Posilovna

Bylo mu jasný, že by se hned zajímal kam se Arthur radši zašil, než aby se sebou šel něco dělat a tak mu to hned vysvětlil, aby mu ušetřil zbytečnou otázku. Doufejme ale, že to s Arthurem nebude nic vážnějšího, aby mohl jít brzo trénovat aspoň lakros. I když sedět na lavičce může asi i s naraženým prstem. ,,Vlastně je docela náhoda, že se mu to stalo teď. Snad si spočítám, jak malá pravděpodobnost to je. Nejspíš tak malá, že kdyby to nebyl Arthur, tak rovnou řeknu, že si to udělal naschvál, ale my s Arthurem nejsme zrovna lidi, co by si záměrně a dobrovolně ubližovali,” podá mu to celý s pobaveným tónem hlasu. Jestli dneska Ericovi nepraskne hlava, tak to bude úspěch, protože Aksel má docela kecavou a před každým cvikem, co po něm bude chtít bude mít rozhodně hned několik otázek. Spíš řadu otázek. Aksel se tady objevil převážně z toho důvodu, že už bylo blbý aby to zrušil a tak to prostě risknul. Snad bude moc zítra aspoň mačkat čudlíky na ovladači. ,,Zní to jako urážka, ale nemůžu se na tebe zlobit, protože to je pravda,” řekne pobaveně a pokroutí nad tím hlavou. Těch pět kliků mu bude rozhodně ještě dlouho připomínat. Že radši někam neutekl, když věděl, že se bude schylovat k posilování. To si pak mohl odpustit i tuhle návštěvu posilovny. Poslechne si jeho uklidňující slova, ale místo odpovědi se dá Aksel do pohybu a zamíří si to dovnitř, ,,fakt ne? Představovali jsme si, že budeme jako Kapitán Amerika až odtud dneska půjdeme. Nebo aspoň jako Björnsson...Hora z gotka,” zakření se na něj po cestě. To už se nacházejí na recepci a první jde Eric a hned na to ho následuje Askel. Byl rád, že na něj Eric počkal, protože by rozhodně zabloudil. Bylo by mu to víc jak podobný. Všechno proběhlo lehce a Aksel obdržel svůj kliček se kterým se hned vydal za Ericem a hned na to do šaten. ,,Jasně, přímo tady,” odkýve mu to na znak toho, že souhlasí a radši se na ty dveře ještě jednou podívá, aby to nakonec zase nepopletl. Ale moc jiných tady okolo nich nebylo, takže to snad bude v pohodě. Oba dva pak nakonec někam zmizí a po chvíli se sejdou, už převlečení, u dveří od posilovny. Aksel měl ručník s flaškou v podpaží a klíčem od skříňky měl v kapse od kraťasů, jelikož žádnou vymoženost v podobě kapsičky na kraťasech neměl a tak bude doufat, že mu nevypadne. A mohl vyrazit za Ericem na místo srazu. Po jeho slovech se na něj trochu vykulí oči, ale pak se musí zasmát, ,,podle mě by se to bralo jako vražda. Usmrcení z nedbalosti nebo tak,” ušklíbne se na něj pobaveně. Vtipálci. Teď už je nejvyšší čas vyrazit dovnitř. První šel samozřejmě Eric a hned na to ho následoval Askel. Musel na ně dva být opravdu vtipný pohled, protože oba dva jsou tak jiní. Eric je vysoký, svalnatý a docela snědý...no a Aksel je, dobře, taky vysoký, ale hubený a za to hodně bledý. Prošli tělocvičnou a Aksel se rozhlížel všude možně kolem sebe a bylo tam pár vážně namakaných chlapů, ale i kluků možná v jejich věku. Když došli k takovému koutku, kde si mohli odložit věci, tak Aksel přidal do kroku a pobaveně se podíval na Erica přitom, co si pokládal věci, ,,konečně vidím pravou ukázku trojhlavého svalu pažního, ale mám pocit, že nic takovýho na mým těle nemám,” Aksel se v rámci studia na forenzního technika musel učit lidské tělo, takže všechny svaly zná nazpaměť i v latině, což by Eric jako doktor měl ocenit, ale to je tak všechno, co o svalech ví. Rozhodně teda neví, že by něco takovýho na svým těle měl. ,,Jak dlouho musí člověk cvičit, aby vypadal takhle?” zeptá se pobaveně a přitom se dívá kolem sebe. Bylo tam i pár hezkých holek, mm. ,,Všechno to vypadá jako nějaký mučící nástroje. Třeba támhle to,” kývne hlavou ke stroji na kterým se cvičí hyperextenze. Pak nad tím ale pokrčí rameny a podívá se na Erica, ,,a co teď budeš chtít po mě?” optá se a přitom ho pozoruje pohledem. Projde okolo nějaký kluk, který si jen pobral svoje věci a nejspíš byl na odchodu. Svůj pohled přesune na Erica a musí se znovu zasmát, ,,proboha, kdybys vzal všechny moje svaly v těle a smotal je dohromady, tak nikdy nebudou tak velký, jako biceps toho kluka,” ani si nevšiml, že Eric má taky docela svaly. To až teď, to asi bude tou posilovnou, že jim tady tak naběhnou všem. Že by nějaký světlo, jako je v kabinkách v obchodech? Že by se ukázaly nějaký svaly i na Akselových rukou?

Jejich setkání před tělocvičnou a následně nutná návštěva recepce proběhne lehke a hladce a už jsou uvnitř a mohou se jít převléknout. Po převlečení se sejdou u dveří, kde měli sraz, tak musí Aksel pobaveně odkývat Ericovi slova. Rozhodně nechce mít na svědomí zrovna Aksela, Arthur by se za něj určitě soudil jako pes, kdyby se mu tady něco stalo. Možná teda, určitě ano. Nebylo na co čekat a mohli vyrazit do posilovny, aby před ní jenom nestáli. Nebyl by to Aksel, kdyby mu jeho zvědavý očka neběhaly po celé posilovně, která rozhodně nebyla malá. Když jí procházeli a on přitom následoval Erica.. Bylo tam hned několik lidí ke kterým se bude muset vyjádřit, přeci to v sobě nebude dusit. Zabralo to jen pár kroků a už byli na jednom místě, kde si mohli odložit své věci, aby se jim při cvičení nepletly a to poskytlo Akselovi šanci se konečně vyjádřit k tomu, co viděl. Musí se zasmát, když vidí, jak překvapeně Eric nadzvedne obočí, ,,studuju forenzní vědu,” řekne pobaveně a možná trochu hrdě zároveň. Každý, kdo ho zná by ho na sto procent tipnul na někoho, kdo studuje vědu, ale forenzní vědu? Většina si určitě představí někoho, komu se neudělá mdlo při pohledu na krev. No...Aksel už to taky docela ovládl, ,,takže lidskou biologii mám docela nastudovanou. Vlastně docela dost. Dřeli to do nás dost často,” řekne a zazubí se přitom. Jemu to ale nějak nevadilo, on s učením problém nemá, stačí aby si věci párkrát přečetl a většinou to uměl. Na dlouhý učení nebyl zrovna stavěný, protože kde by pak bral čas na Arthura a videohry? Nad jeho poznámkou ohledně studia a cvičení se zaculí, ,,doteď jsem preferoval, že já se učil a ostatní cvičili. Nejsem stavěný na takový změny,” zavtipkoval a když ho Eric poplácal po zádech, tak sebou trošku cuknul, jelikož to nečekal, ale pak na to musel přikývnout. On pořád jenom vtipkoval, ale snad nebyl tak nemotorný, aby nezvládl dvě věci naráz- i když rád tvrdí, že to dokážou dělat jenom ženy, aby se z dané situace vyvlékl. Pak došla řeč na svaly a Akselovi se začalo v hlavě rojit úplně něco jinýho, jak Erica poslouchal ,,jednou jsem někde četl, nebo možná spíš viděl v televizi, že když chce člověk hubnout a začne cvičit, tak mu ty kila jdou nejdřív lehce dolů a pak, že to je hroznej boj, když chceš jít ještě dál. Sice jsem se o lidským těle učil hodně, ale nikdy nepochopím, proč není hubnutí stejně lehký jako přibírání,” řekne pobaveně a zakroutí nad tím hlavou, ,,připomeň mi, proč jsem o tom vlastně začal?” zvedne pohled ke svému kamarádovi a trochu se zakření. On se občas do věcí ponoří, že pak ani neví o čem mluvil. ,,Jak nebuď hysterka? Nemůžeš jen tak přestat dělat něco, co ti jde,” zazubí se na něho a už poslouchá, jaký je jejich dnešní plán. Pás? To by mohlo být v pohodě. ,,To bych si pak mohl nechat dát tape pásku a vypadal bych jako borec, co cvičí,” spiklenecky se zaculí, ale pak už mu nezbývá nic jiného, než následovat Erica k pásu. Už z dálky si ho prohlíží a v hlavě se mu vybavují všechny vtipný videa, jak z toho pásu někdo sletěl. Kdyby tady s nima byl Arthur, tak by se tady určitě chechtali oba dva. ,,Asi budu potřebovat tvojí pomoc,” řekne směrem k Ericovi a ukáže na pás před sebou, párkrát byl na rotopedu, který mají doma, ale na pásu nikdy, takže neměl tušení, jak se ovládá. ,,Hádám, že bude chytrý nejdřív zmáčknout start, ale pak už nemám tušení. Něco s touhle páčkou?” přesune pohled na Erica, který už si šupajdí po páse a pokud Akselovi pomohl, tak se o to pokouší i on a poslouchal přitom Erica. ,,Už teď mám takový tušení, že zítra budu mít takovou svalovku, že se ani nehnu z postele,” řekne pobaveně, ale zároveň na to přikývne, ,,budu ti věřit, že to se mnou myslíš dobře,” dodá nakonec a věnuje se chůzi. Občas mu to trošku podjede, nebo sám odjede, když nestíhají jeho nohy, ale je to jenom o zvyku, ,,to jsem se zapomněl zeptat, jak dlouho tady vlastně chceš být celkově?” podívá se na Erica a pak se na svoje nohy na pásu, který pozoroval. Možná se trochu bál toho, co mu odpoví, snad se mu z jeho odpovědi nepřitíží. Pak už je ale ticho a každý se věnuje svému. I Aksel si trochu rychlosti přidal, ale rozhodně to nepřeháněl, protože už teď byl dost zahřátej, možná trochu přehřátej i. Pak doběhnou, Aksel nakonec spíš dojde, sleze z pásu dolů a položí si ruku na bok, ,,hrozně mě píchá v boku,” zasměje se a otře si čelo, který se mu přitom zapotilo, ,,máš nějakou diagnózu, co mi je?” zavtipkuje, protože to není nic neobvyklého, když se snaží běhat a ještě předtím, než půjdou k činkám, tak se skočil napít. Nerad by, aby se mu udělalo špatně, stačí, že ho píchá v boku. Pak dojde k Ericovi, který už nejspíš promýšlí další kroky u činek. ,,Takže činky, mmm,” zamumlá a prohlédne si všechny, co tam jsou. Rovnou odtrhne pohled od těch masivních černých a podívá se spíš na nějaký ty stříbrný do 10 kilo, ,,to bude něco pro mě,” ukáže na řadu činek od dvou kilo po deset a odkýve si to. ,,Myslíš, že se mám těch kluků zeptat, jestli budou potřebovat tu dvojku?” zeptá se pobaveně a podívá se na nějaký dva kluky, který zrovna zvedají nějaký obří černý činky. Pravděpodobně ani jeden z nich netuší, čeho bude Aksel schopný, tak Aksel rozhodne a popadne dvě šestky, ,,myslím, že to zkusím s nima, ať to bude cokoliv,” tohle mumlá přitom, co se naklání nad stojan a bere svoje činky. Třeba ho pak Eric ještě vyvede z omylu a řeknu mu, ať si vezme úplně něco jinýho. Hned na to svůj pohled přesune právě na Erica a sleduje, jaký činky si vezme on.

Už se nacházeli v posilovně, kde se Akselovi začali vybavovat všechny možné teorie o hubnutí, svalech, příbírání a podobně...a všechny své myšlenky a dojmy ze sebe samozřejmě musel dostat, takže jimi zahltil Erica. Který jak se zdá, tak se do odpovědi nakonec docela položil, ,,zatím to vypadá, jako by všechno bylo tvůj obor,” zavtipkuje s úsměvem od ucha k uchu. Líbilo se mu, že tomu Eric očividně rozumí, což byla možná i jeho škoda, jelikož ho Aksel bude zavalovat podobnýma otázkama asi často. ,,Většina lidí po čase hodně zlenivý, když zjistí, že jim to vyhovuje takhle. Až to nakonec nechají zatít do různých extrémů a pak je zase o něco těžší se na tu lepší cestu naladit. Špatný věci jsou vždycky jednodušší,” podá na to svůj názor i Aksel. Možná by ještě pokračoval, ale Eric ho přistihne a pobaví tím, že ho odhalil. ,,Že odkládám svoje cvičení….cože? Nee, ne,” řekne s ušklíbnutím a pak se musí uchechtnout, ,,jak ty mě znáš,” dodá hned na to pobaveně. Možná že to byla jeho skrytá síla, odkládat věci mluvením. Ale i Aksel debatu ohledně hubnutí a přibírání vypustil z hlavy, aby se mohl věnovat dalším tématům. Byl to kecka. ,,To bys neudělal. Určitě by ti pak můj pronikavý hlas chyběl,” zakření se a pokroutí nad tím hlavou, ,,navíc. S kým bys tady místo cvičení debatoval,” dodá hned na to s podobným uculením jako Eric. Vlastně Aksel si s Ericem povídal rád, protože mu vždy argumentoval dost zkušeně, a kromě Arthura, byl snad jediný, který ho pokaždý poslouchal. Ani jeho vlastní taťka ho nedokázal poslouchat celou dobu, co ze sebe něco sypal, protože, nebudeme si nic nalhávat, jsou jeho řeči nekonečný. Obzvlášť když dojde řeč na videohry. Teď už jsou ale na pása a Aksel dostává instrukce o tom, jak si má tenhle pekelný stroj správně nastavit. Když je vše jak má být, tak se do toho pustí. Občas si něco řeknou, tak Aksel pohledem lítá na Erica a zase zpět před sebe. ,,To je chytrý, to je hodně dobrý,” řekne uznale a musí se přitom zasmát, když řekne, že to je výmluva, proč celý den hrát videohry. To by se mu líbilo, ještě by do toho zatáhl Arthura a bylo by to dokonalý. Co se týkalo světa videoher, tak to rozhodně bylo něco, čím se netajili. Byla to jejich největší součást a věděli, že to o nich všichni vědí. Nakonec mu ale Eric odsouhlasil, že to s ním myslí jenom dobře a tak se mu trošku ulevilo. Ještě než se do toho úplně položili, tak Akselovi došlo, že se neptal, jak dlouho tady plánují být celkově a tak to musel napravit. Rád věděl, na čem je, ,,musím říct, že tvoje nepřímá odpověď se mi moc nelíbí,” zakření se pobaveně Aksel, když se mu nedostane jasné odpovědi, ale rozhodně se to radši neřešit. Nechá se nakonec radši překvapit.
Pás byl za nimi a Aksel možná trochu zničeně slezl a musel se ale pobaveně uchechtnout nad poznámkou Erica - i za cenu toho, že ho v boku zapíchalo o to víc, ,,nesmysl,” řekne s přitom má na tváři pobavený výraz. Rozhodně není dobrý herec a lhář, což je na něm taky hned poznat. Zajdou se společně napít, aby doplnili tekutiny a pak se můžou vrhnout na činky. Co se týče Aksela, tak ten je na ruce opravdu slabý - je to taky vidět, protože ruce má poměrně hubený, a asi by se nezlobil, kdyby se to změnilo. Aspoň trochu. Pečlivě si všechny prohlížel a vybíral, až nakonec nějaký vybral...a nejspíš to na něj bude trochu moc. No, zatím si na to věří a vypadá to, že ani Eric ho nechce nějak moc podceňovat. ,,Nebuď tak skromnej,” řekne pobaveně ironicky, když vidí, že Eric rovnou sáhl po těch obřích. Nebo aspoň obřích pro Aksela. Když měli oba, co potřebovali, tak se kousek přesunuli, aby nikomu u činek nepřekáželi a mohli se do toho pustit. ,,Jasně, chápu,” odkýval jeho slova, co se týkalo nějakých základních pravidel. Jak ho tak poslouchal, tak si po nějakých chvilce musel přehmátnou činky, protože se v rukou docela pronášely, až začínal uvažovat nad tím, že tu váhu možná přehnal, ,,díky bohu, miluju pauzy,” zavtipkoval s úsměvem od ucha k uchu a pak už pozoroval, co mu jeho kamarád předvádí, ,,to vůbec nevypadá těžce, ještě jak si tam přitom tou činkou pohazuješ, jako by nic nevážila,” mumlá přitom, co mu Eric předvádí, co se bude snažit dělat. Samozřejmě dával pozor, to by si nedovolil, aby mu tady něco ukazoval a on nedával pozor. To nesnášel, když mu někdo dělal. Jakmile mu to dovysvětlil, tak se ještě s úsměvem začal štelovat, jak mu bylo řečeno, ,,takže, nohy takhleee a rovný záda,” mumlá si přitom, co se snaží nastavit tak, aby to vypadalo správně. Ale bylo to těžší, než se zdálo, ,,už chápu, co tím mamka vždycky myslela, ať se u toho počítače nehrbím,” řekne a zašklebí se u toho, ,,moje záda,” řekne a trochu se v nich prohne. Holt stát s rovnýma zádama je pro někoho, kdo neustále sedí u videoher, dost porod, ale snaží se. Pak už ale ztichne a pokusí se činky zvednout, jak mu říkal Eric...poprvé to docela ujde, ale podruhé se projeví, že jsou to moc velké váhy a začne se vyklat a u tažení nahorů se začne zaklánět. ,,Asi jsem se přecenil,” řekne přitom, co ty činky radši položí na zem a najde si pohledem Erica, ,,skočím si to vyměnit,” informuje ho o jeho kroku a jak řekl, tak i udělal. Po chvilce se vrátí zpět už s menší vahou a znovu se do toho pustít. Ne že by to ale bylo o něco lehčí, takže po skončení serií už jako by ruce necítil. ,,Docela dobrý, ale mám nějaký divný ruce. Jak kdyby nebyly moje,” řekne s úsměvem přitom, co si je zkusí párkrát naprázdno zvednout. Na jeho návrh s pitím rázně přikývne, ,,rozhodně,” odsouhlasí mu to ještě slovy a pomalu se k pití taky rozejdou. Jakmile dojdou k onu koutku, tak se Aksel okamžitě chopí pití a napije se, ale jen ucucává, aby se hned nepřepil, ,,ještě teď biceps, nebo něco jinýho?” optá se zvědavě. ,,Určitě tě musí mrzet, že tady není Arthur. Mít tady takový dva hnupi by byla určitě sranda,” uchechtne se pobaveně. Kdyby tady byli oba, tak by to byla určitě sranda. Popravdě ale ho to tady zatím docela bavilo, což by mu Arthur určitě ani nevěřil.

,,To tak to je dost možný. Kdybych nechtěl studovat, tak bych se tím mohl živit,” řekne s pobaveným úsměvem a radostně si na to přikývne. Tahle debata ohledně videoher mu vnukne nápad o který se musí s Ericem samozřejmě hned podělit, ,,někdy bychom se měli sejít já a Arthur a ty a třeba Darren, abysme vás taky měli konečně možnost v něčem porazit,” zakření se vítězně nad tou představou, že by se jim to rozhodně povedlo. Na tomhle oni strávili stejně času, jako Eric v posilovně. Kdyby se daly na jejich palcích změřit svaly, z toho jak pořád hýbou joystickama na ovladači, tak by se určitě rovnaly těm, která má Eric na rukou. A co se týče Darrena, tak zrovna Aksel se s ním nikdy moc nebavil, ale znal ho z týmu a nepřišel mu od pohledu jako nějaký hráč, takže se mu to hodilo. Na páse to šlo oboum, překvapivě, docela snadno, ani Aksel nepřišel k žádnému úrazu, ale ještě tedy není konec. Když mu Eric oznámí, jak dlouho si myslí, že tady budou, tak přikývne, ,,jo, tak to je docela v pohodě,” přikývne na to. Čekal nějak hodinu, i když potom bude rozhodně zničený. Kdyby mu řekl třeba 2 hodiny, tak by se mu ale nejspíš trochu přitížilo.
Po páse a občerstvení se odebrali k činkám, kde nastalo důležité rozhodování pro Aksela. Rozhodování ohledně činek, jaký si vezme - a samozřejmě přebral a trochu se přecenil. ,,Eric Skromný Kavinsky, klidně ti to zajdu vyřídit někam na úřad,” zakření se a přehodí si v ruce své, celkem těžké, činky. Musel si z toho pořád dělat srandu, to by nebyl Aksel, kdyby neměl úsměv na tváři. Došlo na další cvik a pozoroval Erica, jak mu dává instruktáž, co a jak dělat a přitom se i on pozoroval v zrcadle, což pro něj bylo trochu divný. ,,Tady se mi pauzy zamlouvají, ale věřil bys, že to byly moje noční můry ve škole? Dokázal jsem lidem vymluvit díru do hlavy a oni mi za to pak dělali naschvály. Ale stejně jsem jim říkal pořád něco, co je vůbec nezajímalo,” zakření se pobaveně, ,,pak jsem narazil na Arthura a do teď nevím, kdo je víc ukecanej,” zase se ponořil do svých myšlenek, jako by zapomněl, že je v posilovně a chystá se na cvičení. Ale to že narazil na Arthura bylo asi jeho největší štěstí, co se mu kdy stalo. Byl to někdo, kdo rozuměl tomu, co ho baví. I kdyby byl každej na jiný škole, tak by pořád udržovali kontakt, jako to dělali, než se sešli tady. Pak už se ale znovu začal věnovat cvičení. ,,Je to dost nepříjemný, abych byl upřímný,” řekne se smíchem a trochu se pokroutí, ale hned se vrátí do té správné pozice. Kdyby si mohly Akselovy záda stěžovat, tak by byl pěkně v háji. On se hrbí snad úplně u všeho, takže mít rovný záda je teď docela problém. Ale snaží se si je tak udržet přitom, co pracuje s činkama. Pak mu ale došlo, že jeho činky nebudou úplně ta správná volba a tak si zašel pro jiný, lehčí. Nad poznámkou, že to budou jeho ruce až moc se musí zasmát, ani nad tím nechtěl přemýšlet radši. Radši změnil téma na to, co je bude čekat následovně, ,,záda? To je asi budu muset mít zase rovně, co,” povzdychne si, ale myslel to za srandy, což naznačují jeho povytažený koutky. Naposledy si cucne pití a můžou jít na to. ,,Chytrý. Třeba bychom tě psychicky utírali my dva,” zakření se. Oni dva když se spojí, tak to pro někoho může být dost velký zážitek. Pak už ale začal Eric předvádět další cvik a tak mu věnoval svou pozornost. ,,Tohle se mi teda vůbec nelíbí,” zakroutí nad tím hlavou na znak záporu, ale co mu zbývá jiného, než si vzít činky. ,,Ať to máme za sebou,” řekne s úsměvem, který ho za chvíli určitě opustí a přikývne Ericovi na otázku, jestli jdou na to. Tohle byl pro Aksela docela boj, jelikož mu ty ruce už vůbec nešli zvedat, takže to nejspíš často nahoru tahal špatně. To ale Ericovi neuniklo a když to zaregistroval, tak ho na to upozornil a on se pokusil to udělat lépe. Tohle mu trochu pocuchalo úsměv, ale to se určitě zase zlepší. ,,To je jako by ses zeptal Obi-Wana, jestli žije, potom, co ho Anakin propíchnul,” zavtipkuje, možná že trochu zvelečuje zase, ,,ale řekl bych, že jo. Na mrtvýho bych měl abnormálně zrychlený tep,” pokračuje ve vtipkování, což musí Ericovi naznačit, že to asi zase tak hrozný nebude. Nebo možná právě bude? ,,Vlastně je to tady docela dobrý, ale stejně sem tak rok nezajdu. Nebo aspoň do tý doby, než budeme muset znovu klikovat,” zazubí se pobaveně. Rozhodně malou pauzičku neodmítl, takže když mu Eric naznačil, že je konec a že se může zajít napít, tak neváhá a hned jde. U pití si nechal i ručník, takže si otře své zpocené čelo, jelikož už je docela zapocený za tu chvíli, co tady blbnou a pak sáhne po flašce s pitím. Ale teď už byl zase čas pracovat, aby úplně nevychladli. Po cestě zpět za Ericem si na jeho doporučení párkrát prokroužil ruce v ramenou a protáhl si je. ,,Asi si mám zase vzít nějakou lehčí, co?” zeptá se, i když to je spíš řečnická otázka, protože mu svaly za tu chvíli nejspíš nenarostly. Jestli mu Eric poradí, tak ho poslechne, a pokud ne, tak prostě čapne nějakou přiměřenou činku a pozoruje Erica, co mu ukazuje. ,,Dvě série, to je krásný,” zajásá hned, co to uslyší, aniž by věděl, jestli to vůbec bude těžký nebo ne. Pak se ale našteluje, jak mu Eric ukázal a dal se do toho. Asi by měl ztichnout a soustředit se, ale nějak se mu teď honí hlavou úplně všechno možný, ,,možná bys mě tady měl vyfotit, abych to poslal tátoj. Ten by nevěřil vlastním očím,” řekne se smíchem. Jeho taťku vždycky štvalo, že je z Aksela spíš chytrolín, než svalovec. Nikdy si neměli moc o čem povídat, jelikož kromě etapy, kdy Aksel hrál jako malý fotbal, žili oba dva v úplně jiném světě. ,,Stoprocentně by si myslel, že už mi z těch “slátanin a ptákovin” na který pořád koukám, s tím divně hubeným klukem, přeskočilo,” zazubí se a zhluboka se nadechne, protože si zrovna dával činku za hlavu. ,,Řeknu ti, že při tomhle se dost blbě mluví,” zamumlá, když se činku snaží vytáhnout zpět nahoru a na jeho výrazu je poznat, že mu to dává zabrat. Hlavně ty činky pak udržet nahoře, až to musí být vtipný pohled, jak se mu klepou ruce. Tohle mu šlo už o něco lépe a tak když na chvíli ztichl, tak dvě série měl za sebou cobydup a unaveně položí činky zpět na své místo. Hned na to se podívá na Erica, ,,řekni, že už nebudeme dělat nic na ruce. Řekni, že si půjdeme dát třeba burger,” ze začátku to trochu zamumlá, ale jakmile mu jeho myšlenkové pochody přejdou na burger, tak se musí uchechtnout. Jo, tak ten by si teď dal. Nejspíš o tomhle svým plánu pak řekne Arthurovi, až tady skončí. Ten s ním na burger rozhodně půjde.

Ani neví, jak ho tohle celý ohledně videoher napadlo, ale když už to přišlo, tak se o tom nápadu s Ericem musel samozřejmě podělit. Koukal na Erica, že nad ním chvíli přemýšlel, tak se chtěl pustit do dalších slov, která by mu to možná trochu ujasnila, ale v tom se dal Eric do řeči, ,,výhodu? Vlastně máš možná pravdu,” zakření se, když mu dojde, že oni dva jsou poměrně silný tým proti někomu, kdo videohry zrovna nehraje. ,,Mmmm, to je dobrý nápad. To se mi líbí,” odkýve to radostně, ,,něco takovýho by se rozhodně mělo někdy uskutečnit,” dodá hned na to vesele. I když by si museli najít nějakýho jinýho parťáka než Darrena. Nebo kdo ví, třeba by s tímhle nápadem souhlasil, ale Aksel se s ním zrovna dvakrát nebavil a Arthur na tom byl podobně, takže by bylo asi zvláštní, kdyby souhlasil.
,,Tak samozřejmě. Moje superschopnost. Byl jsem učiteli milovaný a nenáviděný zároveň,” řekne pobaveně, když si nad tím zavzpomíná. Už odmala mu učení šlo a vždy měl dobrý známky, za což byl u učitelů oblíbený, ale taky býval hodně ukecaný a na všechno měl tak trojnásobně víc otázek, než kdokoliv. Eric si to určitě dokáže představit. Samozřejmě měl ze školy i jiný věci na který nevzpomíná tak rád, ale to už je díky bohu teď pryč. Je to pozitivní člověk a snaží si život užívat, ,,jo, třeba jí Arthur jednou vyřeší, až ho do toho vesmíru vystřelí,” zakření se pobaveně. Stejně je to pro Aksela tak zvláštní představa, že by mohl být Arthur jednou ve vesmíru. Pak přišel na řadu další cvik, který nevypadal vůbec hezky a lehce. Pak se musel uchechtnout, ,,dobře, zkusím si to do tý doby promyslet,” řekne rozhodně a popadne své činky. Tenhle cvik se mu opravdu nelíbil a nejspíš mu ani nešel, proto se od Erica nechal opravovat, pokud na to došlo. Když bylo po cviku, tak se mu výrazně ulevilo. Pak se začali trochu popichovat ohledně toho, jak se Aksel cítil, ,,v tom by ses asi měl vyznat,” přitaká pobaveně na jeho poznámku, že mrtvým zrovna puse moc nejede, ,,ledaže by to byly zombie. I když ty já zrovna moc nemusím,” dodá hned na to, ale rovnou si to i nesouhlasně odkroutí hlavou. Zombie mu vždycky přišli dost nezajímavý. ,,Radši budu dělat, že jsem to neslyšel,” poznamená na poznámku ohledně toho, aby se mu za rok ozval, až bude mít zase chuť na posilovnu. I když sem bude muset dřív, aby to okusil i Arthur! Jen tak lehce mu to neprojde. Pak přešli na další cvik, kdy měl Aksel možnost přemýšlet nad kravinama a vtipkovat. Čehož taky využil a hned musel vytáhnout svého tátu, ,,rozhodně. Stoprocentně by byl nadšenej,” přitakal hned na Ericovy slova. Jeho táta by byl holt unešený, že Aksel zkusil něco takového. I Akselovy pomalu docházely slova, nebo spíš dech a tak se mezi slovy musel zastavovat, aby mohl činku vytáhnout nahoru. ,,Podle mě jsem v naprostém pořádku,” zazubí se na Erica, co mu to činka za jeho hlavou dovolí, ale pak už musel, bohužel, ztichnout. Aspoň na chvíli, než dojedou tyhle dvě série. Pak si dali pauzu a na Aksela čekala Ericova specialita. ,,Miluju dobrý zprávy, hlavně když jde o hamburgery,” zakření se, ale pak na Erica pokýval hlavou, aby mu naznačil, že poslouchám o co půjde. Když řekne, že nejde o burger, tak se plácne do nohy, aby dal najevo, že se mu tahle zpráva nelíbila, což bylo ale jen ze srandy a tak má na tváři nějaký poloúsměv. ,,Aspoň něco, rád bych ten burger pak aspoň zvedl do vzduchu,” zakření, ale hned na to dodá: ,,teda ne že bych se na nějakej chystal,” řekne a zakroutí hlavou na znak záporu. Lišák jeden. Pak už jen pozoroval Erica, jak někam šel a následně jak se blížil s podložkama. ,,Budeme ležet? Splněný sen,” zasměje se a převezme si od Erica podložku, kterou mu předával. Ten jí pak hned položil na zem kousek od tý Ericovi. Pozoroval ho, co předvádí a přikyvoval na jeho slova, ,,to vypadá docela jednoduše,” poznamená, když si ho tak prohlíží, jak mu to ukazuje. Ležel na zádech a jen zvedal zadek, jak by řekl on. Na tom nemůže nic být. ,,Dobře, zkusím a uvidím,” dodá ještě ohledně poznámky k čince. ,,Tak to si budu pamatovat, to si neboj,” přitaká okamžitě na poznámku ohledně burgeru a musí se pobaveně zasmát. Pak už ale bylo načase jít zase trochu cvičit, ,,jasný, mám to,” poklepal si na spánek, aby naznačil, že to všechno má poznamenaný v hlavě, ,,nezapomeň, že tě budu pozorovat, jestli to neflákáš,” pohrozí Ericovi zdviženým ukazováčkem, ale pak se radši odebere ke stojanu s činkama, aby si nějakou zval pro svůj cvik. Popadl nějakou menší činku, která se mu zdála, že bude akorát a vydal se ke své podložce. Nejdřív si vedle ní položil činku a pak sebe, a když se na zemi uvelebil, nejdřív se ohlédl po Ericovi, aby mu dal najevo, že ho hlídá! Pokud se na něho díval, tak opět zvedl ukazováček, aby mu pohrozil, ale pak se musel zasmát a konečně se dát do práce. Nejdřív zkusil první cvik, který mu Eric ukazoval a ten byl v pohodě, že si dokonce vzal i činku, kterou si přinesl. Po chvíli měl hotovo a po malinkatý pauzičce, kdy se ohlídnul pobaveně po Ericovi, se rovnou vrhnul na ten druhý cvik. Ten už byl o něco horší, a už teď mu bylo jasný, že ho ty svaly budou zítra pěkně táhnout. I to měl ale za chvíli hotový a tak když uklidil podložku i činku, tak se vydal k Ericovi. Pokud mu zadal nějaké další cviky, tak se do nich vrhnul, jak mu to jen šlo. Pokud cvičili nohy, jako že aspoň něco nejspíš jo, tak to Aksel rozhodně umíral. Nohy nejsou jeho silná stránka. Ostatně ani jako ruce, hruď nebo břicho. Vypadá to, že před nimi byl poslední cvik a následná rozcvička, kterou by určitě zrovna Eric nevynechal. Zvlášť když tady dneska má Aksela. Ten už byl poměrně vyřízený a zpocený až na zadku. Je jasný, že jen tak cvičit zase nepůjde, aspoň ne do tý doby, než budou mít trénink lakrosu. Bude muset o dnešku všechno říct Arthurovi, aby věděl o co přišel, a ten se mu bude určitě smát a přitom pusinkovat svou dlahu - však ono ho to přejde, až uvidí ty jeho svaly! ,,Takže teď už jen rozcvička a jdeme domů? Mám pocit, že jsem už vypotil tak čtyři litry potu,” řekne napůl zničeně a napůl ze zbytku sil pobaveně. Aksel tedy naposledy sáhl po své flašce na vodu, kterou během cvičení doplnil tak třikrát a něco málo si z ní ucucl. Pak došel za Ericem, který už na něj byl určitě připravený s nějakou rozcvičkou, nebo možná s finální procházkou na páse. Ať to bylo jakkoliv, tak Aksel se to snažil dělat ze všech sil, ale už byl popravdě dost vyždímaný a těšil se, až si doma dá sprchu a lehne do postele. Když po chvilce protahování udělali poslední cvik, tak se Akselovi na tváři objevil úsměv, ,,doufám, že seš na mě pyšnej. Protože já jo. Mistrovský výkon,” řekne a už má na tváři zase ten jeho typický pobavený úsměv. Asi mu ten konec dodal nějakou energii, nebo co. ,,Nemůžu uvěřit, že to říkám, ale budeme to muset zopakovat, aby si mohl potrápit i Arthura. Osobně se postarám o to, aby se mu předtím nci nestalo,” zakření a jasně si to odkýve, protože tomu se Arthur prostě vyhnou nesmí, i kdyby to měl Aksel podniknout znovu. ,,Takžee, jdeš pak do spolku nebo ne? Jen jestli mám čekat po šatně nebo se radši vytratit,” řekne mezi tím, co si šli spolu s Ericem pro věci, které v posilovně měli, aby se mohli vydat do štany. Sice nebyli ze stejného spolku, ale cesta se rozdělovala až za dlouho, takže jí měli vlastně skoro stejnou. A samozřejmě by pochopil, kdyby tahle společná chvíle pro něho byla až dost a radši šel sám, než tady s keckou Akselem. Když si vzali všechny své věci a Aksel úspěšně neztratil klíček od skříňky, tak mohli jít do šatny, kde to všechno proběhlo lehce. Aksel není zrovna typ člověka, co by se na veřejnosti sprchoval, takže si to radši nechával až na doma. V šatně se pouze převlékl do čistého, suchého oblečení a navoněl se. Věci, které měl s sebou si naházel do batohu, který si hodil na záda a byl připravený vyrazit. ,,Vlastně jsem ti měl něco připomenout,” řekne s úsměvem, když pak konečně najde Erica, ,,přemýšlel jsem, co mě dneska nejvíc bavilo a,” odmlčí se, protože mu nedošlo, že to vlastně nestihl domyslet, ,,no, ty cviky na břicho byly docela v pohodě. Ale to bude možná tím, že jsem měl ještě nějakou sílu,” řekne pobaveně a pak pokrčí lehce rameny, ,,ale asi i ty cviky na ruce byla docela zábava, jo,” řekne nakonec s přikývnutím. ,,Ale ještě mě napadá, co ten slíbený burger?” zeptá se pobaveně a povytáhne zvědavě obočí do vzduchu. Kdyby ho neboleli ruce, určitě by si je ještě k tomu založil na prsou. Ale pak už to bylo jen na Ericovi pokud se rozhodl, že ještě chvíli s Akselem stráví a půjde ke spolku spolu s ním, nebo jestli měl ještě na práci něco jiného a Aksel půjde sám. Pokud šel sám, tak si někde sehnal autobus, aby byl doma co nejdříve, ale pokud mu Eric dělal společnost, tak je dost pravděpodobné, že za celou cestu do spolku nezavřel pusu.
--> Nerdský spolek

To, že sa škola skončila a on nemal zatiaľ v pláne nikde vycestovať neznamenalo, že teraz strávi celý čas len zatvorený vo svojej izbe. Bol rád za to, že mal možnosť vôbec počas leta bývať v spolku a nemusel sa niekde trepať. Nemal náladu sa vracať domov k rodine, aspoň nie teraz. Nepotreboval ich vidieť a počúvať tie typické veci, ktorými by sa ho snažili ubezpečiť, že všetko je v poriadku. Určitým spôsobom aj Patrick vedel, že jeho rodina musí byť smutná aj sklamaná z toho, že už to nie je ten chlapec ako pred nehodou, ktorý by sa domov vracal s úsmevom na tvári a chcel by s rodinou tráviť čo najviac času rôznymi aktivitami. či už nejakými hrami, ktoré by si spoločne vymysleli alebo len nejakými rozhovormi. Nepotreboval to. Nie teraz a mal pocit, že to tak dlho ešte nebude potrebovať. Patrick si zobral potrebné veci na to, aby si mohol ísť trocha zacvičiť a prísť na dobré myšlienky. Bolo ráno, znamenalo to len to, že cestou si kúpil ešte nejaké to jedlo. Asi by sa mal stravovať o niečo zdravšie alebo si dať jedlo až po tréningu no jemu sa tak cvičilo oveľa lepšie. Aspoň to bol ukojený ďalší vplyv, ktorý by mohol zapríčiniť to, že by sa jeho nálada zmenila na nejakú vybuchujúcu sopku. No dnešný deň? dokonca mal Patrick skutočne dobrú náladu a mal v pláne sa zabaviť!
Cesta do posilňovne nebola dlhá, niekoľko desiatok minút počas ktorých sa mu podarilo najesť sa a vypiť si aj kávu, ktorú si zobral so sebou. Keď sa už konečne dostavil do budovy, otvoril si dvere a podišiel k recepcii alebo nejako tak sa to tam nazývalo, zobral si kľúč od skrinky kde bude mať možnosť si dať svoje veci a už sa náhlil do šatne. Mohol sa prezliecť doma a ísť takto no potom by to veľmi nedomyslel. položil si veci na lavičku a prezliekal sa. Dokonca si pre dnešok zvolil čierne tielko, pričom nemal v pláne nejakým spôsobom zakrývať svoju ruku, ktorá bola odlišná od tej druhej. Dokonca už nemal ani len náznak bolesti, čo sa mu náramne páčilo a dokonca bol v takej nálade, kedy by nemal problém sa s niekým aj pozhovárať a možno si nájsť aj parťáka s ktorým by sa striedal na strojoch. Patrick si zobral ešte tmavé šortky, následne vodu vo fľaši a slúchadlá, ktoré si zložil na krk. Následne už vošiel do vnútra a ako prvé sa rozhodol, že je ten správny čas na to, aby sa trocha rozohrial. No jediná vec na ktorú nemal pre dnešný deň náladu bolo vidieť nejaké dievčatá, ktoré sa tam prídu len vyfotiť, trocha sa tváriť, ako keby sa pokúšali o cvičenie a následne sa pokúsiť zbaliť nejakého namakaného týpka o ktorom by si mohli myslieť, že ich bude nosiť na rukách. Hah, vtipná predstava, že by sa aj jemu samotnému podarilo niečo také. Nemal problém s dievčatami, sám o sebe si myslel, že keď chce tak si vie nájsť nejakú známosť na nejaké pekné spoločné chvíľky no on na toto skutočne nemal chuť ani čas. Dokonca možno ani kvôli tomu nie, že v jeho hlave stále rezonovala len jedna tvár, ktorá sa podobala na stelesnenie takmer dokonalého anjela. Hoci dlhšiu dobu ju nemal možnosť vidieť, nemal možnosť o nej počuť. Možno všetky tie spomienky na ten krátky moment smiechu a pomoci, dokonca aj ťažšej skúsenosti s ním samotným po nejakej dobe vyprchajú. Patrick sa postavil na bežecký pás, zapol ho na strednú rýchlosť a následne na malý okamih vypil svoje myšlienky.

Její biologický budík ji vždy s věrnou přesností probudí v brzkých ranních hodinách. V téhle době, kdy je ještě za okny tma, tak rozsvítí svou lampičku na nočním stolku. Jako první se protáhne a pořádně se probudí do nového dne plného příležitostí. Usedne na postel s polštářem za zády. Zkontroluje sociální sítě. Je to její malá rutinka, než se pustí do svého produktivního dne.
Když zhlédne všechny nově přidané příspěvky, tak se sejde dolů do kuchyně nasnídat. Nohy elegantně svěsí z postele a nazuje si své domácí pantofle. Hned v zápětí po vstanutí z postele, ustele svou postel. Rozhrne závěsy, aby později přes den do pokoje mohly prostupovat oknem sluneční paprsky.
V kuchyni má v lednici již nachystanou snídani. Dnes má přichystanou ovesnou kaši s čokoládou a ořechy. Je pro ni velmi důležité, aby se nasnídala než vyjde z domu. Zvlášť dnes má velmi nabitý den, a tak se vrátí domů až v pozdních večerních hodinách.
Proto rovnou do fitka vyráží už ve sportovním oblečení. Její každodenní fitness klasika, černé legíny s vysokým pasem a černou sportovní podprsenku. Přes to si hodí jen volné tričko, aby ji teď při přechodu venkem nebyla zima. Oblečení na zbytek dne má již pracně nachystané v autě. Ze svého sídla si bere jen tašku, kde má nachystané věci na výuku. Protein, který si dává po každém posilování.
Ještě jednou se však projde svým obydlím, aby zjistila, že je všechno perfektně na svém místě a připraveno tak na její večerní návrat. Na běžný úklid sice přichází paní, kterou si její rodina platí již roky, ale tohle zběžné protřepání polštářů jí zůstalo ve zvyku už od utlého mládí.
Do fitka to nemá úplně nejblíž, protože jejich rodiné sídlo se nachází na kraji města. A cesta autem bývá někdy dost komplikovaná, kvůli plným cestám lidí, snažíc se dostat do práce dřív nebo nejlépe na čas. Lidi v tomhle městě musí mít vždy přesně naplánované a najlépe ještě, aby si udělali dva záložní plány, pokud selže doprava.
Dneska však šlo všechno poměrně hladce. Žádné velké zácpy se nekonaly a proto se do fitka dostala mezi prvními. Byla za to ráda, protože ji nijak neomezovali lidé čekající na stroje, které zrovna dnes zapadali do jejich cvičebního plánu.
S dívkou na recepci, také prohodila pár slov. Jelikož sem chodí každé ráno, tak je to běžná rutina, kterou si obě po ránu mohou odškrtnout. Dnes nebyl ani moc příznivý den na to, aby spolu stihli prohoditvíce než byla vlastně nutné. Peach předložila tedy svoji pernamentku a vzala si na recepci petku s perlivou pramenitou vodou.
Koutkem oka se podívala na osazenstvo, které se momentálně nacházelo ve fitness zoně. Všimla si dívky, kterou snad možná už viděla ve škole? Je to možné, ale nikdy vlastně neměly možnost se nějak blíže seznámit. Vzala si svůj klíč od skříňky, kam si odnesla věci do sprchy a věci na převlečení. Když mohla začít, tak se odsunula do cardio zony, kde se mohla protáhnout, aby její svalstvo nebylo nějak poškozeno při tréninku. Naopak, aby její dnešní trénink měl co nejlepší účinky.
Po protažení následovala minimálně desetiminutové rozehřátí na pásu. Potom Peach byla připravena dát si pořádně do těla. Dnes měla v plánu leg day, tak se vydala ke strojům, které se zaměřují právě na tenhle trénink.