Welcome
Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie. Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie. Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie.Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie.
The construction crew
caliversity
Aci
Blanche
Libra
Noční klub
Strana 18 z 18 • 1 ... 10 ... 16, 17, 18
Admin
Poèet pøíspìvkù : 123
Join date : 03. 07. 17
Sofia si, náramne, užívala túto konverzáciu s Ericom. Bolo to na nej vidieť, pri tom, ako sa počas toho uškŕňala ako idiot. Ericove sebavedomie bolo atraktívne, rovnako ako aj humor, v čom si úplne sadli. „Ahhh, si sladký,“ venovala mu jeden roztomilý úsmev. Tieto komplimenty si užívala, nech jej len aj naďalej hladká ego, nebude sa brániť. „Život je krátky, musíme si užívať každú voľnú chvíľu, kým je to možné,“ je to klišé, to si uvedomuje, ale naozaj sa tým snaží každý jeden deň riadiť. „Preto aj tak milujem cestovanie a spoznávanie nových miest,“ zľahka sa uškrnie. Už toho má precestovaného dosť, ale rozhodne s tým prestať neplánuje. Letné prázdniny sa pomaličky blížia a ona, rozhodne, váhať nebude a vydá sa na ďalšie dobrodružstvo pri prvej príležitosti. „Som naozaj vďačná, že som mala takúto možnosť,“ naozaj to tak je. Sofia si je plne vedomá toho, že mnoho ľudí si takýto luxus v podobe cestovania po svete dovoliť nemôže, nie len kvôli peniazom, ale hlavne aj kvôli času a povinnostiam. „Možno sa stretneme niekde na pláži a zopakujeme si stretnutie pri bare,“ mrkne naňho s hravým úsmevom. Ani jednému sa už, očividne, nechce ďalej posedávať pri bare, a preto sa spoločne vyberú na tanečný parket. To, že by ju v tejto situácií Eric odmietol ani nepredpokladala, súdiac podľa jeho šmátravých rúk a pohľadov, ku ktorým nebolo potrebné nič dodať. Ale aj napriek tomu jej drobný úsmev na perách vyčaruje to, akým spôsobom si ju pritiahne bližšie k sebe. Tancujúc telo na telo, Sofia aj cez oblečenie cíti, ako moc je Eric z tejto situácie nadšený, rovnako ako aj ona. Ich bozkávanie sa jej len ťažko prerušuje, ale jeho nasledujúce slová zato rozhodne stoja. Nebudeme si klamať, Sofia sa často oháňa slovami typu “ja nie som ako ostatné dievčatá“, ale v tejto situácií ju opúšťajú takéto myšlienky a necháva sa unášať prítomným momentom. Nie je to pre ňu úplne typické, aby s niekým z klubu odchádzala, ale očividne ani ona nie je natoľko silná, aby odolala Ericovi s tými jeho sladkými rečičkami a chutnou tváričkou. Rukami pomaly preskúmava jeho telo, v rámci slušnosti, samozrejme, ako sa len dá. Jemne rúčkami prechádza od jeho ramien, cez vyšportované ruky, až k jeho hrudi a brušku, kde sa, pod oblečením, nepochybne skrýva six pack. Aj keby to cez oblečenie necítila, tak si je tým istá, Eric má proste guy with a six pack vibes, haha. Najradšej by ho z toho trička dostala hneď, ale to by sa asi úplne nehodilo, vzhľadom nato, kde sa momentálne nachádzali. Aj keď, je si istá tým, že tento klub už zažil divokejšie veci, ako chlapa bez trička. Bude si nato musieť počkať ešte chvíľku počkať, aj keď nasledujúce minúty budú mučenie. Naozaj sa jej od Erica nechce ani odtrhnúť, užíva si každý jeden dotyk, ktorý len zaručuje to, že sa cíti viac a viac rozpálene. V spojení s jeho jemnými perami, ale vášnivými bozkami, Sofia sa pod jeho dotykmi roztápa. „Mmm, to je dobrý nápad, cítim, že potrebujem osobnú starostlivosť doktora,“ pobavene sa uškrnie na Erica, zatiaľ čo mu jemne rúčkou prechádza po hrudi. Potrebuje túto situáciu trošku odľahčiť humorom, pre svoje dobro, pretože pri tom, ako si ju u seba Eric drží a prechádza jej rukami po zadku, by spolu nedošli príliš ďaleko.
Sofia Argent
Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 25. 01. 18
Chvílemi měl pocit, že Sofia úplně nebude společností pro něj. Netušil pořádně proč mu zrovna tohle došlo na mysl, ale ze začátku se tak opravdu cítil. Moc často mu nedělalo problémy najít si společnost se kterou by si našel společnou řeč. Dokázal svým způsobem fungovat snad se všemi, které dosud poznal. A to byl hlavní důvod proč svoje saky paky - aneb pouhou sodovku - nezabalil a nepřesunul se někam jinam poté co Sofii koupil nové pití, když předešlé rozlil. Něco na ni bylo zajímavé a Enza to akorát nutilo ji poznat trochu více. Dokonce mluvil i o sobě, tedy hlavně to, co se mu líbí což byli muži samozřejmě. Nestyděl se za to, nikdy se prakticky nestyděl, protože neměl za co. V dnešní době bylo prakticky normální být jakýkoli a nikdo to neřešil. Inu dobrá, někdy objevil nějaké ty jedince, kteří mu vždycky akorát přivedli špatný pocit toho, že by to neměl lidem říkat na potkání, ale vždycky se uklidnil tím, že je to jeho život a lidem okolo může být úplně jedno s kým chce a nechce trávit noci. Tak nějak to bral a byl svým způsobem i nakonec rád, že to brala Sofia, jako normální věc a dál to nemuseli rozvádět. Po lehkém rozhovoru nakonec načal i jednu ze svých podivných her, do které se Sofia docela rychle zapojila a tak na odchod velmi snadno zapomněl. Sledovala kluka, na kterého použil její odpověď a pak ještě dodal styl oblékání. Nevině pokrčil rameny. "Vzhled je samozřejmě důležitý.. stejně jako styl oblékání. Asi bych nechodil úplně po ulicích s někým, kdo by se neuměl.. aspoň trochu dobře oblékat," vysvětlil jen lehce. Přemýšlel jestli to znělo až moc povrchně či snad něco na ten způsob. Nakonec nad tím ale zavrtěl hlavou. On sám si myslel, že má jistý smyl pro styl, měl své oblíbené věci a styl oblékání, který byl.. dost vystihující a vždy se snažil vypadat dobře a rozhodně to pro něj byla i nakonec další rozhodující věc, co se pánské společnosti týče.
Po tomto byl opravdu překvapen - rozhodně to ani neskrýval -, když viděl Sofiu vstávat z barové stoličky a ladným krokem se vydala k páru, který byl už nějakou chvíli terčem jejich hodnocení a her. Čekal ledacos, ale to že by Sofia souhlasila tak snadno úplně nečekal. Nakonec ale jen sledoval celé to dění a nemohl věřit svým očím. Byla to zábava, sice na úkor někoho jiného, což on moc často nedělal, ale lhal by kdyby řekl že ho to nepobavilo. Po celém tom divadle se Sofia začala vracet k němu a tak jen ruce spojil a udělal tichý nenápadný potlesk, v momentu kdy se uklonila. Když ji viděl smát, sám se smál. Musel říct, že měla opravdu dobrý smích a bral za úspěch to, že i ona se bavila. "Mně taky ne, pravděpodobně budeš typ každého," poví a napije se sodovky. "Což je myšleno samozřejmě jako kompliment. Kdybych nebyl na chlapy.. pravděpodobně bys byla můj typ též," uchechtne se jenom, aby to trochu rozvedl a nijak ji neurazil. Enzo to myslel jen dobře a taky upřímně. Sice měl rád muže, ale rozhodně dokázal ocenit atraktivnost žen, což Sofia rozhodně byla atraktivní a chtěl ji to pochválit i když mu bylo jasné, že to ona o sobě ví i bez jeho komplimentu. "Bude pravděpodobně spát na gauči," poví s lehkým úsměvem, který schoval za skleničkou.
Tahle hra pokračovala ještě nějakou chvíli, řešili další páry, dokonce se ptal i na její typy kteří tu rozhodně byli. Kdyby si troufl, možná by si zahrál i na dohazovače. V ten moment co na to pomyslel se mu ten nápad zalíbil. "Takže, Sofio," poví jen a ruce si spojí k sobě a dá si je nevině pod bradu. "Popiš mi co nejlépe tvůj typ. A já ti najdu někoho na večer," zamrkal jenom. Netušil úplně jestli bude souhlasit, jestli se trefí, ale byla v tom ta zábava. On věděl, že si tu dnes nikoho nenajde ale proč někoho nedopřát jeho nové společnici?
Po tomto byl opravdu překvapen - rozhodně to ani neskrýval -, když viděl Sofiu vstávat z barové stoličky a ladným krokem se vydala k páru, který byl už nějakou chvíli terčem jejich hodnocení a her. Čekal ledacos, ale to že by Sofia souhlasila tak snadno úplně nečekal. Nakonec ale jen sledoval celé to dění a nemohl věřit svým očím. Byla to zábava, sice na úkor někoho jiného, což on moc často nedělal, ale lhal by kdyby řekl že ho to nepobavilo. Po celém tom divadle se Sofia začala vracet k němu a tak jen ruce spojil a udělal tichý nenápadný potlesk, v momentu kdy se uklonila. Když ji viděl smát, sám se smál. Musel říct, že měla opravdu dobrý smích a bral za úspěch to, že i ona se bavila. "Mně taky ne, pravděpodobně budeš typ každého," poví a napije se sodovky. "Což je myšleno samozřejmě jako kompliment. Kdybych nebyl na chlapy.. pravděpodobně bys byla můj typ též," uchechtne se jenom, aby to trochu rozvedl a nijak ji neurazil. Enzo to myslel jen dobře a taky upřímně. Sice měl rád muže, ale rozhodně dokázal ocenit atraktivnost žen, což Sofia rozhodně byla atraktivní a chtěl ji to pochválit i když mu bylo jasné, že to ona o sobě ví i bez jeho komplimentu. "Bude pravděpodobně spát na gauči," poví s lehkým úsměvem, který schoval za skleničkou.
Tahle hra pokračovala ještě nějakou chvíli, řešili další páry, dokonce se ptal i na její typy kteří tu rozhodně byli. Kdyby si troufl, možná by si zahrál i na dohazovače. V ten moment co na to pomyslel se mu ten nápad zalíbil. "Takže, Sofio," poví jen a ruce si spojí k sobě a dá si je nevině pod bradu. "Popiš mi co nejlépe tvůj typ. A já ti najdu někoho na večer," zamrkal jenom. Netušil úplně jestli bude souhlasit, jestli se trefí, ale byla v tom ta zábava. On věděl, že si tu dnes nikoho nenajde ale proč někoho nedopřát jeho nové společnici?
color: #c28d4b
Lorenzo Seth Bergen
Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 07. 03. 21
Ačkoliv Sofii oslovil omylem, vyklubal se z toho příjemný večer. Byla hezká, vtipná… a zároveň se nezdála být naivní romantičkou, které by nezávazné blbnutí v baru mohlo pomotat v hlavu. Nerad ženám ubližoval, nerad je namotával, ale zároveň si i on chtěl čas od času užít. Snažil se být ve svém přístupu otevřený, ale samozřejmě se ne vždy setkal s úspěchem, dnes se ovšem zdálo, že jsou s tmavovláskou na stejné vlně a ani jeden od jejich konverzace neočekávají něco víc. „Na to bych se klidně napil,“ a jak řekl, tak i udělal. Klišé to asi bylo, ale i on se snažil řídit svůj život tímto heslem a užívat si každý moment. Věděl, že život může skončit stejně rychle, jako začal, nebylo by tedy příliš moudré jej zahodit a neužívat si vše, co můžete. Samozřejmě se to snažil balancovat i se svou ambicí stát se lékařem, a některé volné večery zkrátka pro svou budoucnost obětovat musel, a zároveň nebyl vysloveně adrenalinový fanatik, přesto si uměl užívat. A představa dovolené, o které Sof mluvila? To by si rozhodně přidal na svůj bucket list (který byl vcelku nekonečný, jelikož rád cestoval v podstatě kamkoliv). K užívání každé volné chvilky patřily v jeho očích i takovéto večery, a že ten dnešní si užíval plnými doušky. „To chápu, cestování člověku může dát vážně hodně,“ odkýval její slova s úsměvem na rtech. Kromě spousty úžasných zážitků si z cest přivážel vždy i jakési porovnání s tím, jak se má on, tady v Americe, a jak se mají lidé kdekoliv jinde. Občas to bylo zajímavé zrcadlo. A přesně jak zmínila Sof, oba by měli být vděční za své možnosti, ale než by se tu zcela zbytečně zapletl do debat o společenských problémech, raději se soustředil na svou krásnou společnici a drink na pláži. „Budu ten, co ti přinese drink v kokosech,“ slíbil ji s laškujícím mrknutím, načež pomaličku dopil svůj současný drink. A jelikož na ten další byli domluvení až na pláž, pro teď si další neobjednávali a vydali se na parket.
Netrvalo to dlouho a veškerá vzdálenost mezi ním a Sofiou vymizela. Rambo sice nebyla, přesto cítil, jak vypracovanou postavu skutečně má, a musel uznat, že to bylo velmi přitažlivé. Ale co si budeme nalhávat, přitažlivá byla celá a hlavně to, jak se u něj v těsné blízkosti vrtěla. Rukami si dovoloval více a více, a hladově si nárokoval její rty, jako kdyby tu byli jen sami dva. Uvědomoval si, že nejsou… někde vzadu v hlavě, ale zároveň věděl, že tento klub zažil i horší věci, a tak se nechal unášet opojením z její blízkosti a z alkoholu, který mu proudil v žilách. Snažil se držet zpátky, vážně se snažil, ale s tím, jak začala zkoumat jeho tělo i ona, mu to začalo pomalu dělat problémy. Nechtěl se tu na ní vrhat v klubu a kazit jí dobré jméno, proto se velmi nerad na moment vzdal jejích rtů, aby navrhnul přesun do většího soukromí – v klubu už začínalo být příliš horko. „To se dá zařídit,“ slíbil a chtivě se na ni podíval, jelikož přesně věděl, jakou osobní péči by ji mohl dopřát. Samozřejmě z role doktora, ehm. Jednou rukou ji pustil a druhou přesunul kolem jejího pasu, aby si ji stále mohl držet blízko sebe, ale aby zároveň mohli odejít ven. Pokud si potřebovala ještě něco vyzvednout v šatně, doprovodil ji, jinak s ní zamířil ven, kde rovnou zavolal taxík. Věděl, že dnes má Ginger noční v nemocnici, proto taxík objednal tam, aby měli větší soukromí než v klučičím spolku, a jakmile bylo auto na cestě, nemilosrdně si přivlastnit její rty a ruku z jejího boku přesunul zpět k jejímu zadku. Vyrušil jej až to, když mu pípl mobil s oznámením, že jejich řidič dorazil, načež se od Sof opět odtáhl a do ucha jí hravě pošeptal, že na zbytek si bude muset počkat až k němu. Cestou byl hodný, ačkoliv si neodpustil položení ruky na její stehno… odvážně vysoko… a jemné hlazení po stehně… ale jinak byl naprosto hodný. Spěšně zaplatil taxikáři, a pak už mířil se Sof do domu, kde mu nebylo nic svaté a postaral se to, aby si tento večer užila přesně tak, jak si žena jako ona zaslouží.
Netrvalo to dlouho a veškerá vzdálenost mezi ním a Sofiou vymizela. Rambo sice nebyla, přesto cítil, jak vypracovanou postavu skutečně má, a musel uznat, že to bylo velmi přitažlivé. Ale co si budeme nalhávat, přitažlivá byla celá a hlavně to, jak se u něj v těsné blízkosti vrtěla. Rukami si dovoloval více a více, a hladově si nárokoval její rty, jako kdyby tu byli jen sami dva. Uvědomoval si, že nejsou… někde vzadu v hlavě, ale zároveň věděl, že tento klub zažil i horší věci, a tak se nechal unášet opojením z její blízkosti a z alkoholu, který mu proudil v žilách. Snažil se držet zpátky, vážně se snažil, ale s tím, jak začala zkoumat jeho tělo i ona, mu to začalo pomalu dělat problémy. Nechtěl se tu na ní vrhat v klubu a kazit jí dobré jméno, proto se velmi nerad na moment vzdal jejích rtů, aby navrhnul přesun do většího soukromí – v klubu už začínalo být příliš horko. „To se dá zařídit,“ slíbil a chtivě se na ni podíval, jelikož přesně věděl, jakou osobní péči by ji mohl dopřát. Samozřejmě z role doktora, ehm. Jednou rukou ji pustil a druhou přesunul kolem jejího pasu, aby si ji stále mohl držet blízko sebe, ale aby zároveň mohli odejít ven. Pokud si potřebovala ještě něco vyzvednout v šatně, doprovodil ji, jinak s ní zamířil ven, kde rovnou zavolal taxík. Věděl, že dnes má Ginger noční v nemocnici, proto taxík objednal tam, aby měli větší soukromí než v klučičím spolku, a jakmile bylo auto na cestě, nemilosrdně si přivlastnit její rty a ruku z jejího boku přesunul zpět k jejímu zadku. Vyrušil jej až to, když mu pípl mobil s oznámením, že jejich řidič dorazil, načež se od Sof opět odtáhl a do ucha jí hravě pošeptal, že na zbytek si bude muset počkat až k němu. Cestou byl hodný, ačkoliv si neodpustil položení ruky na její stehno… odvážně vysoko… a jemné hlazení po stehně… ale jinak byl naprosto hodný. Spěšně zaplatil taxikáři, a pak už mířil se Sof do domu, kde mu nebylo nic svaté a postaral se to, aby si tento večer užila přesně tak, jak si žena jako ona zaslouží.
>>> konec, xoxo
color #3399ff
Eric Miles Kavinsky
Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 31. 08. 18
Aj Sofia je, pravdaže, veľmi spokojná s tým, ako tento večer dopadol, ešte aj keď to bola úplná náhoda, že si ju Eric takto našiel. Nechodí sem zrovna s účelom niekoho uloviť, skôr sa zrelaxovať a zabaviť, čo dokáže aj sama, mať spoločnosť však nie je vôbec na škodu. Ešte aj keď táto spoločnosť dokáže byť tak zábavná a očarujúca ako pán doktor Eric. Popravde, väčšinu dní absolútne nemá čas ani chuť riešiť nejakých mužov alebo vzťahy, to vôbec. Aktívne si nikoho k sebe nehľadá, momentálne je viac než spokojná s tým, ako to je. Svoju slobodu miluje a myslí si, že nájsť k sebe niekoho, kto by to chápal a bol na rovnakej vlne, by bolo pomerne náročné. Avšak nie je to vždy len na nej, občas sa jej niekto do života pritúla, väčšinou to však nie je nič viac ako flirt. V klube je viac než pravdepodobné, že sa jej počas večera niekto prihovorí, nie vždy však každý dostane rovnakú šancu ako Eric. Ich konverzácia príjemne plynula, rovnako ako aj ich drinky, ale Sofia toho ozaj nevypila až tak moc , aby to nejak pociťovala. Horúco jej bolo, to áno, ale skôr to pripisovala Ericovi a jeho dotykom než alkoholu. „Ahh, dohodnuté,“ sladko sa usmeje pri predstave stretnutia sa na pláži a Ericovho servisu, to by sa jej páčilo. Ako tak dopijú svoje drinky, tak sa aj presunú na tanečný parket, keďže obaja majú chuť sa trošku viac rozhýbať a neposedávať po zvyšok večera. Na parkete to začalo byť divoké, ako sa tak Eric a Sofia stále viac a viac k sebe približovali. Užívala si to, ako sa jej Eric nemohol nabažiť. Bol to príjemný ego boost, ktorý nikdy nezaškodí. A ona to, pravdaže, cítila rovnako, čo bolo jasne cítiť na ich náruživom bozkávaní a dotykoch na miestach, kde to už pomaličky začínalo byť nevhodné pre verejnosť. Preto bola veľmi rada za Ericov návrh presunúť sa na iné súkromnejšie miesto. Ďalej sa už nemusela naprosto o nič starať, to sa jej tiež zapáčilo, len si pobrala svoje veci a ich kroky viedli von z klubu. Čakanie na taxík si skrátili ďalším preskúmavaním jeden druhého, až jej bolo ľúto, keď ich vyrušilo upozornenie o príchode auta. Ťažko sa jej od Erica odtrhávalo, avšak netrvalo to dlho, keďže vedela, že sa pre nich ešte večer nekončí a má sa načo tešiť. Preto si ho ešte jedenkrát k sebe zľahka pritiahla, pričom ho vášnivo pobozkala a jednou rúčkou mu zašla do vlasov. Popri odťahovaní sa od neho mu jemnučko zahryzla do spodnej pery, to len tak, aby to ani on nemal také jednoduché. Cesta taxíkom sa zdala nekonečná, a teda Ericove nežné dotyky k tomu vôbec nepomáhali. Inak tomu nebolo ani počas krátkej cesty k domu, počas ktorej sa od seba vôbec nedokázali odtrhnúť. A čo ten zvyšok? Povedzme, že to bola naozaj dlhá a zábavná noc, ktorá oboch zanechala so spokojným úsmevom na perách.
>>> ukončenie hry
>>> ukončenie hry
Sofia Argent
Poèet pøíspìvkù : 80
Join date : 25. 01. 18
Názory mladíka vedľa nej sa jej páčili, pretože jej niekedy prišlo ako keby počula samú seba. Nie s úplne všetkým ale väčšinu z toho áno čo berie ako úspech. Možno mala v baroch vyhľadávať spoločnosť aj iných ľudí, možno by na neho narazila skôr, ak sem samozrejme chodil nejak často. Alebo aspoň niekto podobný. Aspoň mala dnes šťastný deň.. alebo noc a našla niekoho ako je Enzo. Možno to nie je spoločnosť na noc v čo dúfala, ale úprimne si vystačí aj s týmto malým pokecom. Hnedovlások ju ale zaujímal viac než by nahlas priznala, možno preto keď sa našla príležitosť tak od neho vyzvedala. Zvedavosť bola silnejšia než jej výdrž sa nepýtať. „Mhm.. okej, nehovoríš úplne od cesty. S tým súhlasím. Ale možno by tomu človeku išlo pomôcť a zmenila by som jeho šatník. Tak som pomohla aj mojej najlepšie kamarátke. Predtým sa úprimne nevedela nejak dobre obliekať,“ povie s menším úsmevom na tvári, nad spomienkou o Lacey, keď sa ešte len spoznávali. Jej štýl, ak sa to tak dalo nazvať, nebol nič moc ale aspoň bola roztomilá. Ako inak je nadšená, že si našla svoj vlastný štýl a oblieka sa.. proste skvelo. Možno by si mala nechať zaplatiť a takto bežne ľuďom radiť. To by si možno aj zarobila na živobytie.
Ich hru po malej chvíli dotiahla ešte ďalej, keď sa sama zúčastnila scénky, ktorá sa neďaleko nich dvoch konala. Nemohla si pomôcť, prečo by tam len sedela, keď sa mohla aspoň trochu pričiniť k tomu malému divadlu. Možno si o sebe až príliš myslela, ale vedela to o sebe, takže nejaký ten dôvod mala. Videla to za niekoľko rokov niekoľkokrát, takže to, že sa ich obeť otočí aj za ňou, proste vedela. Prekvapivo to aj vyšlo, čo ju prinútilo k smiechu, keď sa blížila k Enzovi. Nebola ale jediná, smial sa aj on, kvôli čomu nezabudla na poklonu, ktorú mu vykrojila. Až potom si mohla vedľa neho sadnúť. Prehodí nôžku cez tú druhú a otočí sa telom na hnedovláska, pričom jej z tváre úsmev stále nemizne a stále tam žiari. „Aw, ty lichotník.“ Mávne nad tým ale len rukou, aj keď ju taká malá poznámka samozrejme poteší. Nikto nevie čo by bolo, keby kopal za opačný tým než kope teraz ale každý kompliment ju vždy poteší, tak ako každú ženu. „Divíš sa mu? Pretože ja nie. Zaslúži si to.“ To, že k tomu dopríčinila aj ona je len detail, na ktorý neukazuje a tvári sa ako keby ťažkosti vo vzťahu tých dvoch ľudí vôbec nezapríčinila. Vlastne sa diví, že tá slečna už nestojí pri nej a neskáče po nej.
U toho ale neskončili, pokračovali ďalej až pokiaľ, pravdepodobne, obaja prišli o nejaký nápad pokračovať, tak sa odmlčí nech sa napije drinku, ktoré prestala počítať, a venuje pohľad klubu. To jej ale dlho nevydrží, keď začuje hlas jej spoločníka, preto svoju pozornosť uprie na neho. Jedno jej obočie sa jej pomaly vyšvihne hore, keď počuje jeho ponuku, pričom sa na neho na nejakých tých pár sekúnd mlčky díva. Jej typ? Má vôbec nejaký? Každý asi nejaký má, jej ale príde, že ide do postele s každým kto nevyzerá na zahodenie a vie sa správať. „Hm..“ zahmká nakoniec, na čo svoje oči uprie niekam pred seba a zvyšok drinku, ktorý jej v skleničke zostal, vyklopí do seba a skleničku položí na bar. „Nie som až tak vyberavá ale dnes, hmm.. čo tak niekto blond, vysoký, najlepšie aspoň vyšší než ja, nemám rada nízkych chlapov, možno strnisko? to je dosť sexy, svalnatý, mám rada svaly na chlapoch.. a samozrejme vhodne oblečený, nemôžem vystáť tých, ktorý prídu do podniku v teplákoch a ver mi, už som na takých narazila. Katastrofa.“ Dokončí svoj monológ, pričom sa zase natočí na Enza, očami už ale pomaly prebehne miestnosť a čaká či bude úspešný a niekoho podobného nájde.
Ich hru po malej chvíli dotiahla ešte ďalej, keď sa sama zúčastnila scénky, ktorá sa neďaleko nich dvoch konala. Nemohla si pomôcť, prečo by tam len sedela, keď sa mohla aspoň trochu pričiniť k tomu malému divadlu. Možno si o sebe až príliš myslela, ale vedela to o sebe, takže nejaký ten dôvod mala. Videla to za niekoľko rokov niekoľkokrát, takže to, že sa ich obeť otočí aj za ňou, proste vedela. Prekvapivo to aj vyšlo, čo ju prinútilo k smiechu, keď sa blížila k Enzovi. Nebola ale jediná, smial sa aj on, kvôli čomu nezabudla na poklonu, ktorú mu vykrojila. Až potom si mohla vedľa neho sadnúť. Prehodí nôžku cez tú druhú a otočí sa telom na hnedovláska, pričom jej z tváre úsmev stále nemizne a stále tam žiari. „Aw, ty lichotník.“ Mávne nad tým ale len rukou, aj keď ju taká malá poznámka samozrejme poteší. Nikto nevie čo by bolo, keby kopal za opačný tým než kope teraz ale každý kompliment ju vždy poteší, tak ako každú ženu. „Divíš sa mu? Pretože ja nie. Zaslúži si to.“ To, že k tomu dopríčinila aj ona je len detail, na ktorý neukazuje a tvári sa ako keby ťažkosti vo vzťahu tých dvoch ľudí vôbec nezapríčinila. Vlastne sa diví, že tá slečna už nestojí pri nej a neskáče po nej.
U toho ale neskončili, pokračovali ďalej až pokiaľ, pravdepodobne, obaja prišli o nejaký nápad pokračovať, tak sa odmlčí nech sa napije drinku, ktoré prestala počítať, a venuje pohľad klubu. To jej ale dlho nevydrží, keď začuje hlas jej spoločníka, preto svoju pozornosť uprie na neho. Jedno jej obočie sa jej pomaly vyšvihne hore, keď počuje jeho ponuku, pričom sa na neho na nejakých tých pár sekúnd mlčky díva. Jej typ? Má vôbec nejaký? Každý asi nejaký má, jej ale príde, že ide do postele s každým kto nevyzerá na zahodenie a vie sa správať. „Hm..“ zahmká nakoniec, na čo svoje oči uprie niekam pred seba a zvyšok drinku, ktorý jej v skleničke zostal, vyklopí do seba a skleničku položí na bar. „Nie som až tak vyberavá ale dnes, hmm.. čo tak niekto blond, vysoký, najlepšie aspoň vyšší než ja, nemám rada nízkych chlapov, možno strnisko? to je dosť sexy, svalnatý, mám rada svaly na chlapoch.. a samozrejme vhodne oblečený, nemôžem vystáť tých, ktorý prídu do podniku v teplákoch a ver mi, už som na takých narazila. Katastrofa.“ Dokončí svoj monológ, pričom sa zase natočí na Enza, očami už ale pomaly prebehne miestnosť a čaká či bude úspešný a niekoho podobného nájde.
#cc0000
Sofia Perez
Poèet pøíspìvkù : 67
Join date : 12. 07. 17
Společnost, kterou si našel nebyla úplně nejhorší. Za což byl samozřejmě rád, že narazil na někoho s kým dovedl vést normální konverzaci. Poslechl si její slova a pak pokýval hlavou souhlasně. "Páni děláš i makeovery člověka? To bych do tebe neřekl, i když.. teď když to vím to docela k tobě jde," jak to řekl přimhouřil oči, jako by to teprve k ní pasoval a pak ještě jednou pokýval hlavou. Ano, jde to k ní, rozhodl se nakonec jenom. "Tím pádem až mi dojde záliba v mém oblíkání, obrátím se na tebe," dodal nakonec s lehkým úsměvem a pak se podíval okolo. Měl svůj styl oblékání rád, byl klasický, a nijak extra to nepřeháněl. Bylo to pro něj dostačující a vypadal v tom dobře. Co více chtít že? Jejich hra se posunula o něco dál když sama Sof se zvedla a šla zapříčinit scénku. Enzo to všechno sledoval a opravdu jen hleděl na to, že se Sof zvedla a prošla okolo páru, který ještě před chvíli řešili. S tím jak to dopadlo se k němu Sof vrátila a tak ji jen složil poklonu, kterou si rozhodně podle něj zasloužila. Usmál se nad jejím komentářem a pak se ještě podíval na pár, který rozhodně už vůbec nevypadal šťastně. "To rozhodně si to zaslouží," souhlasil s ní nakonec jenom. On sám neměl rád takové lidi, kteří se tak snadno podívají na druhého člověka, když svoji polovičku mají naproti sobě. Možná proto se dlouho straní nějakému tomu vážnému vztahu, aby jednoho dne nedopadl stejně jako ta slečna, která rozhodně nebyla šťastná z toho, jak si její přítel uslintl nad jinou holkou.
Čas s ní ji utíkal docela rychle, nespočet Coca-Cola pití mu projelo pod rukou a neustále pokračovali ve hře kterou vymslel. Bavilo ho to a byl rád, že to baví i jeho společnici. Nakonec dostal nápad a tak si lehce upravil sezení na barové stoličce a přednesl Sofii jeho nápad! Nazvedl obočí, když nad tím začala přemýšlet a jakmile začínala popisovat svůj typ, začal si všechny potřebné body psát do imaginárních poznámek ve své mysli. Když měl všechno, pokýval hlavou. "Dobrá tedy, vysoký vyšší než ty, pohledný, blond. Strniště, dobře oblečený, svalnatý," zopakoval základní body a pak se začal zvedat. "Tak hned jsem tu, drahá," mrkl na ni nakonec jenom s hravým úsměvem a pak s lehce kulhavým krokem - dlouho seděl a tak jej noha bolela více než kdyby stál - odešel někam mezi lidi. Měl pár oponentů docela rychle, ovšem když se k nim přiblížil hned mu přišlo že nesplňovali dostatek důležitých bodů a tak hledal dál, dokud nenašel toho pravého! Ihned se s ním dal do řeči a jak zjistil, že je zde sám a nevadí mu najít společnost, nabídl mu, že ho seznámí se svojí známou. A tak se během asi necelých deseti minut vracel zpět k Sof. Jak k ní došel, lehce ji položil ruku na rameno. "Tak někoho ti vedu," mrkl na ni a nahnul se blíže. "Představení beztak zvládnete sami, a tak vám nadále nebudu dělat křoví," poví jen k jejímu uchu a narovná se. "Rád jsem vás oba poznal, doufám že se ještě někdy uvidíme," podíval se na Sof, aby věděla že mluví na ni. "A užij si zbytek večera," usměje se přátelsky a tímto rozloučením ji naposledy mávne a pomalu odchází z baru zpět do útrob ulic a poté do svého bytu.
---> domů
Čas s ní ji utíkal docela rychle, nespočet Coca-Cola pití mu projelo pod rukou a neustále pokračovali ve hře kterou vymslel. Bavilo ho to a byl rád, že to baví i jeho společnici. Nakonec dostal nápad a tak si lehce upravil sezení na barové stoličce a přednesl Sofii jeho nápad! Nazvedl obočí, když nad tím začala přemýšlet a jakmile začínala popisovat svůj typ, začal si všechny potřebné body psát do imaginárních poznámek ve své mysli. Když měl všechno, pokýval hlavou. "Dobrá tedy, vysoký vyšší než ty, pohledný, blond. Strniště, dobře oblečený, svalnatý," zopakoval základní body a pak se začal zvedat. "Tak hned jsem tu, drahá," mrkl na ni nakonec jenom s hravým úsměvem a pak s lehce kulhavým krokem - dlouho seděl a tak jej noha bolela více než kdyby stál - odešel někam mezi lidi. Měl pár oponentů docela rychle, ovšem když se k nim přiblížil hned mu přišlo že nesplňovali dostatek důležitých bodů a tak hledal dál, dokud nenašel toho pravého! Ihned se s ním dal do řeči a jak zjistil, že je zde sám a nevadí mu najít společnost, nabídl mu, že ho seznámí se svojí známou. A tak se během asi necelých deseti minut vracel zpět k Sof. Jak k ní došel, lehce ji položil ruku na rameno. "Tak někoho ti vedu," mrkl na ni a nahnul se blíže. "Představení beztak zvládnete sami, a tak vám nadále nebudu dělat křoví," poví jen k jejímu uchu a narovná se. "Rád jsem vás oba poznal, doufám že se ještě někdy uvidíme," podíval se na Sof, aby věděla že mluví na ni. "A užij si zbytek večera," usměje se přátelsky a tímto rozloučením ji naposledy mávne a pomalu odchází z baru zpět do útrob ulic a poté do svého bytu.
---> domů
color: #c28d4b
Lorenzo Seth Bergen
Poèet pøíspìvkù : 35
Join date : 07. 03. 21
Usmeje sa pobavene a pokrčí ramenami. Nie, že by to robila každému, ale.. vlastne ani nemôže povedať, že to robí priateľom, keďže ich veľa ani nemá a keď pomohla Lacey, tak ešte nejak veľké kamarátky neboli. Proste keď má náladu. A nápad. „Nevieš o mne ešte veľa vecí,“ odvetí so žmurknutím na Enza a napije sa rovno svojho drinku, z ktorého sa pomaly ale určite míňa. Asi si bude musieť objednať ďalší, keďže to vyzerá, že večer pre ňu tak rýchlo neskončí.. Pri jeho následnej poznámke na neho uprie oči a prejde si ho pohľadom celého, od hlavy k päte a späť. „Hm, niečo by som zmenila aj teraz, ale to sú len drobnosti. Inak to nevyzerá zle. Ale rada poradím ak budeš potrebovať.“ Nevyzeral vôbec zle, myslela som vážne. Jeho štýl bol z tých jednoduchších ale stále nevyzeral zle, takže nejaké plusové body mal. Ich menšia hra sa trochu pozmenila a posunula iným smerom.. vlastne to ani nebolo súčasťou hry, proste len chcela niečo Sofia dokázať. A že sa jej to aj podarila, keď videla výsledok svojej menšej prechádzky a videla pár, ktorý už tak šťastne nevyzeral. Stála si aj tak za tým, že týmto tomu dievčati aspoň trochu pomohla a otvorila jej oči na to, že každý chlap je na konci dňa predsa len rovnaký. Na čase nech si slečna nájde niekoho iného. Alebo odkopne tohto a zostane sama. Sofii to vyhovuje a je tak spokojná. Ešte by si niekoho našla a ten chlap jej ublížil a to naozaj v živote nepotrebuje.
Čas s ním jej rýchlo ubiehal a naozaj sa bavila, ale vedela, že sa ich spoločný večer pomaly blížil ku koncu, čo sa jej potvrdilo v momente, keď jej navrhol, že jej niekoho nájde. Nechá si ale povedať, ak niekoho nájde, ona bude spokojná a ak nie.. tak nevadí, aspoň sa o to pokúsi. Preto si prehodí nohu cez nohu a zadíva sa na Enza. Oprie sa o bar za sebou a s menším úsmevom na tvári sleduje ako sa postaví a vyberie do centra diania. Medzitým si objedná ďalší drink, keďže ten svoj starý dopije, než sa otočí zase do centra. Dosť rýchlo to ale vzdá, pretože Enzo sa jej stratil z dohľadu a nikde ho nevidí. Však on sa vráti. Buď sám alebo s niekým. Zatiaľ kým čaká, tak len znudene sleduje okolie. Keď ale zacíti ruku na rameni, obzrie sa na Enza, než pohľadom pomaly prejde na jeho spoločníka, ktorého jej doviedol. „Mhmm,“ zahmká len s úsmevom na perách, pričom očami stále behá po mladíkovi pri nej. „Uvidíme sa inokedy!“ zvolá ešte za Enzom, než už celú pozornosť upriami na jej večernú známosť s ktorou sa hneď zoznámi.. kde to samozrejme neskončí. To skončí u neho na byte z ktorého tesne nad ránom odíde bez toho aby mu nechala na seba nejaký kontakt.
>>> dievčenský spolok
Čas s ním jej rýchlo ubiehal a naozaj sa bavila, ale vedela, že sa ich spoločný večer pomaly blížil ku koncu, čo sa jej potvrdilo v momente, keď jej navrhol, že jej niekoho nájde. Nechá si ale povedať, ak niekoho nájde, ona bude spokojná a ak nie.. tak nevadí, aspoň sa o to pokúsi. Preto si prehodí nohu cez nohu a zadíva sa na Enza. Oprie sa o bar za sebou a s menším úsmevom na tvári sleduje ako sa postaví a vyberie do centra diania. Medzitým si objedná ďalší drink, keďže ten svoj starý dopije, než sa otočí zase do centra. Dosť rýchlo to ale vzdá, pretože Enzo sa jej stratil z dohľadu a nikde ho nevidí. Však on sa vráti. Buď sám alebo s niekým. Zatiaľ kým čaká, tak len znudene sleduje okolie. Keď ale zacíti ruku na rameni, obzrie sa na Enza, než pohľadom pomaly prejde na jeho spoločníka, ktorého jej doviedol. „Mhmm,“ zahmká len s úsmevom na perách, pričom očami stále behá po mladíkovi pri nej. „Uvidíme sa inokedy!“ zvolá ešte za Enzom, než už celú pozornosť upriami na jej večernú známosť s ktorou sa hneď zoznámi.. kde to samozrejme neskončí. To skončí u neho na byte z ktorého tesne nad ránom odíde bez toho aby mu nechala na seba nejaký kontakt.
>>> dievčenský spolok
#cc0000
Sofia Perez
Poèet pøíspìvkù : 67
Join date : 12. 07. 17
chlapecký spolek >>>
Studentské sobotní večery pro někoho vysílají jasný signál: "Jde se na párty", ale kdo praktikuje tohle heslo pravidelně, nemusí vydržet vůbec dlouho. Za pár let už tak sobota může znamenat jen zasloužený odpočinek po náročných víkendech. V rámci studentského života by mělo být důležité umět si rozvrhnout, které víkendy budou ve znamení alkoholu a které naopak v poklidnější atmosféře. Jenže kdo by taková pravidla dodržoval, když kromě školy nemá skoro žádné jiné povinnosti. Zvlášť někdo jako Anthony, který je schopný jít na párty klidně uprostřed týdne a ani se nešetřit. Naštěstí se najdou i horší případy, protože Tony se aspoň celkem úspěšně věnuje Americkému fotbalu. Zrovna dnešní celé odpoledne měl náročný trénink na fyzičku namísto zápasu, který obvykle o víkendech mívají. Po návratu na svůj pokoj ve Spolku chvíli přemýšlel, zda by strávil sobotu zašitý v posteli, ale tenhle nápad rychle vytěsnil z hlavy. Menší zábava po tréninku ho přece nikdy nezabila, takže proč nezamířit do města. Jakmile dokončil poslední přípravy před zrcadlem, aby byl spokojený s tím, jak vypadá, mohl se přesunout k výběru, co na sebe. Nad oblečením si ale moc hlavu nelámal, oblékl si bílé triko, tmavší ležérní kalhoty a na nohy čistě bílé tenisky, kterými vše sladil. Možná mohl outfit působit obyčejně, ale vypadal na něm elegantně a hlavně se v něm cítí pohodlně. Večer ještě bývá zima, takže si vzal na sebe i koženou bundu, kterých má ve skříni hodně. Rozhodl se jít do nedalekého nočního klubu, kam se dopravil taxíkem. Nevadilo mu chodit pěšky, ale čas rychle utíkal, takže se chtěl dostat na místo co nejrychleji. Klub dobře znal, takže hned po příchodu si objednal pivo a šel mezi společnost. Asi se nedalo tvrdit, že je to nejluxusnější klub ve městě, ale měl to tu rád a pár legendárních nocí zde zažil. Navíc tu opravdu na několik známých tváří natrefil, s některými se dal na chvíli do řeči, ale netrvalo to dlouho, protože ho začala otravovat menší blondýnka. Nebyla nejhorší, dokonce ji možná odněkud znal, ale kecy o jejím hrozném ex, ještě když byla v dost opilém stavu, donutily Tonyho k odchodu. „Hele, je to fakt strašně smutný, ale dneska mě to nezajímá," poví jí otráveně a v okamžiku se otočil zamířit zpět k baru. Jasně, že se k ní nezachoval vůbec jako gentleman, ale po tréninku jednoduše neměl náladu řešit cizí problémy a hlavně slečna vypadala, že si brzy najde jinou oběť. Možná kdyby tu dnes přišel takzvaně na lov, tak by se k ní choval úplně jinak, ale tentokrát si chtěl jen dát pár piv a užít si v klidu večer. Nenechal si od ní moc zkazit náladu, takže při cestě na bar dopil finální loky zrzavé tekutiny a akorát si všiml posledního místa k sezení na baru. Pohotově se vyhoupl na vyšší stoličku a pohledem se střetl s barmanem. „Ještě jedno pivo, díky," kývl při objednávce a při čekání začal netrpělivě klepat prsty o barovou desku. Je to špatný zvyk, ale Anthony je poměrně netrpělivý člověk a podobné činnosti, které ho uklidňovaly, si někdy ani sám neuvědomoval.
Studentské sobotní večery pro někoho vysílají jasný signál: "Jde se na párty", ale kdo praktikuje tohle heslo pravidelně, nemusí vydržet vůbec dlouho. Za pár let už tak sobota může znamenat jen zasloužený odpočinek po náročných víkendech. V rámci studentského života by mělo být důležité umět si rozvrhnout, které víkendy budou ve znamení alkoholu a které naopak v poklidnější atmosféře. Jenže kdo by taková pravidla dodržoval, když kromě školy nemá skoro žádné jiné povinnosti. Zvlášť někdo jako Anthony, který je schopný jít na párty klidně uprostřed týdne a ani se nešetřit. Naštěstí se najdou i horší případy, protože Tony se aspoň celkem úspěšně věnuje Americkému fotbalu. Zrovna dnešní celé odpoledne měl náročný trénink na fyzičku namísto zápasu, který obvykle o víkendech mívají. Po návratu na svůj pokoj ve Spolku chvíli přemýšlel, zda by strávil sobotu zašitý v posteli, ale tenhle nápad rychle vytěsnil z hlavy. Menší zábava po tréninku ho přece nikdy nezabila, takže proč nezamířit do města. Jakmile dokončil poslední přípravy před zrcadlem, aby byl spokojený s tím, jak vypadá, mohl se přesunout k výběru, co na sebe. Nad oblečením si ale moc hlavu nelámal, oblékl si bílé triko, tmavší ležérní kalhoty a na nohy čistě bílé tenisky, kterými vše sladil. Možná mohl outfit působit obyčejně, ale vypadal na něm elegantně a hlavně se v něm cítí pohodlně. Večer ještě bývá zima, takže si vzal na sebe i koženou bundu, kterých má ve skříni hodně. Rozhodl se jít do nedalekého nočního klubu, kam se dopravil taxíkem. Nevadilo mu chodit pěšky, ale čas rychle utíkal, takže se chtěl dostat na místo co nejrychleji. Klub dobře znal, takže hned po příchodu si objednal pivo a šel mezi společnost. Asi se nedalo tvrdit, že je to nejluxusnější klub ve městě, ale měl to tu rád a pár legendárních nocí zde zažil. Navíc tu opravdu na několik známých tváří natrefil, s některými se dal na chvíli do řeči, ale netrvalo to dlouho, protože ho začala otravovat menší blondýnka. Nebyla nejhorší, dokonce ji možná odněkud znal, ale kecy o jejím hrozném ex, ještě když byla v dost opilém stavu, donutily Tonyho k odchodu. „Hele, je to fakt strašně smutný, ale dneska mě to nezajímá," poví jí otráveně a v okamžiku se otočil zamířit zpět k baru. Jasně, že se k ní nezachoval vůbec jako gentleman, ale po tréninku jednoduše neměl náladu řešit cizí problémy a hlavně slečna vypadala, že si brzy najde jinou oběť. Možná kdyby tu dnes přišel takzvaně na lov, tak by se k ní choval úplně jinak, ale tentokrát si chtěl jen dát pár piv a užít si v klidu večer. Nenechal si od ní moc zkazit náladu, takže při cestě na bar dopil finální loky zrzavé tekutiny a akorát si všiml posledního místa k sezení na baru. Pohotově se vyhoupl na vyšší stoličku a pohledem se střetl s barmanem. „Ještě jedno pivo, díky," kývl při objednávce a při čekání začal netrpělivě klepat prsty o barovou desku. Je to špatný zvyk, ale Anthony je poměrně netrpělivý člověk a podobné činnosti, které ho uklidňovaly, si někdy ani sám neuvědomoval.
Anthony Mackenzie
Poèet pøíspìvkù : 3
Join date : 21. 07. 24
O Calebovi se nedá úplně říct, že by se v něčem jako párty vyžíval. Pokud to byla malá párty, kde většinu lidí znal a měl tam primárně hlavně lidi, co má rád, bylo mu to jedno. Tyhle párty v nočním klubu mu byly dost cizí a neměl je vůbec v lásce, většinu času se dalo až říct, že se jim vyhýbal. Jeden z jeho kamarádů slavil svoje narozeniny a rozhodl se je slavit tímhle způsobem a Caleb na takovou věc nedokázal říct ne. Kdyby si s ním nebyl tak blízký, poslal by ho pravděpodobně do určitých míst, avšak situace je jiná a on byl na místě, kde fakt nebyl jako ryba ve vodě. Jeden večer ho ale dle slov všech nezabije a jako… Vlastně asi nezabije, nebo respektive v to doufá, protože zrovna smrt v takovýmhle klubu by doslova nepřežil. Nebylo zkrátka na co se vymluvit, jelikož povinnosti do školy zvládal v klidu, nebo se s tím až tak nestresoval. Studuje přírodní vědy a tak dále a vzhledem k tomu, že se tomu věnuje už od mala a je do toho tak trochu blázen, tak se mu to zkrátka studuje dobře. I mean dává to přeci logiku, že když vás něco baví, o to líp to jde. Ve výsledku možná všechny tyhle věci budou jednou pouhou vzpomínkou a minulostí, nad kterou se budeme buď usmívat, nebo ji hluboce zakopávat uvnitř nás, ale to pak asi podle toho, komu se stane v jeho školních letech nějaký velký trapas, nebo úspěch. Postaral se o všechnu svou zvěř, hmyz, a i dva pesany, co má doma, aby mohl s klidnou duší odejít ze svého bytu. Před tím si ale dal sprchu, jako jakousi psychickou přípravu před jeho krutou výpravou do nočního klubu plnou lidí, kteří se chodí údajně opít, aby zapomněli, nebo aspoň tuto vtipnou blbost někteří z nich tvrdí. Alkohol nenáviděl, ani nepil kvůli svému otci, který byl alkoholik celé jeho dětství. Taková věc vás zkrátka poznamená na celý život, u něj to však dopadlo dobře a nehodnotí dle toho své kamarády, pokud se chtějí bavit takovým způsobem a jen občas. Na sebe si vzal oversized černé triko, přes které hodil šedivou mikinu, jelikož venku ještě nebylo typické letní počasí, jaké všichni v Kalifornii znají. Jako spodek zvolil nějaké modré velké džíny a hodil na nohy nějaké vans kecky, co měl trošku zničené ze skatu, ale úplně ho to dvakrát netrápilo. Rád by jel na skatu, ale absolutně nedávalo smysl ho tahat do klubu, a tak si to kráčel pěškobusem až na místo určení, kde už na něj čekala jeho parta kamarádů, se kterými se s úsměvem a celkem i nadšení pozdravil a byl okamžitě zatáhnut dovnitř chtě nechtě. Hned jeho hlavu a uši obklopila hlsitá hudba a teplo, které s největší pravděpodobností sálalo ze všech hýbajících se na parketu. Dotlačili se společně až k baru, kde se začalo objednávat pro kluky ve velkém a aby nebyl úplný suchar, co jim to kazí, rozhodl se, že je pozve. Caleb nepocházel z bohaté rodiny, musel už jako dítě pracovat a věci nosil v dětství po svých kamarádech, když už něco nechtěli. Momentálně tím, že se živí sám, mu ale tyhle věci problém nedělají. Je sám svým pánem a život je lepší, než kdysi. On sám si alkohol rozhodně nedá a bez problému zůstane na coca cole před kterou se usadí, protože to s ní byl rychlý proces. Ostatní tam do sebe nakopali panáky co chtěli a velice jim bylo líto, že ho opustí ale že chtějí na parket. „Šmarja už táhněte.“ Poví pobaveně a z kapsy vytáhne průhledný pytlíček s marihuanou. To je věc, kterou mohl a uklidní ho v tomhle davu cizinců. „No ale podělíš se!“ Poznamenal hlavní oslavenec mající ruce kolem jeho ramen. „Když tě dneska ještě uvidím, tak yes sir.“ Uchechtne se, kamarád ho div nelíbne láskou a štěstím na tvář a pak všichni kolem vypadnou na parket plný koček, které ale rozhodně neplánují tahat domů. On si tam docela spokojeně užíval svou společnost pravděpodobně kousek od Antonyho. Z kapsy vytáhl drtičku, papírky a filtry a začal připravovat své veledílo.
Caleb Elijah Capanni
Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 28. 07. 19
Není pravidlem, že extroverti se vždy za každou cenu snaží najít společnost, protože i oni někdy chtějí být sami. Typ osobnosti totiž určitě neurčuje, zda si jedinec občas radši neodpočine od interakcí. Mezi extroverty se s jistotou řadí také Anthony, kterému nevadí pozornost a docela často ji vyhledává. Umí se tedy velmi dobře pohybovat v různých skupinových konverzacích, ale na druhou stranu si pečlivě vybírá, s kým naváže hlubší vztah. Nerad si pustí jen tak někoho k tělu a člověk si ho musí opravdu získat, aby se mu více svěřil. Za nejlepší kamarády proto považuje hlavně své spoluhráče z týmu, se kterými se dokáže bavit o všem. Ne nadarmo se říká, že v týmových sportech vzniká přímo rodinná atmosféra. Taktéž u Anthonyho přesto někdy nastane, že dá přednost svému pokoji v chlapeckém Spolku, místo aby šel někam za zábavou. Momentálně tato situace ale neplatí a po tréninku zamířil do nočního klubu. Nepřišel s žádným cílem rozpoutat divokou párty a hlavně po tréninku by na to nebyl ani úplně připraven. Jenže když se někomu nechce tolik pít, může to dopadnout přesně obráceně, takže s předpověďmi by se mělo zacházet opatrně. Anthony má alespoň tu výhodu, že se nenechá tak lehce ovlivnit a stojí si za svými úmysly. Hodně lidí nemá rádo chodit do baru nebo klubu bez doprovodu, ale Tony tohle vůbec neřeší. Většinou se s někým začne bavit, nebo se i stane, že tu potká lidi z Univerzity, kterých tu chodí dost. Jako nyní, kdy tu potkal pár známých tváří na pokec a zároveň ho odchytila jedna slečna, která ho avšak donutila vrátit se zpět k baru. Neměl v oblibě řešení cizích problémů ani normálně a zrovna v tuhle chvíli na to neměl náladu už vůbec. Šel si proto pro další pivo, na které musel poměrně delší dobu čekat, takže se stihl podívat po pár skupinkách na baru a okouknout nově příchozí. Když se mu konečně objevilo pivko před sebou, pořádně se napil a rozhlédl se po zaplněném podniku, neměl v plánu tu jen tak sedět. Jakmile se však zvedl ze židle, do nosu se mu dostal známý zápach, který ale zrovna Tony narozdíl od některých kamarádů moc nevyhledává. Kousek od něj, kde ještě před pár okamžiky seděla větší skupinka, uviděl podobně starého kluka, jak si spokojeně balí trávu. Nebyl mu nijak povědomý, ale i tak si menší poznámku nemohl odpustit, když kolem procházel. „Víš, že když to dáš celý sám, tak budeš zpomalenější než tady barman," lehce se ušklíbl, ale nepůsobil nijak nepřátelsky a šlo poznat, že si jen dělá legraci. Vůbec ho ale nezajímalo, jestli to náhodou barman slyšel. Má občas problém s tím, že mu nevadí někdy říct rovnou, co má na jazyku, a párkrát už ho to zaslouženě potrestalo. Chvíli to vypadalo, že se rozejde opět někam směrem k parketu, ale přece jen se ještě pozastavil. Nedalo mu se nezeptat, co přesně ho vede k této látce. „Máš aspoň speciální důvod, nebo jen klasický víkend?" otočil se zpět na Caleba s otázkou. Věděl, že někomu marihuana třeba i pomáhá se lépe soustředit, takže to pro něj mohl být úplně normální víkend a Anthony by to nijak neodsuzoval, jen ho to v danou chvíli zajímalo. On se nicméně jiným drogám než alkoholu většinou vyhýbá a tráva není výjimkou. Když ji dříve zkoušel, neměl z ní úplně nejlepší stavy.
Anthony Mackenzie
Poèet pøíspìvkù : 3
Join date : 21. 07. 24
Caleb opravdu nemohl být extrovert, rozhodně ne v nějaké obecné rovině. Dokázal být extrovertní ve svém okolí bližších přátel, avšak například pak tady v baru? To byl spíše přemýšlitel a pozorovatel, co všechno sledoval s odstupem a mělo to plno výhod. Mohl pak i třeba vyprávět svým extrovertním kamarádům, co se tu noc stalo, a to se vyplatí, no ne? Byl takový lidský chodící zápisník a měl vždycky pravdu o tom, co se kde dělo nebo ne, jelikož nikdy nepil. Jeho kamarádi ho do toho ani nikdy nenutili a nenutí, protože se znají už s některými od mala a vědí o něm v podstatě všechno. Co se týče jeho socializace v přítomnosti a hledání si přátel, úplně to nevyhledává a nedělá, tudíž si jsou s Anthonym v tomhle celkem podobní. Nerad si pouští lidi k tělu, ostatně si k tělu nepouští jen tak nikoho a týká se to i ženského pohlaví. Ne že bychom se tu snažili naznačovat, že má jinou sexuální orientaci, to ne, ale opravdu se nenechal tak lehce svést, protože nebyl schopen udržet ho v kalhotách. Na tyhle situace se klub přímo hodil, jelikož jeho kamarádi dost často dokázali odejít s nějakou společností a on to nikdy moc neřešil a nevnímal. Jsou to prostě slečny, co přijdou a zas odejdou, nebylo tedy třeba jim věnovat pozornost, to přenechával svým kumpánům, co si je tahají domů. Jeho doma společnost vždy čekala, sice zvířecí a určitě ne ve smyslu jako tyhle slečny, ale on prostě nebyl náročný a k životu toho moc nepotřeboval, což je spíše zvyk než otázka charakteru. Nechal se chvilku otravovat svým už v náladě kamarádem, co se chtěl přidat i k dnešní další zábavě, kterou dělali pravidelně. To je jedna jediná věc, co Caleb dělal, tráva. Někdy modely, jako byl tenhle, které byly jen spíše uklidňující a utlumující a někdy i něco silnějšího, co ho dostalo k tvoření a vyzdvihlo pomalu do vesmíru. Tudíž poznámka toho vtipálka vedle něj, byla celkem z cesty. Caleb byl v tomhle až moc zkušený. Uchechtne se nad jeho poznámkou, nad kterou i trochu zakroutí hlavou. „Fajn, mami. Snažíš se ke mně snad přidat?“ Nakloní drtičku na moment k němu, přičemž pokračuje v práci v balení a sjede pohledem onoho barmana, co opravdu neměl rychlost světla, a přitom by měl. Bylo tu vážně dost lidí, co o drink mělo zájem, on si ale místo toho usrkl ze své coly, než alkoholu. Úplně neočekával, jestli se ten mladík zdrží, ani to nečekal a nedalo se říct, že po tom jako nějaká slečna z parketu prahne a už se těší, až si ho jako trofej vezme domů, no ale on se s nějakou poznámkou ještě zastavil, čemuž Caleb i věnoval pozornost. Byly ale i dny, kdy by toho týpka naprosto ignoroval a tím tichem mu tak i dal odpověď a poslal ho pryč. „Zvláštní, ptát se takhle random lidí na docela osobní otázky.“ Zamumlá si pro sebe trochu, překvapen však z jeho chování není, jelikož lidi ho už asi ničím nemůžou překvapit a v ničem. Nadrcenou porci si hodí na připravený filtr a papírek a celou tu kouzelnou hůlku zamotá a zamává s tím trochu tady pánovi před obličejem. „Tohle je slabší, i přes to že támhleten slaví narozeniny a chtěl něco speciálního,“ kývne hlavou někam do davů „nepotřebuju ho odrovnat. To zvládne sám alkoholem a bůh ví čím jiným. Tahle várka je tedy klasický víkend, pro něj to ale bude speciální samo o sobě, protože o tom nemá přehled.“ Mohl být považován jako za špatného kamaráda, protože svým kamarádům lže? Možná. Lhal pro jejich dobro, protože by pak nebyl schopen si jeho kamarád odvést nějakou slečnu ani domů, rozhodně ne po svých. Za další jim to pak vždycky řekl a byli i vděční, jelikož se div neplazili s těmi vděčnými slovy po zemi a byli rádi, že jsou rádi. Mávne nad tím trochu s menším pobaveným úsměvem rukou, zbytek trávy si opět přesune do pytlíčku a všechny tyhle prkotinky kolem toho si schová do taštičky, ve které to měl. Nakonec pozvedne pohled na moment směrem k němu a joint si dá za ucho. „Takže teda se hodláš přisrávat, nebo ne?“ Nadzvedne obočí tázavě, protože bylo očividné že měl namířeno ven z klubu si své veledílo zapálit, normálně by se takhle random týpka neptal, ale když už se tu tak ochomýtal a byl sám a ne se skupinkou, nebyl pro něj problém se podělit.
Caleb Elijah Capanni
Poèet pøíspìvkù : 38
Join date : 28. 07. 19
V mládí se často provádí různé hlouposti, mezi které se klidně dá zařadit experimentování s různými nelegálními látkami. Pro některé jedince nemusí tyhle pokusy vůbec dopadnout dobře a klidně se může stát, že si vybudují na látkách závislost. Jako u jiných věcí hodně záleží v jaké společnosti se pohybujete, protože okolí samozřejmě hodně ovlivňuje naše chování. Zrovna sportovní skupinky na školách, které jsou dost oblíbené a rádi pořádají crazy párty, nepatří k těm nejvzornějším. Je tak poměrně jasné, že se mnohem pravděpodobněji objeví zakázané látky v této skupince, než třeba v té plné šprtů, ale zase nic nepodceňovat. Dost o tom ví i Anthony, který je velmi talentovaný v Americkém fotbale a tím pádem se může řadit mezi ty oblíbené studenty, kteří jsou ve větším povědomí. Ani na této Univerzitě mejdany moc nevynechává, akorát do jeho kolonky oblíbenosti patří především už jen alkohol. Není to tak, že by tvrdší drogy nikdy nevyzkoušel a především po konci jeho jediného vážného vztahu se tomu nebránil. Naštěstí pro Tonyho nemá žádné větší sklony k závislosti a dokáže se bez nich obejít. Navíc již během těchto pokusů po nich neměl zrovna dobré stavy a momentálně proto nemá zapotřebí odreagovávat se tímto způsobem. Mít nepříjemný zážitek hned při prvním pokusu je někdy užitečné, aby to napodruhé člověk ani nechtěl zkoušet. Jak už ale bylo zmíněno, tak alkohol žádnou překážku nepředstavuje, takže není nic zvláštního, že se v sobotu Anthony vyskytuje v klubu. Neměl zájem po tréninku jen ležet na pokoji a musel opět vyrazit mezi lidi. Jsou dny, kdy prostě Tony místo pořádného, klidného odpočinku po těžkém tréninku, jde radši odpočívat do společnosti. Potom co si koupil další pivo, si zároveň nemohl odpustit poznámku na kluka, který se věnoval úplně odlišné činnosti. „Synku, to vůbec nechci. Jen klasická kontrola kvality,“ vysvětlí mu pobaveně a stále s humorným tónem, kdy si s radostí zahraje na jeho maminku. Někdo by ho možná poslal rovnou pryč, ale Caleb naštěstí pro Tonyho reagoval naprosto v klidu. To je taky jeden z důvodů, proč se rozhodl pokračovat s navazujícím dotazem na trávu. Nejspíš to byla lehce osobní otázka, ale nemyslel to nijak zle a spíš ho skutečně zajímal důvod. „Jo takhle, máš i speciální silnější modely, co tě zničí, jo? Takže budeš asi trochu expert,“ uznale pokýve hlavou, když mu celkem zkušeně vysvětlil situaci. Anthony se samozřejmě za žádného kontrolora kvality ani odborníka na marihuanu nemůže považovat, ale jeho společník byl dost možná opakem. Tyhle typy lidí je ale vždycky dobré znát, protože když se pořádá větší akce a dojdou zásoby, můžou vám v hodně případech posloužit jako rychlí dodavatelé. Zrovna na místní Univerzitě se najde dostatek lidí, kteří mají své známosti pro tajné zdroje. „No hele, jestli tvůj kámoš slaví narozeniny, myslím, že bude mít pár vzpomínek vymazaných tak jako tak. Tenhle klub to umí docela spolehlivě,“ zhodnotí ještě celou situaci ohledně probíhajících narozenin s menším uchechtnutím. Sám tu několik náročných nocí zažil a určitě si ráno (někdy třeba až odpoledne) nepamatoval každý detail z akce. Caleb si následně během chvilky pobalil všechny své pomůcky a vypustil do vzduchu lákavou pobídku. „Nene, už jsem to říkal. Hrozně jsem tě zklamal, já vím, ale užij si to sám,“ řekne jasně a přidá mírné přátelské plácnutí po zádech, aby se rozhodl jít. „Já preferuji ostatní kvalitní věci,“ dokončí ještě s menším úsměvem a nadzvedne pivko, ze kterého se následně napije. Nedal si trávu už docela dlouho a nedávalo by smysl, aby to z ničeho nic měnil. Navíc když není ani tolik opilý a ještě mu to nabízí týpek, se kterým se baví poprvé, to by určitě nedopustil.
Anthony Mackenzie
Poèet pøíspìvkù : 3
Join date : 21. 07. 24
Strana 18 z 18 • 1 ... 10 ... 16, 17, 18
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru