Tělocvična

Poèet pøíspìvkù : 122 Join date : 03. 07. 17

First topic message reminder :

Poèet pøíspìvkù : 104 Join date : 21. 11. 17

*Betty nedávno premýšľala o tom, že by sa uchádzala o post kapitánky, ale keď si nato čo i len pomyslí, musí sa pousmiať. Nedokáže si predstaviť viesť veľkú skupinu ľudí, ako sú teda napríklad roztlieskavačky. Betty je hanblivá, ako už o nej každý vie, proste si nedokáže tak jednoducho presadiť svoj názor. Nebojí sa povedať to, čo si myslí, teda aspoň väčšinu času, ale nie je taká rázna, ako napríklad súčasná kapitánka Evelyn. Dievčatá sú rozumné, čiže by jej istotne nerobili zbytočné naschvály a problémy, ale aj tak z toho má veľké obavy. Na tento šialený nápad radšej zabudne a túto pozíciu pravdepodobne prenechá niekomu, kto je nato ako stvorený. Takých dievčat sa tu istotne nájde viacero. Keď ju dievčatá počas rozcvičky zavolajú na spoločnú fotografiu, rozhodne neváha, rada si takto zvečňuje spomienky. Keby ste videli jej izbu, tá je plná fotiek s priateľmi, ale hlavne i rodinných fotiek. Proste si rada takýmto spôsobom spomína na staré dobré časy, pekné momenty jej života. Taktiež si píše taký menší denníček, kde si zapisuje pozitívne veci z každého dňa, aby si to raz, za pár rokov mohla otvoriť a pripomenúť si ich. Taktiež si denník číta aj keď má nejaký blbý deň a nič sa jej nedarí, vtedy jej to dokáže aspoň trochu zlepšiť náladu. Dievčina za foťákom im spraví pár pekných fotiek, aspoň teda dúfa, keďže nemala ani šancu si ich prezrieť. V tom už prichádza kapitánka, čiže sa v tejto chvíli musí pustiť do tréningu. Viackrát si všimne, ako jej smerom mieri foťák, ale vôbec sa tomu nebráni. Tak sa teda raz za čas uškrnie do kamery, ale svoju pozornosť sústredí hlavne na opakovanie krokov, teda správnej choreografie. Musí to dostať do hlavy, keďže o chvíľku je tu zápas, na ktorom musí zahviezdiť. Veď predsa chce každému ukázať, že je v tomto tíme zaslúžene a nie je neschopná úplne vo všetkom. Teda tým myslí fyzické aktivity, pretože v tých je mierne slabšia, ako napríklad futbal, volejbal, basket. Vlastne všetko, načo si dokážete spomenúť. Betty má rada skôr kvízy, hádanky a knižky, toto nie je nič pre ňu. V tanci ale našla vášeň, ktorá musí byť pri roztlieskávaní v jej očiach vidieť, keďže si to naozaj naplno užíva. Po chvíli im Evelyn dá krátku pauzu, veď ich predsa nechce úplne zničiť, začo je Betty momentálne veľmi vďačná. Vyberie sa smerom k sedačkám, teda takej menšej tribúne, na ktorej sa nachádza aj tá dievčina, ktorá tu dnes pobehuje s foťákom.*Ahoj. Môžem sa pozrieť na tie fotky, ktoré si nám spravila?*Pristúpi k nej bližšie, pričom sa ale neusádza, keby náhodou nechcela spoločnosť. Popravde ju vôbec nespoznáva, na tejto škole je naozaj veľa ľudí, čiže nemá možnosť si zapamätať každú jednu tvár.*My sa ešte nepoznáme. Som Betty, teší ma!*Vystrie ruku jej smerom a na tvári sa jej objaví prirodzený úsmev. Betty sa rozhodne chopí tejto šance na spoznanie. A toto dievča vyzerá naozaj príjemne, má takú chutnú milú tváričku. Musí povedať, že je celkovo naozaj krásna.*Čo povieš na choreografiu? Ako nám to išlo?*Poukáže smerom k dievčatám, ale o pár sekúnd svoj pohľad opäť presmeruje k nej. Všimla si, že ich sleduje celý čas, veď ich neustále fotila, čiže si o tom rozhodne vie utvoriť nejaký obraz. Vlastne to, čo ju najviac zaujíma je pochopiteľne samotná Betty. Musí to vyzerať dobre ako celok, to je samozrejmé, ale rada by vedela, či to celé nekazí ona. Síce sa s touto dievčinou pozná iba pár sekúnd, čiže ak to nie je nejaká mrcha, rozhodne ju nezhodí, aj keby z nich bola tá najhoršia. Tak teda len môže dúfať, že bude úprimná a naozaj sa niečo dozvie.*

Poèet pøíspìvkù : 131 Join date : 28. 09. 17

Focení ji baví a i když tato děvčata jsou často nespokojená s výsledkem fotky a chtějí to přefotit, nevadí jí to tolik. Během nácviku totiž fotí přesně to, co jí baví nejvíce – spontánní fotky a momentky, které vyjadřují všechny emoce a které na vás už jen z té fotky dýchnou. Ale nejdříve jim nafotila pár vyumělkovaných fotek, na kterých pózovaly, kde se většinou předváděly a působily, jako by byly na focení do nějakého módního magazínu. Ale pár fotek bylo pěkně upřímných, při kterých se dokonce i Meg usmála, když je fotila. Patřila k nim i ona fotka, na které byla Betty, ta blondýnka, kterou zde viděla prvně, ale už jen ochotou fotit takovou upřímnou fotku, ne nějakou fotku jako z módních časopisů, si u ní získala plusové body. No jo, trochu možná soudí lidi podle fotek, ale to je asi takové osobní postižení fotografů. Například nemá vůbec v lásce fotky jídel zeshora plnící celý feed vašeho Flickru. Třeba jednu, dvě fotky vážně pěkného jídla by člověku dokázala odpustit, ale jakmile se váš Flickr tím jídlem jen hemží a člověk si víc připadá jak v kulinářské show než na Flickru, to nemůže vystát a buďte si jisti, že vás nebude sledovat. A v reálu se vám asi bude vyhýbat. Někdo dává na první dojem, no a někdo na to, jakým způsobem se reprezentujete skrz fotky. Ani jedno není dobré, ale na tom asi nesejde. Meg to stejně nepřestane dělat, tak nemá cenu o tom moralizovat. Hned jak přišla kapitánka, děvčata se umístila na pozice a nikdo pro žádnou fotku už nepřišel, jen čekaly, co se po nich bude chtít. Opakování choreografie, no jistě, co jiného by se na trénincích dělalo. Pro Meg ale začala ta zábavnější část focení, protože teď si ona určovala, koho, kdy a při jakém momentu zachytí, ona si to ťapkala všude možně, aby dostala holky do správného úhlu. Častokrát mířila foťákem právě na onu blondýnku, co zde viděla prvně, protože z ní sálala asi nejvíc radosti z pohybu. Samozřejmě radost měly všechny, ale u blondýnky to bylo nejsilnější a Meg to přisuzovala tomu, že je v týmu krátce a je ještě plná emocí a radosti z toho, že se tam dostala. S touto teorií se spokojila a fotila dál, samozřejmě nezapomněla ani na kapitánku, protože to by bylo zle, kdyby kapitánka neměla fotografii, že. Navíc by se možná urazila i ona jako osoba, ale neznala ji a školní drby moc nevnímala, takže neměla ponětí, jakým člověkem ona kapitánka je, ale stejně musí mít fotku, vždyť je to kapitánka. Neudělat jí fotky, Meg by se cítila, že trochu zklamala své zadání, no a to rozhodně nechtěla. Když měla pocit, že fotek je dostatek a hodila by se menší pauza, aby to jen tak zběžně prohlédla a zjistila, co by jí tak ještě mohlo chybět, co by ještě ráda vyfotila, přesunula se na menší tribunu, hned do dolní řady, protože si chtěla jen na chvíli odpočinout, ale jen co zapne mód galerie na prohlížení fotek, kapitánka roztleskávaček vyhlásí přestávku. Meg se trochu bála, že by teď měla jít fotit další stylizované fotky, protože teď si chtěla prohlížet, ne fotit, ale samozřejmě by se přáním ostatních přizpůsobila, naštěstí ale děvčata působila trochu unaveně, takže se šly raději napít a odpočinout, než se fotit. Toho využila a cvakla jednu nebo dvě fotky unavených roztleskávaček, jako takovou realitu tohoto sportu, aby ukázala, že ani zde není všechno růžové. Jo, to se jí líbilo a usmála se nad tím, když si tu fotku prohlížela. Od toho ji vyrušil dívčí hlas, ke kterému zdvihla pohled. Ah, ta nová blondýnka. Pousmála se na ni. „Ahoj, jo jasně, jen jich je hodně a některý rozmazaný, ale tím se proklikám,“ je prostě těžké fotit pohyb, občas to nevyjde tak, jak by si člověk přál, ale Meg je zvyklá a umí s tím pracovat. „Meg, mě taky,“ potřásla si s její rukou a v ten moment se zacítila blbě, že ona stojí, ten rozdíl výšky byl trochu znatelný při tom třesení rukou. „A klidně se posaď,“ kývla na prázdné místo vedle sebe, aby mezi nimi ten rozdíl už konečně zmizel. No jo, bylo jí to trochu nepohodlné a cítila se trochu jako ve škole na hodině, tam taky sedíte a učitelé nad vámi stojí. Její otázka ji trochu zarazila, protože Meg rozhodně nepatří k žádným profesionálním kritikům a vlastně ani neměla ponětí, co se tam dělo. Jen ví, že to působilo poměrně dobře. „Moc se v tomhle nevyznám, ale vypadalo to dobře. Každý se držel toho svého a tvořilo to fajn komplet,“ ujistila ji s úsměvem. Po chvilce přemýšlení se ve svém hodnocení přeci jen rozhodla pokračovat. „A u tebe se mi hrozně líbí, že máš takovou… upřímnou radost a nadšenost z toho tance, to vypadá na fotkách moc dobře,“ pousmála se a koukla na Betty, pak pohled přesunula zpět k foťáku, kde naklikala nějakou fotku a foťák následně otočila na Betty, ukázala jí jejich společnou fotku ještě před začátkem nácviku. Dala jí dostatek času na reakci a pak jí ukázala další fotku, tentokrát fotku celku během samotného nácviku.

color #faf0dc

Poèet pøíspìvkù : 104 Join date : 21. 11. 17

*Betty naprosto zbožňuje fotografovanie, je to jedna z vecí, ktorú o nej ani veľa blízkych ľudí nevie. Hoci sa tomu nevenuje nejak profesionálne, bežné chodí do parku alebo mesta, aby niečo nafotila. Ona si naplno užíva krásy prírody a možno práve preto tie fotky vždy vyzerajú tak úžasne. Ľudí sa ešte nikdy neodhodlala fotiť, nato si zatiaľ netrúfa. O tejto láske k fotografovaniu často nehovorí, ale nejak nemá potrebu sa tým chváliť, pokiaľ sa niekto sám nespýta. Keď už sme pri tom, tak ju taktiež baví rôzne pózovať a robiť si selfíčka, čo môžte vidieť na jej Flickri, na ktorý často tieto výtvory pridáva. Nechce sa nijako chváliť, to jej nie je podobné, ale má pocit, že je pri fotení prirodzený talent. Proste na každej fotke vyzerá dobre a žiadne ďalšie úpravy už ani netreba. Nevyužiteľné v živote, ak neplánujete kariéru modelky, ale ona sa dokáže tešiť aj z takýchto maličkostí. Brunetka je už po prvých slovách sympatická, čo Betty ešte viac nabudí do tohto rozhovoru. Vždy rada niekoho spozná, priateľov predsa nikdy nie je dosť. Priateľská sa snaží byť ku všetkým, ale zároveň si blízkych priateľov veľmi dôkladne vyberá. Nepotrebuje, aby ju niekto v živote zranil alebo sa hral na falošného priateľa, takýchto ľudí vôbec nechápe. Keďže Betty je samá pozitivita, snaží sa obklopovať podobnými ľuďmi. Má úžasného Kena, čiže zatiaľ sa jej to darí úplne výborne. Človek, bez ktorého si už svoj život ani nevie predstaviť. Tak otrepaná, ale zároveň tak veľmi pravdivá fráza. Proste dlho potrebovala niekoho bláznivého, pri ktorom sa dokáže poriadne uvoľniť a rozblázniť, ale zároveň niekoho, s kým dokáže hodiny viesť vážne konverzácie. Baviť sa o vzťahoch, škole, vesmíre a podobne. Dokážu spolu preberať rôzne témy hoci aj celú noc. Ken je v tomto všetkom úžasný, ale niekedy si praje mať aj priateľku ženského pohlavia. Chápete, so ženami je to niečo úplne iné. Muž vám môže rozumieť a radiť, ale niekedy proste ten ženský pohľad potrebujete a žiaden muž vám ho nedokáže poskytnúť. Priateľov na život si však sami nevyberiete, musí vám to zariadiť sám osud. Meg, toto meno si ihneď zapíše do pamäte, aby naňho nezabudla. Meg teda vyzerá už na prvý pohľad ako veľmi príjemné dievča, ktoré proste robí to, čo ju baví. Ani raz ju pri fotení nevidela s nejakým znudeným výrazom, a práve z toho usudzuje, že to nerobí len z povinnosti.*Hádam, že tieto fotky si nerobíš len tak do osobnej zbierky, však?*Popravde nato ani nemá právo, ale tak ľudia sú naozaj rôzni a niektorí si povolenie naozaj nepýtajú. Meg na nej rozhodne nezanecháva tento dojem, čiže dúfa, že sa nemýli. Osobne ju nepozná, čo je z ich slov už hádam jasné, ale jej tvár už na chodbách školy párkrát zachytila. Musí uznať, že je naozaj krásna, jej tvár nemá žiadnu chybu. Vyzerá ako nejaká prekrásna modelka. Keby ju jedného dňa fotenie prestane baviť, čo sa hádam nestane, o kariéru by mala istotne postarané. Vlastne ani len nemôže tušiť, či sa takémuto niečomu vo voľnom čase nevenuje. Tento názor si zatiaľ nechá len pre seba, teraz sa nehodí jej takéto komplimenty skladať. Betty vždy rada niekoho poteší milými slovami, ktorými im vyčaruje na tvári úsmev. Ani si neviete predstaviť, ako veľmi to vo vnútri teší ju.*No jasné.*Uškrnie sa, keď si uvedomí, že stále pri nej stojí a následne sa teda posadí na voľné miesto. Do rúk vezme fľašku vody, z ktorej si poriadne odpije a hlasno vydýchne. No nie priveľmi hlasno, aby to náhodou nepôsobilo divne. Tieto tréningy jej kondičke naozaj dávajú zabrať. Hovorí sa, že roztlieskavanie je len skákanie sem a tam, čo však nie je úplná pravda. Vlastne s tým celkom súhlasí, ale rozhodne to nie je také jednoduché, ako si niektorí myslia. Pretože aby ste vydržali toľko poskakovať, mávať rukami a behať z jedného miesta na druhé, musíte mať naozaj dobrú kondičku. Betty nikdy nejako šport neriešila, beh na telocviku celkom zvláda, ale inak jej to vôbec nie je blízke. No a skupinové športy, to je pre ňu úplná španielska dedina. Čiže toho pohybu si moc nedopriava, a práve preto sú pre ňu tieto tréningy také náročné. Na úplne prvom si musela dať pauzu každých päť minút, aby to vôbec zvládla do konca hodiny. Každým dňom sa ale zlepšuje a tentokrát to zvládla úplne celé, preto je na seba momentálne taká hrdá.*Ďakujeme. Budem ti teda veriť, že to naozaj vyzerá dobre.*Úsmev sa jej po týchto slovách rozšíri, ak je to ešte vôbec možné. Rada počúva pochvaly, čo sa týka roztlieskavania, keďže si v ňom je ešte celkom neistá. Nemá jej to nijako zdvihnúť sebavedomie, to tým rozhodne nesleduje, ale zaujíma ju názor ostatných. Vlastne aj keby jej niekto povie, že to vyzerá hrozne a mala by s tým skončiť, určite by to nespravila. Konečne našla svoju vášeň a rozhodne sa jej nechystá vzdať, za žiadnych okolností. Vždy si dáva záležať na názoroch ostatných, všetko musí pred svetom vyzerať perfektne, ale tentokrát je to iné.*Oh, ty si zlatá. Máš pravdu, z tanca som neskutočne nadšená a nesmierne si to celé užívam.*Rýchlymi pohybmi prikývne a opäť Meg venuje veľký úsmev. Vyjadruje tým akúsi vďaku za jej veľmi milé slová, pravdepodobne si ani neuvedomuje, ako ju v tejto chvíli potešila. Taktiež je šťastná, že to nadšenie z nej vyžaruje a ľudia naokolo to dokážu zachytiť. Veď sa predsa stále snaží šíriť tú pozitivitu a dúfa teda, že ju takýmto spôsobom prináša aj ostatným.*Tie fotky sú úžasné, máš naozaj talent!*Uzná po prehliadnutí viacerých fotiek z dnešného tréningu a pohľad presmeruje z displeja na Meg.*Venuješ sa tu na škole foteniu alebo je to len záľuba?*Zvedavý pohľad od nej neodtrhne, až pokým nedostane odpoveď. Nie, že by sa úplne vyznala do umenia, ktorým fotenie rozhodne je, ale hádam vie posúdiť, či sú fotky dobré alebo nie. A musí uznať, že tieto sú naozaj krásne, ako už jej stihla zdelilť.*Na tejto sme všetky aké podarené!*Zastaví ju pri jednej z fotografií, ktorú stihla cvaknúť ešte pred samotným začiatkom tréningu. Štyri dievčatá, vrátane Betty tam pózujú s úsmevmi na tvárach, vyzerá to super.*Tie momentky vyzerajú super. Dokázala si zachytiť to, ako tvrdo pracujeme na choreografií, ale zároveň aj to, že si to tu náramne užívame.*Kývne hlavou zo strany na stranu, skoro ku každej fotke musí mať nejaký komentár. Nad niektorými sa chichoce, nad inými sa zase musí chytiť za hlavu, pretože tam má rôzne trápne pózy.*

Poèet pøíspìvkù : 131 Join date : 28. 09. 17

Proklikávala se fotkami, které děvčatům v první části tréninku vyfotila, u některých se usmála, někdy trochu nakrčila obočí, ale zatím nedělala definitivní rozhodnutí o tom, co se jí líbí a co ne, protože nepatří ke dvakrát rozhodným lidem, hlavně co se týče fotek. Ke všem si totiž umí vytvořit jakýsi vztah a ocenit jejich krásu, i když na první pohled nejsou úplně ideální, ale ona si je i tak dokáže odůvodnit a říct si, že nakonec nejsou tak špatné. Proto nic nemaže hned, bezmyšlenkovitě, ale vyhradí si na to třeba celý večer, během kterého poctivě fotky třídí, kontroluje a prohlíží, no a některé smaže. Většinou si fotek nechává více, než by bylo potřeba, to se děje hodně často když se po ní chtějí fotky do článků či ročenek, protože pošle jen pár fotek, ale rozhodně si jich nechá víc, nedokázala by si nechat třeba jen pět fotek, má k nim určité pouto. Některé fotky poté používá do školy, samozřejmě to už používá jedině se souhlasem vyfocených, či si je zakládá do portfolia, které se bude hodit, až bude hledat práci, to ví moc dobře, proto na něm už teď pracuje a přidává do něj své nejoblíbenější fotky. Některé fotky, kterých je škoda na zastrčení v úložišti, nahrává na Flickr, aby je i ostatní mohli ocenit. Ne že by Meg potřebovala slyšet chválu na svou tvorbu, i když jí to samozřejmě těší, ale více j jde o to, aby ty fotky získaly pozornost lidí, protože ty fotky si to zkrátka zaslouží. No jo, každá fotka je takové její miminko, které jako správná mamča ukazuje světu. Prohlížení fotek si vcelku užívala, ale už si v duchu představovala pár fotek, které jí chybí a bylo by dobré vyfotit. Hned, jak to doprohlédnu, půjdu fotit dál. Řekla si, ale než se dostala na konec, už zazněla slova kapitánky, která vyhlašovala pauzu. No, tak teď Meg asi fotit nepůjde. Nijak ji to netrápilo, alespoň si může více promyslet kompozice fotek, co by ještě mohla vyfotit, ale ani na to nenašla čas, protože se u ní objevila milá blondýnka, na kterou několikrát zaměřila objektiv. „Sice si je pak nechám, protože by byla škoda tolik fotek prostě jen hodit do koše, ale dělám je pro školu, na propagaci a do ročenky,“ odpověděla upřímně a doufala, že to Betty nijak nepobouří. Rozhodně nebyla žádným úchylem, co by si fotil holky při trénování, byla tady z nějakého důvodu, ale to ještě neznamená, že si ty fotky nenechá, koneckonců je to její tvorba, tak proč by si je po odevzdání škole nemohla nechat? Alespoň tedy ty, co nakonec prohlásí za použitelné. Už teď si byla jistá, že mezi ty použitelné bude patřit snad každá, na které je tady přítomná Betty, protože vyzařovala energii, která se tak krásně dala zachytit na fotografiích a skoro to působilo, jakoby vám ta fotka chtěla něco říct, takové fotky Meg miluje. Má ráda, když se kouknete na fotku a cítíte, jak na vás dýchla atmosféra té fotky, jak vás táhne do sebe… To je podle ní pravé umění, kterého ale nedocílíte jen svými schopnostmi, ale záleží i na tom, co fotíte. O to těžší jí fotografování přijde třeba oproti kreslení, protože při kreslení si můžete realitu upravit k obrazu svému, kdežto u fotek… Musíte se spoléhat, že realita bude vypadat tak, jak chcete. Betty vypadala trochu unavená z tréninku, no a navíc bylo pro Meg zvláštní, jak se nad ní Betty nakláněla, tak jí nabídla usazení, přeci jen bylo na tribuně spousta místa, že, tak proč toho nevyužít. Věnovala jí drobný úsměv, když si k ní sedla, protože působila jako milá společnost, kterou ona rozhodně nepohrdne. „Nemáš vůbec zač, jsem si jistá, že s tím zabodujete.. až bude potřeba,“ trochu se zasekla, nebyla si totiž úplně jistá, jestli holky roztleskávají jen před sportovními zápasy nebo jestli je roztleskávání samotný sport a soutěží se v něm, protože ona si se sportem moc blízká nebyla. Tedy, kvůli kariéře, do které jí matka uvrtala, si musela udržet štíhlou postavu, ale kvůli tomu chodila do fitka, nedělala žádné sporty a to jí zůstalo do teď. Když si chce zacvičit, zamíří do fitka, protože nějaké ty cviky tam už má naučené a ví, alespoň trochu, co a jak. Rozhodně lepší než se učit něco nového, u čeho ani nebude mít záruku, že jí to bude bavit. Ne že by jí fitko nějak extra bavilo, ale není to špatné, když si k tomu pustíte hudbu do sluchátek, je to vlastně i vcelku zábava. Ale jestli něco u sportu dokáže poznat, tak jestli vás to baví, nebo ne, což na Betty rozhodně jde vidět, jakou radost z toho má a co si budeme, ta radost je poměrně nakažlivá, proto je ráda, že to dokázala zachytit na fotku. „Jde to vážně vidět a je to dobře, o tom to asi celý je, ne?“ každý by přeci měl dělat to, co ho baví, právě proto Meg fotí a stojí za objektivem, ne před ním, jak po ní chtěla matka. I přes tyto myšlenky věnovala Betty široký úsměv, takovými myšlenkami se už nenechá rozhodit. „Děkuju moc,“ usmála se jako sluníčko, ráda taková milá slůvka slyšela, dost jí to těšilo. Koho by to taky nepotěšilo, vědět, že se vaše tvorba jiným líbí? „Studuju to,“ odpověděla jí, ale po pár prokliknutých fotkách ji napadlo zeptat se na něco o ní. „A co ty? Co studuješ ty? Tohle je předpokládám jen koníček, co?“ oplatila otázku s milým úsměvem a vrátila se k ukazování fotek, dokud nebyla zastavená u jedné fotky. Musela pokývat, souhlasila s Betty, protože ta fotka se jí také velmi líbila a to ne kvůli tomu, že je to její tvorba, ale právě kvůli těm děvčatům a jejich upřímným úsměvům, zařadila by to k těm fotkám, které na vás dýchnou určitou atmosféru, proto se jí ta fotka také líbila. „Děkuju, přesně o to jsem se snažila,“ zazubila se nadšeně, vážně ji potěšilo, že právě tohle dokázala Betty ocenit a také si toho všimnout. Úspěch, její záměr byl splněn! Pokračovala v ukázkách fotek, usmívala se nad reakcemi Betty, když v tom jí osvítil skvělý nápad. „Klidně bych ti ty fotky mohla poslat. Večer se v nich budu pravděpodobně hrabat, tak bych mohla vytvořit jednu složku pro tebe a pak ti jí poslat,“ navrhla jí s milým úsměvem. Ne že by jí nebavilo tady sedět a ukazovat jí ony fotky, ale ta pauza nebude trvat věčně, takže kdyby si chtěla Betty prohlédnout i další fotky, chce jí k tomu dát možnost. Navíc by k tomu měla i klid, ne jako tady.

color #faf0dc

Poèet pøíspìvkù : 104 Join date : 21. 11. 17

*Meg týmto nechce nijak otravovať, proste jej to prišlo ako vhodná téma na začatie konverzácie. Prihovoriť sa niekomu pre ňu nie je nikdy ľahké, ale taktiež rada spoznáva nových ľudí, čiže je to veľká nevýhoda. Pri Meg ale neváhala, keďže z nej žiarila príjemná energia, proste vyzerala priateľsky. Poznajú sa iba pár minút, ale ihneď po pár slovách tejto konverzácie Betty vedela, že spravila dobré rozhodnutie. Betty verí, že prvý dojem je naozaj dôležitý a pri zoznamovaní zohráva veľkú rolu. Už po chvíľke dokážete z toho človeka vyčítať tie podstatné veci, ak sa samozrejme na nič nehrá. Niekedy aj tá pretvárka je dosť očividná, Betty má na takéto veci dobrý nos. Možno aj preto má tak málo priateľov. Väčšinou vie vycítiť, keď sa ľudia na niečo hrajú a od tých upaľuje rýchlo čo najďalej. Dobre, možno to trošku preháňa, našťastie na toľko zlých ľudí bežne nenarazí. A ak sa jej niekto nepozdáva, nezahadzuje hneď ich konverzáciu, ale snaží sa ich lepšie spoznať. Každý si zaslúži šancu, nech už je prvý dojem hocijaký. Ako už vravela, je veľmi dôležitý, ale treba ľudí pozorne skúmať aj naďalej.*Jasné, to chápem.*Pokýva hlavou, pretože presne takú nejakú odpoveď čakala. Samozrejme, že si tie fotky môže nechať, je to predsa jej tvorba. Skôr sa obávala toho, že ich sem prišla len tak stalkovať a robiť si nejakú kolekciu tancujúcich dievčat. No, neznie to tak hrozivo, ale keby tu s foťákom pobehuje nejaký starý chlap, videli by ste to úplne inak. Niekoho by takáto blbosť hádam ani nenapadla, ale Betty má napozeraných veľa filmov, kde sa takéto veci dejú bežne. Očividne jej to už mierne lezie na mozog.*Áno, dlho som hľadala niečo, čo by ma tak veľmi bavilo. Som rada, že som sa v roztlieskavaní tak našla.*Pri týchto slovách jej neschádza úsmev z tváre, pretože rozpráva o niečom, čo si naozaj zamilovala. Keď sa šla pridať k roztlieskavačkam, bolo to iba nevinné, chcela sa niečím vo voľnom čase zabaviť. Bol to konečne nejaký únik pred učením a knižkami, ktorých už občas mala po krk. Vie, že pohyb je veľmi zdravý, ale žiadny šport ju nezaujal natoľko, aby bola ochotná ho skúsiť. Vlastne zápasy v škole sú asi jediné športové udalosti, ktoré navštevuje a nehodlá to zmeniť. Roztlieskavanie je vpodstate taktiež šport, ale to by muselo byť na inej úrovni, väčšina ľudí to berie skôr ako zábavu. Ona sa snaží to brať úplne smrteľne vážne, snaží sa, ako keby na tom závisel jej život.*Ja študujem psychológiu.*Kývne hlavou zo strany na stranu a pohľad na chvíľku presmeruje k roztlieskavačkám. Tie momentálne všetky oddychujú, keďže im dnes kapitánka dáva naozaj zabrať, čiže ešte nejaký ten čas na pokecanie s Meg má.*Baví ma to, je to naozaj zaujímavé. Avšak učiť sa o rôznych chorobách, to človeka prinúti zamyslieť sa.*Zľahka pokrčí ramenami a pohľadom prejde opäť na milú Meg. Ak sa chce venovať psychológií, mala by byť silná, inak ľudom vôbec nepomôže. Avšak ešte vôbec netuší, akou cestou sa v živote vyberie. Psychológia jej toho veľa dáva, naučila sa už toho mnoho, ale musí uznať, že to nie je zrovna jednoduché. No Betty si to vybrala a už na začiatku tušila, že to jednoduché ani nebude. Prekážky rada prekonáva a s touto sa popasuje rovnako.*Roztlieskvanie je len koníček, ale kľudne by som to brala ako moje hlavné zameranie.*Prikývne a opäť sa uškrnie. Takmer si to ani nevie predstaviť, ale znie to zábavne, študovanie roztlieskavania. Meg jej prezradí, že študuje fotografovanie, čo je naozaj zaujímavé. Ako už Betty vravela, taktiež rada fotí, ale rozhodne nie na takejto úrovni. Popravde nad študovaním ničoho iného ani nepremýšľala, šla na túto univerzitu s tým, že bude psychologička. Chcú to jej rodičia, naviedli ju na to, ale nemôže sa sťažovať. Vzťahy s ľuďmi ju vždy zaujímali, čiže jej to je veľmi blízke.*A čo ty? Máš nejaké koníčky, ktoré ťa úplne napĺňajú šťastím?*Chce pokračovať v tejto konverzácií, dozvedieť sa o nej niečo viac, preto sa ďalej zvedavo vypytuje.*Áno, to znie super, budem ti vďačná.*Bude jednoduchšie ich mať všetky pokope, pre nich obe, aby si ich mohla pozrieť kedykoľvek. Nie, že by sa jej nepáčilo pozerať sa na milión krásnych fotiek, ona ich vie oceniť všetky. Ale popravde, tie na ktorých sa nachádza ona sama ju samozrejme zaujímajú najviac.*Dokážeš si ma nájsť alebo..?*Mierne nadvihne obočie a dlho nečaká na reakciu Meg. Napadajú ju jednoduchší spôsob, ako sa na internete nájsť. Predsa len keď napíšete do vyhľadávača Betty, môže vám to nájsť milión iných ľudí. Zoberie do rúk mobil, ktorý sa tu neďaleko povaľoval a do prázdnej kolónky zadáva meno Meg.*Ja si ťa nájdem hneď a pridám si ťa. Prezradíš mi svoje priezvisko?*Na pár sekúnd sa zadíva do mobilu, ale podľa malých fotiek na displeji nevie určiť, či niektorá zo žien je Meg. Jedna fotka jej padne do očí, je to žena s menom Meg, ale má tak o 40 rokov viac ako tá, ktorá práve sedí pri nej. Milá teta, ktorá sa na profilovej fotke pýši s ružovým jednorožcom.*Predpokladám, že toto nie si ty.*Betty v tejto chvíli vybuchne do smiechu a mobil nasmeruje k Meg, aby si tú fotku mohla lepšie prezrieť. Možno to ani nie je tak smiešne, ale Betty sa to momentálne zdá ako tá najvtipnejšia vec na svete. Uvidí, či to rovnako vidí aj Meg alebo jej venuje iba pohľad, ako keby bola blázon. Rozhodne dúfa, že sa prikloní skôr k tej prvej možnosti.*

Poèet pøíspìvkù : 131 Join date : 28. 09. 17

Přítomnost Betty jí nijak neotravovala, bylo to milým zpestření jinak obyčejného focení, navíc Betty patřila k jednomu z nejčastějších cílů, na které zabloudil její objektiv, to by její společnost těžko mohla odmítnout. Navíc působila mile a takové lidi od sebe Meg nikdy neodhání, naopak, ráda se s nimi seznámí, protože známých není nikdy dost, obzvlášť když se věnujete fotografování. Z vašich známých totiž můžete udělat modely, vlastně zdarma, a čím více známých máte, tím lepší výběr modelů, protože ne každý se hodí na všechny typy fotek. Vlastně ještě nenarazila na nikoho, kdo by se jí hodil do všech fotek, ale kdyby někoho takového našla, asi by ho uctívala jako boha. Málokdo totiž má tu schopnost patřit do všech žánrů a samozřejmě s makeupem a vhodným šatníkem se to dá zahrát, ale Meg má raději upřímnost, takže si radši najde někoho, kdo jí do daného tématu přirozeně pasuje, asi je na své fotky moc náročná. Shodou okolností se i jejich první slova točí kolem fotografování, konkrétně okolo dnešního focení. Určitě by bylo zvláštní, kdyby si roztleskávačky fotila jen pro své osobní potřeby, to nepopírá, ale naštěstí tomu tak není. Sice často fotí lidi v různých aktivitách, někdy se ani neptá, pro své potřeby, protože to zaujalo její očko, dnes se ale jedná o pouhý úkol od školy. „Jsem ráda za tebe, je důležitý, aby měl člověk nějakou vášeň pro něco, aby se v něčem našel,“ pokývala s úsměvem hlavou, přesně tím pro ni bylo fotografování a tady pro Betty zcela očividně roztleskávání. Naprosto rozdílné zájmy, ale přesto stejně důležité a zajímavé, protože dodávají radost a to je činí nenahraditelnými. Nesejde na to, čemu se věnujete, dokud vám to přináší radost, nic není horší nebo lepší koníček a nikdo by se neměl nad nikoho povyšovat, protože dělá něco, co si myslí, že je lepší. Takovými lidmi opovrhuje, celkově lidmi, kteří mají potřebu se vychloubat, ať už jen tím, že mají plno peněz nebo známé rodiče, nemá v lásce a vyhýbá se jim, přitom by ona sama k nim mohla patřit. Matinku má slavnou a rozhodně nemá hluboko do kapsy, přesto to ale na sobě nedává znát, alespoň se o to snaží. „Páni, to je celkem náročný studium, ne?“ optala se jí, vlastně celkem s obdivem, protože psychologie, společně s medicínou a vlastně i vědou, byly pro ní jako španělská vesnice a nedokázala si představit, že by se něčemu takovému měla věnovat. Na druhou stranu skutečně obdivovala studenty, kteří na to měli a věnovali se tomu. Souhlasně pokývala, nemohla nic namítat, protože je jasné, že učit se o chorobách člověka vede k zamyšlení, třeba Meg by se v těch myšlenkách babrala dlouho, že by se možná i zapomínala učit, jak by byla zabraná do úvah o životě s chorobami. Naštěstí se jí to ale netýká, i když i fotografování dává dost prostoru k zamyšlení. „To by rozhodně bylo zajímavé,“ pobaveně se usmála, když si představila, že by se studovalo roztleskávání. Sice se řadí do sportu, který se zde na univerzitě taky učí, ale stejně si to nedokázala představit, asi protože v jiných sportovních kategoriích můžete udělat kariéru, ale o kariéře v roztleskávání nikdy neslyšela. To ale neznamená, že by nějak podrážela význam roztleskávání, už jen z toho focení má šanci vidět, že jejich tréninky jsou pořádně náročné. „Ráda cestuju, to mi vážně vlévá radost do žil a je to něco, co zbožňuju, navíc se to hodně pojí s focením, takže to mám takové dva v jednom, jen to nejde dělat pořád,“ pokrčila rameny a na rtech měla jemný úsměv, s náznakem smutku. Kdyby mohla, nejraději by jen cestovala, ale nemůže. Pořád ještě studuje a navíc by byla neskutečně závislá na matce a jejích penězích, to nechce. Chce se osamostatnit, proto studuje, aby si mohla najít dobře placenou práci a jednou si vydělávat sama na sebe, moct se postavit na vlastní nohy a pak třeba cestovat za své vlastní peníze, to by byl její sen. „O nic nejde,“ mávla nad tím rukou, pro ni to byla maličkost a navíc se aspoň její fotky nějak využijí, to ji těšilo a vlastně by za to mohla Betty i děkovat, že je asi s největší pravděpodobností bude šířit, i kdyby jen své rodině. Než stačila odpovědět, Betty se v navazování spojení chopila iniciativy, což Meg ocenila jemným úsměvem. „To bude asi lepší, když to uděláme hned,“ potvrdila a než jí prozradila své příjmení, udělala krátkou odmlku. „Morreli,“ představila se nakonec. Betty je zakoukaná do mobilu a hledání Megiina profilu, ale překvapeně na ni vykulila očka, když se na ní otočila se smíchem. Jen nad tím pokroutila hlavou a zeširoka se usmála. „Jednorožce bohužel nevlastním,“ naoko si povzdechla, aby si ještě přisadila do Bettyina vtipu, ale to už koutkem oka zaregistrovala, jak se kapitánka vrací do centra tělocvičny a to mohlo znamenat jen jedinou věc – trénink bude pokračovat. Proto využila otočeného displeje jejím směrem, kde ťukla na zpáteční tlačítko, a sjela o pár profilů níže, než objevila ten svůj, se kterým se spojila. Někde zavibroval ten její mobil, který hlásil Bettyinu žádost, a ona se odtáhla. „No, ráda jsem tě poznala, ale nechci tě zdržovat, měla bys jít,“ rozloučila se s ní s úsměvem, a když od ní Betty odešla, ještě si pár fotek nafotila, těch fotek, které jí podle ní chyběly, a ještě než skončil trénink se odebrala pryč. Během toho, co sbírala své věci, ještě mrkla na Betty, které jemně mávla, aby jí moc nevyrušila, a pak už zamířila na kolej, kde se chystala pustit do třídění fotek.

->kolej

color #faf0dc

Poèet pøíspìvkù : 104 Join date : 21. 11. 17

*Betty v poslednom čase prišla k rozhodnutiu, že by svoju hanblivosť mala už konečne prekonať. Ak ste podobné hanblivky ako ona, tak určite pochopíte, aké náročné to je. Nie je to proces, ktorý sa zrovna stane len tak zo dňa na deň. Betty je odjakživa ukecaná, ale takúto svoju stránku dokáže ľudom ukázať až potom, čo prekoná ten prvý krok. Ten náročný prvý krok, s ktorým má problém hlavne pri chlapcoch. Keď vidí nejakého pekného chlapca a chce sa mu prihovoriť, jej hrdlo sa ako keby zovrie a ona je bezmocná. V tej chvíli jej v hlave prebieha milión katastrofických scenárov, ako by ich stretnutie mohlo prebehnúť. Je hádam jasné, že väčšinou sa žiadny z nich nekoná, ale už sa pár krát poriadne strápnila. Vtedy to s týmto oslovovaním chlapcov úplne vzdala a začala si radšej hľadať priateľky. Baviť sa s dievčatami je pre ňu oveľa jednoduchšie a prirodzenejšie. Keď sa niekomu nesnaží zapáčiť, je to úplne o niečom inom. Avšak výnimkou je úžasný Ken, jej najlepší priateľ, s ktorým si ihneď padli do oka. Žiadne trápne zoznamovanie, proste to celé šlo tak prirodzene. A práve po tom tak veľmi túži, po normálnom zoznámení, pri ktorom to pôjde ako po masle. Čiže aj dnes nabrala odvahu a rozhodla sa prihovoriť dievčine na tribúne. Všetok stres z nej opadol už po pár slovách, ktoré boli od nej veľmi príjemné. Betty je veľmi skromné dievča, ale takéto komplimenty ju samozrejme vedia veľmi potešiť.*Oh, tak to ti ďakujem. A naprosto súhlasím.*Spľasne ruky k sebe a hlavu nakloní mierne nabok. Na jej tvári sa objaví vďačný výraz, cez kútiky úst sa jej derie na povrch opäť úsmev. To by nebola Betty, keby nebola večne vysmiata ako slniečko. Takéto niečo od ľudí počúva často, čo ju naozaj teší, že si to naozaj niekto všíma. Jasné, chce byť šťastná kvôli sebe, ale neskutočne rada ľudom spríjemňuje každý deň. Je naozaj milé vidieť, že to aspoň niekto v tomto uponáhľanom svete vníma.*Musím povedať, že je to naozaj náročné. Ale snažím sa to prekonávať, ja som si to vybrala a rozhodne sa nechcem vzdávať.*Tieto slová z Betty vychádzajú ako nejaká motivačná reč, haha.*Snažím sa myslieť na svoju budúcnosť. Teraz je to náročné, ale jedného dňa to bude istotne stáť zato.*Aspoň v to dúfa. Ako už spomínala, o svojej budúcnosti ešte nie je pevne rozhodnutá, ale to nepotrebuje Meg vešať na nos. Nebude to predsa zvádzať na takúto negatívnu tému. Hádam sa nevidia posledný krát a budú mať ešte možnosť rozobrať oveľa viac vecí.*Áno, cestovanie je naozaj úžasné.*Pokýve hlavou na súhlas a z pier nespúšťa široký úsmev. Zaujato počúva Meg, ako rozpráva o svojich záľubách. Rada sa o nej dozvedá niečo viac, je to naozaj milé dievča. Dúfa, že ona na Meg zapôsobila rovnakým dojmom, inak by ju to naozaj mrzelo.*Chápem, fotenie a cestovanie. Nové miesta, noví ľudia, nové nápady.*Na fotení sa jej páči práve tá voľnosť, môžte fotiť čo chcete, ako chcete, celé podľa svojich predstáv. To niekedy musí byť naozaj fuška, ale určite to stojí zato. Je to celé o kreativite a možno práve preto by to aj Betty bavilo. Vidí, že vtip pobavil aj Meg, no o čosi menej ako samotnú Betty. Typické. Ona sa smeje na nejakej úplne obyčajnej blbosti a ostatní nechápu.*Tak, už ťa tam mám, ďakujem ti.*Schová si mobil, keď Meg naťuká svoj profil a odošle žiadosť. Teraz sa už nemusí báť toho, že by sa nevedeli skontaktovať a ona by o tieto nádherné fotky prišla. To už sa kapitánka vracia späť do telocvične, čo znamená, že tréning pokračuje. Betty sa samozrejme teší, ako na každý jeden tréning, ale rada by strávila viac času s Meg. A rozhodne by jej nevadilo sa tu ešte chvíľku váľať.*Nápodobne. Uvidíme sa. Uži si zvyšok dňa!*Milými slovami sa rozlúči s Meg a vyberie sa späť do stredu telocvične, k ostatným dievčatám. Onedlho začne opäť hrať hudba a všetky dievčatá sa začnú hýbať do rytmu. Betty si to stále užíva, jej iskra sa nevytráca, a tomu tak bude ešte veľmi dlho. Keď vidí, ako Meg odchádza, iba jej opäť krátko mávne a ďalej sa venuje tréningu. Po nejakej pol hodinke už je po všetkom, preto si berie všetky svoje veci, ktoré nahádže do športovej tašky a vydá sa smerom k izbe.*

-->Dievčenský spolok

Poèet pøíspìvkù : 110 Join date : 16. 06. 19

Všetko to mala ako tak naplánované. Možno sa v Californii nachádzala len približne dve hodiny no stihla si zariadiť všetky potrebné veci o ktorých si myslela, že to bude potrebovať. Vážne na poslednú chvíľu dokonca našla aj vhodné veci na zbalenie teplého oblečenia ale aj niečo príjemné. Pretože sama vedela, že dovolenka na ktorú sa chystala už o niekoľko hodín sa nebude odohrávať len v príjemnom prostredí. Nevedela koľko vecí bude potrebovať, veď sa snažila zaplniť čo najviac miesta s nemyslieť na rôzne zbytočnosti. V tejto chvíli mala dokonca aj šťastie, že nebola jedna z tých dievčat, ktoré by potrebovali osobitný kufor na nejakú kozmetiku. Len základné veci. Veď ak jej niečo bude predsa len chýbať, nebude mať ani len ten najmenší problém to napokon zohnať v obchode. Peniaze neboli v tomto okamihu pre ňu žiadnym problémom a ona si to uvedomovala veľmi dobre. Sienna si nechala poslať veci na letisko, chcela to všetko mať pripravené presne tak, ako si to ona sama predstavovala. Dokonca aj tie šaty, ktoré si vybrala na falošnú rodinnú oslavu si zabalila, pretože vedela, že aj na to bude nejaká tá príležitosť. Sienna si stihla dať horúcu sprchu, pospať ešte takú hodinku o ktorej si myslela, že jej nepomôže no napokon pomohla až príliš dobre a zavolala si taxík na to správne miesto. Sienna nemala problém klamať mu, napísať mu, že všetko ruší z toho dôvodu, že vlastne nemá čas a napokon predsa len chcela vidieť v daný, v hodný moment ten jeho pohľad, kedy sa dozvie, že to bolo len malé, nevinné klamstvo.
Keď sa Sienna už nachádzala na danom mieste rozmýšľala, či tam má vôbec ísť alebo nie. Nemala rada ak niekde meškala a v tejto chvíli meškala už predsa len vhodný okamih. No ak by ľudia vedeli, že dnes priletela z Dánska, tak by jej to určite odpustili. Bolo to zvláštne, mnoho mužov sa radí pozerali na to, ako ženy zápasia. Dokonca pre niektorých to bol aj druh určitého vzrušenia. V tejto chvíli sa určite Sienna nemala v pláne pozerať na dve ženy, ktoré by zápasili. To rozhodne nie. Vedela z jeho správ to, kedy a kde sa nachádza ten zápas a chcela si ho skutočne so záujmom pozrieť. Dokonca ona sama premýšľala už pomerne dlhú dobu nad tým, že by chcela niekoho osloviť k tomu, aby ju naučil niekoľko chvatov na sebaobranu. Hoci nevedela kedy si na to predsa len nájde čas no aj tak to mala predsa len v úmysle. Bolo tam pomerne mnoho ľudí, v momente kedy vstúpila dnu veď nič iné ani neočakávala. Pozerala sa na to, ako ľudia sedia na lavičkách ale aj ako sa pozerajú x diaľky alebo z blízka. Nevedela ako dlho to ešte bude trvať, koľko toho premeškala ale bola rada, že aspoň niečo z toho bude mať možnosť vidieť na vlastné oči. Sienna na sebe mala fialové tričko, ktoré jej odhaľovalo ramená a čierne šortky, ktoré jej naopak odhaľovali dokonalo vyzerajúce, dlhé nohy. Vedela, že to bol outfit, ktorý je normálny pre tieto teplé dni no uvedomila si, že určite sa nájde aj nejaké mužské oko, ktoré si ju predsa len pozrie. Vlasy si nechávala padnúť na ramená, dlhé, hnedé vlasy ktoré skutočne milovala. Nebolo pre človeka ako je ona ťažké sa predrueť do takého druhého radu, pričom mala možnosť niečo aj vidieť. Veď si nemohla nevšimnúť aj niekoľko pišťacích dievčat, ktoré sa pri každom jednom momente mali potrebu nejako vytŕčať alebo až prehnane reagovať na niektoré údery, ktoré si venovali supery.

Tělocvična - Stránka 2 Ezgif.com-gif-maker

Tělocvična - Stránka 2 Elliot_a_Sienna_2

Tělocvična - Stránka 2 Ezgif.com-gif-maker_2

Tělocvična - Stránka 2 Ezgif.com-gif-maker_3

Poèet pøíspìvkù : 92 Join date : 25. 05. 19

Byl tu den D. Už od rána byl docela nervózní, vstával brzo ráno a byl jako na trní. Nevěděl z čeho byl tak nervózní neměl nějak extra těžkého soupeře, aspoň podle toho co si zjišťoval. Dneska také odlétal do Japonska, pokud ten zápas špatně dopadne poletí leda tak do nemocnice, ale věřil si. Neměl v povaze o sobě pochybovat. Věci měl zabalené a svou krosnu si nechá už před zápasem poslat na letiště. Nechtěl to tahat pak z tělocvičny. Byl trochu zklamaný že Sienna jejich dovolenou na poslední chvíli zrušila, no nemohl se divit. Oni dva zrovna nebyli nejlepší přátelé. Nečekal že Sienn je taková fajnovka že by odmítla tůru do hor. Asi to nakonec byla taková ta klasická panička jak si myslel. Elliot měl cestování rád, rád je vlastně slabé slovo. Miloval ho. Dovolenou měl zaplacenou pro dva, ale jemu na penězích nějak nezáleží proto je mu jedno že to celé propadne, zrušit se to stejně nedalo a shánět někoho na poslední chvílí? To se mu prostě nechtělo..
Do tělocvičny na radu trenéra vyrazil asi o čtyři hodiny dřív. Spíš se tam jen flákal než aby se rozcvičoval. S tím začal tak hodinu před zápasem. Jeho protivník vážně nevypadal hrozivě, proto z něho ten stres hodně opadl. Těsně před zápasem napsal Sienně poslední zprávu na Flickru a šel do toho. Před nima bylo spousta jiných zápasů. On byl vlastně až poslední. První zápas vyhrál samozřejmě. Druhý také a na třetí se připravoval. Když na to došlo dorazil už i jeho otec. V tomhle ho hrozně rád podporoval, měl pocit že Elliot dělá něco smysluplného. Zápas to byl takový utahaný. Elliot sice dostal pár ran, ale nic co by ho srazilo na zem. Trenér chtěl aby to už ukončil, ale Elliot nechtěl. Měl v plánu svého soupeře pořádně potrápit. Taky by to nebyl Elliot kdyby si s ním nepohrával. Jeho soupeř si totiž celou dobu myslel že má na vrh. Elliot si ze zápasu odnesl zatím natržené obočí a trochu nateklé oko, nic co by bylo tak hrozné. Bál se že si zraní nohu nebo ruce, to by bylo stoprocentně po výletě. Kolem dokola se tlačilo pár holek. Ty holky sem chodí snad pokaždé. Není žádné tajemství že pár jich už měl u sebe doma. Elliot prostě byl už takový. Už měl v plánu to celé ukončit, ale jeho oči zahlédnou něco co absolutně nečeká. Holku s hnědými dlouhými vlasy. Fialové tričko a černé šortky. Ty nohy by poznal snad všude.. No na její ksichtík se taky nedalo zapomenout, ale ty její nohy měl možná raději.. Úplně už slyší ty její otravné řeči. Tohle byla chyba. Byla chyba přestat se soustředit na soupeře a věnovat pohled jí. SAmozřejmě jeho otec i trenér na něj hned zařvali jako co to dělá, ale než se stihl otočit byl pomocí chvatu od soupeře sražen k zemi.

Tělocvična - Stránka 2 372c7fd95a7065f5f6a7e31b408b05e0

Naštěstí to nakonec nějak vybere, ale stejně dostal pořádnou pecku do zad, nic co by mělo ohrozit jeho dovolenou, pokud to hned po zápase začne ledovat… ,,Kam čumíš Elliote..” Jeho trenér byl hodně naštvaný, ale Elliot nemohl nic dělat, tohle byla jeho chyba a on to věděl. Nakonec se rozhodl že to skončí. Hraní bylo dost. Do teď si s ním hrál jako kočka s myší. Bylo na čase tenhle zápas ukončit.. Na nic nečekal a rozhodl se použít dost radikální chvat. Taky pilně trénoval aby ho tady mohl ukázat. Měl černý pásek a tak věděl co si může dovolit. Ono když něco děláte skoro celej život tak vám ani nepřijde že uděláte něco s čeho budou lidi tak paf..

Soupeř zůstal ležet a po malé chvilce se zvedl. Navzájem si sobě vzdají úctu ukloněním a pak každý vyrazí na svou stranu. Samozřejmě si hned vyslechne co tam vyváděl, ale na to nějak nereaguje. S obočí mu pořád teče trocha krve a on si na ránu přiloží bílý ručník aby krvácení trochu zpomalil. Pak už jen pohledem vyhledá holku která tohle všechno zavinila. Holek tam bylo víc než dost. Ale tu kterou hledal nemohl najít. Až jí konečně uviděl a mávnul na ní ať jde k němu. On teď nehodlal jít nikam, chtěl chvilku sedět, bylo jasné že v šatně si také ještě před sprchou na chvilku sedne.. Když se k němu konečně dostane jen si jí znovu celou prohlédne.. ,,Říkala si že nepřijdeš.." řekne pobaveně.. A odloží krvavý ručník na lavičku vedle něj. Natáhne se pro vodu a konečně se napije..

Poèet pøíspìvkù : 110 Join date : 16. 06. 19

Sienna milovala tie hry s mužmi, kedy im povedala niečo iné no skutočnosť bola úplne niekde inde. S rovnako to bolo aj v tejto chvíli. Pozerala sa na to, ako zápasí. Venovala mu pohľad dokonca mala možnosť na pár sekúnd vidieť aj to, ako sa pozrel on na ňu. Nevedela odhadnúť jeho myšlienky, čo ho napadli v ten daný moment no nejako nechcela myslieť na to, že by to malo byť niečo zlé. Až do momentu, kedy nepočula ako niečo nespadlo a ona si v tej chvíli mala možnosť všimnúť aj ten chvat, ktorý bol na ňom urobený jeho protihráčom. Mierny, pobavený úsmev sa objavil na tvári g podobe nadvihnutia pier a ruky si založila na prsiach. Pri pohľade na tie dievčatá, ktoré sa takmer okamžite chytili za pusinky v udive, či je v poriadku jej okamžite napadlo, že určite by mali v pláne ošetriť mu to malé bobi, ktoré sa mu objavilo na tvári zjavne z predchádzajúcich rán. Bolo to takmer typické od tých dievčat a mohla si aj typnúť koľké z nich si už priviedol do postele a prežil s nimi jednu noc. Bolo by to komické si to predstaviť a potom ešte vidieť ich ako dúfajú, že by sa to mohlo opakovať. Ako keby nevedeli chuďatká, že športovci si do postele berú dievčatá len na jeden zárez aby sa mohli následne pochváliť s týmto počínaním svojim priateľom.
Sienna mohla vidieť ako sa potom z toho Elliot dostal a jedným ťahom, ktorý vyzeral naozaj bolestivo dostal protihráča a potom to napokon predsa len všetko vyhral. S preloženými rukami na prsiach ho sledovala a vedela, že po tomto zápase mu predsa len to ego narastie ešte do väčšej výšky ako ho skutočne mal. Skromnosť? To možno bol počas toho, ako nevedel hovoriť aj o tom by napokon Sienna mohla predsa len polemizovať, či to tak bolo a nenarodil sa s touto dokonalou predstavou. Sienna pomalým krokom pričom si dávala záležať na to, aby to nebolo uponáhľane prešla potom k nemu. Vedela, že tieto slová prídu a stále sa rozhodla pokračovať v tom svojom malom klamstve, ktorý si pripravila. „ povedal si, že tie reči ti možno budú ešte chýbať. Chcela som ti dopriať jednu dávku ešte pred tým, ako vôbec odídeš.“ Jemne pokrčila ramenami a sledovala jeho tvár na ktorej boli zjavné stopy. Mohla vidieť aj krv, ktorá sa tam objavovala. Len nad tým prevrátila očami, pozrela sa na ten uterák, ktorý bol už možno predsa len dostatočne zakrvavený no to jej nevadilo a pozrela s na neho. „ nie si predsa žiadna padavka. Pozri sa, ako ti to krváca, musíš na to o čosi viac pritlačiť.“ Bez ďalšieho slova ten uterák silou pritlačila na jeho obočie, pričom vedela že to musí byť v prvom momente bolestivé ale aj tak účinne.
„ Náš let napokon presunuli o dve hodiny skôr takže som mala chvíľu na to, vidieť aspoň ako to dopadne. Možno som si mala staviť na tvoju výhru a mala by som pekný balík peňazí. Hoci ten jeden úder, ktorý som mala možnosť vidieť vyzeral naozaj... Bolestivo.“ Sienne možno napadlo, že to je vďaka nej no aj tak to nepovedala nahlas. Na miesto toho si jednu nôžku preložila cez tú druhú a rozmýšľala, čo bude robiť. Stála pred ním pričom mu takto dávala možnosť pozrieť si tie nohy z blízka a ani si neuvedomila, že tie prehnané fanynky asi čakajú na moment, kedy si Sienna vypýta jeho podpis, číslo a odíde.

Poèet pøíspìvkù : 92 Join date : 25. 05. 19

On vlastně trochu tušil že ona se tady nakonec ukáže. Byl to důvod proč celý zápas prodlužoval? Kdo ví. Jakože on by si to v životě nepřiznal že by jí rád viděl, vlastně ani nevěděl jestli to tak je. Ona byla prostě občas tak otravná, prudká a Elliota zkratka bavila. Nebylo to s ní ale vůbec jednoduché, ale kdo má rád jednoduché věci že. Elliot rozhodně ne. Vlastně ještě než se k němu Sienna dostala, dostal pořádně vynadáno od trenéra a otce. To jeho čumění po Sienn ho mohlo stát prohru. Co by pak dělat. Rozhodně by se s tím nespokojil. Nerad prohrává. JE pravda že není dokonalej, to on sice neříká. On o sobě tvrdí jen ´to že je nejlepší, ale věřte taky už párkrát prohrál. Protože není možné jen pořád vyhrávat. Je pravda že ty prohry ho vždy nastartují a do dalšího zápasu se vrátí s dalším elánem a hlavně nastartovaný vyhrát.. ,,Měl jsem to pod kontrolou tati.” Nemohl si odpustit poznámku směrem k jeho otci. Vážně byla chvilka kdy to měl pod kontrolou spíš jeho soupeř, ale naštěstí se Ellio včas “probudil”. Sienna už se skoro prodrala tím zástupem lidí a on jen doufal že jeho otec konečně odejde.. Jak kdyby tušil co po něm chce se nakonec sebral a odešel někam pryč. Vlastně chtěl dostat svého syna do nějakého super týmu, ale Elliot všechny odmítal. On ani netušil jestli chce zůstat u toho nebo zkusit něco jiného. Ne že by ho to přestalo bavit, ale nebyl si jistý jestli je to zrovna sport kterému se chce naplno věnovat. Jeho otec možná věnoval jeden dva pohledy Sienn, ale překvapivě to nijak nekomentoval. Za to byl vlastně rád. Ještě poslouchat nějaké jeho blbé řeči.. Přišlo mu že si dává pěkně na čes než k němu dojde.. Když konečně dorazí až k němu prohlédne si jí od hlavy až k patě. Byla to vlastně už docela doba co jí viděl naposled.. Když mu sdělí její důvod příchodu, neudrží se a věnuje jí jedno malé ironické uchechtnutí..,,Teď si mě pobavila docela víš to.? Ale vlastně mi to na druhou stranu lichotí, věděl jsem že beze mě nemůžeš být.” řekne se smíchem. On jí takto pošťuchoval rád. Nedalo by se říct že jsou přáteli, na to jí už předtím řekl svůj názor. Má pár přátel za které by dýchal, ale ona mezi ně zatím asi nepatří. Je pravda že ho má prokouknutého od paty až k hlavě, ale kdo ví jak to mezi nima bude.. Mohl jí prostě říct že to od ní bylo hezké že přišla, ale to by nebyl Elliot že.. Když si prohlíží jeho obličej sám se jí dívá do očí, když protočí oči jen se na ní nechápavě podívá. O co jí zase asi jde. Ona má pořád nějaký problém. Zajímalo ho jestli společně někdy vydrží hodinu bez toho aby se hádali jak blázen. ,,Já a padavka no dovol..” Než to ale dořekne ona rychle přiloží krvavý ručník na jeho ránu na obočí a silou zatlačí. On hned trochu sykne bolestí a uhne hlavou.. Jako padavka není, ale tohle nečekal, proto ta rychlá reakce.. Pořád čekal na vysvětlení jakto že je vlastně tady měla být někde úplně jinde. Naštěstí za chvilku už začne celou situaci vysvětlovat.. ,,Tos určitě měla, psal jsem ti že vyhraju.” mrkl na ní. Pak se vrátí ke svému poslednímu úderu. ,,No byla to vlastně taková improvizace, spíš impuls nevím. Chtěl jsem s tebou mluvit tak jsem to musel ukončit.. Ale zase si nenos nosánek moc nahoře, nebylo to jen kvůli tobě.” zasměje se. Nebyl to takový ten zápas kde bylo spousta fotografů nebo tak, to vůbec ne. Ale bylo tady dost holek co s ním chtělo pak mluvit. Proto i když mu bylo příjemné že mu ten ručník drží ona svojí rukou si ručník přidržel a vstal. Snažil se sesbírat věci co měl na lavičce. Mobil, klíče od skříňky, pití a ještě takový modrý hezký kamínek, nosil ho vždy sebou. Měl ho pro štěstí. Dostal ho jako malý od svého prvního trenéra. Jednou rukou si pořád držel ručník. ,,Vezmeš mi ty věci prosím?” Vážně se rozhodl jí poprosit? No spíš se snažil předejít zbytečným hádkám hned tady. Pak už jen počkal jestli je vezme a bude ho následovat do šatny.. v šatně bylo ještě pár zápasníků, ale on jim nevěnoval žádnou pozornost, za to oni se na Siennu rozhodně dívají. ,,Co tak čumíte?” Zeptal se možná trochu podrážděně.Hodně kluků znal a bavil se snima, nemyslel to tedy nějak útočně, ale stejně na ni nemuseli tak čumet. On měl věci až úplně vzadu proto došel až k poslední skříňce kde bylo jeho jméno. Trochu unaveně si tam zase sednul a konečně se opřel o skříňku. Tenhle pocit měl rad. Věděl že je to za ním a může zase pěkně chvilku odpočívat.

Poèet pøíspìvkù : 110 Join date : 16. 06. 19

Sienna vedela, že ich rozhovor od prvého momentu nebude nejakým normálnym. Jeden druhého si vedeli doberať tým správnym spôsobom. Sienna rozhodne nebola jedna z tých dievčat na ktoré Elliot možno bol zvyknutý, kedy by s nadšením sa mu hodila okamžite okolo krku a čakala len na ten moment, kedy si ju vezme. A toto Sienna rozhodne by nikdy neurobila, to by musel vedieť ak by samozrejme ju poznal veľmi dobre. A dalo sa povedať, že vedeli jeden druhého už za tú krátku chvíľu kedy boli v kontakte prekuknúť. Sienna nebola tým človekom, ktorý by si na niekoho stavil len kvôli tomu, aby vyhrala nejaký balík peňazí. A sama by sa asi ani neodvážila na neho staviť svoje peniaze, pretože v momente ak by sa to dozvedel kto vie či by nechcel jej darovať jednu prehru. Hoci by to bolo veľmi málo pravdepodobné. Sledovala ho, ako v tejto chvíli vyzerá. To ako sa tie rany na ňom podpísali a len sa pýtala sama seba či to za toto vlastne všetko stojí. „ Ver mi, že ak by som nemala ten skorší let, tak by som sem ani len neprišla. Mám ešte dve hodiny času do toho momentu, kedy sa budem musieť vrátiť domov a pripravovať sa.“ Sienna mu opäť klamala no vedela, že Elliot toto malé klamstvo nebude vedieť odhaliť. Mala to vymyslené veď už minimálne dva dni pred tým mu písala, že z tej dovolenky napokon nebude nič a nech si nájde niekoho iného. Dokonca ju napokon aj potešilo, že na tú poslednú chvíľu si nikoho nenašiel a bude môcť ho takýmto spôsobom prekvapiť. Kto vie, možno v momente, kedy uvidí na letisku jej veci tak nebude ani len chcieť, aby s ním išla. Odmietnuť niekoho ako bol Elliot, ktorý mal ego niekedy až prehnane vysoko málo niesť určite svoje následky.
„ Elliot tieto slová by možno zabrali na niekoho iného. Došli ti sily alebo ťa to už prestalo baviť toho chudáka trápiť, to je všetko.“ Povedala Sienna pričom jemne prevrátila svoje oči no aj tak sa zasmiala. Tie slová od chlapcov počúvala tak často, že ak by si náhodou robila nejaký zoznam s tými klasickými hláškami možno niečo podobné by sa uchytili aspoň na desiatom mieste. No v momente, kedy z jeho pier vyšla dokonca aj prosba na to, aby mu zobrala veci, tak bola mierne prekvapená. Musela sa určite uistiť, či mu ten muž nejako neudrel do hlavy až príliš silno, pretože to by od niekoho ako on určite neočakávala. Ale napokon len prikývla, zobrala mu veci a nasledovala ho. Už cestou jej nejako dochádzalo, že sa ocitne v chlapčenskej šatni. Sienna nebola jedna z tých dievčat, kedy by jej to nejako prekážalo. Veď to predsa len bola šatňa nič čo by už niekedy nevidela. Pri pohľade na niektorých chlapcov, ktorí sa tvárili ako keby po prvýkrát videli ženskú postavu sa musela len pousmiať a vypočula si slová Elliota, ktoré im venoval. Ani ona sama nevedela či ju to potešilo že sa k tomu postavil takto alebo jej to bolo jedno. Samozrejme že ju to potešilo no to by nikdy nepriznala nahlas. Keď už došli na to správne miesto a Sienna mala možnosť vidieť ako sa posadil a vydýchol si, vedela že by bolo zbytočné ak by sa nachádzala na tomto mieste s ním. Potreboval si oddýchnuť, dať si sprchu a prezliecť sa z toho dôvodu mu jeho veci, ktoré mu niesla položila na lavičku a venovala mu jeden pohľad. „ počkám ťa vonku Elliot.“ Bez jediného jedného čakania na to čo jej na to odpovie sa rozhodla prejsť opäť k východu zo šatne. Dokonca niektorým mladým uchám, ktoré boli radi, že nevideli Elliota s ňou sa na ňu pozerali skoro by im aj nejaká tá slinka ušla. Venovala im malý, nevinný úsmev a pokračovala von pričom mala možnosť vidieť ako vonku ju niekto zastavil. Cítila niekoho ruku na svojom rameno, prišlo jej to nepríjemné pretože to bolo narušenie jej osobného priestoru. Už od prvého momentu mohla tušiť, že to je jeho otec. Mali tie rovnaké črty tváre dokonca ak by sa človek pozrel možno aj ten istý pohľad. „ prajem vám príjemný deň.“ Povedala s úsmevom Sienna a snažila sa s toho zovretia dostať preč. Nenávidela to ak sa niekto pokúšal svojou silou niekoho prinútiť venovať mu svoju pozornosť.

Poèet pøíspìvkù : 92 Join date : 25. 05. 19

Netušil jak se k dané situaci postavit. Chtěl s ní strávit nějaký ten čas než odletí? No možná ano. Ale zase na druhou stranu proč zrovna tady. Je tady hrozně lidi, tolik holek, mohl od nich získat aspoň čísla a pak se jim někdy ozvat. Nebál se toho že by ho nějaká odmítla a kdyby ano? Prostě by si našel jinou. Nic co by už nezažil. Jeho ego tím nějak extra netrpělo. Sienna ho přece taky odmítla, jenže s tou to bylo jiné. V hodně věcech si Sienn a Elliot jsou podobný, proto mezi sebou mají takové rozbroje. Často z toho vzejde obrovská hádka, která končí tím že se spolu vůbec nebaví. No nejspíš nic co by je nějak trápilo. Vždycky jeden z nich povolí a tomu druhému se ozve. Posledně to byl například Elliot. Ano hodně divné, ale tak v jejím případě prostě udělal vyjimku.. Věřil jejím slovům, proč by sem jinak chodila, přátele nebyli a nějakou extra podporu nepotřeboval, kdo ví od ní by se jí nejspíš ani nedočkal. Nějak mu to bylo vlastně jedno. Ano byl rád že přišla, ale kdyby se tu neobjevila ani by si nevzpomněl že jí sem pozval. Teď tu ale byla a řekla mu i důvod proč přišla.. ,,Jo tak.. Ty vlastně potřebuješ hodiny na přípravu tvého ksichtíku co..” Zasměje se. Zase tady bylo to jejich škádlení. Nemyslí že by jí urazil, ona ví že si dělá legraci.. Jediné co ho na téhle situaci nejvíc štvalo bylo že s ním nejede do Japonska. Mohla to být vážně sranda, oni dva v jednom letadle? No dokážete si to vůbec představit. Rozhodně by s nimi spadlo, takže možná je jen dobře že společně neletí. Třeba cestou potká někoho moc fajn koho nakonec vezme sebou, zamyslel se jestli by byl dobrý nápad říct někomu tady zde přítomných kluků. Tuhle myšlenku nakonec ale zažene, raději pojede sám než aby tam jen chlastal. Měl v plánu tam jet fotit ne pít..
,,Tss..” Nesouhlasné odfouknutí.. ,,Mě a dojít síly.? No tak.. Možná už mě to vážně přestalo bavit..” Zasměje se. Teď je mu do smíchu, ale vážně málem prohrál a to by byl pak problém. Jeho otec ani trenér by to nepřežili.. Byl rád že mu vzala věci a hned ho následovala, ještě aby je nevzala když se jí rozhodl požádat a ještě tak slušně. Toho si musí prostě vážit, možná si může myslet že se praštil do hlavy, ale on to vážně udělal jen protože chtěl.. Věděl že jí nebude vadit ho dopropvodit do šatny proč by mělo, nebude tam nic co by ještě neviděla.. No přišla o pohled na vslečeného Elliota, ale k tomu se taky určitě ještě někdy dostanou. Tohle kdyby řekl nahlas úplně věděl co by přišlo za odpověď.. Mohla tady zůstat, ale když chtěla jít nemohl jí bránit. No aspoň tady nebude sama s těma kluka, teda ne že by si někdo z nich něco zkusil. To by si jistě nedovolili.. Když řekne že počká venku jen přikývne. Vezme si ze skříňky věci do sprchy a odejde do sprchy. V tu stejnou chvíli za ním mířil jeho otec. No mířil s pár nepěknými nadávkami na jeho účet, ale samozřejmě měl v plánu mu nakonec i pogratulovat. Zarazil se však u vchodu do pánských šaten. Sáhnul na rameno dívce která před chvilkou odešla s jeho synem.. ,,Zdravím. Já jsem William Dwight, Elliotům otec. Nemohl jsem si nevšimnout jak jste společně odcházeli. A jistě když tu jste s ním tak ho znáte, proto musíte uznat že je to situace velmi neobvyklá..” řekne a pustí její rameno, nechtěl být hrubý. Proto i o krok ustoupil. Jeho otec bral Elliota jako černou ovci rodiny. Jen jeho školní a sportovní výkonný byli obdivuhodné. Prozradil také Ellioto druhé příjmení které má po otci, také ho nikdy nepoužívá. Nějakou chvilku si tam nejspíš povídali. Pak už vylezl Elliot čistý jako miminko, z obočí už mu krev netekla. To co tam viděl rozhodně nečekal, proto se jen zamračil a přešel k nim. zatím nic neříkal. Jen se podíval na svého otce. Ten mu nakonec jen pogratuloval. ,,Těšilo mě slečno.” řekl a odešel pryč, se synem se neloučil jen mu řekl něco ve smyslu jakože nelez nikam kam nemáš ať matka nemá infarkt.. ,,Nepřeju si aby ses bavila s mým otcem" zamračí se, ale nezlobí se na ní moc, spíš na něj. Neměl rád když něco nevěděl a tady si nebyl jistý co si tady povídali.. ,,Já budu muset vyrazit na letiště.. Chceš cestou někam chodit.? Mám tady auto..” Věnoval jí menší úsměv a vyhrabal v kapse cigára, měl v plánu si před vchodem ještě zapálit než vyrazí..

Poèet pøíspìvkù : 110 Join date : 16. 06. 19

Sienna sa tvárila ako keby tú poznámku o jej ksichtíku prepočula. Sám to vedel veľmi dobre, že ona nie je jedno z tých dievčat, ktoré by sa museli pripravovať hodiny a hodiny len kvôli tomu aby vyzerali ako zmaľované kraslice. Na miesto toho mu venovala len provokatívny úsmev a rozhodla sa odísť. Samozrejme, že mnoho dievčat by tam ostalo z toho dôvodu aby ho videli bez trička, prezreli si jeho telo a z tej šatne by ich už nikto ani len za vlasy nevyviedol von. No ona takým človekom rozhodne nemienila byť.

Keď už bola Sienna vonku a mala možnosť vidieť jeho otca, chcela sa správať ako slušný človek. Venovala mu dokonca aj úsmev, čo bolo pre niekoho zvláštnosťou. Počúvala jeho slová a pri niektorých sa musela aj zastaviť. Nevedela, či si to skutočne myslel alebo nie. Bola pravda, že odišla s ním do šatne no nemalo to žiaden zvláštny dôvod. „teší ma pán Dwight. Chcela by som vás na začiatok vyviesť z omylu ešte pred tým, ako by ste si niečo pomysleli. S vaším synom to teraz bola len zhoda okolností, kedy ma požiadal o pomoc s vecami.“ Povedala Sienna pokojným hlasom, urobila krok dozadu len aby si udržala svoj odstup. Už len to priezvisko, ktoré povedal jej nahováralo niečo, že si nechal určitú pravdu Elliot pre seba. Prišlo mu to smiešne ale aj zvláštne, prečo by sa mal volať inak ako jeho otec. No možno na to mal nejaké tie dôvody. „ takže to nie je žiadna situácia, kedy by som náhodou vášho syna rozrušovala a prosím vás, nie som tu s vaším synom.“ Jej úsmev na perách ho musel uistiť o tom, že to myslela skutočne vážne. Veď ona sama tu prišla sama. Áno možno mu pomohla s tými vecami ale to neznamenalo to, že sa tu nachádzala s Elliotom. V momente, kedy mala možnosť cítiť prítomnosť Elliota a dokonca počuť aj jeho slová, cítila sa v tomto okamihu naozaj trápne. Jeho otcovi sa ešte stihla odzdraviť a potom venovala pozornosť Elliotovi, ktorému venovala prepaľovací pohľad. „ tak toto si si určite mohol odpustiť Elliot. Neurobila som nič zlé, nepoviem, ak by som ho oslovila ja sama, čo by som nikdy neurobila. Ale oslovil ma on sám.“ Bola v tejto chvíli na neho vážne nahnevaná, pretože nevidela ani len ten najmenší dôvod, prečo by jej mal hovoriť s kým sa môže rozprávať a s kým zasa nie. „ ak si nechcel aby tento moment vznikol, nemal si ma požiadať o pomoc s tými vecami. Na to nezabudni.“ Otočila sa opäť k nemu v momente, kedy prehovoril a potom sa ako keby jej nálada opäť otočila. „ ty vieš šoférovať Elliot?.“ Pobavene nadvihla obočie, vedela o tom samozrejme, že má auto a vie šoférovať. Ale nemohla si odpustiť túto menšiu poznámku. Jeden druhému to vracali pomerne často a jej sa to dokonca začínalo páčiť. Aspoň to nebol nudný rozhovor s obyčajnými frázami, ktoré by aj tak boli na obyčajný rozhovor nudnými. „ ale ešte pred tým mi ponúkneš jednu cigaretu a povieš mi, prečo si mi nepovedal, že sa voláš inak.“ Povedala s malým úškrnom a pohrávala sa s tým menom na jazyku no nevyslovila ho. Malo by jej to možno dôjsť aj podľa toho, že jeho otec je z Dánska. Ich priezviská sú trocha odlišné od tých iných. Ona sama tiež nemala typické priezvisko, ktoré by sa niekde objavovalo na dennom poriadnu.

Poèet pøíspìvkù : 92 Join date : 25. 05. 19

Jeho otec nevzdal tento rozhovor a dál se s ní bavil.. ,,Slečno mě nemusíte nijak přesvědčovat. Elliot je Elliot. Vy sama musíte vědět jestli vám za to stojí..” řekl jen pak už jen zasmál.. ,,Prosím vás. Elliot nikdy nikoho nežádá o pomoc. Pokud tedy nechce peníze.” řekne a myslí to úplně vážně. Nikdy svého syna neslyšel prosit. Jeho otec mu peníze dává jen tak, hlavně proto aby zase nezačal vyrábět drogy. Pak když došel Elliot tak prostě odešel. Elliot byl možná moc prudký v téhle situaci a Sienna mu to taky dala hned sežrat. On na ní jen zůstal koukat se zamračeným výrazem v obličeji. Netušil co jí na to říct. Rozhodně neměl v plánu se jí omluvit. Stačilo že jí o něco poprosil natož aby se omlouval.. ,,Dobře dobře.. Jen se s ním už prostě nebav když u toho nejsem já.. Je to idiot.” zavrčel a podíval se směrem kudy odešel. Nikdo netušil proč ho nemá rád. Elliot by nemluvil přímo o nenávisti. Jen o nějaké té lehčí nabručenosti mezi nima. Vždy ho hrozně točil.Stačilo aby promluvil a Elliot byl schopen zabíjet.. Proto možná bylo dobře že chodil na jeho zápasy, vždy byl pak naštvaný a měl větší sílu.. ,,Teď mi chceš jako předhazovat že jsem tě požádal o pomoc.?” Zeptá se. Už to bylo zase tady, pomalu a jistě se schylovalo k hádce, ale tentokrát se to snad zase přežene. Je to jen malá přeháňka.. ,,Dobře požádal jsem tě o pomoc tak sorry. “ řekne a protočí očima. Oba dva jsou hrozně náladový, takže tohle se stává mezi nima často. Na jednu stranu ho to šíleně bavilo, ale občas toho bylo moc i na něj. Občas řekl něco co ani nechtěl říct, ale často svých slov nelituje a je rád když to druhé zabolí. U ní ale vždy pečlivě vážil slova. Jako on by jí normálně nekecal do toho ským se smí a nesmí bavit, ale tohle byla jiná situace. Nechtěl aby si ona povídala s jeho otcem například o něm. Mohl na něj vůbec říct něco za co by se Elliot styděl.? To rozhodně ne, možná až na to hrozné příjmení.. Ještě že může používat to druhé. Když se ho zeptá jestli umí řídit jen se ušklíbne.. ,,Neumím. Proto to bude šíleně vzrušující.. Jdeš do toho?” Zeptá se a mrkne na ní. Žádné miloučké úsměvy. Jen takové ty jeho jiskřičky v očích když měl něco v plánu. To ona zatím neměla šanci moc často viděl, ale teď to rozhodně nepřehlédla, skoro se mu vždy změní výraz. Je pak takovej rošťák.. Trochu ho překvapí když si řekne o cigaretu.. ,,Kouříš.?” zeptá se, jako překvapilo ho to, proto své překvapení nějak neskrývá.. Nakonec k ní natáhne krabičku a nechá jí aby si jednu vzala. Krabičku zandá a vytáhne zapalovač. Udělá krok směrem k ní a připálí jí, až pak připálí sobě..Pak se rozejde směrem k autu, černé nové audině.. Pak se ale zastaví v pohybu.. Bylo mu jasné co tím jménem myslí. ,,Bože to je kretén.. Nic co by bylo důležité.. Prostě mám jen dvě přijmení..” Nic víc k tomu neřekne a snaží se znít jakože ho tohle vůbec neštve.. Vlastně byl ale hodně naštvaný.. Nechtěl o tom mluvit. Doufá jen že tohle nechá být, protože by spolu měli nejspíš problém.. Dojde k autu a na dálku ho odemkne, otevře kufr a hodí tam tašku.. ,,Kam chceš teda hodit.? Mám asi tak dvě hodinky, chci být na letišti dřív..” řekne a neskrývá své rozladění z předešlé její otázky.. Pak se opře o auto a snaží se v klidu vychutnat si cigaretu. Když dokouřil otevřel si dveře naskočil do auta.. Počkal až ona udělá to samé.. JAko mohl jí otevřít dveře, ale je to Elliot. To by na něj bylo asi moc..