dokonalou manikúru. Jenže tady se nejednalo o žádné normální okolnosti; zde se jednalo o Juliana, který se kvůli ní mohl namočit do pěkné šlamastyky, což by si Nancy neodpustila. Křičení jeho jména nepomohlo a ona sama věděla, že by nepomohly ani další věci, protože když se Julian nasral, tak uklidnit ho bylo skoro až nemožné. Musela se tak snížit k něčemu, co ji Julian možná neodpustí, ale pořád to bude lepší, než kdyby ho viděla v průseru. Ono totiž stačí zmínit podobu s jeho otcem a… je to jako kdyby mu přepnulo - ostatně stávající situace byla zářným příkladem. Fungovalo to. Konečně ji věnoval chvilkovou pozornost a jejich pohledy se na pár sekund střetly. Netušila, co se mu honilo hlavou, ale zřejmě si uvědomil, co to vlastně provádí a opravdu se vším ustal. Sama Nancy se přistihla, jak úlevně si v tu chvíli oddechla, a ještě věnovala tomu slizounovi poslední nepěkné zamračení. Pak už jen pozorovala, jak jim mizí z dohledu.
Stejné zamračení věnovala i hloučku lidí, kteří zřejmě doufali, že se stanou svědky rvačky století, načež se pomalým krokem vydala k samotnému Julianovi. ,,Jo," přikývla a s téměř nepatrnou starostlivostí si jej prohlédla. ,,A ty?" zeptala se na oplátku, ovšem tentokrát bez žádných postranních úmyslů – jí to totiž fakt zajímalo. Nad jeho dalšími slovy už jen mávla rukou, protože se v podstatě neměl za co omlouvat, to spíše ona, ale… jo, měla ho sice stále jako kamaráda ráda, ale omlouvat se komukoliv bylo prostě a jednoduše pod její úroveň. ,,Chápu to, jednalo se přeci o mě," pronesla pobaveně a pohodila svými zrzavými vlásky. Nemyslela to jako vtip, přeci jen si dost věřila, což byla jedna věc, a pak taky věděla, že Julianovi na ni pořád záleží, a proto tak vylítl. Nastalo trapné ticho, kdy se nechala s libostí prohlížet, přičemž sama Juliana sjela letmo pohledem. Nijak to však nepřeháněla, jelikož u něj si zakázala mít jakékoliv chlípné myšlenky. Jo, fakt, Nancy!! ,,Ne, to ne, ale to se během večera určitě napraví," na rtech vykouzlila svůj půvabný úsměv a pohled na malý moment věnovala svému okolí, kde se pohybovalo hned několik kandidátů na její večerní flirt. Měla na výběr až až, stačilo na jednoho udělat očka a svůj úlovek měla v hrsti. Následovalo další ticho, které Nancy chtěla prolomit pozváním na drink, protože už s Julianem dlouho nemluvila a… no, asi by si to nepřiznala, ale zajímalo ji, co se to tenkrát mezi nimi stalo, že se to tak pokazilo. Tedy, ono bylo těžko říct, jestli zrovna ona by dokázala s nějakým klukem jen kamarádit a nic na něj nezkoušet, ale tak… kdo ví, že? I když zrovna u Juliana by to bylo obzvláště těžké. Než však stačila cokoliv říct, tak se s ní Julian rozloučil a ona se nezmohla na nic jiného než na úsměv. Hraný úsměv. ,,Měj se," kývla hlavou a sama se rychlou chůzí vydala jiným směrem, aby ze sebe setřásla všechny pocity, které se v ní v jeho přítomnosti nashromáždily.
Ti dva na sebe už po zbytek večera nenarazili, ovšem Nancy k Julianovi Clarkovi ještě párkrát myšlenkami zabloudila, a to i přesto, že byla v jiné mužské společnosti. Tentokrát už naštěstí ve velice příjemné. Zbytek párty si tak neužila tak moc, jak doufala, ale nejhorší to taky nebylo. Od svého úlovku dostala přesně to, co chtěla a ke konci si dokonce našla Chloe, které s jistou zapáleností vše vyprávěla. Po konci akce se po jejím boku vydala zpátky domů.