Les

To ona zatím neví, jak blbě se cítí, avšak kdo ví, třeba jí to Neran dá dostatečně najevo a společně na to celé přijdou. Neví, nad tímhle nepřemýšlí, ani tomu bohužel nedává prozatím naděje vzhledem ke své utrvzelosti v tom, jak jí ublížil a jak jí určitě zas hodlá ublížit. Prostě zkrátka se nechce spálit znova, už nikdy.. Jenže to je ten problém. Lidé jako by jí ubližovali mnohdy rádi a ona je už pak i paranoidní a nikoho k sobě nepustí. Tedy ze stránky těla to tak není, ale její duše? To je pro ostatní často jeden velký otazník a ještě dlouho bude. Protože v ní je tak velký strach, že se zdá býti až nepřekonatelným. Pokrčí nad tím lehce rameny. “Nevím. Lidé jsou zvláštní. Zlí.. Mnohdy mám pocit že je ani neznám.” Zahledí se mu do očí, v tu chvíli narážela na něj. Připadala si v té minulosti, jako když ho ani už neznala. Dokázali na ní být zlí i členi rodiny, odkopnout ji a on byl jeden z dalších, co to udělali a nějaké věci i neudělali. Tak moc ho potřebovala.. Byla bez něj jako zatracenec, jako raněné mládě co někoho potřebuje, aby se postaral, jenže on tu nebyl a ještě teď.. Ještě teď vzpomínka na to bolí a dokáže ji vehnat nějaké ty slzy do očí, ale samozřejmě jen když je sama s flaškou alkoholu, která je poté dost často vymrštěna do zdi a následně se rozpadne na tisíc kousků jako její srdce tehdy. Odpuštění se v její slovní zásobě skoro nenacházelo, jelikož zatím byl její strach mnohem větší, ačkoliv mohla vypadat neohroženě a velmi silně, uvnitř to stále bolelo. Zoey ale vždy uměla skrývat své pocity a emoce a po tom co se stalo je v tom ještě lepší. Neran to nebude mít lehké, nebylo by ani ve výsledku divné, kdyby to vzdal, jelikož Zoey je ještě větším oříškem než doposud, avšak kdo ví. Třeba její srdíčko opět rozproudí a bude to u něj jiné, přeci jen uvnitř ní někde pořád byl a ona ho stále miluje. Stále se na něj dokáže dívat dlouho, avšak nedělá to, mohl by si toho všimnout a to nechtěla. Nechce aby tušil, jakou slabost pro něj ještě po té dlouhé době má. Ona totiž na něm vidí, jak z ní je stále hotový. Dělalo mu problém složit i smysluplné věty, když se jejich pohledy střetly, no nakonec to dokázal a jí docela jeho slova šokovala, to si nebudeme lhát. Všechno co dělal ji překvapovalo, i to jak ji chytil za ruku, což odmítla, bylo to totiž až moc.. Až moc.. Možná.. Obměkčující? Najednou měla pocit jakoby mu zároveň měla s pláčem skočit kolem krku, no samozřejmě že se udržela. No on jí z toho vytrhl a pomohl ji uniknout od takové citlivější situace, protože ji pozval na ples. Ples? Prosím? Oni dva. On sako, ona šaty, to bylo prostě dost neobvyklé. Nikdy na takové akce nechodili, ani ona na to moc nebyla a  jediným důvodem proč by tam šla by bylo jídlo a pití zdarma. No dobře, dnes i přes to jaká sebevražda to je se rozhodla udělat jakousi výjimku. Ani neví, co ji to popadlo s ním jít na nějaký ples, kde se to v ní bralo? Vážně nemá tucha. Asi toužila z části po tom zjisti, zda-li se vážně změnil. Jak se to vezme, vybral si dobrou ale zároveň špatnou událost k setkání s ní. Jednak to není jejich šálek čaje a jednak zde budou vlastně tancovat a další věci, pokud teda budou, že. Tím si jistá nebyla až tak. Sice to přijala, z čehož byl vedle a ještě delší dobu čekal, jestli si z něj nestřílí ale ne, nejednalo se o vtip. Ona se neusmívala, už ho jen pozorovala, jak se snažil skrýt tu jeho dětskou radost. Kývne hlavou na všechno co snad řekl. “Fajn, napiš.” A já ti odepíšu.. Nebylo totiž žádné možná, už mu totiž řekla, že zkrátka půjdou a kdyby ne, našel by si jí, je si tím jistá. Jen k němu kývne, prohlédne si jeho tvář a za moment ani ne ji zmizí z očí a ona se za ním ještě nějakou dobu dívá, až dokud se jí neztratí. Ještě chvíli kráčí lesem se svým psem, ale pak taktéž zmizne, zřejmě zpět domů.

>>> ukončení hry - byt Zoey Morello

Konečně léto a prázdniny! Všichni měli za sebou zkoušky a snad i úspěšně. Arthur měl absolvovaný první ročník a není lepší nápad než to oslavit kempování se svými kamarády.
Asi si říkáte, kde přišli na takový nápad a odpověď je jednoduchá, Arthur a Aksel viděli zajímavý film, který je navnadil na tuto myšlenku. Samozřejmě, že oni by sami dva v lese nepřežili. To by tam spíš je našli zavalené pod nějakým kamenem a nebo by spadli do nějaké díry, tak do svého úžasného nápadu zatáhli i Alexe. Kamaráda, ale i jejich spoluhráče z lakrosového týmu. Takhle tedy to celé vzniklo a dohodli se na letní prázdniny.
Nadešel ten den, kdy se mělo jít na stanování. Arthur nenechal věc věcí a všechno si vzorně našel na internetu, ale i volal babičce, s níž se radil, co všechno má zabalit. Nakonec to dopadlo, že jeho batoh vypadal jako, kdyby to mohl být výlet na dva týdny. Nejbizarnější, co tam měl, byla past na medvědi, přece jenom slyšel, že tady žijí, tak si ji nějaký způsobem zaopatřil. Nechyběli v jeho batohu ani komiksy či spoustu jídla. Nezapomněl ani na to nejnutnější a tím byl spacák a stan. Bez toho by to nemohlo být vůbec správné stanování. Když byl nachystaný, tak se smutně ještě zadíval na playstation, který by si nejradši vzal, ale neměl by, kde ho zapojit.
I když nemohl s sebou vzít herní konzoli, tak se těšil na noční nebe. Už měl nastudováno, jaké hvězdy a souhvězdí budou k vidění, tak se nemohl dočkat, až je tam bude moci obdivovat. To je prostě pro něj zábava na druhou. Miloval hvězdy, o tom není žádná pochyb, když studoval astrofyziku. Teď dost o hvězdách, těmi se bude moci kochat potom na místě. Spíše je nejvyšší čas vyzvednout oba kamarády. První, pro koho se stavil, byl jeho nejlepší kamarád, k tomu to měl malinký kousek, tak vystřelil z svého pokoje a zastavil se před dveřmi jeho pokoje. Abychom nezapomněli, tak na sobě měl kšiltovku s nápisem daddy, kterou dostal z srandy, černé tričko s obrázkem Rakeťáků, tmavě modré kraťasy a tenisky stejné barvy. To jen, abychom byli v obraze s jeho outfitem na táborování, i když to není zrovna nejpodstatnější. ,,Jsi ready na nejlepší přespávání?” houkl, jakmile spatřil svého nejlepšího kamaráda. S nikým jiným by ani na kempování nešel, protože s ním si to užije nejvíc. S Alexem bude taky sranda, ale narozdíl od nich nebyl vůbec takový moula. ,,Máš past na medvědy?” zeptal se svého nejlepšího kamaráda jako, kdyby šlo o životně důležitou otázku, jakmile se mu dostalo odpovědi, tak společně mohli vyrazit pro posledního účastníka jejich výpravy do lesa. Alexe. Ten to s nimi bude mít opravdu těžké. Hlavně pokud se jim rozhodne vyprávět strašidelné historky, koneckonců Arthurovi nevadí zabíjení ve filmech a hrách, ale když dojde na duchařinu, tak mu z toho zrovna moc není příjemně, zvlášť když jde o jevy, které nedokáže věda vysvětlit, toho velmi znervozňovalo. Vědě přece jenom důvěřoval celým srdíčkem.
Když byli na i místě před Alexovým domem, tak ho na to upozornil prozvoněním a už nezbývalo nic jiného než hurá do lesa za výpravou a zážitky rozhodně na celý život.

--> Nerdský spolek
Aksel měl prázdniny vlastně skoro pořád, protože většinu dne hrál videohry a když byl ve škole, tak se tam rozhodně netrápil. On je prostě ten typ člověka, který si užívá každou chvíli, ale léto je holt léto. Člověk se nemusí o nic starat a to je něco, co má Aksel nejraději. Ročník má úspěšně za sebou, stejně tak jako jeho nejlepší kamarád Arthur. To by asi bylo něco, kdyby to zrovna tyhle dva nedali. Ale už před prázdninama měli jasno, co budou muset podniknout, až to budou mít všechno za sebou! Půjdou kempovat! A jelikož by to sami rozhodně nezvládli, tak do toho namočili i chudáka Alexe -ten něco zažije. Snad se všichni v pořádku vrátí domů. Aksel samozřejmě nenechal přípravu na poslední chvíli, protože to by tam vážně pak nemusel přežít, a chystal se asi dva dny předem, takže když přišel ten velký den, tak byl skoro připravený. Stejně jako Arthur, tak i Aksel své přípravy diskutoval, ale on pro změnu se svojí mamkou a ségrou, která se mu hrozně vysmála. Jako by mu snad nevěřila, že dokáže stanovat. Akselův batoh obsahoval několik sprejů proti hmyzu a měl tam dokonce i jeden pepřák, který nechápal proč mu všichni doporučují - nějak mu totiž nedošlo, že ve zdejších lesích by se mohl potulovat i nějaký ten medvěd. Proto ten sprej, který by si ale v případu nouze nejspíš nastříkal do očí on sám. Pak tam měl kopu kopu jídla, nějaký tyčinky a ňamky, kdyby náhodou byla chuť. Samozřejmě nezapomněl na pití, nějaký komiksy a ze svého nočního stolku si tam na poslední chvíli zabalil i postavičku Obi-Wana, kdyby šlo do tuhýho, a samozřejmě nově sehnaný spacák. Domluvili se, že každý bude mít svůj stan a tak si sbalil i ten. Jeho batoh byl opravdu obří a poměrně těžký, ale to se dalo čekat, když se někam vypravuje zrovna Aksel. Měl tam samý blbosti a skoro žádný oblečení, jak typické. A možná by to někoho překvapilo, že zrovna Aksel bude myslet na takový věci, ale jako první si do batohu dal malou cestovní lékárničku, je to holt posera, ale jak by se jim líbilo, kdyby je napadl nějaký agresivní králík a neměli s sebou nic, čím si to ošetřit? Aha!
Zrovna si pracně zapínal svůj nabalený batoh, když mu někdo zaklepal na dveře a kdo jiný by mu asi klepal na dveře než Arthur, ,,no pojď,” houknul na něj, aby šel dovnitř, ,,to si piš, že jo!” odvětil hned Arthurovi, který ale Aksela zaskočil svými dalšími slovy, ,,medvědi? Cože?” vykulí na svého kamaráda oči, když mu dojde, že v lesích jsou i medvědi! Nechá svůj batoh batohem, který se hned svalí na zem, což ho ale nezajímá a hned se vydá ke svému kamarádovi ,,Arthure, proč mi nikdo neřekl, že tam jsou medvědi?!” řekne vykuleně, ale pak se zarazí, ,,už asi chápu, proč mi všichni cpali ten sprej!” řekne a musí se zasmát, ,,myslíš, že by Alex přepral medvěda? Protože jestli ne, tak jsme v háji,” zamumlá nakonec, ale už je nejvyšší čas vyrazit. Natáhl se pro svou oblíbenou červenou kšiltovku pod kterou schoval svoje neposedný vlasy, a kterou tak doplnil svůj outfit, který se skládal z černých teplákových kraťasů, černých tenisek a černýho trika, kde byly mimoni. Popadl batoh, který si hodil na záda, vzal si z nabíječky mobil a zabouchl za nimi v pokoji.
Cesta k Alexovi byla hned za nimi, protože si celou dobu o něčem vykládali a nejspíš řešili ty medvědy. Když byli u Alexe, tak mu Arthur prozvonil a čekali, až se ukáže. Když už s nimi byl i Alex, tak Aksel měl jedinou otázku, ,,věděl si, že tam jsou medvědi??” optá se Alexe s vážným výrazem, který ale hned vystřídá pobavený úsměv. No a pak už vyrazili do lesa za svým dobrodružstvím.

Škola pro všechny skončila. Pro všechny až na Alexe. Na Alexe čekala ještě jedna zkouška na konci léta. Na kterou by se měl rozhodně připravit, protože pokud to nedá, přijde o místo v týmu, o jeden rok ve škole, což je ještě horší o další rok navíc ve škole nebude ani náhodou. Byl z toho všeho nevrlej. Byl přímo naštvanej, že ho ta stará fůrie nepustila u zkoušky. Poslechl si nějaké řeči, že kdyby chodil do školy jak má možná by maličko přivřela oči. Alex měl sto chutí se vším praštit a vrátit se ke svému starému životu. Tak nějak si pořád nedokázal zvyknout na tenhle život. Líbilo se mu sluníčko a tak, ale chyběla mu ta akce, to že neměl žádné závazky a povinnosti. Teď bylo všechno jinak. Vrátil se ke svým starým zájmům, našel si jiné přátele, měl jiný domov. Vlastně dřív nechodil ani spát domů a teď.? Měl celý dm sám pro sebe. Úplně neměl nejlepší otcovský vzor, takže se není čemu divit. Kdyby měl hned teď zůstat doma a ještě k tomu sám, tak nějak tušil že se neubrání vzít si něco silnějšího než je tráva. Měl dny lepší a naopak i ty horší.. Proto když Arthur a Aksel přišli s tím, že by mohli jít stanovat, tak nejdřív byl takový na vážkách, ale nakonec souhlasil. S Arthurem se zvládal naladit na jednu notu, přece jen společné zájmy. Co se týká Aksela, toho ještě tak dobře neznal, ale stačilo mu vědět, že je to nejlepší kamarád Arthura. Všichni si nakonec tak nějak společně rozumí. Alex je z nich občas trochu vedle, protože není zvyklí na takové chování, ale tak nějak to zvládá statečně. Nakonec to rozhodně bude sranda. Alex nebyl tak akční jako oni. On si vystačí s málem, byl zvyklej se nevracet domů v noci, takže věděl tak nějak co mu stačí. Samozřejmě stan a spacák si vezme určitě, ale že by tahal past na medvědy.? To rozhodně ne. Zabalil si baterku, plus náhradní baterky do ní. Vzal si notebook kde mě stažené nějaké filmy. K tomu samozřejmě powerbanku aby měli zdroj nějaké energie. Nějaké jídlo, ale hlavně vzal alkohol a trávu. Jasně na trávu nesměl zapomenout. Kluci tu měli bejt za malou chvilku, takže si zatím sedl k netu a hledal nějaké místo na stanování. Třeba jestli tam není nějaké speciální místo. Nic zajímavého nenašel, takže se prostě utáboří kde se jim bude nejvíc líbit. Alex si šel na zadní dvorek zapálit a rozezvonil se mu telefon. To bylo znamení že jsou před domem. Vyšel proto zpoza domu a zasmál se. Netušil že bude stačit jeden pohled.. ,,Počkejte neříkali jste že jedeme pryč na celé prázdniny, mám i jiné plány na léto..” řekne a sundá si sluneční brýle z očí. Narážel tím na Arthurovo batoh. Kolik sebou proboha táhl věcí… Alex si jen došel pro svůj batoh, měl pak ještě stan a spacák. Jelikož byl předtím bez trička, tak si přes hlavu přetáhl tričko s obrázkem nějaké postavičky z nějaké hry. Aksel spustil na Alexe jestli věděl že můžou narazit na medvědy. ,,No jasně že jsem věděl že jsou tam medvědi..” Řekne Alex vážně. ,,Nemáš snad strach z medvědů. Víš že cítí strach na několik kilometrů daleko.?” zeptá se Alex vážně a zadržuje v sobě smích. Jasně že si ho dobíral a dělal si z něj srandu, ale tak on už byl takovej. ,,Drobku..” zavolal Alex na svého psa a připnul bernardýna na vodítko a vyrazili společně do lesa…

Vešel ke svému kamarádovi do pokoje a spokojeně se ušklíbl, když jeho nejlepší kamarád odvětil souhlasnou reakcí. Ale to už jen pokýval souhlasně hlavou ohledně medvědů: ,,No, vyhledal jsem si to na internetu,” vysvětlil Akselovi, kde na to přišel. Nečekal, že to jeho kamaráda tak zaskočí. Jeho to nemuselo tolik zaskočit, protože měl i připravenou past na medvědi. ,,Jak jsem říkal, vyhledal jsem si to na internetu chvilku předtím,” oznámil svému nejlepšímu kamarádovi, ale to už se musel pobaveně zasmát jeho dalším slovům. ,,Ale doufám, že jsi ho vzal, víc věcí na boj se hodí,” poznamenal směrem k Akselovi, ale to už se musel zamyslet nad Alexem. ,,Doufám, že jo. Určitě ho musí umět přeprat, když má tu hustou jizvu,” pokýval důrazně hlavou, že opravdu vkládá do Alexe takový naděje, ale to už mohl i s Akselem vyrazit z pokoje a rovnou z spolku za dalším účastníkem.
Určitě se jejich konverzace točila kolem medvědů a stěžování Arthura, že ta past je opravdu těžká. Až nakonec dorazili k místu domu Alexe. ,,Nazdar, Alexi,” pozdravil ho samozřejmě mávnutím, ale to už se jen podíval za sebe na svůj batoh. ,,Neboj, to jsou věci jen na těch pár dní,” konstatoval na vysvětlenou Alexovi, ale i když to ho asi zrovna moc neuklidní nebo spíš je to směšné, že tenhle batoh má opravdu jen na těch pár dní. Ale to už Aksel šokovaně spustil na Alexe ohledně medvědů. Naoko se pobaveně ušklíbl, ale určitě měl stejné obavy jako jeho nejlepší kamarád. Upřeně se podíval na Alexe a čekal na jeho odpověď. ,,Oni cítí strach na několik kilometrů daleko?” vydechl zděšeně a podíval se na svého nejlepšího kamaráda.
To víte, když se zajímáte o vesmír, tak moc pozornosti savcům a zvířatům pak už nevěnujete, tak mu tahle informace, tak trošku unikla. Teď děkoval bohu za svojí past. ,,Asi budeme radši kempovat na okraji lesa,” navrhl oběma kamarádům s obavami v hlase, ale to už se jen úlevně oddechl. ,,Ještě, že mám svou past, takhle si na nás jen tak nepřijdou,” prohlásil bojovným výrazem ve tváři, ale to už celá tahle jejich komická skupinka vyrazila do lesa. Po nějaké chvíli opravdu našli místo na kempování. Arthur si rovnou na zem položil svůj velký batoh. Záda ho bolela, vzhledem k tomu, že hrál lakros, tak fyzičku měl pořád špatnou. Musel se narovnat jako stará bába svoje záda. ,,Lidi, tak tady budeme spát?” optal se svých kamarádů a rozhlédl se po místě. Samo o sobě působilo strašidelně, ale není divu, když je to les. Arthur doufal, že to přežije ve zdraví. První, co vybalil byla past na medvědy a s ní návod, jak ji používat. ,,Víte, jak na to?” houkl k oběma klukům a plán rozložil. Začal si ho pečlivě studovat, i když by pravděpodobně stačilo, aby se jen podíval na obrázky, ale on jako správný vědátor musel mít nastudované do posledního slova. Ta past vypadala docela nebezpečně, tak se bál ji nainstalovat sám. ,,Budu asi potřebovat pomoc, jinak přijdu o ruku,” broukl zase jak k Akselovi, tak i k Alexovi a na tu past se podíval s obavami v očích. Rozhodně s ní moc nesympatizoval a litoval toho, že neexistuje něco lepšího na medvědy. Proč nemůže mít třeba lightsaber?

Informace od Arthura ho poměrně zaskočí a chvíli trvá, než to zpracuje, ale zdá se, že už to je v pořádku. ,,No vzal, ale asi si ho z batohu dám někam na lepší místo,” řekne nakonec i on pobaveně. Sice ho medvědi zaskočili, ale oni to nějak přežijou. Zvlášť když mají past na medvědy a Alexe. Na jeho další slova musí ale výrazně přikývnou, ,,to máš rozhodně pravdu. Kdyžtak jsem si dal ale do batohu Obi-Wana, kdyby Alex selhal,” řekne a musí se zasmát. Vlastně ani neví, proč si ho to toho batohu předtím dával.
Už se ale nacházeli u Alexe, který svou odpovědí Aksela rozhodně nepotěšil, ,,fakt jo?” vykulí trochu vystrašeně oči i Aksel a podívá se na Arthura. ,,My tam umřeme,” přitaká hned a přikývne si na to. Pak se tam ale objeví Drobek a Aksel má hned jiný myšlenky, ,,to je prostě božskej pes,” řekne nadšeně a když je u nich tak si ho musí bezprostředně pohladit. Aksel psi prostě miluje. ,,To si mohl vzít i Lokiho! To je škoda,” podívá se na Arthura s tím, že by si to Loki v lese určitě užil. No aspoň to ten chlupáč přežije, místo nich.
Když už byli všichni tři, nebo vlastně čtyři -když Drobek se nejspíš počítá tak za dva, tak mohli vyrazit. ,,Jestli rozespalej uvidím Drobka, tak rozhodně dostanu infarkt,” zamumlá pobaveně při chůzi a musí si Alexova psa znovu prohlédnout. Byl to takový obr, že by i toho medvěda určitě zahnal. Když pak promluví Arthur, tak k němu Aksel stočí pohled a musí přikývnout, ,,to je rozhodně dobrej nápad. Proč je v tom filmu neohrožoval žádný medvěd, nebo jiná šelma?” optá se a musí se nad tím sám zamyslet. Ve zdejších lesích toho musí žít rozhodně víc než jen medvědi. ,,Měli jsme si vzít kompas, jako správný táborníci,” vypadne z něho po chvíli ticha a vytáhne si z kapsy mobil na kterým začne hledat kompas. ,,V lese asi úplně Google mapy nepůjdou co,” řekne po chvíli spíš jako řečnickou otázkou. Aksel už si ani nepamatuje, kdy byl naposledy v lese. Nejspíš když byl ještě v Kanadě, nebo možná v Norsku. Pak už vesele pokračovali v cestě do lesa. Zanedlouho se konečně nacházeli v lese, kde se vydali hledat to správné místo, kde by se mohli utábořit. Chtělo to něco, kam by se vešli tři stany a nebylo to moc hluboko v lese. To se jim taky podaří a stejně jako Arthur i Aksel si konečně ze zad shodí svůj batoh. Slastně si vydechne a protáhne se. ,,Podle mě to je super místo,” odsouhlasil to Arthurovi a podíval se na Alexe jestli souhlasí i on. Vlastně by ho asi měli poslouchat, protože z nich tří se rozhodně nejvíc vyzná on. Pokud bylo vše v pořádku, tak se mohli zabydlet. ,,Chcete postavit stan teď nebo až potom?” optá se kluků a sám si stan vyndá a ještě zamotaný v obalu ho hodí na zem vedle batohu, aby se dostal i na další věci. Aksel se zrovna hrabal ve svým batohu, když ho vyrušil Arthur. ,,To je ta past? Coooool,” zahlásí hned Aksel a batoh nechá batohem, aby se na ní šel podívat. ,,To ti jí prostě jen tak prodali?” zeptá se pobaveně, když si jí prohlíží, ,,být tím prodavačem tak chci po tobě zbrojní pas,” zakření se a pohledem jí zkoumá. Vypadalo to vážně nebezpečně. ,,Vážně si myslíš, že by ho tohle zastavilo? Podle mě je tak 80% šance na to, že by si do toho stoupnul jeden z nás, takže bysme mu ulehčili práci,” řekne zamyšleně přitom, co si jí prohlíží. ,,Podle mě musíš začít takhle, když se podíváš na ten návod tady,” natáhne se k Arthurovi a začne mu něco ukazovat na rozloženém návodu. Pak mu ale dojde, že i on má něco na medvědy, ,,hned se vrátím,” řekne a postaví se. Jeho kroky hned následují k batohu ve kterým se začne přehrabovat. ,,Aha! Tady seš,” zamumlá si pro sebe po chvíli hledání a pak se vrátí ke klukům se sprejem na medvědy v ruce. ,,Naše šance na přežití se zvětšují,” řekne pobaveně a prohlédne si sprej. ,,Měli bychom se tady jít pak porozhlédnout, ne? Kdyžtak vás ochráním kdyby něco,” zakření se pobaveně a radši si ten sprej dá do kapsy od kraťasů, než ho jednomu z nich nastříká do očí.

Alex už teď nějak ztrácel slova z těch dvou. Jako tohle bude rozhodně ještě zábava.. ,,Úplně si dokážu představit jak se mi v noci nakýblujete do stanu..” řekne a zakroutí hlavou. Alex s tím nějak počítal a tak vzal raději pro jistotu dost velký aby se tam nějak poskládali. Však jsou to velký kluci oni to nějak zvládnout.. ,,Arthure o to víc mě děsí že to máš jen na pár dní..” řekne svému kamarádovi a ukáže na jeho batoh. ,,řekne mi jeden z vás kolikrát už jste byli stanovat.?” zeptá se raději jen tak pro jistotu. Nějak si to dokáže totiž představit. On teda Alex taky nebyl kdo ví jaký lesák, ale v lese už spal s přáteli takže nic neobvyklého. Když pak Alex pronesl svůj vtip u kterého nebylo poznat že je to vtip, musel se už konečně zasmát. Říká se že britové mají zvláštní smysl pro humor, Alex toho je příkladem. ,,Hele vy dva. V klidu jasný. Pokud narazíme na medvěda, což se nejspíš nestane vím co dělat.” řekne a zakroutí hlavou. Pak už je naštěstí na čase vyrazit. Arthur pak prohlásí něco o okraji lesa. ,,Tak to ne kámo. To může spát rovnou tady na zahradě..” řekne Alex rozhodně. Prostě je dotáhne dál do lesa ať se jim to líbí nebo ne. ,,Navíc už jsem možná našel jedno vhodné místo než jsme vyrazili. Je tam dokonce i menší rybník. Takže co.? Souhlasíte.?” No možná by měl dát ale plán cesty někomu jinému. Možná tu noc přežije, ale orientační smysl má hroznej.. Možná by mu měl Arthur nebo Aksel připomenout jak špatný je navigátor… ,,Arture.? Past na medvědy.?” zeptá se nevěřícně. Myslel to snad vážně že jí má.? Ten kluk je fakt šílenej. To jen dokazuje proč se s ním Alex kamarádí… Když dojdou na první lesní cestu Alex jim teda po tom co ho nařknou dá plánek po které stezce se držet. Je jedno kdo si to vzal, ale rozhodně jsou na tom líp jak Alex. ,,Máš chytrej telefon, neříkej že tam nemáš kompas. Uměl by ses vůbec podle něj řídit.?” zeptal se Alex Aksela. Pak procházeli přes nějaké kořeny a Alex o jeden zakopl. Z pusy mu automaticky vyletí Španělská nadávka. ,,¡coño!” No jeho španělské kořeny se nezapřou.. Bylo roztomilé, ne spíš drsné když takhle mluvil. NAštěstí se tam nezřítil na zem. Když jsou na místě všichni si odloží a Alex se rozhlídne. ,,Jo tady by to šlo..” řekne a začne odkopávat šišky a kameny. To aby si na něčem takovém nepostavili stan. Arthur hned začal stavět past na medvědy. Chvilku ty dva poslouchal a uklízel jim terén. Když slyšel Aksela došlo mu, že Arthur se vážně chystá postavit tu věc. Proto si to k nim hned namířil. Zapálil si cigaretu a pobaveně je sledoval. ,,Pořád jsem doufal že je to vtip.” řekne nevěřícně. ,,Ukliď to než si ublížíš, nebo než si ublíží kdokoliv znás.” protože ano i on do toho klidně mohl stoupnout. ,,Na víc je tady drobek. A jestli to špatně natáhneš a utrhne ti to ruku.” řekne vážně. Tohle nevypadalo bezpečně ani pro jednoho z nich. Aksel na krátkou chvilku odběhne a Alex mezitím dokouří. Arthur už snad vzdá svůj pokus postavit past na medvědy. Aksel mezitím přiběhl se sprejem na medvědy. ,,Vážně.? Sprej.? Koukl se někde z vás co dělat když potkáme medvěda.?” zeptá se úplně vážně, protože on si to hledal. A rozhodně tam nebylo nic o pasti a spreji. ,,Víte že by jsme se mu měli vyhnout a ne ho chytat do pasti.?” zeptá se a na tváři už má pobavený úsměv. Měl dobrou náladu to je pravda. ,,Pojďme raději postavit ty stany..” řekne a dají se do práce. Alex si nejdřív začne se svým. Aksel i Arthur mu občas pomůžou něco přidržet když je o to požádá.. Když stany stojí může začít to pravé dobrodružství.. ,,Takže kdo připraví ohniště a kdo zajde do lesa pro dřevo.?” zeptá se a ukáže mezi stromy.. Někde tam celou dobu i pobíhal Drobek to aby jsme na něj úplně nezapomněli…

,,To máš pravdu, já mohl vzít Lokiho, by byli pak dva na medvědi,” úplně si už v své hlavě představoval, jak psí dvojka masakruje medvědi a Alex je vede do boje proti nim, zatímco Arthur a Aksel se schovávají za stromem. No, chudáci psi, že by je takhle vyslali do boje s medvědi. Musel se zasmát tomu, že jeho batoh děsí Aksela, ale to už se jeho tvář změnila v zamyšlený výraz. ,,Hm, párkrát jsem byl,” no, moc konkrétní odpověď to nebyla, ale je jisté, že to bylo asi tak dvakrát, třikrát a ještě byl prtě. Ve chvíli, kdy se Alex zmíní, že si dokáže poradit se situací s medvědi, tak drkne loktem do svého nejlepšího kamaráda: ,,Jsem říkal, že má tu hustou jizvu určitě z boje.” Nasadil zcela vážný výraz, když se ho Alex zeptal na pasti na medvědi. ,,Myslím to vážně,” tak na internetu se to psalo v příručce pro táborníky. Možná, to bylo pro ty opravdové táborníky v horách, ale to už byl jen nepodstatný fakt. Medvědi tu byli, takže vlastně udělal jen dobře. Plácl se do čela, když si vzpomněl, že kompas se v jeho velkém batohu vůbec nenachází, už chtěl i něco poznamenat, ale zarazil ho Alex, který upozornil na kompas v mobilu, což vyčarovalo údiv na Arthurově tváři. Mobil vlastnil, ale netušil o této funkci. Hrál na něm hry nebo projížděl aplikace, co souvisí s astronomií a hlavně z něho volal. Vytáhl ho z kapsy a opravdu! Našel tam kompas, který rozklikl. By ve velkém údivu a nadšen, že objevil takovou novou vychytávku, což mu samozřejmě už udělalo radost na celý den, ale to už byli na místě, které všichni uznali za vhodné. ,,Já bych to postavil teď,” broukl k Akselovi na odpověď, ale rovnou se i podíval na Alexe. Kdo ví, proč? Asi ho považoval za vedoucího výpravy. Dal se do pasti, kterou vytáhl z batohu. ,,Ano!” vyhrkl nadšeně. ,,On na mě tak divně koukal, ale pak mi dal nějakou menší verzi, protože jsem ho přesvědčoval neúnavně,” vysvětlil a už studoval ten návod pasti. Lego stavěl, stavěl i dalekohledy a prošel si i modelami letadýlek, tak proč by nemohl zvládnout něco jako past, ale to se k němu Aksel už přidá. ,,To je pravda, ale když to dáme někam o kus dál, tak se nedostanou ani k našemu místu,” konstatoval a očima bloudil po návodu. ,,Jo, takže ji spojit dohromady,” zamumlal zamyšleně a podíval se na past před sebou. To se, ale ozval Alex, který chudák tohle musel sledovat. ,,Ale-” chtěl namítnou na uklízení pasti, ale když konstatoval ty další argumenti, tak past opravdu uklidil do batohu, i když trošku zklamaný nebyl. Navíc Aksel se vracel zpátky se sprejem, takže bez braní na medvědi přece jenom nebyli. ,,Ha!” broukl, když se podíval na sprej v kamarádově ruce. Obdaroval ho uznalým pohledem, ale i když Alex zamítl, tak udiveně povytáhl obočí. ,,No, tak mu ten sprej může nastříkat do očí?” zeptal se váhavě, ale zase představte si, jak stojíte přímo před rozzuřeným medvědem a ještě mu stříkáte sprej do očí. Takhle to asi moc nefunguje, že? Přesto byl na svého kamaráda pyšní za to, že si ten sprej vzal, třeba se to bude hodit i na jiné situace. ,,To je fakt, ale jak se jim vyhneme?” zeptal se Alexe zvědavě, protože on právě vypadal, že má situaci s medvědi nastudovanou. Ale to už se dají do stavení stanů, které opravdu za nějakou tu chvíli stojí a mohou konečně zahájit pořádné táboření. Pohlédl mezi stromy a zase na oba dva chlapce. ,,Tak já půjdu klidně pro dříví, ale musíte jít někdo se mnou,” zabodl do nich oči, protože sám do toho lesa nechtěl, zvlášť když tu vedli tak vášnivou diskuzi o medvědech. Ale to už se vydal do lesa bez ohledu na to, kdo s ním půjde či nepůjde a začal sbírat dříví. Bral nějaké klacíky, ale i větší kousky. ,,Hele! Mohli bychom postavit skrýš,” zahelakal, když viděl spadané obrovské větve, ale už se mu náruč plnila dřevem, že se mohl vrátit brzy zpět.

Když jim Alex položí otázku ohledně toho, kolikrát byly stanovat, tak se nad tím už musí vážně zamyslet, ,,jo, taky párkrát. Ale naposledy asi v Kanadě, nebo možná ještě v Norsku,” zasměje se a chtěl tím dát najevo, že to už bude pěkně dlouho. Jo, určitě nestanoval, co je v Kalifornii. Hned na to je začal uklidňovat, že ví co dělat, když narazí na medvěda a v tom do něho loktem šťouchne Arthur, takže na něj převede svou pozornost, ,,rozhodně,” přitaká na jeho slova souhlasně. S Alexem budou určitě v bezpečí! Snad kdyby se tam ten medvěd objevil, tak by jim nepodkopl nohy a neutekl, možná by je asi nemusel podkopávat, oni by to zvládli sami. ,,Souhlas!” odpoví mu hned vesele. Jemu bylo vlastně jedno, kde budou stanovat, klidně by to přežil i na tý zahradě. Hlavně že by byla nějaká sranda. ,,Já vím, už ho hledám,” odpoví Alexovi se smíchem na jeho poznámku o tom, že tam má kompas. Na rozdíl od Arthura o tom věděl a snažil se ho najít ještě než mu to Alex řekl, ,,jasně že uměl, co si myslíš,” zasměje se a rázně si na to přikývne, ,,ty ne?” optá se hned na to Alexe, Arthura ani nemusel, protože věděl, že ten ví jak kompas použít. Sice nestanoval, ale kompas používat uměl. Aksel ho mezi těma aplikacemi po chvíli najde a začne zkoušet jestli funguje. Všiml si, že něco podobného dělal i jeho kamarád Arthur. Nejspíš si po cestě povídali o všem možným, než konečně dorazili na místo stanování. Arthur i Alex nakonec odsouhlasili, že se utáboří tady, nebyl proti a proto shodil batoh. To už ale s Arthurem zkoumají past na mědvědy a Aksel se musí zasmát, ,,takže ti jí dal, aby si mu dal pokoj? Skvělá taktika,” zakření se uznale. Jo, když je lidi nebrali vážně, tak stačilo mluvit a mluvit a většinou nakonec dostanou, co chtějí. Pak ale Aksel od těch dvou odběhl, takže neslyšel o čem se baví. Jakmile se vrátil, past už byla uklizená, no on se teď stejně věnoval svému spreji, ,,fakt ne? Tak proč mi ho všichni doporučovali?” optá se nechápavě, protože dostal dvě doporučení, že by si ho měl pořídit. ,,Arthure to je pravda, my se vždycky spíš schováváme, než že bojujeme,” přikývne uznale na Alexovi slova o tom, že je lepší se jim vyhnout. A stejně, jediný, kdo se asi při vyostřený situace neschovává a jde do boje, bude Alex. Aksel se snad nikdy nerval, takže nebude rozumný začínat s medvědem. Proto si radši sprej dá do kapsy. Když ale Alex zavelel, že půjdou radši postavit stany, tak se do toho pomalu vrhli. Jestli někdo potřeboval s něčím pomoc, tak se Aksel pokusil. Po chvíli měli stany postavený a tak si do něj hodil batoh, aby se neválel venku a nepřekážel. ,,Myslím, že bude rozumný, když půjdu s Arthurem,” řekne a pár rychlejšími kroky od svého stanu dojde k Arthurovi, ,,podívej, tyhle slabý ručičky by nic nedonesly,” zavtipkoval na Arthurův účet, ale vlastně je pravda, že tady nechtěl zůstat sám. Musel by zkoušet postavit ohniště, což by asi zvládl, ale radši půjde pro dřevo spolu s Arthurem. Alexovi určitě nebude vadit, že chvíli pobude sám. A pokud tedy nebyl Alex proti, tak se Arthur a Aksel vydali pro dřevo, který se jim pomalu kupilo v rukou. ,,Joo, někde na stromě, abysme nebyli tak na ráně,” řekne pobaveně a začne pohledem bloudit po okolí a po stromech, ,,támhle ten má docela dobře větve, tam by to šlo,” chtěl Arthurovi ukázat, jaký strom myslí, ale to by mu z rukou vypadaly všechny klacky a větvičky, takže tam jen kývne hlavou. ,,Asi už se vrátíme, ne?” obrátí se na Arthura přitom, co ze země sbírá poslední klacek, který se mu vejde do náruče. Pokud Arthur souhlasil, tak se společně vydali zpátky za Alexem. ,,Tak co ohniště?” optá se zvědavě, když jsou zpátky u Alexe a pokud ho za tu chvíli stihl Alexem nějak udělat, tak kousek od něho Aksel vysype dřevo, které posbíral. Pokud se nějaký odkutálelo, tak ho přihodil zpátky. ,,Měli bysme pak do něčeho dát vodu, abysme to měli čím uhasit, ne?” podívá se na Arthura a pak na Alexe. To by ale asi určitě měli, už jen kdyby to začalo hořet někde, kde nemělo, tak aby to tady celý nevypálili.

Možná Arthur skutečně mohl vzít Lokiho. Drobek by měl aspoň společnost. Teď tady bude otravovat pořád je tři. NEtušik co ty dva z něj dělají, ale znělo to skoro jako kdyby měl toho mědveda zahnat holýma rukama. to rozhodně nehrozilo. Jen si přečetl co dělat kdyby ho potkali. Nejlépe se mu vyhnout a ne táhnou válečnou legii proti němu. Nejspíš by to ani pro jednoho z nich nedopadlo dobře. ,,Nevím co si představit pod slovem párkrát, ale soudím z toho že to nejspíš přežijeme..” řekne a pousměje se. On strach neměl že by to jeden z nich nezvládl. Jsou tu ve třech, takže co se může stát.? Jsou super trio, sice trochu divný trio, ale tak nějak to funguje. Přinejhorším můžou celou noc probírat filmy, i když Alex měl připravené něco lepšího. ,,Nevím jestli tě to nerozhodí, ale tu jizvu mám z boje.? Jo dá se to tak říct, ale k mojí smůle to dopadlo tak že jsem prohrál. Ale asi bych mohl vymyslet nějaký drama příběh kde nakonec budu za hrdinu..” Nad tím se vážně musel zamyslet. Jasně, klucí ví že komiksy kreslil občas. Možná by mohl zkusit vymyslet nějaký svůj. Na to je ale asi příliš líný, teď ho to nadchne a než se vrátí domů nadšení bude pryč… ,,Já.? No jasně že jo..” řekne a zadržuje v sobě smích.Jako asi by to zvládl, ale on celkově co se týká navigace a takových věcí byl úplně mimo a Aksel i Arthur to vědí... ,,Chceš mi tím naznačit že mám špatný orientační smysl.? Možná jsem ochoten to i přijmout..” Řekne nakonec poraženě. Jo s tímhle měl fakt problém. Alex byl mimo z toho že mu tu past někdo prodal.. ,,Fakt bys na to měl mít zbrojní pas nebo tak něco.. Ale zase na druhou stranu poslouchat tě tam několik minut jak tu past potřebuješ, asi bych ti jí taky raději prodal..” ZAsmál se Alex. Arthur dokázal být totiž docela neodbytný. Alex byl v šoku že se to vážně snažil postavit. Popravdě.? Měl o Arthura strach, co když mu tam zůstane ruka.? Co tady s ním pak.? Nakonec to ale na jeho rady vážně uklidil. Byl za to rád. nikomu se tady dneska nic nestane snad.. Alex nakonec natáhne ruku pro ten sprej. Tohle ho zajímalo. ,,Já jsem na to koukal. Jako prej je to ověřený, ale já nevím. Přijde mi to jako blbost. KDo ví, nakonec nás třeba všechny zachráníš... “ řekne Alex se smíchem a sprej si prohlédne ,,Mnohokrát ověřená účinnost nejen na Letecké základně Elemendorf na Aljašce a výzkumném zařízení pro hnědé medvědy v Missoule, Montaně. Jako zní to účinně. Jen škoda že to asi nevyzkoušíme..” řekne se smíchem. Nakonec by to možná i rád zkusil. Protože jako byla by to zábava ne.? Pak už Arthur položil otázku jak se jim vyhnou. ,,No normálně ho obloukem obejdeme. Jako kdyby si obcházel svojí ex na chodníku chápeš..” Použil zase docela zvláštní přirovnání. NEjdřív chtěl použít nějakou nenáviděnou postavu z filmu, ale tak oni to pochopí i tak… Stavění stanů bylo vážně v klidu. Bylo to kousek od vody, prostě super místo. Zdejší lesy jsou příjemným místem na kempování.. ,,Jo běžte sebou a vemte si Drobka on se aspoň někam podívá..” zasmál se Alex. Když odejdou tak Alex si zatím vyndal věci z batohu. Všechno si připravil a tak nějak si napůl ustlal. Pak vyšel ven a nanosil malé klacíky na oheň. Pak to pomocí svého zapalovače zapálil.. ,,Kde jsou s tím dřevem.” zeptal se spíš sám sebe. A mezitím tam dával jen malé větvičky co viděl okolo. ,,Oheň dobrý, ale potřebuju už dřevo..” řekne a počká až ho složí, pak už pamalu přiloží. Možná bylo ještě brzy na oheň, ale zase bylo lepší že ho mají už teď.. ,,To stačí asi zítra. Nebo chce snad spát bez ohně.?” zeptá se Alex a koukne na Aksela. On měl v plánu ten oheň nějak přes noc udržet, ale nejspíš to celé zaspí…

,,Hele, vymysli si příběh, že ji bojoval z medvědem a proto máš tu jizvu,” nabídl Alexovi svůj nápad, jelikož to vypadalo, že medvědi je asi budou doprovázet celý pobyt v lese. Medvědů se rozhodně ani na chvilku nezbaví. Poslouchal jejich diskuzi ohledně kompasu, ale nezapojoval se do ní, jen se nad ní pobaveně uškliboval. Už teď se velmi bavil a to teprve byl začátek. Vyslechl si názory od obou kluků. Aksel ho pochváli a Alex si do něj rýpnul. Bylo to vtipné, jak se jejich názory lišily. ,,Výborná taktika, myslím, že funguje i na holky,” zavtipkoval směrem k svému nejlepšímu kamarádovi. On by ji teda na holky nepoužíval, ale třeba Aksel by toho mohl využít. Jeho nejlepší kamarád, ale už odběhl pro sprej a Arthur na slova Alexe past odklidil. Nic jinému asi opravdu nezbývalo. ,,Teď si nejsem jistý se zbrojním pasem, ale právě já jsem toho chlápka přesvědčoval, že to umím se Star Wars mečem a že jsem viděl spoustů seriálů a filmů. Pak mi ji nakonec vydal. Byla to fuška, ale dalo se to!” i když tu past momentálně nemohl použít, tak by na sebe hrdý, jak se mu to povedlo takhle hezky vyjednat. Pochlubil se s tím i babičce, ale tu by chytil infarkt, že její milovaný vnuk si někde sehnal past a chtěl ji ještě sestavit. Věnoval zase pozornost Akselovi a jeho spreji. Jemu to upřímně přišel jako dobrý nápad. Ale když nad tím zauvažoval: ,,No, ale je fakt, že ty to stříkneš tomu medvědovi do obličeje a on akorát se rozdivočí a vyrazí našim směrem.” Musel přemýšlet o všechn možnostech, že jo. Bylo to i jeho vědátorskou povahou. ,,Tak to bude asi nakonec fakt nejlepší varianta,” odsouhlasil oboum mladíkům, že by se medvědům měli vyhnout než je tady nahánět sprejem či do pasti. ,,Vezmem!” zasáhlil k Alexovi a zapískal na čtyřnohého chlupáče. ,,Drobku!” to už, ale mohli začít hezky sbírat dříví. ,,No, dovol, koukni se na ty svoje tyčky,” zavtipkoval i ona na účet Aksela, ale jeho poznámka se ho určitě nijak nedotkla, ale nemohl si to jednoduše odpustit. ,,Jojo, víš, co, budeme lézt po korunách stromu, jak měli ve filmech ty skrýše,” vzpomněl si na všechny válečné filmy, které zahrnovaly tuto situaci. Podíval se na ten strom, ale pak trhnul oči k Akselovi a zasmál se. ,,No, bude to nejlepší,” pomoci mu nemohl, jelikož měl plnou náruč klacků. Vyrazili teda zpátky za Alexem. Arthur zase nezapomněl zapískat na Drobka, aby je následoval taky. Položil dřevo vedle ohniště. ,,Dřevo tady máš,” zahlásal na Alexe až velmi hrdým tónem. ,,On ten oheň pak vyhasne kdyžtak sám, ne?” uvažoval nad další možností, jak by to mohlo být s ohněm. ,,Pokud u něho budeme spát,” dodal, aby oba dva lépe pochopili, jak to zamýšlel. Podíval se nahoru nad sebe a už se začalo stmívat. ,,Hele, kluci, už to brzy padne, pojďme si něco opéct!” rozběhl se k svému obrovskému batohu, odkud vytáhl dva obrovské pytlíky plné marshmallows. Zamával s nimi, aby to oba dva viděli. Vzal s sebou i sušenky, do kterých si pak ty marshmallows mohli dát. Všechno to donesl blíž k ohništi a položil to tam. ,,Musíme vybrat nějaký pěkný klacky, aby nám to tam nespadlo,” začal rozumovat a natahoval se po nějakém dlouhém klacku. Nezapomněl si zkontrolovat, jestli je na něm všechno v pořádku. Kývl si asi pro sebe hlavou, rozbalil pytlík a na klacek si napíchl dva marshmallows. Sedl si k ohništi a tyčku s bonbony strčil nad plameny. ,,Ten oheň ale pěkně hoří! Dobrá práce, Alexi!” a opravdu, ty bonbony s takovou budou mít za chvíli hotové a opečené. ,,Škoda, že neumím na kytaru, víte, jak by to bylo husté?” drmolil dál k oboum společníkům, zatímco si spokojeně opékal marshamallows.

Když Alex řekne, že tu jizvu má vážně z boje, tak se Aksel sám pro sebe uznale usměje. Je dobrý vědět, že konečně mají v týmu někoho, kdo se umí prát a nebude to používat proti nim, ,,ten druhej určitě dopadl hůř viď?!” zavtipkuje, i když si je vědom, že říkal, že prohrál a pak nechá prostor Arthurovi, aby Alexe seznámil s jeho návrhem, že by měl říkat, že to má z boje s medvědem. Rozhodně by to byla cool historka. ,,Jasně,” řekne pobaveně a pokroutí přitom hlavou. Pro něj byla nutnost se naučit s kompasem, když byl malej, ,,jestli seš ochotnej souhlasit, tak já to možná naznačuju,” zakření se, ale tímhle jejich debata s kompasem byla u konce. Teď začínali řešit něco mnohem zajímavějšího a jejich názory se docela lišily. ,,Myslíš? Ale když se nad tím tak zamyslím, tak jinou nepoužívám,” zasměje se zamyšleně. Jeho taktiky na balení holke nebyly moc úspěšné, o tom taky vypovídá to, že je pořád sám. Ale zase jednou úspěch měl, Fin mohl vykecat díru do hlavy a stejně se s ním bavila! Arthur s Alexem tam něco řešili nejspíš ohledně pasti a když se pak Aksel vrátil, tak podal svůj sprej na medvědy Alexovi. Mezitím věnoval svou pozornost Arthurovi, ,,ale tak ten sprej je spíš na to, aby kdyby na tebe chtěl zaútočit, tak mu to stříkneš do očí a máš aspoň chvíli na útěk,” podá na vysvětlenou, že on by mu to rozhodně do očí nestříkal, aby ho ještě víc naštval. Ale kdyby k tomu došlo a ten medvěd před ním opravdu byl, nejspíš by to ve stresu stříkl do očí sobě. Pak ale zase promluví Alex a tak se otočí na něho a musí se zasmát, ,,rozhodně, budu váš hrdina,” řekne pobaveně a pak poslouchá, co Alex přečte z obalu na spreji. On to taky předtím samozřejmě četl a proto se mu to nezdálo jako špatný nápad, ,,škoda? Znamená to, že můj sprej nebyl zase tak špatný nápad?” párkrát na Alexe zakmitá pobaveně obočím. ,,Myslím, že tomuhle přirovnání nerozumíme,” zasměje se a podíval se na Arthura, samozřejmě, že chápal podstatu, ale ani jeden z nich ex přítelkyni neměl, ,,spíš jako když fanoušek Star Wars obchází fanouška Star Treku,” řekne pobaveně, ale ani tohle nebylo to správný přirovnání. Filmový fanoušci, kteří nejsou ve stejným týmu by se do sebe na tom chodníku nejspíš pustili. Slovně, ale pustili. Pak už se ale kluci vydali pro dřevo a vzali si na pomoc Drobka. Tam to proběhlo bez problému a za chvíli se vraceli s plnou náručí. ,,Tady máš,” broukne i Aksel s úsměvem a dřevo někde složí na zem. ,,Jsem si říkal, kdyby to náhodou začalo hořet někde jinde než v ohništi, abysme to tady nevypálili,” pokrčí lehce rameny a dá jim za pravdu tedy. Pak ale Arthur řekne, že by si měli něco opéct, tak se na něj nadšeně podívá, když odběhne ke svému batohu, ,,ty seš bůh!" zajásá vesele, když vidí obsah v jeho ruce, ,,marshamallows! Jsem pro,” přikývne rázně hlavou a podívá se na Alexe, jestli je pro. Arthur pak hned vyrazil k ohništi a Aksel se vydal ke svému batohu. ,,Já mám nějaký chipsy na potom,” zamumlal na chlapce přitom, co v batohu hledal pití. On teda nehledal alkohol, ten tam žádný neměl. Nakonec vytáhl flašku s vodou a trochu se z ní napil. Pak i on s ní vyrazil k ohništi a někam jí tam položil, kdyby chtěli třeba kluci, nebo by s ní v případě nouze mohli hasit. Už začínalo být trochu šero, takže by asi bylo nebezpečný se někam vydávat po lese, to by měli nechat na ráno. Proto i Aksel sáhl po nějakém klacíku, který vypadal vhodně a napíchl si tam dva marshamallowny. Posadil se někam na zem kousek od Arthura a marshamallowny si dal nad oheň. ,,Mohl sis vzít saxofón a odhánět medvědy,” zavtipkuje Aksel přitom, co si nad ohněm drží svůj klacík. Natáhne se pro jeden marshamallow a jen tak si ho dá do pusy. ,,Co budeme dělat pak? Nějaký nápady?” podívá se po obou klucích a na tváři má spokojený úsměv. ,,Hele Alexi, ty pracuješ v komiksárně, viď?” natočí hlavu na Alexe, ať byl momentálně kdekoliv, ale hned pak se zase začne věnovat ohni, aby si to nepřipálil. ,,Nemáte tam nějaký nový hustý věci? Potřebuju za něco utratit peníze,” řekne se smíchem a zakroutí nad tím hlavou. Teď tam docela dlouho nebyl, tak se mu povedlo i ušetřit, takže by to měl napravit. Pak se ale podívá na své marshamallows a ty byly skoro hotové, ,,podáte mi někdo ten pytlík se sušenkama, prosím?” podívá se na oba dva chlapce a na tváři mu hraje obří spokojený úsměv.

,,Jednou jsem tvrdil že mě napadl vlkodlak, medvěd možná bude lepší volba..” řekne se smíchem. Ne ani jedno rozhodně není dobrá volba.. Kdyby mu jednu šlehl medvěd nejspíš by tady s nima už nestál.. Pak se koukne na Aksela a zavzpomíná jak vlastně dopadl druhý chlapec.. ,,Myslím že na tom tak špatně zase nebyl. Ale kdybych ho potkal teď zabiju ho.” řekne a pokrčí rameny. Udělal by to.? Nejspíš ano. Nebo by mu aspoň rozbil hlavu o zem nebo tak něco. Vážně v těhle věcech byl docela rapl.. Alex se na ně trochu zmateně podíval.. ,,Takže otravuje holky tak dlouho dokud vám nedají číslo.? Nebo neřeknou že sváma půjdou ven.? To je trochu divný. Budete se divit až vás nějaká udá za obtěžování..” řekne se smíchem. Neřekl by že by to nějaká holka udělala, ale kdo ví. On sám měl jiné taktiky, většinou prostě flirtoval a pak si vzal co chtěl. Teď měl svoje kamarádky s výhodama a to mu stačilo. Nemusel někde nabalovat ještě další holky.. ,,Ten sprej je hrozná debilovina.. Kdo by chtěl utíkat naštvanému medvědovi..?” řekne a zakroutí nad tím hlavou. Pak podrbe Drobka na hlavě, ten nejspíš žárlil že mu nikdo nevěnoval pozornost.. Pak nějak probrali pár dalších blbostí a kluci vyrazí pro dřevo. Alex připravil ohniště a zapálil zatím malé větvičky, následně na to dal větší aby se to rozhořelo. Zvládli donést dřevo no nádhera! teda ne že by je Alex podceňoval, to rozhodně ne. Drobek přišel snima a lehl si někam stranou a okusoval klacky co přinesli. Jo nejspíš jim je bude pořád brát… Pak se koukne na Aksela a tak zvláštně se zašklebí.. ,,Pokud to tady podpálíme nikdy jsme tu nebyli ani jeden jasný..” řekne vážně, nakonec mu ale trochu zacukají koutky.. Teď by měli udělat nějakou tu super přátelskou přísahu kdyby náhodou… Nápad že i něco opečou zněl skvěle.. Alex přesunul svou pozornost na Arthura a pytlík marshmallow… Tak tohle on rozhodně může, celkově sladký měl rád. ,,A já mám zase pivo..” řekne Alex a dojde si do svého batohu. Měl pár plechovek a každému dal zatím jedno. Zbytek pil šel dát do vody kterou měli nedaleko. To aby ho měli hezky studené. Hned si pak svojí plechovku otevřel a počkal i na ty dva. Jestli chtěli tak si mohli společně ťuknout, třeba jeden z těch dvou přednesli i nějaký funny přípitek.. Pk si posedají kolem ohně a Alex taky najde nějaký vhodný klacík… Drobek jakožto úplně malý skladný psík se k nim hned přidal. Alex seděl v tureckém sedu a on se před něj rozvalil. ,,Jo Arthure proč sis nevzal saxofon. Mohl si tady zahrát veverkám a medvědům..” řekne se smíchem. rozhodně se mu neposmíval že hraje na saxofon nebo tak jo. Vlastně by to tu bylo docela uživení.. ,,Já na kytaru teda trochu umím, ale moc toho není..” Uměl zahrát jen pár písniček, ale možná by si s tím vystačili.. Pak svou pozornost přesune na Aksela.. ,,Jasně.. Dělám přímo u zdroje…” řekne se smíchem. Alex jako vbášnivý sběratel, figurek, komiksů a mnohem dalšího měl vážně výhodu že tam dělal… ,,Vlastně do obchodu přišlo z druhé ruky pár limitek, ale co mi chybělo jsem si vzal já, ale něco by se tam našlo.. Já sháním už tři měsíce nového batmana. Myslím že jsem prostě prosral svojí nejlepší šanci ho mít..” řekne nespokojeně. On se prostě nesmíří s tím že by něco neměl… ,,Sháníš něco konkrétního.? Můžu to zkusit objednat, nebo to podržet když to bude na prodejně..” Rozhodně by to pro ně udělal kdyby něco chtěli.. No kdyby to ale neměl on a hrozně by to chtěl.? Hm.. Nejspíš by řekl že to nemají.. Alex stále opékal marsmellow a rozhlížel se kolem sebe.. ,,To jako nemáte holku nebo tak něco.? Že jste schopný si domluvit stanování pomalu ze dne na den.?” zeptá se jich obou dvou. Vlastně oni spolu většinou hrajou nebo sledují nějaký film, nikdy se o holkách asi nebavili..

Když se Alex podivoval nad taktikou na balení holek, tak na sebe ukázal rukou a zavrtěl hlavou. ,,Já ne. Já holky nebalím. Takže spíš je větší šance, že půjdu pro Aksela na policejní stanici, až ho nějaká udá,” ušklíbl se pobaveně směrem k svému nejlepšímu kamarádovi a škádlivě do něj i drkl loktem. Svoje slova samozřejmě nemyslel vážně. Ale rozhodně bylo jisté, že se ani jeden nemohou srovnávat s Alexem. Arthur, jakožto mladík, který se nikdy ani s žádnou holkou pořádně nelíbal, by ji nedokázal ani ve snu sbalit. A když by se o to někdo pokoušel u něho, tak by mu dal hodně zabrat. ,,Hm, teď jsem velmi zmaten z toho, jak to může být s tím sprejem. Potřebovalo by to někde ověřit, ale nejsme v bezpečném prostředí na testování,” konstatoval jako nějaký vědec, který se bude pokoušet o nějaký výzkum, jak fungují spreje na medvědi. Vyprskl smíchy nad Akselovo přirovnáním, protože to bylo něco, čemu naprosto rozuměl a opravdu se mu to povedlo. To už se ale vydali pro dřevo, které kupodivu donesli k tábořišti, tak Alex na ně mohl být hrdý. Pokýval souhlasně hlavou, co se týkalo vypálením. ,,Zmizíme odsud rychleji než Flash a nezbyde po nás ani stopa,” jasně, že nikdo nebude vědět, že před pár dny tady tábořila banda kluků a zničila to tady. Aneb jak začaly požáry v Californii. Spokojeně se zazubil na Aksela a poplácal se na hrudi. ,,To víš, ještě umět vrhat blesky a mít Stormbreaker,” přesně takový bůh by chtěl být Arthur. Jakmile Alex zmínil pivo, tak se musel podívat na svého nejlepšího kamaráda. ,,To jsem měl naposled na plese,” poznamenal, přičemž se mu vybavilo, jak se svým kamarádem dělali ochutnávku piv a téměř skoro nic mu nechutnalo, protože alkohol a Arthur nejsou zrovna nějací velcí kámoši, pak si dále vybavoval nevolnost druhý den. Takže si nějak řekl, že si zase na hodně, ale velmi hodně dlouhou dobu nedá. Tady si možná dá tak jedno, ale víc to přehánět nebude. ,,Je super, ale víte, co nesmíme zapomenou? Všechno to uklidit, vůně jídla a odpadky přitahují medvědi,” poznamenal důrazně k oboum hochům. O tom slyšel v nějakém dokumentu, ale už si nebyl jistý, jestli je to úplně pravda. Každopádně odpadky rozhodně přitahovaly divokou zvěř. Poposedal se svými kamarády k ohni a dal se do opékání marshmallows. Taková pohoda s kámošema je fakt super. Na oba dva kamarády se ušklíbne, když vtipkují o saxophonu. ,,Vy vtipálci, jestli to přežijem, tak ho příště vezmu a budu vás budit,” mrkne na ně spiklenecky. To už se taky natáhne po bonbonku a vloží si ho do sušenky. ,,Škoda, že sis ji nevzal,” broukl nespokojeně k Alexovi, protože i těch pár písniček by přece jenom stačilo. ,,Potom? To se ještě vymyslí,” mávl rukou nad slovy Aksela a dal se do sušenky, zatímco poslouchal Alexovu odpověď na Akselovu otázku. ,,Hele, můj kámoš taky pracuje v komiksárně, tak bych se ho mohl zeptat, jestli zrovna oni nemají toho Batmana,” nabídl se Alexovi, ale to soucitně pokýval hlavou. Natáhl se pro sušenky, které měl při sobě a podal se svému nejlepšímu kamarádovi. ,,Já třeba sháním teď figurku Aquamana, tu verzi s Jasonem Momou, za nějaký pěkný peníze,” přidal se k tématu, co se shání v komisárně. Nabral si další marshmallow a natáhl ho na klacíku přímo nad oheň. Vyčkával, až se mu opečou další bonbony, tak se mezitím natáhl k Akselovi pro sušenku, jakmile ji ukradl, tak si ji hodil do pusy a spokojeně si ji přežvykoval. ,,Podáte mi někdo prosím vodu?” jestli získal vodu, tak z ní upil a klacík dal pryč od ohně. ,,Cože? Ne, mojí jedinou holkou je Natasha,” zašklebil se pobaveně. Mluvil samozřejmě o černé vdově. ,,Navíc, co ty máš říkat? Ty jsi s námi na to stanování šel. Takže taky nemáš holku?” Dalo by se říct, že tady použil na Alexe UNO reverse kartu. Dal si bonbony mezi sušenky a pustil se do nich.

Pobaveně poslouchá Alexe a hned na to Arthura, který samozřejmě neváhal a přihodil, ,,náhodou, vím, kdy je ten správný čas přestat. Nebo mi to spíš ty holky dají dost jasně najevo,” zakření se na oba dva. Aksel rozhodně nebyl žádný balič, co by byl úspěšný, vlastně byl dost neúspěšný. Ale nějak extra ho to taky netrápí, zatím. ,,Až se vrátíme domů, tak si nějaký test najdu na youtubku,” přitaká na Arthurovy slova a pak se podívá na Alexe, ,,tak ten sprej budeš mít na krajní řešení, když budeš v patový situaci. Ale jednou jsem někde četl, že když už po tobě medvěd jde, že máš odhazovat věci. Třeba batoh a doufat, že se vrhne na něj a tebe nechá být,” okamžitě tuhle debatu doplní něčím, co jednou někde četl. Oni by to tady dali nějak dohromady a nakonec by toho medvěda ještě přelstili. Ohledně vypalování lesa, Aksel to určitě nechtěl přivolávat, ale vždycky měl radši připravený nějaký řešení, jako třeba tu vodu, ,,nebyli jsme kde?” přitaká okamžitě i Aksel a následně na to se zasměje. No na žháře si snad dneska hrát nebudou. Když Alex zmíní pivo, tak Aksel zbystří a uculí se na něho. Aksel rozhodně nebyl žádný alkoholik, ale narozdíl od Arthura si pivo čas od času dal rád. ,,Jo, potom mi nebylo úplně nejlíp,” řekne se smíchem směrem k Arthurovi. Na plese se docela rozjeli, ale byla to sranda. Vlastně od tý doby Aksel asi taky nepil. ,,Dík, dík,” broukne na Alexe, když mu v ruce přistane jedno pivo a společně s ním se usadí k ohni. Když se Alex vrátil od vody, tak si Aksel otevřel svojí plechovku a natáhl se k Alexovi, aby si s ním mohl ťuknout a pokud tak udělají, tak si cucne a podívá se na Arthura, ,,měli bysme Arthura opít, je s ním pak větší sranda,” zakření se ďábelsky na Alexe. Jenom Arthura popichoval, ale to mu je určitě jasný. ,,A co když uklidíme všechno jídlo a tomu medvědovi nezbyde nic jinýho, než sníst nás?” podívá se na Arthura s lehce povytaženým obočím a pak se stejným způsobem podívá i na Alexe. Jestli toho medvěda nepotkají, bude z toho nakonec snad zklamaný, jak o nich pořád mluví. Pak si oba dva rýpnou do Arthura a tak se musí Aksel zasmát, ,,netušil jsem, že si tak odvážný,” řekne pobaveně a podívá se na Alexe a pak na Arthura, ,,radši bych naštval medvěda, než Alexe,” řekne a zasměje se. ,,To je škoda,” přitaká i Aksel na věc ohledně kytary, ,,ale můžeme si pustit něco z mobilu třeba,” navrhne s úsměvem. Jeho marshmallow už byl hotový a tak když mu Arthur podá sušenky, tak si dvě vytáhne a marshmallow si dá mezi ně. Rozhodně neváhal a hned se do ní zakousl a mezitím poslouchal o čem se kluci baví. ,,Toho rozhodně jednou využiju,” zamumlá pobaveně směrem k Alexovi, když mu nabídne, že mu něco klidně objedná nebo schová. Chvíli si přežvykuje marshmallow a nechá mluvit Arthura. ,,Vlastně,” spolkne sousto, co měl zrovna v puse a podívá se na Alexe, ,,já jsem koukal po Charizard vmax kartičce, ale nikde jsem na ní nenarazil. Klidně bych za ní ty peníze dal,” řekne a na konci se uchechnte. Šla by na výstavku, to je jasný. Pak už se ale znovu zakousne do svého marshmallownu. Po chvíli ho dojí a rovnou se natáhne pro další, který si napíchne na klacík a dá ho nad oheň. Když Arthur promluví, tak se podívá jeho směrem, ,,jo, jasně,” podívá se kolem sebe, kam předtím tu vodu položil a když jí najde po své pravé ruce, tak se pro ní natáhne a podá jí Arthurovi. On sám měl teď pivo od Alexe, takže toho využil a lehce si z něho upil a přitom hlídal oheň. Nad Alexovou otázkou se pobaveně uchechtne a podívá se na Arthura, ,,my si s Arthurem užíváme svobody,” řekne s uchechtnutím a odlmčí se na chvilku, ,,celý život,” dodá a zasměje se. Jemu to vlastně ani tak nevadilo, aspoň měl vždy čas něco podniknout s klukama! Pak se ho ale Arthur zeptá na totéž a tak Aksel zvědavě povytáhne obočí a podívá se na Alexe, ,,to je fakt. Taky si do toho šel hned,” broukne s přikývnutím. ,,Docela bych se divil, že bys dal přednost nám před nějakou holkou,” řekne pobaveně. Aksel by je teda na druhou kolej rozhodně nestavěl. Kdyby měl holku, prostě by rozdělil čas mezi ní a kamarády. Nebo by tady třeba byla s nima. Pak se ale podívá se na Arthura a zasměje se, ,,a já myslel, že Natasha je moje. Nebo to bylo Yennefer? Nebo Padmé?” řekne zamyšleně pobaveně směrem k Arthurovi a to už se mi zároveň dodělává druhý marshmallow a tak se znovu natáhne pro další sušenky, aby se do něho mohl zakousnout.
Nakonec to bylo několik krásně užitých dnů. Rozhodně se kluci dost nasmáli, protože to by nebyli oni, kdyby si každou chvíli nedělali nějaký naschvály. Jako třeba když si navzájem vyprávěly nějaký strašidelný historky, který, když si vzal na starost Alex, byly vážně dost děsivý. I Aksel se o to pokoušel, když zkusil převyprávět jednu historku z jednoho seriálu. Možná se mu to povedlo, ale nejspíš přivodil jen špatné sny a pocity ve stanu, sám sobě. Rozhodně pokud pak v noci zaslechl nějaké divné zvuky, jako byl třeba vítr a nějaké sovy nebo jiné zvířata, rychle popadl baterku s pepřákem a vyrazil do stanu k Arthurovi, a asi by se člověk dovil, kdyby se nenasáčkovali společně k Alexovi a Drobkovi. Přeci jen, Drobek a Alexova jizva naháněly strach, takže by třeba společně zahnali toho medvěda o kterém celou dobu mluvili. Nejspíš taky proklábosili pár večerů nad holkama, což bylo dost téma pro Aksela a rozhodně měl čím přispět i Alex, ale asi nic moc pro Arthura a každý si dokáže představit ty jeho pohledy. A hodně pravděpodobně se museli aspoň jeden večer pokusit opít Arthura, protože opilí Arthur? To je prostě největší zábava! Taky se samozřejmě nezapomnělo na koupáná v jezeře a pozorování hvězd v čistém nebi plném hvězd, ke kterým měl určitě Arthur hned několik připomínek a zajímavostí. A nejspíš taky tak dvě hodiny opět a zase prokecali nad tím, jak by bylo hustý, kdyby se vážně jednou dostal do vesmíru. A co ještě stihli podniknout? Rozhodně toho bylo dost a pro Aksela to bylo stoprocentně jedno z nejlepších stanování, který kdy zažil. Takže tohle si bude pamatovat ještě dlouho a bude o tom muset doma povyprávět Anine, která bude rozhodně celá pryč z toho, že to tam ty dva ňoumové přežili. Ale to protože nezná Alexe, to by se asi spíš bála o něho. Když už se ale stanování chýlilo ke konci, tak si kluci museli pobalit a pomalu se vrátit zpět domů, a nebo do spolku. Akselovi se popravdě moc nechtělo, protože takhle s kamarády mu to prostě stejně vyhovovalo nejvíc. Ale nedalo se nic dělat.
A co se týče Aksela po stanování, tak teď už měl domluvený, že se pak nějak v polovině prázdnin, aby mu to vycházelo spolu s Arthurem, až nebude v Kalifornii, vrátí domů. Samozřejmě v Kanadě nebyla taková zábava, když tam neměl svého nejlepšího kamaráda, ale to rozhodně napravili tím, že byli hodiny a hodiny na Teamspeaku a volali si. Je dost možný, že k sobě taky přibrali i Alexe, pokud neměl lepší věci na práci o prázdninách. Je taky možný, že si Aksel pozval Arthura k sobě na pár dní, nebo tak a pak se společně z Kanady vydali do Kalifornie, zpět do spolku.
--> Konec hry