Svým způsobem si uvědomuje své postavení v životě Les. Ví totiž, že to v životě neměla lehké, protože se s ní příliš nemazlil. Bohužel má kvůli tomu i mírné výčitky, protože jelikož je její jediný kamarád v celém San Franciscu, vídá se jen s ním a on nemá tak úplně vždycky čas. A to je to kvůli čemu má výčitky a proč se jí téměř každé jejich setkání snaží podsunout, že by se mohla zkusit seznámit i s někým jiným. Pokaždé, když tohle dělá, si říká, že s tím musí přestat, ale helemese, už je zase u toho a zase jí to podsouvá. Ale to je zkrátka celý on- až moc aktivní a to bohužel i ve věcech, kde by nemusel. Bohužel ani dnes nedokáže zcela sklapnout, i když ví, jak na tom je s důvěrou v cizí lidi. "Na světe je hromada lidí jako jsem já, jen je musíš dobře hledat. A vsadím se, že na tebe by ani nikdo hnusný být nemohl." Mrkne ni takovým tím přátelským povzbuzujícím způsobem, kdy jí chce v něčem dodat odvahu. Na druhou stranu však chápe její obavy, protože lidi jsou hovada. I přesto si stejně nedovede představit, že by na ni byl někdo z jejich školy hnusný. Vždyť se na ni podívejte, je tak milá, něžná a křehká, že i ten největší necita by se k ní nemohl chovat hnusně. Ale kdoví, na řetězech ji k někomu nedotáhne a nedonutí ji s ním mluvit, i když by to možná byla jediná možná varianta, jak rozšířit její repertoár přátel.
Po nějaké chvilce už toho nakonec nechal, protože sám v duchu naznal, že není nejlepší nápad jí to permanentně vnucovat. Konec konců, určitě si najde nějaké nové přátele až bude sama chtít a až na to bude připravená. On jí jen maximálně může pomoct někoho dohodit, o kom si bude stoprocentně jistý, že s ní nevyběhne a bude pro ni ideální. Tím teď samozřejmě nemyslí někoho na vztah, protože do téhle fáze důvěry by se asi Lesie přesouvala hodně dlouho, ale spíše někoho s kým se bude cítit příjemně. Nad tím, kdo by byl vhodný, teď ale přemýšlet nehodlá, protože by mu to asi chvilku zabralo a on je teď venku s ní a ne se svými myšlenkami. Musí se jí věnovat, stejně jako těm dvěma chlupáčům, kteří jdou celou dobu po jejich bocích. V jeho případě je s výběrem psa spokojený, protože i když Barny občas dost zatáhne, nenazval by ho problémovým. Vlastně ho rád příště vezme na procházku znovu. "Určitě to bude znít dohromady skvěle. Většinou se k sobě věci, co tak na první pohled nevypadají, hodí." Usměje se a mrkne na Les, aby jí naznačil, že tohle určitě bude i případ ukulele s pianem. On sice není nějaký Beethoven, co hraje dokonale, ale pár skladeb zvládne a je si jistý, že jemné tóny ukulele to krásně doplní. "Ani bych si nemyslel, že mi lžeš, ale pokud by mi opak zajistil poslech tvého zpívání, klidně se tak budu tvářit." Uculí se na ni pro něj typickým nevinným, ale zároveň šibalským úsměvem, kterým nikdy nešetří. Ani neví, proč ho nikdy nenapadlo, že by mohla Les krásně zpívat. Její hlas je příjemný na poslech už jen při mluvení, takže u zpívání musí znít krásně. Na druhou stranu už ho tolik nepřekvapuje, že mu to neřekla. S její stydlivostí není divu, že se nechlubí zrovna talentem na zpěv. V tomhle je zkrátka jeho opakem, protože on by klidně na nějaké párty vylezl na podium a uspořádal bitvu v karaoke, kterou by prohrál na celé čáře. Ale to by mu vůbec nevadilo, protože by pro něj bylo hlavní výhrou to, že se bavil. Jen o publiku by asi nemohl tvrdit to samé, protože při poslechu jeho zpěvu, by nejspíš ohluchli.
Co se tetování týče, dnes se nad Les nestačí divit, protože z ní padají nové informace, které o ní dodnes vůbec nevěděl. A řekl by, že ta ohledně tetování, je nejvíce šokující, protože nechat si udělat tetování, je činnost, která vyžaduje lidské doteky. A ona má problém i když se jí dotkne omylem, na což si musí dávat pozor. Ze začátku jejich poznávání mu to dělalo docela problém, protože je hodně kontaktní člověk, co do někoho rád strká, objímá ho, nebo na něj zkrátka jakýmkoli způsobem sahá. Ovšem u Lesie mu došlo rychle, že si na to bude muset dávat pozor a dnes už se v 99% dokáže hlídat, když s ní je. Občas má sice nutkání ji třeba obejmout, ale vždy se včas zastaví. Proto byl před chvílí tak překvapený z informace, že by chtěla tetování. Nicméně když to více rozvinula, tak to chápe a teď jen s pobaveným smíchem zakroutí hlavou nad jejím návrhem. "Noo.. trošku dvojsmyslu bych v tom viděl, takže bych to asi trochu přehodnotil, jak říkáš." Hlas má podbarvený smíchem, který se mu dral před chvílí na rty. Její nápad byl originální, ale bohužel by to hromada lidí, hlavně mužů, nejspíš vnímala jako výzvu. A tak se na Les podívá a sjede si ji rychlým zamyšleným pohledem. Prohrábne si rukou v důsledku přemýšlení vlasy a pohledem se nakonec vrátí k jejímu obličeji. "Já bych řekl, že se k tobě hodí něco s kočkou, květinami a možná nějakým jedním slůvkem. Kdybys chtěla, můžu si nad to sednout, až budu mít trochu času a zkusit něco navrhnout." Vykouzlí pro ni na rtech úsměv, protože tohle je maličkost ze všeho, co by pro ni mohl udělat. Když Les musí na moment zastavit kvůli Cheppymu, tak na ni samozřejmě počká, čehož využije i Barny, který označkuje nějaký strom. "Tak fajn, fajn.. vyhrálas." Zasměje se a zvedne ruce nad hlavu jako nějaký zločinec ve filmu, co se právě vzdává policistovi. "Můžeš jí koupit, co budeš chtít, ale limity, Les, limity." Zvedne výstražně jeden prst ruky, ve které nedrží vodítko a pootočí se ke své kamarádce bokem, aby na ni koukl pohledem naznačujícím, že to myslí vážně. Ví, že je Les paličatá, když chce, takže cítí potřebu to zdůraznit, aby Messy náhodou nepřivezla půlku zverimexu. "Kolik těch koček teď vlastně máš?" Tázavě na ni koukne a ani neví, kolik kočičích svěřenkyň měla, když u ní byl naposledy. Ví jen to, že si tam vždy připadá jako v kočičím útulku- ne že by mu to vadilo, v zásadě nemá nic proti žádným zvířatům. Když tedy nepočítáme hmyz, protože ten vážně nemusí, leda tak rozpláclý na plácačce.
Hlavním tématem jejich rozhovoru se o chvilku později stane psycholog, o kterém už ani neví, jak se k tomu dostali. Tuší však, že s tím začal on, čehož o něco později maximálně litoval. Ovšem teď ještě ne a místo lítosti poslouchá Les, na kterou se trošku soucitně pousměje. Není to ten typ veselého úsměvu, který obvykle má, a kdyby se Les nebála doteků, byl by tohle přesně ten moment, kdyby ji objal. To ale nemůže, takže místo objetí vytáhne nějaká povzbuzující slova, kterými reaguje hlavně na poslední část jejího monologu. "A taky to zvládneš, jen to chce čas. Dostala ses už docela daleko a časem to bude ještě lepší." Povzbudivě na ni mrkne a koutky rtů zvedne už do značně veselejšího úsměvu, než před chvílí. Někomu by se možná Les mohla zdát jako ztracený případ, ale on ví, že na tyhle psychologické problémy je potřeba hlavně čas, kterého má Les ještě hromadu. Z vlastní zkušenosti ví, jak moc je lidská psychika křehká a ještě nikdy o tom, co se stalo v minulosti jemu, s Les nemluvil. Bohužel všechny osobní problémy dusí v sobě, protože sám sebe nerad odhaluje. Avšak Les je chytrá a netrvalo jí dlouho přijít na to, že i on si v minulosti něčím prošel. Oproti jejím problémům je to ale nicotné, takže i tohle je jeden z důvodů, proč o tom před ní nechce mluvit a jako vždy, když na to přijde řeč, to začne zlehčovat. Když se k němu Les přiblíží, donutí ho to automaticky zpomalit krok téměř na nulu, a podívat se na ni. Chvíli po jejích slovech mlčí, než promluví. "Les, to je v pohodě. Nic si neotevřela, jen.." Nadechne se, trošku si přešlápne a nakonec se na ni pousměje, jakoby nic. "jen je to už hodně dávno a už to nemá žádnou váhu. Proto to nemusíme řešit." Lež jako vyšitá. Samozřejmě, že to ještě stále váhu v jeho životě má, ale mluvit o tom nechce. Je v tom jako dítě, co před něčím utíká, ale jednou jí o tom třeba něco víc řekne. Navíc tuší, že to ode dneška bude Les vrtat v hlavě a díky jejímu permanentnímu pocitu pomáhat ostatním, bude mít teď tohle nutkání určitě i u něj. I tak o tom prozatím nepromluví a místo toho se společně s ní vydá zpátky k útulku. "Za zkoušku nic nedáš, a když už jsme tady, tak proč ne. Ale záleží to hlavně na tobě a pokud myslíš, že potřebuješ ještě víc času, tak si ho vezmi." Usměje se na ni a naznačí jí, že ať se rozhodne jakkoli, každá varianta je správná. Musí si vzít tolik času, co potřebuje, takže jakmile se společně vrátí do útulku, buď tam s ní zůstane do doby, než vyřeší veškerou pracovní nástupní korespondenci a nebo se s ní rozloučí a vydá se zpátky k sobě. Ještě na něj totiž čekalo upravování fotek ze včerejšího focení nějaké novopečené rodinky.

--> Jeho byt