Písečná pláž

ZAHÁJENÍ OSLAVY ZVOLENÍ
& zatím samotinká u drinků

Své roční kralování ve spolku si skutečně užila, byla ráda, když mohla ostatním pomáhat a vždy ráda nabídla své ramínko na vyplakání komukoliv, kdo to zrovna potřeboval. Možná to bylo občas náročné a někdo by mohl říct, že tím zanedbávala určité aspekty svého života, ale ona byla naprosto spokojená s tím, jakým směrem se její život ubíral, proto když nadešel čas nových voleb, neváhala ani minutu a kandidovala znovu. Navíc tento rok vstupuje do posledního ročníku, takže jiné šance už mít nebude, nebylo tedy o čem pochybovat, a drobná blondýnka se přihlásila. Její konkurence byla silná, ale ona přesto vyhrála, což jí udělalo neskutečnou radost, kterou se chystala promítnout do tradiční akce k oslavě zvolení, aby holkám ukázala svůj vděk za jejich hlasy... a případně vděk vůbec za to, že hlasovaly, zvané totiž byly naprosto všechny, ať už hlasovaly pro kohokoliv! Dlouho si lámala hlavinku nad tím, co by mohla uspořádat, co by se spolku asi nejvíce líbilo, ale nakonec se rozhodla inspirovat akci svým milovaným surfováním. Přeci jen, je to její poslední rok, tak si akci připravila lehce sobecky dle svého vkusu, a zbývalo jí jen pevně věřit, že se to bude líbit i ostatním. Na místní pláž, kde jim byl vymezen prostor, nechala do centra dění postavit stůl, který se již brzy bude probíhat pod spoustou jídla (od hummusu se zeleninou a pita chlebem, těstovinovým salátem, trhaným masem, až po špízy). Bokem od tohoto stolku je umístěn další stolek, na kterém jsou dvě velké nádoby, jedna obsahuje Mojito a druhá Piña Coladu, ze kterých si mohou děvčata drinky natočit buď do normálních kelímků nebo do kokosů. Jsou přeci na pláži, tak to tomu musí odpovídat! Také tam jsou naskládané modré želé panáky z Malibu. Část pláže, která je pro ně vyhraněná, ještě obsahuje ohniště, které bude později k večeru zapáleno a kolem které jsou rozmístěny polštáře pro větší pohodlní, a samozřejmě ty odvážnější mohou zamířit i do vody, sice je léto už u konce, ale moře zůstává stále teplé, přeci jen je teprve začátek září.  
Gab byla na akci jako první, aby dohlédla na to, že je všechno připravené a že je všechno dle jejích představ. K jednomu místu u stolu si odložila svetřík, kdyby se večer ochladilo, a zatím zůstala jen ve svých černých šatech s květinovanými vzory. Jakožto správný milovník léta měla svůj šatník plný roztomilých letních kousků a bylo těžké něco vybrat, nakonec se ale rozhodla pro ony šaty a pohodlné sandálky. Vše se zdálo v pořádku, takže si mohla oddechnout a zamířila ke stolku s drinky, aby si nalila mojito do kokosu, zatímco čekala, až přijdou ostatní.

←

Upřímně neměl nejmenší ponětí, co ho to jenom popadlo. Asi před týdnem mu totiž na flickr napsala jedna dívka, že prý se jí velice líbí jeho fotky a že působí sympaticky, nu a že by ho ráda poznala. Což o to, měl sice kroužek svých blízkých přátel, nicméně aby odháněl někoho nového, to nedělal. A tak, byť tedy z toho měl takový menší infarkt a zvažoval, že napíše Darrenovi nebo Cass, co má dělat, odepsal, že ho to těší a že není proti. Trochu si pak ještě psali, většinou právě o tom fotografování (ne že by byl Nia kdovíjak zkušený a znalý, znal jen pár triků, co souvisely s fyzikou) a pak přišla s tím, že by se s ním chtěla i potkat. To byl pořádný šok, takže se prvně musel uklidnit a tentokrát už tomu Darrenovi doopravdy napsal. Ten mu samozřejmě řekl, ať do toho jde, to by jinak nebyl ani on. Hned už začal vymýšlet, co by si měl obléct, a pochopitelně taky chtěl vidět její profil. Ten mu Nia neposlal, nechtěl se s tím takhle šířit a už tak byl na velkých rozpacích. Škoda, že to neudělal, mohl si ušetřit tu trapnou a dost nepříjemnou situaci, která nastala, když dorazil na pláž a ona nikde. Napsala mu, že je členkou dívčího spolku a že se koná oslava zvolení královny, takže by se mohli potkat tam. Nia beztak neměl ani v plánu jít na tu jejich. Loď sice zněla fajn, jenže to všechno na ní už tolik ne, na něco takového prostě nebyl stavěný. Proto by ten večer stejně trávil ve spolku nebo v knihovně, a tak mu tohle nijak neničilo plány. Oblékl se ležérně - do béžových kraťasů a volné světle modré košile s krátkým rukávem a rozepnutými prvními knoflíčky. Měl dobrou náladu a i přes jasnou nervozitu se dokonce i těšil. Bohužel na něj čekalo dost hnusné překvapení. Dorazil a ona nikde. Psal jí, jestli se něco nestalo. A ona nic. Najednou si jeho zprávy ani nečetla, natož aby něco odepsala. A tak tam stál jako opařený a zvažoval možnosti. Že by se přeci jen šel podívat na tu akci, i když sám? Za zkoušku asi nic nedá. A tak vyrazil, ale ještě před „vchodem“ se k němu přitočila jedna z dívek, co nejspíš patřila do spolku, s koktejlem v ruce a začala si ho podezřívavě měřit. „Ale, ale, kdo se to k nám chystá? Nestojíme o slizáky, co tady budou otravovat holky, si myslíš, že vás nepoznám? Když si sem jenom tak sami nakráčíte a myslíte si o sobě bůhvíco,“ spustila salvu slov, která Niu naprosto odzbrojila. V obranném gestu zvedl obě dlaně a o krok ustoupil vzad. „J-já jsem sem nepřišel… cože? Ale…“ chtěl se bránit, jenže se akorát tak zakoktal a absolutně netušil, co by měl říct na svou obranu, v takové situaci nikdy nebyl a i jeho scénáře, které v hlavě dával dohromady před svým příchodem sem, na toto byly krátké. Vůbec nepředpokládal, že by se mohlo stát něco takového.

Letošní volba nové královny holčičího spolku byla opravdu vzrušující. O tento titul se popraly rovnou tři dívky, přičemž dvě z nich byly Gabrielle a Sofia, které hrály v životě Lacey velice důležitou roli. Sofia byla její nejlepší kamarádka a Gabrielle ji ukázala své zlaté srdíčko po rozchodu s Blainem. Bylo tak neskutečně těžké se rozhodnout, komu dá svůj hlas, protože obě měla moc ráda. V jednu chvíli dokonce uvažovala, že raději hlasuje pro třetí kandidátku, jakousi Tempest, kterou sice neznala, ale její řeč u kandidování ji velice zaujala a ona sama nepochybovala, že spolek by byl i pod jejím vedením v dobrých rukou; navíc by to byla zlatá střední cesta, která by jí ulevila od bolestivého rozhodování mezi Gab a Sof. Na druhou stranu by to však znamenalo, že by tímto nepodpořila ani jednu ze svých kamarádek, což by bylo ještě horší – hotová Sophiina volba. Nakonec, po opravdu důsledném přemýšlení, její hlas vyhrála právě Sofia, vůči níž cítila jisté výčitky. Byla to její nejlepší kamarádka a ona pro ni v minulých volbách nehlasovala, ačkoliv to přesně od ní Sof zcela jistě očekávala. Hodila tehdy svůj hlas Gab, protože chtěla, aby měl do jejich spolku přístup i Blaine – nelitovala tedy, že Gab podpořila, ale litovala, že její rozhodnutí ovlivnil právě on. Sofia sice nakonec nevyhrála, ale pro ni byla vítězem tak jako tak, holt svou kamarádku zbožňovala a slíbila si, že už před ní nikdy nepostaví žádného kluka. Taktéž byla samozřejmě moc ráda, že vítězkou se stala Gabrielle, protože ačkoliv volila pro Sof, tak ji post královny taky velmi přála, a proto ani ona nemohla chybět na oslavě jejího zvolení, která se letos konala na pláži.
Pokud Gabrielle potřebovala v rámci akce s čímkoliv pomoci, tak věřte, že Lacey stála v přední linii a byla připravená přiložit svou ručku k dílu. Moc se jí líbil námět celé akce, a ačkoliv si přesně neurčila s kým tam půjde, věřila, že si ji s ostatními holkami velice užijí. Pláž, koktejly, spousta jídla, ach, to byl zkrátka hotový ráj! Sama se však v den akce maličko opozdila, takže přišla až jako jedna z posledních, čehož doufala, že si nikdo nevšimne. Ve svých černých šatech se pomaličku plížila pláží a už z dálky žasla nad tím, jak skvěle si Gab vyhrála s výzdobou. Vypadalo to úžasně! Očkama rovněž mapovala všechny přítomné, aby zjistila, kdo všechno dorazil, když se stala svědkem nepříjemného osočování jakéhosi kluka ze strany Amber – to byla velice otravná černovláska, která do všech rýpala a měla radost z cizího neštěstí. Lacey se sice v lidech snažila vidět jen to dobré, ale u ní to bylo těžké, celá byla prolezlá negativní energií, a tak ji nikdo neměl moc rád; vlastně nebylo divu, že tu teď postávala sama. Netušila, jaký měla problém, takže se zastavila a chvíli na ty dva koukala. Jo, kluci tu neměli co dělat, pokud neměli doprovod z holčičího spolku, ale vždyť… ten chudák vypadal tak neškodně, dokonce se při odpovídání zakoktal a… to zkrátka Lacey nemohla nechat bez povšimnutí. Ztěžka vydechla, vykouzlila na rtech úsměv a vydala se k těm dvěma. ,,Tady jsi!" zvolala nadšeně směrem k tomu klukovi a zavěsila se do něj, přičemž mu věnovala přátelský úsměv. Doufala, že bude hrát s ní, protože pokud ne, tak se s místní párty se může rovnou rozloučit. ,,Nějaký problém, Amber?" svá hnědá očka zakotvila v těch jejích a úsměv ji malinko opadl – stále však působila mile. Amber mezi nimi zatěkala podezíravě pohledem a přimhouřila oči. ,,Je tu s tebou?" optala se nedůvěřivě a hlavu naklonila mírně do strany, přičemž pohledem visela hlavně na Niovi. ,,A s kým jiným by tu byl?" odpověděla jí Lacey téměř bleskově a pobaveně se ušklíbla. Amber se stále tvářila velmi podezíravě a nespokojeně krčila nos, ale nakonec jen protočila panenky a zmizela od nich pryč. Lacey si v té chvíli oddechla a od toho klučiny se odtáhla, protože co mohla vědět, třeba mu mohla být její blízkost nepříjemná. ,,Omlouvám se, Amber dokáže být pěkně nepříjemná," uchechtla se a prohrábla si své oříškově hnědé vlasy, které teď měla volně rozpuštěné. ,,Čekáš na někoho nebo… proč tu jsi?" zeptala se vzápětí a mile se usmála. Amber totiž měla pravdu, o žádné slizáky tu nestály, mohli by pěkně zničit celou akci, což Lacey nehodlala dopustit - ačkoliv tedy klučina před ní jako slizák nepůsobil. Šla na to však jinak než Amber, značně mileji, přičemž doufala, že zjistí, proč tu ten kluk vůbec je. Kdo ví, možná se sem jen omylem zatoulal nebo taky na někoho čekal, možností bylo spoustu a Lacey ho rozhodně hned nehodlala odsuzovat.

Z jejího hrdla se vydral hlasitý smích, když ji Nia obeznámil se svou situací, a tím pádem i důvodem své přítomnosti na párty holčičího spolku.Tedy, ono to bylo svým způsobem smutné, že se na něj jakási holka vykašlala, ovšem jí pobavil fakt, že Amber ho tu ještě před chvílí měla za bůh ví jakého úchyla, zatímco on byl jen ubohá ovečka, která se nechala napálit vlkem. ,,Dobrá, dobrá," odkašlala si, když ustala se svým smíchem a nevinně se na něj uculila. ,,Kdyby se někdo ptal, tak tu jsi s Lacey," koutky úst ji cukly do stran. ,,Lacey Jensen," dodala vzápětí a pomalým couváním se od něj začala vzdalovat, jelikož už na ni zcela jistě čekaly ostatní holky. ,,Měj se," letmo na něj mávla ručkou, přičemž mu věnovala jeden ze svých sladkých úsměvů. Pak už se jen otočila na patě a zamířila do víru párty, která již byla rozjetá na plné obrátky. Po dlouhé době zase hezky vypla a užila si příjemný čas po boku svých přátel, a taky samozřejmě alkoholu. Během toho pochopitelně nezapomněla pogratulovat Gab k vítězství a prohodit s ní pár slov. Zpátky do spolku se vracela až nějak v ranních hodinách, kdy už byla sice trošičku přiopilá, ale za to velice spokojená.

motýlková FINLEY

Spokojeně se rozhlížela po pro ně vymezeném prostoru a pokukovala, zda je vše skutečně v pořádku, zkrátka pořádat akci vyžaduje zodpovědnost, a s úsměvem kývala na pozdrav všem příchozím, kteří k ní sklouzli pohledem. Pláž se pomaličku začínala zaplňovat lidmi, dokonce postřehla i pár zástupců opačného pohlaví, ale dokud nebudou dělat problémy a kazit příjemnou atmosféru, ve které Gab usiluje o příjemný pocit pro všechny dívky, neměla s nimi sebemenší problém. Na druhou stranu, byla připravená zakročit a kohokoliv vykázat, protože... je tu královna a nikdo nebude její děvčata obtěžovat. Prozatím jde ale vše podle plánu, žádné nepokoje nehrozí a ona si tak může poklidně užívat své Mojito, prozatím o samotě. Většina lidí totiž dorazila ve skupinkách a minimálně takto na začátku se k nim nechce vtírat, ale v průběhu večera si jistě udělá chvilku na všechny, aby je pozdravila.
Z pozorování okolí jí probral čísi hlas a ona automaticky otočila hlavu směrem k jeho zdroji. Vřele se usmála na drobnou blondýnku, která jí přišla povědomá, ale prozatím ji nedokázala zařadit, no byla si jistá, že ten obličej zná! Stačilo jen přijít na to odkud. „Děkuju, ráda slyším, že se ti to líbí!” úsměv se jí zvětšil a Gab se na blondýnku zeširoka zubila. Vzhledem k tomu, že akci dělala na konce hlavně k obrazu svému a sice se snažila myslet na to, co by bylo příjemné pro všechny, ale primárně se nechala inspirovat svým vkusem, proto ráda slyšela, že se její vkus shoduje i s vkusem někoho dalšího. „A jo, jednak to dobře vypadá, jednak jsem tu nechtěla sbírat po konci akce plastové kelímky... nebo je nedejbože lovit z moře,” starostlivě svraštila obočí. Sice nebyla žádným ekologickým aktivistou, ale kde mohla sama za sebe pomoct, tam se snažila a rozhodně by nerada životnímu prostředí ještě přihoršovala, když to jde tak lehce, a navíc stylově, vyřešit. I takové maličkosti mohou udělat rozdíl, alespoň podle ní. Navíc moře je její druhou láskou a neodpustila by si, kdyby ho znečistila. „Ráda,” přikývla k přípitku. „A bingo, dobrá paměť, jsem královna,” pochválila ji a souhlasně kývla hlavou, „ale radši bych zůstala u jmen, jsem Gabrielle,” představila se se zakřeněním nad svým malým vtípkem a zdvihla svůj kokos k tomu jejímu, aby si mohly ťuknout. „Tak na skvělý večer, než to ve škole vypukne?” navrhla a pokud byla blondýnka pro, ťukla si s ní a následně se napila. „Neskočíme si pro něco na zub? Než se to tam vyprázdní?” hlavou pokynula ke stolku s občerstvením, kde se už začínaly nějaké holky usazovat. Pokud by šly, Gab se naklonila k mojitu, aby si ho dolila do svého kokosu, jelikož jí drink začínal docházet.

♔sladká královna Gabrielle♔

motýlková FINLEY

Byla ráda za milou společnost, která se k ní přitočila, jelikož to byla slečna, kterou znala jen z chodeb spolku a sociálních sítích, a jedna z věcí, na kterých si snažila zakládat, bylo poznat všechna děvčata ve spolku. Samozřejmě není možné, aby byla všem blízkou přítelkyní, to si uvědomuje, spíše se snaží o to, aby se každá mohla cítit vyslyšena, spolek by měl být podle ní jakýmsi “safe space” pro děvčata, ne jenom místo, kam přijdou složit hlavu. I proto si neplánovala žádnou společnost na dnešní večer, zkrátka se plánovala k někomu přidat... a hele, vyšlo to hned v prvních chvílích. „Nebudu lhát, nešlo to lusknutím prstu, ale... ráda dělám lidem radost, takže to za to stojí,” připustila a rozpustila nad tím pokrčila rameny, na dobru ostatních jí vždy záleželo více než na tom svém, leč na to už několikrát doplatila, „a nebyla jsem na to sama, jinak by se to asi nekonalo,” dodala ještě, aby si nepřipisovala veškeré zásluhy a pobaveně se usmála. Sice si koncept pro dnešní večer vymyslela, na přípravě se podílela, jak jen to šlo, ovšem například občerstvení pouze objednala. Ne že by byla mizernou kuchařkou, spíše nebyla schopná připravit takovou spoustu jídla ve vhodném časovém úseku, bylo tedy lepší svěřit to profesionálům. „Přesně,” posteskla si nad otravnými plastovými kelímky, „ale jsem ráda, že jde dělat stylové vychytávky,” zazubila se a zlehka zatřásla svým kokosem – samozřejmě tak, aby nic nevylila. Fin měla skutečně pravdu, že se na pláž hodí, i díky tomu jí vlastně napadly. Kdo ví, s čím by přišla, kdyby si vymyslela jiné téma... pokud by vůbec s něčím přišla. Pobaveně se zasmála nad jejím vtípkem ohledně paměti a pokroutila nad tím hlavinkou, Finley byla na nějaké výpadky paměti jistě ještě mladá. „Taky mě těší, Fin,” rozzářila se jako sluníčku, jelikož vždy ráda potkávala nové lidi, obzvlášť když to byla děvčata z jejího spolku. Nadšeně si s ní přiťukla na dnešní večer a úspěšný školní rok a rovnou se napila svého drinku.  
Když Finley souhlasila, vydaly se ke stolu s občerstvením. Gab si ještě před cestou doplnila svůj drink a pak už energicky mířila ke stolu s jídlem, kde už se shlukovalo několik děvčat, se kterými se samozřejmě s úsměvem pozdravila a popřála jim hezký večer. „Jo, chtěla jsem to udělat... aby to mohlo vyhovovat všem a každý si mohl nabídnout,” vděčně se uculila, když byla její snaha o široký bufet oceněna, a sama se natáhla pro jeden špíz, ke kterému si ještě ukradla kousek pita chlebu a nabrala na něj hummus. „Vlastně nic extra neplánuju, spíš si chci užít svůj poslední rok,” připustila a do pusy si strčila sousto pita chleba s hummusem. „A taky bych ráda... nevím, zanechala náladu ve spolku spokojenou? Prostě aby se tam holky rády vracely, až odejdu ze školy,” dodala ještě s bázlivým úsměvem, protože to jednak bylo strašně všeobecné, jednak poměrně velké sousto, ale taková už Gab zkrátka byla. Snažila se všem zpříjemnit jejich život, nicméně nedělala to jako kompenzaci za to, jak kdysi ublížila Charlesovi, ale zkrátka protože ráda viděla úsměvy na tvářích ostatních. „No a protože se u jídla nemá stát, nechceš si sednout k ohni?” kývla hlavou k táboráku, který se rozhořel, a k polštářkům kolem něj. Sama natáhla ruku ještě pro jeden špíz a pokud by měla Fin zájem, byla připravena se se svými dvěma špízy vydat k ohni. „A když jsem ti řekla můj asi šílený cíl, co bys ty řekla, že by se na spolku mohlo změnit?” loupla očkem po blondýnce a zvědavě si ji prohlížela. „Nebo ne, spíš... co pro tebe spolek znamená, to mě zajímá víc,” upravila svou otázku a tázavě nadzdvihla obočí, zatímco se jí očka leskla zvědavostí.
S Finley ještě nějakou tu chvilku zůstala, než se rozpustilá blondýnka rozutekla za svými přáteli, a Gab pokračovala akcí dál sama, čas od času se připojila k nějaké skupince, mávla svým známým, ulišácky se usmála na Lacey povídající si s nějakým chlapcem, který působil mile, a když se večer blížil ke konci, všem rozdala prskavky a společně prosvítili pláž prskajícím světýlkem. Zůstala až do úplného konce, aby zajistila, že po nich nezůstane žádný nepořádek, a pak se přesunula za ostatními děvčaty do dívčího spolku.

V San Franciscu konečně nastalo léto a Eleanor ho poprvé trávila bez statusu studenta. Bylo zvláštní absolvovat s myšlenkou, že už se na onu univerzitu nikdy nepodívá; už nikdy nenavštíví žádnou z přednášek a už se nikdy nerozčílí kvůli špatnému úsudku některého z učitelů. V jistém ohledu to bylo smutné, ale na druhou stranu získala titul, se kterým teď konečně bude moci nastartovat svou kariéru. Ještě před pár lety doufala, že už v téhle fázi života nebude striptérkou, a že ji bude naplno živit fotografování, které ji tolik baví; byla vskutku naivní, až se za to sama stydí. Ačkoliv totiž měla titul a plno praxe, prosadit se ve světě fotografů bylo urputně těžké. Prozatím si sehnala jen takovou bokovku pro nově vycházející časopis What’s up SF, kde ji platili za každou fotografii zvlášť. Nebylo to nic moc, ovšem jistá příležitost to pro ni byla, a to ji prozatím stačilo. Musela tak nadále pracovat pro strip klub a trpět ty oplzlé kecy některých chlapů; ale tak co jiného taky od života čekat, že? Nějak se už smířila s tím, že to nikdy nebude mít úplně jednoduché.
Ačkoliv byla věčný pesimista, i ona si sem tam dokázala najít něco, z čeho se dalo radovat. Ať už to bylo drama ve Výměně manželek, karamelová zmrzlina či výše zmiňované fotografování. Když zrovna nemusela fotit pro časopis, fotografovala si pro radost; nebylo tak žádným překvapením, že svůj předražený foťák, ke kterému se chovala jako ke svému vlastnímu dítěti, tahala s sebou snad všude. Dnes její kroky vedly na pláž, kde v tuto ranní hodinu bylo minimum lidí, a hlavně žádní turisti – ty vážně nemusela. Nafotila si pár fotek a pak je prohlížela na malé obrazovce fotoaparátu. Jedna se jí obzvláště vydařila, určitě by se hodila i do časopisu, kdyby její nadřízení požadovali něco s plážovou tématikou. Jediný problém byl, že ji do záběru vešel i jistý klučina, který si ve vodě zrovna dopřával ranní koupel. Ono to tedy nebylo špatně, celé fotce to dodávalo naopak ještě lepší efekt, ovšem pokud by se rozhodla tuto fotku někdy publikovat, musela mít jeho souhlas. Nehodlala se pak s někým soudit a dosrat si tak život ještě víc. Znělo to složitě a kdyby ta fotka za to nestála, asi by nad tím jen mávla rukou a šla dál, ovšem nemohla ji zahodit. S nikým se jí sice moc mluvit nechtělo, obzvláště teď po ránu, ale nepředpokládala, že by poskytnutí souhlasu trvalo déle než pět minut, což by dokázala překousnout. A tak bylo rozhodnuto – jde si říct o souhlas. ,,Haló?!" křikla na daného klučinu a zamávala na něj, aby si získala jeho pozornost. Následně mu gestem ruky naznačila, ať jde k ní a doufala, že to nebude žádný úchylák. Pepřák kdyžtak má.