Klučičí spolek - Sigma Kappa

,,Já vím, že už přichází lidi, bože," zamračil se na jednoho týpka z jeho spolku, který ho na tu samou věc neustále upozorňoval. ,,To tu budeš stát a čumět na mě, nebo mě necháš se doupravit?" nadzvedl obočí a pohledem zatěkal ke dveřím, aby mu naznačil, že by měl co nejdříve odprejsknout, aby mu něco neudělal. Ten kluk tu byl teprve druhým rokem, byl ale děsně otravnej, sám Oliver nevěděl, proč ho sem vlastně bral. Pokud v tom bude pokračovat, tak si najde nějaký důvod k tomu, aby jej vyhodil, trpět to přeci nebude. Zadíval se na sebe do zrcadla a sladce se usmál na své dvojče. Byl neodolatelný, opět. Jen tu ještě bylo pár věcí, které musel doladit. A sice načesat si vlasy tak, aby byl spokojený. Něco takového mu bohužel zabralo poněkud dlouhou dobu, proto taky na svou párty přišel o něco později. Dobrá, stačilo mu jen sejít schody dolů a všechny přivítat, ale co.. Králové přeci nechodili pozdě, to jen všichni tu byli jednoduše dříve. Nebo to snad platilo u královen? No, to je jedno. Když byl se svým účesem konečně spokojen, tak vylezl z koupelny a porozhlédl se kolem sebe. ,,Kde je ten idiot Blaine.." zamumlal si pod nosem a mírně se zamračil. Nebyl tu, pff. A tak si poupravil svou košili a zamířil ke schodům, které vedly směrem dolů, tedy přímo do hlavní haly, kde bylo dnešní centrum dění. ,,Všechny zdravím! Chovejte se tu jako doma!" křikl přes celou místnost, každopádně přes již vyřvávající hudbu ho asi nešlo zrovna slyšet. No nevadí. Svou uvítací povinnost splnil. Sešel až dolů, kde zdravil všechny známé, jak taky jinak, musel je všechny přivítat a prohodit pár slov, případně s nimi něco zapít, to byl celý Oliver.

Byla si sama sebou docela nejistá, když vstupovala do klučičího spolku bez Sof. Bez ní se tak cítila pořád, zvláštní. Bylo tu spoustu lidí, většina na sobě měla pohodlné oblečení, to jen ona si na sebe musela vzít červené šaty. Poradila jí je Sof, a jí se to zdál být skvělý nápad. Jenže teď měla pocit, že na sebe takhle akorát poutala pozornost. Přeci jen.. nechtěla vypadat jako nějaká hoe, která si někoho shání na večer. Ne, taková ona nebyla, i když si to většina lidí myslelo, když se tolik kamarádičkovala se Sof. To jediné taky na ní neměla ráda. Několikrát se jí to snažila rozmlouvat, přesvědčovala jí, že je lepší být s někým ve vztahu. Ale Sof ji nikdy neposlouchala. Opatrně vstoupila dovnitř a porozhlédla se kolem sebe. Už to celé bylo v plném proudu, a to to teprve před chvílí začalo. Prohrábla si své blond vlasy a zamířila si to směrem k alkoholu, který tu podávali, dostala totiž chuť whiskey. Na rozjezd to bylo fajn. Doufala, že tu nepotká Blainea, sice se jí líbil, ale jejich první, a zřejmě i poslední setkání nedopadlo zrovna nejlépe. Třeba by ji odtud vyhodil, když by ji spatřil, ačkoliv tohle pořádal Oliver. Snažila se tolik netřást, modlila se, ať sem co nejdříve dorazí Sof, s ní to totiž bude o mnoho lepší.

Rychle se snažil dojet na tu párty. Nejen, že ve vzduchu cítí jak je Oliver naštvaný, ale dokonce se naštvala i Lacey. Vždyť zas tak moc neřekl. Neřekl nic špatného. Ale musel přiznat, že ta holka má sakra páru. Asi si jí přidá na seznam lidí, které přestane silně ignorovat. Sice to je dost krátký seznam, ale je čest tam být. Zaparkoval u baráku a vylezl z auta. Pořádně se protáhl a vydal se dovnitř. Dovnitř za naštvaným Oliverem. Beztak mu zase něco řekne a nechá ho dělat si své věci. Jenom doufá, že se Oliver nerozhodně ho za to nějak potrestat. To už by se na to asi definitivně vykašlal a šel raději spát. Protáhl se skrz dav lidí a hledal Olivera. Ten nelze přehlédnout, ale Blaine ho prostě neviděl. Až potom ho zahlédl. Zhluboka se nadechl a pak dlouze vydechl. Došel až k němu a mlčky se postavil vedle něho kde stál dobrých pět minut. "Potřebuješ ode mě něco nebo mohu v klidu odejít a dělat si svoje věci?" Ani se na něho nepodíval a už chtěl zase zmizet.

Nečekal, že se tu hned od samotného začátku nashromáždí tolik lidí. Většina vždy chodila až dvě hodiny po zahájení, i on to tak dělával, nikdy nepřišel na čas. Bylo otravné, jak se před některými musel přetvařovat, obzvláště u holek. Některé naivky si myslely, že si s nimi chce užít znovu. Ne, u většiny to vážně nechtěl, stačilo mu to jednou. Zrovna se zdravil s jedním týpkem, který minulý rok absolvoval a tak už na univerzitu nechodil. Oliver ani nepočítal, že by snad mohl přijít, každopádně zrovna za něho byl moc rád. Jaká škoda, že zkoušky zvládl, bylo mu s ním tady ve Spolku dobře. Zaregistroval, že se u něj konečně objevil Blaine, každopádně ještě na něho nějak nereagoval, když se tu vybavoval se svým dobrým kamarádem. Teprve až když se s ním rozloučil se k němu otočil celým tělem, přičemž se tvářil nanejvýš vážně. ,,Kdes byl?" procedil skrze zuby a probodával ho pohledem. ,,Měl jsi ty schody sejít se mnou. Místo toho jsem je jako největší looser bez přátel slezl úplně sám," zavrčel na něho nasraně. Ještě chvíli se na něho díval tak, jako by jej chtěl každou chvíli uškrtit, načež však povolil a vydechl. ,,Aspoň mi řekni, že to bylo kvůli nějaké holce, kterou jsi mi sem přivedl," rozhlédl se kolem sebe, jako by snad doufal, že ji najde, načež pohledem zase ulpěl na něm. Bylo jasné, že chce vědět, proč se tak zpozdil, radil mu, ať má rozumný důvod. I když, kdyby mu nějakou holku přeci jen přivedl, tak by se rozhodně nezlobil.

Jak mohl očekávat, Oliver se bavil s někým jiným. Až potom když se ho konečně zeptal kde byl. "Makal jsem jako každý normální člověk a hlavně máš tady hromadu dalších kluků, kteří mohli jít s tebou po schodech." Protočil oči v sloup a zarazil své ruce do kapes. Jak miloval, když si z něho Oliver dělal svou cvičenou opičku. Už stačí, aby od něho dostával banány a mohl by vystupovat někde za peníze. To rozhodně každý chce, ne? "I kdyby to bylo kvůli nějaký holce, tak tahle by se ti nelíbila a neřekl bych ti o ní, protože bych ji chtěl zcela pro sebe." Uchechtl se a podíval se na něho. Není jediný kdo by si chtěl užívat. Rozhlédl se kolem a prohlížel si ostatní.  "Je tady ještě nějaká hlava nějaké spolku nebo jsi tu sám?" Zeptal se s naprostým nezájmem v hlase. Nemusel se na to ptát, ale zase by Oliver přišel s nějakou naprosto vadnou otázkou nebo by ho něčím zaměstnal a už by neměl chvíli klidu, kterou mohl mít.

,,To sice ano, ale ty jsi má pravá ruka, která.." zarazil se, jelikož si uvědomil, jakou blbost to vlastně řekl. ,,Ne, jsi vlastně levá ruka, ta pravá dělá jiné věci, které bych si od tebe nenechal udělat. Bez urážky," zkřivil obličej do úšklebku. Blaine snad věděl, co tím myslel. ,,Prostě jsi tu měl být, jen tak tě nikdo nenahradí," shrnul to nakonec do jednoduché věty, aby se do toho ještě více nezamotal. Byl velmi nerad, když se mu něco podobného stávalo. Nad jeho odpovědí se musel uchechnout, byl vtipnej, musel by si vybrat vážně nějakou šeredu, aby se tady Olíkovi nelíbila. ,,Kámo, jsi můj nejlepší kamarád, určitě by ses o ni podělil, hm?" nadzvedl obočí a přátelsky ho poplácal po zádech. ,,Nebo bych si ji první vyzkoušel, potom ti řekl, jaká je, a nakonec ti ji nechal. Jsem štědrej, že?" sladce se na něj usmál, načež se porozhlédl kolem sebe, aby zkontroloval za kým by se v následující chvíli mohl vydat. Snad Blaine nepočítal, že tu bude po celou dobu s ním, musel si jít přeci někoho ulovit, že? Snad bude dnes úspěšný, poslední dobou neustále narážel na holky, které chtěly, aby se o ně pokoušel a ho to již do jisté míry otravovalo. ,,Viděl jsem tu Sofii, ale ta se se mnou asi bavit zrovna nechce," nakrčil nad tím nos a podíval se zpátky na něj. ,,Raději se neptej," dodal ještě rychle, jelikož teď se mu to vysvětlovat nechtělo. I když by se možná moc rád pochlubil, že jí viděl jen ve spodním prádle. Jaká škoda, že to nezašlo dál. ,,No nic, jdu se bavit, měl bys taky. Hlavně to moc nepřežeň," šibalsky na něj mrkl, Blaine určitě věděl, co tím myslel. Tedy, doufal v to. Naposledy ho ještě poplácal po rameni, načež se z jeho společnosti odebral pryč. Prodíral se davem, neustále někomu opětoval pozdrav, už i to ho otravovalo, no i přesto se nadále usmíval. Nejprve si došel pro kelímek s nějakým tím alkoholem, aby se hodil do dobré nálady. Byla to prý vodka smíchaná s něčím strašně dobrým, to on měl rád, i když by si tu vodku dal nejradši samotnou. No na to byl ještě čas. S červeným kelímkem se tedy opět rozešel do davu, kde se neustále rozhlížel okolo sebe. Většina lidí už tu spolu horlivě diskutovala, bylo těžké najít někoho, kdo tu je sám. Přeci jen, nechtěl se přidávat k nějaké skupince holek, pak se mu těžce vybíralo se kterou vlastně zbytek večera stráví. Nakonec však přeci jen zahlédl jakousi brunetku se kterou ještě neměl tu čest se seznámit. A stála tam sama. Výborně. To bylo ideální, pokud ovšem nebyla lesbou, to by byla celkem smůla, jelikož se mu vzhledově zamlouvala už teď. Zamířil si to tedy k ní, nezapomněl se přitom sladce usmívat a působit jako největší neviňátko, i když byl svou pověstí děvkaře docela známý. ,,Doufám, že se bavíš," pronesl směrem k Lilly ke které právě dorazil. ,,Jsem Oliver, pokud bys snad nevěděla, jsem moc rád, že jsi přišla," podal ji svou pravou ruku a zazubil se na ni. Doufal, že se mu také představí, snad pochopila, že se s ní chce seznámit.

Stála tam a popíjela pivko z kelímku. Koukala se i kolem, jestli někoho známého neuvidí. Bylo tu ale tolik lidí, že když někoho našla a udělala krok vpřed, tak se ten člověk vypařil. Svou snahu tedy za někým jít zametla pod koberec. Na druhou stranu byla ráda, že se té akce zúčastnila, dlouho nikde nebyla, pořád je v práci a nějaké odreagování by se jí velice hodilo. Takže tahle párty byla skvělá příležitost. Koukala se tak kolem a měla mírně nadzvednuté koutky úst. Mírně se pohupovala do rytmu hudby, ale bylo to skoro nepozorovatelné. Ani si nevšimla, že k ní někdo přišel, jelikož hodně lidí se na ní mačkalo, když procházelo. Aby také ne, když stála mezi futry, opřená o jedno z nich. Až jeho hlas jí přinutil na něho otočit svojí hlavu. Mile se usmála a kývla na náznak souhlasu. „Já vždycky.“ Řekla s úsměvem na tváři a koukla se kolem a pak zpět na něho. Po jeho představení, natáhla ruku směrem k jeho a stiskla jí. „Těší mě Olivere, jsem Lilly.“ Kývla na něho a pustila mu jeho ruku. Něco málo o něm slyšela, jelikož se v pizzerii mluví, ale nějak jí to ani nezajímalo. Nebyla ten typ holky, kterou zajímali drby kdo, kde a s kým. .„Nenechala bych si přece ujít poslední párty před začátkem semestru, kdo by taky jo?“ Nadzvihla obočí a napila se z jejího kelímku.

Pozvedl obočí do znechuceného výrazu. "Věř, že bych raději skočil pod rozjetou slepici než, abych to dělal." Odvrátil od něho pohled. Nesnášel tyhle jeho vtipy. Možná se to ani jako vtip počítat nedá, ale podle jeho výrazu. Někdy mu opravdu lezl krkem i když by za něj dal ruku do ohně. Několikrát se už skoro stalo, ale Oliver se z toho stihl vylízat sám. Kolikrát se dokázal z věcí vylízat doslova. "Můžeme být i bráchové, ale stále se s tebou nedělím. Sám víš, že se o nic nedělím. Tohle by nebyla výjimka." Uchechtl se a zase k němu natočil svůj pohled. "Hlavně, podělil ses ty někdy se mnou? Já myslím, že ne." Podíval se na něho se zamyšleným výrazem. Proč se bude dělit o něco co ani nevlastní? A asi ani vlastnit nebude, protože proč by někoho jen tak vlastnil? Možná by na dotyčného dal cedulku s jeho obličejem a textem "Nesahat! Podívej co na to sahalo před tebou." Dobře, to by bylo možná trochu moc. "Raději běž na lov, kanče. Já si tady vystačím sám." Uchechtl se a jakmile se od něho Oliver odlepil, ještě chvilku stál na místě a rozhlížel se s kým by si mohl povídat. Nechce se seznamovat. Nemá na to náladu. Pro seznamování musí mít náladu. I když s Lacey taky neměl náladu na seznámení. Možná ji znal, ale nepamatoval si jí. Kdo by si pamatoval takové zbytečné detaily? Měl žízeň. Mohl by si jít pro něco k pití, ale nějak neměl chuť na něco ostřejšího. Možná si dá jenom pivo nebo vodu a bude spokojený. Vydal se na lov za nějakým pitím. Proplétal se skrze lidi a snažil se nenavazovat moc kontakty s nimi. Občas ho někdo pozdravil, tak pokýval na pozdrav zpátky, občas si s ním někdo plácl, tak se snažil vypadat, že mu to vůbec nevadí a nechce ho za to zrovna sežrat i s kalhotama. Proč je tady tolik lidí, které tolik nezná? Asi to bude tím, že moc ven nechodí. A ani na žádné další akce. Vlastně skoro vůbec na žádné akce. Dokud ho někdo nedonutí jít. Procpal se až do kuchyně kde bylo kupodivu méně lidí než v obýváku. Čekal, že tady bude několik lidí u chlastu a ono nic. Ale někoho poznal. Mírně se zamyslel, zda za ní chce jít nebo mu vlepí rovnou nějakého pořádného facana. Proč ovšem neriskovat? Risk je zisk. Přešel zezadu k jedné blondýnce v červených šatech. "Ale, ale, ale. Nečekal jsem, že tady potkám Červenou Karkulku." Uchechtl se a natáhl se pro kelímek do kterého si nalil pivo. "Ovšem, neměla by Karkulka mít i vlka? Kde jsi ho nechala?" Ušklíbl se a usrkl ze svého kelímku. Už jen čeká na tu chvilku ticha a pak ten kopanec s otočkou, který bývá v těch drsných filmech.

Bylo zvláštní, že si ji nevšiml nikdy dříve, a to už se začínal bát, že tu měl všechny hezké holky ozkoušené. Byl rád, že tomu tak nebylo, nerad by šel po nějakých šeredách jen proto, aby měl na noc někoho nového. To by si stejně asi moc neužil. Tedy spíše určitě. ,,Lilly? To je moc hezké jméno," sladce se na ní usmál. S její rukou si však nepotřásl, spíše ji jemně uchopil a pomalu se k ní nahnul, aby jí mohl v následující chvíli políbit na její hřbet. ,,Také mě velmi těší," pronesl velmi pomalu a hlavně zřetelně, přičemž k ní zvedl své modré oči. Její ručku zase pomalu pustil a narovnal se, přeci tu nebude stále tahle shrbený, že. ,,Vlastně kupodivu docela dost lidí, sám to nechápu, ale někteří na tohle moc nejsou," svraštil obočí a zavrtěl nad tím hlavou. Takové lidi vážně nechápal, ale respektoval rozdílnosti mezi jednotlivci. A to zrovna moc věcí nerespektoval, řekněme, že tohle byla výjimka. ,,Je tady celkem dost lidí, nechceš jít někam na klidnější místo?" Mu samotnému bylo nepříjemné, jak se na něho pořád někoho lepil nebo do něj omylem vrazil. Měl chuť těm lidem něco udělat, ale to by mu asi dost pokazilo jeho reputaci. A to si nemohl dovolit. ,,Nebo můžeme jít do bazénu, a nebo vířivky, nikdo tam nebude," olízl si svůj horní ret a opět na tváři vykouzlil úsměv, takový ten, který říkal, že má něco za lubem. Ještě aby ne. Byl si jist, že tam nikdo nebude, taky do těchto dvou míst dnes zakázal vstup, mohli tam jen VIP, tedy on. Nebo kdyby ho někdo z klučičího spolku moc poprosil. Výběr nechal na ní. Pokud bude chtít zůstat tady, tak tu s ní klidně zůstane, ačkoliv docela nerad.

Konečně po chvíli dorazila Sof. Už se bála, že nepřijde, vážně se tu bez ní cítila strašně. Prohodily spolu pár slov, Lacey byla zase ve svém živlu, jenže po pár minutách ji Sof opět opustila. Prý v davu spatřila jakéhosi hezouna, a tak šla raději za ním. Možná by se na ní měla zlobit, ale byla už na tohle zvyklá, a tak se nad tím jen pousmála a zavrtěla hlavou. Byla to prostě typická Sof, nedalo se jí změnit, i kdyby Lacey sebevíc chtěla. Vrátila se tedy zpátky k alkoholu, pro nějaký ten drink, protože co jiného by tu mohla dělat, že. Už se natahovala pro červený kelímek, když v tom za ní někdo promluvil a ona ten hlas okamžitě poznala. Vážně nečekala, že na ní někdy sám takhle od sebe promluví, vždyť ji tenkrát v té knihovně ignoroval a vypadalo to, že s ní nechce mít nic společného. Otočila k němu hlavu a sjela ho kritickým pohledem. Sakra, proč musel vypadat tak dobře? Kdyby se tak uměl chovat. ,,Myslím, že zlý vlk právě ke karkulce dorazil," ušklíbla se na něho, načež přesměřovala veškerou svou pozornost zpátky na stůl, aby si mohla vybrat, co si vlastně nalije. Možná to předtím trochu přehnala, ale jeho slova jí vážně naštvala. Nechápala, jak jí něco takového mohl říct.. ,,Kde máš Olivera? Ráda bych se mu zmínila o té knihovně," zeptala se jej mezitím, co si vybírala. Tentokrát mu ani nevěnovala pohled. Nakonec si vybrala whiskey, opět, dneska na ní nějak měla chuť. Nalila si jí do kelímku a ihned si pořádně upila.

Vypadala trochu zaskočeně. Ani se jí nedivil. V jednu chvíli by ji nejraději někde utopil, zavřel do hořící popelnice, hodil pod kola rozjetého vlaku nebo zavázal do pytle s hady nebo pavouky, přivázal za zadní část auta a vláčel ji kilometry daleko, aby s ní nemusel mluvit. A teď? Teď tady stojí a baví se s ní. Pan tajemný, nic jiného. "Já a zlý vlk? Přeci jsem nic zlého neudělal. Nebo snad ano?" Uchechtl se a zase se napil ze svého kelímku. Občas se porozhlédl kolem jestli třeba nezahlédne Olivera, ale ten už pravděpodobně zatáhl nějakou hračku do svého dětského koutku. Ani neví kam tahá své vybrané, když zrovna není poblíž domu. Beztak je tahá někam do lesů a tam je pak zakopává. Zavrtěl hlavou nad takovou myšlenko. Víc si představovat nemusí. Víš, že sám nevím? Asi si už někde s někým užívá. Ovšem pokud se chceš přidat k jeho hrací náladě tak si ho můžeš jít najít. Možná tě uvítá s otevřenou náručí." Zasmál se. Nedokáže si představit jak někdo za ním jen tak jde a odešel bez úhony. Všiml se jak si nalévá další whiskey. Přísahal by, že už měla jednu před chvilkou. Ale co už. Pokud se chce zřídit, tak se stane obětí místních nadržených chlapců. "Pokud chceš něco pořádného k pití tak to co právě piješ je k ničemu." Ušklíbl se a dopil zbytek piva, který měl v kelímku. Chtělo by to něco pořádného. Chtělo by to kafe. Ovšem s něčím navíc. "Zkus třeba Irskou kávu. Je to lepší než samotná whiskey." Ohlédl se k lednici. Tam bývá vše. I to co by tam být nemělo. Třeba něco co vypadá jako mléko, ale mléko to není. Chudák jeden kluk. Poznal co to bylo a od té doby tady není.

,,Očividně nemáš zrovna nejlepší paměť, že?" opět mu věnovala úšklebek, jinak se snad ani v jeho přítomnosti tvářit nešlo. Alespoň ne teď. Celkem jí štvalo, jak se tvářil, jako by se nic nestalo. Vlastně teď vypadají jako dlouholetí kamarádi, kteří se navzájem dobírají a vtipkujou. Kéž by dokázala být jako Sof, ta by ho určitě na místě zdissovala, jenže Lacey zas tak zlá být neuměla. Zamračila se, když jí oznámil, kde se teď zhruba Oliver nachází. No jo, dostal ji, teď se jí za ním jít vážně nechtělo. Moc dobře věděla, jaký dokázal být a ona upřímně takové kluky nesnášela. Byli to snad ještě větší idioti než tady Blaine. I když.. byl on vůbec stejný jako Oliver, když s ním tolik kamarádil? Možná by se od něj měla držet dál, nechtěla skončit jako něčí oběť. ,,Ne, díky, raději mu to řeknu jindy," ledabyle nad tím mávla rukou a raději tohle téma již nechala být. Nepotřebovala vědět podrobnosti z Oliverova života. ,,Proč si vlastně neužíváš s někým ty?" zeptala se jej s neutrálním výrazem a konečně se mu zase po dlouhé době podívala do očí. Ptala se s takovým výrazem, který působil, jako by jí bylo úplně jedno, co jí odpoví. Jenže jí to jedno nebylo. Teď totiž měla bedlivě nastražené oči, jelikož na jeho odpověď byla velmi zvědavá. Bylo smutné, že si myslel, že whiskey pije proto, aby se opila. To ne, spíše se tu jen ve společnosti chtěla uvolnit, bylo to poté o něco zábavnější. Proto taky nad jeho slovy povytáhla tázavě obočí, načež zatěkala pohledem k ledničce. ,,Ale copak, ignorante, bojíš se snad o mě?" roztomile zamrkala víčky, načež si schválně před ním opět upila ze svého kelímku.

Pouze pokrčil rameny. Moc dobře věděl o co jde, ale vlastně bu to bylo nějak jedno. Ona byla ta, která šla pěšky a v dešti. On si seděl hezky v teple a ve svém autě. Zasmál se nad tím. Celkem rychle si to rozmyslela a asi ji i chápal. Kdo by chtěl skončit ve spárech Olivera? Kromě těch, které okouzlí svým šarmem. Kdyby byl Blaine holka, z Olivera by byla Olívie. Je to pěkné jméno a zní jako oliva. Problém je v tom, že olivy nesnáší. "Proč? Možná to bude tím, že mě tady zatím žádná nezaujala." Pokrčil rameny a natáhl se pro lahev vodky, kterou si chvilku prohlížel. Ještě nebyla otevřená a to byla věc, která ho celkem udivila. Buď všichni byli naprosto slepí nebo nikdo neměl na vodku náladu. Další možnost byla, že tohle je jen další lahev, protože ta předtím se vypila. "Co když řeknu ano? Byla bys překvapená?" Ušklíbl se. Odpovídat na otázku otázko a položit rovnou otázku patří k jeho nejoblíbenějšímu druhu konverzace. Konečně se rozhodl otevřít lahev, kterou stále držel v ruce. Začal si nalévat do kelímku, jenže přestal dávat pozor. Když se vzpamatoval tak objem kelímku skoro přetekl. Odložil lahev a prohlédl si kelímek. Buď by mohl odlít do jiného kelímku nebo by se mohla rozproudit pořádná zábava. Ovšem když už si to nalil tak proč ne. Přiložil si kelímek k ústům a začal pít. Proč nevypít jeden kelímek vodky na ex? Jakmile dopil, kelímek odložil a vážně se podíval Lacey do očí. "Ovšem pokud chceš zažít pořádnou zábavu, tak bys měla zůstat při smyslech." Pozvedl koutky svých úst do širokého úsměvu. "Nebo si tady vyber a běž si užít tak jako čtvrtina lidí co jsou tady."  Zasmál se a porozhlédl se znovu po ostatních. Pořád se rozhlížel, ale nevěděl proč. Nikoho nehledal, nikoho nečekal. Možná čekal až se tady někdo začne prát.

Vlastně se o ní už jednou Oliver pokoušel, ona tedy doufala, že to bylo poprvé a naposledy. Řekla mu totiž, že je lesba, na důkaz mu dokonce poslala fotku dvou líbajících se holek, kterým nešlo vidět do tváře a jedna z nich měla shodou okolností stejné vlasy jako tady Lacey. Ona to však nebyla, byla čistě hetero. Od té doby ji Oliver nechal být, ještě teď se za svou úžasnou taktiku chválila. ,,Ne? To je tedy zvláštní, když tu máš takový výběr," poukázala na lidi okolo, ačkoliv tak úplně nechtěla, aby její přítomnost opouštěl. Sice by si tu mohla najít na pokec jiného parťáka, ale u Blainea byla vzácnost, když mluvil. A tak toho musela využít, i když stále chtěla dělat, že je trochu naštvaná, aby mu to, co řekl před pár dny, jen tak neprošlo. I když byla pravda, že naštvaná již tolik nebyla, bohužel patřila mezi ty lidi, kteří rychle vychladli. Jenže to on nevěděl a ani se to dozvědět nemusel. ,,Možná.." odpověděla mu s cukajícími koutky. Jasně, že by byla překvapená, kdyby řekl ano, vždyť u něj nikdy neviděla, že by projevoval takový zájem. V době, kdy si právě nalíval vodku si hleděla svého kelímku ze kterého dopila poslední zbytky. Už se cítila lépe, mnohem lépe, nebyla už tak moc shy. Když viděla, jak skoro přelil vodku, tak se musela zasmát. Myslela si, že to půjde vylít, nebo alespoň polovinu odlije do jiného kelímku (třeba do jejího), ale on se to rozhodl vypít celé a.. na ex. Teď toho v sobě měl tak dvojnásobek víc než ona, ale vypadal v pohodě, asi toho vydrží hodně. ,,Tak mi laskavě definuj, co pro tebe znamená slovo zábava, jen ať vím, proč při těch smyslech zůstat," mrkla na něj a vzala si láhev vodky, kterou on před chvíli odložil. Nehodlala se tu opít, to ne, dělala blbosti, když nebyla při smyslech. Ale trochu víc alkoholu přeci jen neuškodilo, že? Odšroubovala víko od láhve a pořádně si z ní lokla. Protože nalívání do kelímku už bylo moc mainstream.