Welcome
Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie. Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie. Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie.Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie.
The construction crew
caliversity
Aci
Blanche
Libra
Noční klub
Admin
Poèet pøíspìvkù : 123
Join date : 03. 07. 17
TEDDY BEAR
Hlučný klub plný lidí. Ví, že z toho není Teddy odvázaná, ale přece nebude pořád zalezlá doma, anebo mezi květinami? Musí trochu žít! Teda.. nechce jí samozřejmě diktovat, jak by měla trávit svůj čas, ale občas jí může nenápadně popostrčit; zavléct ji do jiného světa a ukázat jí ho, ne? Když se pak rozhodne, že to pořád není nic pro ni a - to je u Maddie důležité - důrazně řekne, aby ji na taková místa už nikdy nebrala, nebude ji k tomu už nikdy více nutit. Chce po ní prostě jen, aby tomu dala šanci, nic víc. Teddy tak naštěstí, ať už z jakéhokoliv důvodu, učiní, takže se v domluvený čas sejdou před klubem a party může začít. Ovšem ještě předtím si holky nezapomenou okomentovat kostýmy - to je moc důležité. Teddy se přitom zardí jako vždycky, když jí Maddie složí kompliment, což jí přijde hrozně roztomilé a opravdu to v ní probouzí ochranitelské pudy - takový bobík se musí ochránit za každou cenu. “Ano, se mnou jsi v naprostém bezpečí,” odvětí na kamarádčina slova a zvedne pěstičky, aby předvedla, že je připravená nabančit každému, kdo ji bude obtěžovat - jestli by na to měla sílu, to je druhá věc. Ale beztak jo, přece nechodí do posilovny jen tak pro nic za nic. A pak svou kamarádku konečně zatáhne dovnitř mezi lidi.
Všimne si, že Teddy u vstupu nepřijme panáka a vůbec ji to nepřekvapí; nepamatuje si, že by ji někdy viděla pít něco jiného než nealkoholické nápoje. Na tohle je tedy už zvyklá a nijak jí to nevadí, i bez toho si užila s touhle světlovlasou abstinentkou plno srandy. Dokonce by řekla, že se krásně doplňují. Když má pocit, že Teddy potřebuje rozproudit, dokope ji k tomu, a když ona zase potřebuje klid, utíká jako první za Myškou a její klidnou a vlídnou energií. Jasně, Teddy to nemusí připadat tak úžasné, ale Maddie je spokojená. Je ráda, že se nenechala odradit těmi začátky, kdy se Teddy v její přítomnosti chovala rezervovaně. Věděla, že je pod tou stydlivou slupkou něco úžasného a měla pravdu! No prostě jí nejde nic jiného, než odpustit, že i teď volí nealko. “Samozřejmě, že najde,” odvětí, popadne Teddy za ruku a dotáhne ji k baru, na který si odloží zatím plnou skleničku s rumem, a o který se poté opře rukama a trochu se nakloní dopředu, aby ji barman slyšel. “Jedno Cuba libre a Cuba libre virgin, prosím,” objedná a zase se stáhne, přičemž jí neunikne barmanovo pozvednuté obočí. Má, co dělat, aby se nezačala smát. Cuba libre virgin je prostě Cola, že jo, a ona to samozřejmě ví, jen chtěla vdechnout své objednávce party ducha. Barmanovi to ale, jak se zdá, nedojde a poučí ji o tom, jak to vlastně je, na což ona s širokým úsměvem přikývne a rukama zatnutýma v pěst udělá ve výšce hrudníku takové to yaaay, party hard. To už barman konečně pochopí, že si z něj dělá srandu, anebo že je prostě divná, usměje se a jde jim konečně připravit to pití. V tu chvíli se Maddie otočí ke své kamarádce a také jí věnuje úsměv. “Není to tu tak špatné, ne?” Optá se a podívá se kamsi do strany. Má tak možnost prohlédnout si výzdobu, která se pořadatelům opravdu povedla. A poté její pohled sklouzne k lidem na parketu - tam Teddy taky zatáhne, to je jasné.
Všimne si, že Teddy u vstupu nepřijme panáka a vůbec ji to nepřekvapí; nepamatuje si, že by ji někdy viděla pít něco jiného než nealkoholické nápoje. Na tohle je tedy už zvyklá a nijak jí to nevadí, i bez toho si užila s touhle světlovlasou abstinentkou plno srandy. Dokonce by řekla, že se krásně doplňují. Když má pocit, že Teddy potřebuje rozproudit, dokope ji k tomu, a když ona zase potřebuje klid, utíká jako první za Myškou a její klidnou a vlídnou energií. Jasně, Teddy to nemusí připadat tak úžasné, ale Maddie je spokojená. Je ráda, že se nenechala odradit těmi začátky, kdy se Teddy v její přítomnosti chovala rezervovaně. Věděla, že je pod tou stydlivou slupkou něco úžasného a měla pravdu! No prostě jí nejde nic jiného, než odpustit, že i teď volí nealko. “Samozřejmě, že najde,” odvětí, popadne Teddy za ruku a dotáhne ji k baru, na který si odloží zatím plnou skleničku s rumem, a o který se poté opře rukama a trochu se nakloní dopředu, aby ji barman slyšel. “Jedno Cuba libre a Cuba libre virgin, prosím,” objedná a zase se stáhne, přičemž jí neunikne barmanovo pozvednuté obočí. Má, co dělat, aby se nezačala smát. Cuba libre virgin je prostě Cola, že jo, a ona to samozřejmě ví, jen chtěla vdechnout své objednávce party ducha. Barmanovi to ale, jak se zdá, nedojde a poučí ji o tom, jak to vlastně je, na což ona s širokým úsměvem přikývne a rukama zatnutýma v pěst udělá ve výšce hrudníku takové to yaaay, party hard. To už barman konečně pochopí, že si z něj dělá srandu, anebo že je prostě divná, usměje se a jde jim konečně připravit to pití. V tu chvíli se Maddie otočí ke své kamarádce a také jí věnuje úsměv. “Není to tu tak špatné, ne?” Optá se a podívá se kamsi do strany. Má tak možnost prohlédnout si výzdobu, která se pořadatelům opravdu povedla. A poté její pohled sklouzne k lidem na parketu - tam Teddy taky zatáhne, to je jasné.
"#73554b"
Maddison Grant
Poèet pøíspìvkù : 33
Join date : 07. 03. 21
oběť banánové policie
A N N Y S
A N N Y S
Sice už dávno nebyl studentem, ale tohle si jednoduše nemohl nechat ujít. Navíc potřeboval trochu vypnout – práce u policie ho bavila, jenže toho kolikrát bylo vážně hodně vzhledem k tomu, že sám byl ještě v postavení toho, kdo nosil kafe a koblihy, zajišťoval, že mají všichni kompletní lejstra a nejsou v nich hlouposti, a zapisoval poznámky ze sezení hlavního psychologa, kterému asistoval. Ze všech těch uniforem mu mimochodem šla hlava kolem, protože vídat je takhle naživo a v takovém množství bylo fakt něco. Každopádně Halloween a studentská párty v nočním klubu mu přišla vhod, a protože úplně neměl čas řešit kostým nějak dopředu, na poslední chvíli zaskočil do jednoho obchodu a popadl jednu z prvních blbostí, které mu padly do oka. Možná taky měl chuť zase jednou rozpoutat trochu chaosu a banánový kostým byl tím pravým. Pod něj si vzal jen černé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem, aby ta žlutá ještě víc vynikla, do obou kapes zastrčil po jednom na půl zeleném banánu, k opasku pouta (která si vypůjčil od jednoho kolegy) a byl připravený vydat se do víru masek. Což zní naprosto příšerně, ale přesně tak to tam vypadalo, když dorazil. Naštěstí nebyl jediný, kdo patřil k té, ehm ehm, starší generaci, ale i kdyby… Vlastně by si z toho nic moc nedělal, věk je jenom číslo a tak, no ne? Jen to byl trochu zvláštní pocit nebýt tu jako student. Plus taky ten fakt, který to definitivně stvrdil – nutnost platit si vstup. Na druhou stranu to neslo i své ovoce, haha. Zrovna do sebe kopal uvítacího panáka vodky, když do něj vrazila nějaká… studentka? Annys! Na obličeje měl paměť, takže ačkoliv ji neviděl nikdy naživo, fotky z flickru mu neomylně prozradily, že to vážně je ona. A jakmile promluvila, bylo to nad slunce jasnější. Na tváři se mu rozlil úsměv, který se ještě o kus rozšířil, když zmínila „tuhle šaškárnu“ a „Callaghana“. V tom měla totiž pravdu, že by tu mohl být! Mohl by se po něm zkusit později podívat. Ale teď tu měl Annys. Annys, která až podezřele moc vypadala na to, že se odtud snaží utéct. „Najdu, někdy později. Zatím mi můžeš dělat společnost ty, protože…“ odmlčel se, aby vylovil z kapsy banán a namířil s ním na blondýnku. „Ani hnout! Právě tě zatkla banánová policie, budeš muset se mnou. Potřebuju picího parťáka a ty jsi nejlepší kandidát v okruhu jedné míle, takže se ani nesnaž odmlouvat, první jsou na mě,“ druhou rukou zalovil po poutech a zacinkal jí s nimi před obličejem. Udělal by to? Byl to Jude, takže jasně, že udělal. A kdyby se náhodou chtěla cukat, byl ochoten ji klidně drapnout za zápěstí a k tomu baru odtáhnout.
JC MacAllistair
Poèet pøíspìvkù : 51
Join date : 04. 09. 19
JEJÍ UPÍŘÍ VELIČENSTVO LILIEN
Vždycky byl natolik zaujatý tím, jak snadno se dokázali lidi dát s jinými do řeči. Tedy pokud si na první pohled sedli, dokázal vidět i případy, kdy to chvíli trvalo nebo se to vydalo hodně špatným směrem. Proto byl vlastně i rád, že tahle konverzace, která začala naprostou náhodou se i daří. To měl jednoduše nejraději, bavit se s lidmi jen tak a navíc.. byl za to rád i z jednoho důvodu. Už na první pohled bylo jasné, že tuhle dívku by asi nechtěl naštvat. Vypadala rozhodně, že se o sebe dokáže postarat a kdo ví jestli by to nějak nebolelo. Ale nakonec usoudil to, že to bude jenom dobrá konverzace už jenom díky tomu, že znala Harryho Pottera a pochopila jeho koncept. Nakonec po tom, co se pozdravili pomocí úklonu ji jenom prozradil, že hada bohužel musel nechat doma. Jistě, lehce překvapeně nad její reakcí zamrkal, ale pak se sám do toho vžil. “Zatím je to ještě takové mimino. Mimino krajty abych byl přesný. Dokonce se jmenuje Little Nagini,” prozradí hned a dokonce vyštrachá někde z kapsy mobil. Netrvalo to dlouho, a už upíří společnici hrdě ukazoval jedno ze svých selfie se svým mini hadem. Jistě pravda bylo to, že na něj občas zapomněl, avšak… pozitivum bylo že had nepotřebuje tolik jíst a tak s ním Eliott nemá tolik velké starání a přesto jej zbožňuje. “To mi nějak došlo. A vážně? Jakého máš ty?” zeptal se hned zvědavě, když dostal vysvětlení a vlastně i prozrazení ohleně toho, že i ona vlastní hada. Což jej nijak nepřekvapovalo, docela se i na to hodila. Pak už ale posuzoval její skvělý a hlavně elegantní kostým, ze kterého nakonec usoudil, že rozhodně nebude nějaká obyčejná upírka a proto se hned pro jistotu ptal. “Velice originální a.. chytlavé,” pochválil a pak jenom pokýval hlavou. “A taky by to s tím pláštěm už nebylo ono,” dodal jenom a pak se podíval na svůj kostým, u kterého si začal možná trochu uvědomovat, že to zřejmě přepískl, hlavně když je v tom klubu, kde může být každou chvíli horko. “Je to možné, asi jsem to s tím pláštěm trochu přehnal,” zasměje se nakonec trochu nad svoji hloupostí a pak se na ni jenom chvíli díval. Jeji konverzace se velice rychle a i plynule posunula k výzdobě, ani netušil, že jeho krásná společnice nebude čekat to, jak se o ni rozpovídal, ale on to přesně udělal. Rozpovídal se o ní tak, že to možná bylo přehanané. “Pocházím z Francie, která taky bývá kolikrát přehnaně ozdobená, ale tam to má nějaký smysl, tady v Americe ten smysl postrádám,” řekne a pak se na ni podívá. “Dle tvého přízvuku soudím, že jsi z Ruska?” zeptal se hned zvědavě, aby se neptala jenom a pak ještě podíval něco o tom svém názoru ohledně výzdoby, dokud se nezastavil a následně neuslyšel její druhou otázku. Trochu se nad tím zasmál a jemně zavrtěl hlavou. “Ne, nejsem malíř. Ale s uměním mám hodně společného. Kreslím, a vytvářím… takové drobnosti,” prozradí neznámé dívce. Pak tam chvíli ještě jen tak stáli, on se koukal chvílemi na výzdobu chvílemi na ni. Netušil, co si o ni myslet, neboť její eleganost mu jednoduše napovídala, že to bude jedna z těch dívek, co jsou výš než on, avšak její znalosti o Harrym, o hadech a vlastně i mluva jej přesvědčili k tomu, že sice bude z vyšší strany, ale nebude nijak povrchní či něco takového. Eliott nikdy moc vzhled neřešil, vždycky jej zajímala osoba, ale dneska rozhodně dokázal posoudit. Nakonec došla řada i na přemístění, Eliott netušil, jestli měl jít s ní, proto položil otázku, která nakonec byla i k ničemu a tak se za ní hned samozřejmě rozešel. “Pro jistotu jsem se zeptal,” řekl jenom sám s úsměvem. Sám Eliott si po cestě všímal okolí nechtěl totiž koukat na její záda nebo do země. Viděl mnoho kostýmů, každý byl dle něj svým způsobem originální. Bylo to skvělé vidět pokaždé něco jiného, a když už se našel někdo kdo měl stejné téma, vypadalo to na každém úplně jinak a to se mu líbilo. Po chvíli došli k tomu baru, o který se lehce zapřel a nakonec se ptal své společnice co si dá, aby ji to mohl objednat. “Vypadá to velice zajímavě,” pochválil její výběr a pak se sám podíval co by si dal. “Já zkusím ten Poisoned Apple,” řekne hned a poukáže na něj prstem, aby věděla. Pak počkal, až k nim přijde barman a objednal jejich pití. “Jinak… Jsem Eliott. Eliott Favre,” natáhl k ní ruku, usoudil že je dobrý čas na představení, a navíc byl zvědavý jak se jeho upíří splečnice jmenuje, halvně proto aby ji mohl říkat jménem a ne pořád Paní upírů nebo upíří společnice.
color: #909090
Eliott F. Favre
Poèet pøíspìvkù : 36
Join date : 29. 10. 20
J E D I A I R A
& okrajově rocker Benji
& okrajově rocker Benji
Byl nadmíru překvapen, když se Benji odhodlal jít na halloweenskou akci, ale byl za to rád, hlavně protože ho mohl vidět v tom šíleném retro kostýmu, který byl fakt bomba. Na to by jistě mohl sbalit nějakou pěknou slečnu, kdyby jen o takové věci měl zájem, škoda. „Prosím?“ ohradil se s úsměvem, když Benji označil jeho kostým za úlet, „Scooby je milovaná a ikonická postava, takže žádný úlet!“ bránil svůj kostým hrdě, ale pobaveně se u toho zubil. Dobrá, možná to trochu úlet je, ale Scooby je roztomilý a možná to přesně takhle bude fungovat i na studentky, které na párty dorazí. To by se mu velmi líbilo. Když už oba měli takový úlet-kostým, rozhodl se znovu pokoušet další úlet – Benjiho a nějaké drinky, ale jako vždy, byl odmítnut. „Jeden drink by tě nezabil,“ houkl ještě, společně s dalšími komentáři, které do něj hustil po cestě do klubu, ale když tam dorazili a Benji mu dobrovolně předal svůj welcome panák, přemlouvání šlo stranou a ochotně ten drink vypil místo něho. Alkohol zdarma se přeci neodmítá, i když se snažíte přemluvit svého kamaráda k pití. Uvnitř zahlédl pár známých tváří, ale jen k jedné se rozhodl zamířit – jak říkal Benji, měl by si najít někoho, kdo s ním na drink zajde, což Aira určitě bude. Rozloučil se tedy s Benjim, nezapomněl mu slíbit, že ho na ten drink dotáhne, a už mířil k jedi Aiře. Nemohl si odpustit cheesy poznámku na začátek a nad její reakcí se upřímně zasmál. „A já doufal, že bys pro mě mohla udělat výjimku,“ rozpustile se uculil. Ano, pro něj by měla každá slečna dělat výjimky, tak by se mu to líbilo. Dlouho ho ale netrápí, že temná strana nehraje fér, protože i tak si od Airy vysloužil pochvalu kostýmu. „Díky!“ zářivě se na ni usmál, vděčný, že někdo ocenil genialitu jeho kostýmu. „Támhle retro rocker to vůbec nedokázal ocenit,“ postěžoval si, samozřejmě v nadsázce a s úšklebkem na rtech, a rukou mávnul směrem k Benjimu, který už měl společnost – a ještě k tomu dívčí. Páni, to byl fofr. Měl by ho nechávat o samotě na akcích častěji, třeba by konečně poznal tu svou pravou, nebo po čem to vlastně touží. „Myslím, že Chewbacca je o něco chlupatější, takže je těžký je zmotat… leda bych byl Chewy s letním sestřihem,“ zakřenil se a sám si prohlédl svůj kostým, aby zhodnotil, jak moc podobný (či spíše nepodobný) Chewymu vlastně je. Byl si pevně jist, že ani naprostý ožrala by si ho nemohl splést, ale kdyby náhodou, rozhodně by to za společnost skutečně sexy Airy stálo. „No, musím říct, že takový pozvání na drink se neodmítá,“ mrkl na ni s pobaveným úsměvem. „Ale myslím, že na první drink bych mohl pozvat já tebe, nemyslíš?“ navrhl jako správný gentleman, nabídl jí rámě a čekal, zda se ho jedi chytí, aby mohli vyrazit na bar. „Koukal jsem, že tu jsou hustý koktejly, nějaký bychom měli vyzkoušet!“ on by byl rozhodně pro, ale finální rozhodnutí nechával na dámě.
Naposledy upravil Charles Hicks dne 8/9/2021, 21:31, celkově upraveno 1 krát
color #ff0000
Charles Hicks
Poèet pøíspìvkù : 131
Join date : 14. 12. 17
Diabol Toby
Naozaj mohla ísť za Carterom aspoň na tú malú chvíľu a prehodiť s ním pár slov, keď už sa tak stretli ale aj neskôr je čas. Možno keď bude odchádzať späť do spolku. Po menšom pozdrave, ktorý si medzi sebou predali a ktorý jej vyčaroval na tvári úsmev sa otočí na mladíka, ktorý stál blízko nej. Nie, že by si nejak vyberala ale keď už boli pri sebe, prečo by sa s ním nedala do reči? Vyzeral sympaticky, tak v tom nevidela žiadny problém. Len či to náhodou nebude vadiť jemu, veľa ľudí nemá rado ukecaných ľudí. Ale veď to nevadí, keby náhodou ho odplašila, určite by si našla niekoho iného ku komu by sa mohla pridať. A preto sa mladíkovi rovno aj prihovorila. Možno toho bolo viac než zamýšľala, ale je to jej vina? Tak trochu. Nikto s tým už nič neurobí. Našťastie keď sa k nej otočí, čím má možnosť si ho prezrieť, nevyzerá, že by bol z jej prítomnosti otrávený, čo berie ako dobré znamenie. „To nestojí vôbec za reč. Je to niečo jednoduché ale vyzerá to skvelo. Ale možno to bude tým, že to máš na sebe ty, kto vie,“ na čo aj rovno pokrčí ramenami, ako keby sa nevedela sama rozhodnúť. Jednoducho vyzeral dobre, nebolo treba sa nad tým nejak pozastavovať. Nejaký ten pohľad na jej výstrih si ani nevšimla, keďže vtedy venovala pozornosť svojmu drinku, z ktorého sa znovu napila. Ale aj keby, tak by na tom nič také nebolo. Nie, že by to robila naschvál alebo bola zvyknutá, ale raz za čas nie je zlé sa takto obliecť. Hlavne na taký Halloween, kde sa ľudia obliekajú aj do horších vecí. To už ale zase pozornosť venuje jemu, nad tým aký skvelý ten drink je sa môže rozplývať aj neskôr. „To je milé. Možno dám na tvoju radu a pôjdem za anjela na ďalší rok. To ale znamená, že na ten ďalší rok musíš prísť a povedať mi svoj názor na ten kostým,“ odpovie s pobaveným úsmevom na tvári, ktorý venuje práve jej spoločnosti. Keby bola o tom viac presvedčená, tak by asi aj za toho anjela prišla ale.. uvidela tieto šaty a povedala si, že ich chce proste vyskúšať. Jednoduché. „Teší ma Toby.“ Venuje mu ďalší z jej úsmevom a mierne nadvihne svoj drink na znak prípitku, než sa napije. Možno by mala spomaliť, keď len prišla ale Aileen sa nikdy nepoučí. „Tak výborne! To ale znamená, že pri tebe zostanem pravdepodobne na.. celý večer. Alebo aspoň dovtedy kým to so mnou nevzdáš a nepôjdeš radšej za niekým iným. Alebo domov. Niekedy sa mi stane, že začnem až príliš rozprávať, takže ma môžeš kedykoľvek zastaviť.“ Nechce aby sa pri nej cítil nepríjemne, takže ak ju niekedy odrazu zastaví alebo upozorní, že rozpráva až príliš, bude skôr rada než nahnevaná. „Čo to vlastne piješ?“ opýta sa odrazu s pohľadom upretým na jeho drink, ktorý nevyzerá ako nič z toho čo sa tu podáva. Asi mala spomenúť aj túto malú maličkosť. Že je nehorázne zvedavá. Asi by Tobyho mala začať ľutovať.
#9966ff
Aileen Knight
Poèet pøíspìvkù : 76
Join date : 11. 07. 17
Kovbojka Leyla
Pravdepodobne prekvapil aj sám seba, že sa na to vôbec dal, ale tak aspoň jeden večer by sa mohol zabaviť. Bez alkoholu ale predsa, ide to aj bez toho. Len samozrejme, či je dobré pri ňom hovoriť slovo zábava, keď podľa neho to on nedokázal. Možno pri Charliem. A po menšom prehováraní. Ale teraz keď tam bude sám? „Možno milovaná ale stále úlet. Kto normálny si na seba navlečie kostým psa?“ nebolo to inak ani u neho, tiež mu tvár zdobil úsmev. Možno má Charlie predsa len pravdu a ten jeho kostým bol viac uletejenší ale to nemal v pláne povedať nahlas. Jeho návrh čo sa týkalo alkoholu čakal, už sa o to pokúšal nejaký čas, ako keby čakal, že jedného dňa bude súhlasiť. Nehrozí. Sám netuší čo by sa muselo stať aby išiel dobrovoľne piť. „To nevieš a ja to riskovať nechcem,“ odvetí so smiechom, ktorý sa nesie skoro po celý čas čo idú ku klubu. Ako inak mu toho panáka na privítanie podá. Sám to piť nebude a vie, že Charlie bude za to rád, tak prečo by svojmu najlepšiemu priateľovi neurobil radosť. To už sa ale rozlúči so Scoobym a zamieri si to k baru pre nealko. Ako inak. Keď nad tým tak premýšľa, tak to bola naozaj hlúposť. Predtým než sem vôbec išiel mal niekomu napísať či by sem nechcel s ním ísť. Čo ak bude celý čas sám? Jasné, niekomu by sa mohol prihovoriť ale s jeho povahou by to išlo ťažšie. Možno by sa mohol nenápadne pridať k Charliemu a jeho spoločnosti. Všetky tie myšlienky sa ale stratia v momente ako vedľa seba započuje dievčenský hlas, ktorý.. rozpráva na neho? Zmätene sa pozrie okolo seba ale samozrejme nemusí dlho hľadať, ten obrovský kovbojský klobúk nejde prehliadnuť a na tvári sa mu objaví úsmev, keď si uvedomí kto sa pod ním ukrýva. Leyla. Dievča, ktoré skoro vôbec nepozná ale strávil už s ňou nejaký čas, keď za ním prišla ako hral na gitare. Ako inak bol dosť nervózny, ale pár vecí jej samozrejme ukázal. Tá nervozita tam začala ale rýchlo sa vytratila, keď jej začal vysvetľovať základy. Nie, že by to z neho tak rýchlo vyprchalo, skôr na ten krátky moment na to zabudol a venoval sa hudbe, čo bol pre neho iný svet. „Ahoj Leyla,“ odzdraví ju s úsmevom na tvári, jeho tváre chytia ale červenú farbu z nervozity, ktorú začína pociťovať. Nad jej poznámkou o jeho kostýme mu ale neujde smiech, ktorý sa mu vyderie z úst. Musí uznať, že je naozaj vtipná, čo si všimol už predtým. Ani vtedy to nešlo bez jej neustáleho vtipkovania. „Až tak do detailov som to nepremyslel ale.. môže byť,“ odvetí nakoniec, pobavený úsmev mu ale vôbec nemizne. Jej verzia je vtipnejšia, to jej musí nechať. Pri zmienke o jeho pití presunie pozornosť práve na to, než ho vráti späť na kovbojku, pričom sa musí mierne odsunúť, keďže jej klobúk je trochu väčší než každý čakal. „Asi ťa sklamem ale nie. Nikdy som nebol veľmi ten alkoholový typ, to skôr môj najlepší kamoš. Ja som bol vždy ten nudný čo pil nealkoholické nápoje.“ Tie drinky vyzerajú naozaj skvelo, uzná to aj on, len keby neboli alkoholické, tak rád by ich vyskúšal. Nechce si ale ani predstaviť ako by to vyzeralo, keby sa jedného z nich napil len trochu. S veľkou pravdepodobnosťou by sa opil len z toho. Radšej to skúšať ale nebude, rád sa ale pokochá pohľadom, takže ak si Leyla jeden z nich objedná, proti určite nebude.
#0099ff
David Benjamin Davis
Poèet pøíspìvkù : 83
Join date : 27. 07. 17
Osobná ochrankyňa Maddison
Možno to bolo ňou, čo určite aj bolo, o tom žiadna, ale väčšinu času nedokázala povedať nie. Iba Lincolnovi samozrejme, ale to netreba ani komentovať. Svojim ostatným priateľom to ale tak ľahko išlo a keď sa to aj náhodou podarilo, cítila sa zle, že ich odmietla, aj keď na to mala právo. Takže pravdepodobne aj keby už v klube nechcela byť asi by bola ticho. Asi až príliš rozmýšľa nad svojimi priateľmi. Ups? Ale kto vie, možno sa bude nakoniec baviť a tieto myšlienky sú na nič. Komentovanie na ňu jej nerobí práve najlepšie, čoho je dôkaz aj jej červená tvár, preto sa radšej zameria na kostým Maddie, to bude lepšie. Nad slovami kamarátky sa zasmeje ale hneď prikývne, že jej ako inak verí. Nie, že by ju podceňovala, to by si nedovolila. A určite verí jej ochrane než tej svojej.
Toho panáka pri vstupe si mohla zobrať a dať ho Maddie, ale v ten moment jej to nenapadlo, tak hádam to Maddie prežije len s jedným panákom. Na druhú stranu, ako ju pozná, určite si neskôr dá viac, takže sa nemusí vôbec báť. Nie, že by ju mala za nejakú alkoholičku ale vie, že proti alkoholu nič nemá, narozdiel od Teddy samotnej. Nikdy nebola ten typ, ktorý by odcudzoval ľudí podľa toho čo majú a nemajú radi. Maddison je skvelý človek a to Teddy úplne stačí, nič viac nepotrebuje. Je rada, že Maddie nevadí, že sa zase uchýli k nealku, ale za ten čas čo sa priatelia si už pravdepodobne zvykla. Preto si to zamieri s ňou k baru, kde venuje barmanovi mierny úsmev, objednávanie ale necháva na hnedovláske. Za ten čas si aspoň prezrie výzdobu, ktorá tu je a ktorá ju prinúti k úsmevu. Vyzerá to naozaj dobre, tí ktorí to tu pripravovali si dali záležať. Preto si aj vyberie mobil, aby si to tu odfotila, nejaké spomienky potrebuje. Netrvá to ale dlho a Maddie je už otočená na ňu, preto mobil zase odloží a otočí sa na ňu. „Vyzerá to tu skvelo. Trochu ľutujem, že som si nezobrala foťák. Mohla som urobiť pár fotiek, lepších než len mobilom,“ odpovie skleslo, hneď sa ale usmeje, predsa nebude smútiť kvôli niečomu takému. Aspoň tu má ten mobil a aj keď to nie je fotoaparát, bude musieť stačiť. Netrvá ani dlho a všimne si barmana, ktorý pre Maddie pripravil drink a pre ňu colu, preto sa pre oboje natiahne a svojej spoločníčke podá to jej. Nie, že by to bolo nejak ťažké, alkohol cítiť len z jedného poháru a pre ňu to určite nebude. „Tak na zdravie a.. na tento večer,“ dodá, než sa na Maddison zo široka usmeje, nezabudne si ani ťuknúť ako keby mala viac než len tú obyčajnú colu. Budú sa proste tváriť ako keby mala rovnaký drink ako ona a bolo. Jednoduché riešenie.
#ff9999
Theodora Silver
Poèet pøíspìvkù : 96
Join date : 22. 09. 17
NATHANIEL a okrajově šedá myška Teddy
Pro něj kluby nebyly žádným nenavštěvovaným místem. Ba naopak, chodil do nich docela rád, ačkoli se skoro nikdy neopil a vlastně ani nenapil, protože se skoro vždy svým kamarádům nabídne jako odvoz. Tudíž pak v klubech vždy poslouchá jejich opilecké řeči a vnímá, kdo chce koho sbalit- to je pak buďto často svědkem odmítnutí nebo naopak vyškrtává ze svého seznamu nějakého svého kamaráda, který už odvoz nebude potřebovat. Tohle všechno mu nevadí. Je introvert, takže nepotřebuje být středem pozornosti a pokud ním je, znervózňuje ho t a je z toho ve stresu. Většinou se tedy spíše schovává někde v koutě a sem tam do diskuzí přihodí i svůj názor. Dnes to ale bude jinak, alespoň částečně. Do klubu totiž vyrazil sám a nejel autem, protože žádné nemá, ale díky tomu má možnost pít. V alkoholu si sice nějak výrazně nelibuje, spíš jako každý průměrný vysokoškolský student, co nemá potřebu se opíjet každý víkend. Na druhou stranu mu alkohol ani nevadí, takže při vstupu do klubu panáka přijal a hned ho také vypil. Nad palčivou chutí, na kterou už si docela odvykl, se musel ušklíbnout a v klubu už si potom prozatím neobjednal panáka, ale nějaký ten Halloweenský koktejl, který se jmenoval Poisoned Apple, pokud si dobře pamatuje. Vypadal dle jeho úsudku nejméně jedovatě, což byl taky účel jeho objednávky.
Teď už se svým drinkem sedí na jedné z pohovek, kterou zastihl volnou a dokonce už má i společnost- Nathaniela z knihovny. Neznají se nějak důvěrně a nejsou tím pádem žádní velcí kamarádi, ale je mu sympatický, takže nezaváhal a řekl mu, že jestli nemá společnost, může se přidat k němu. A Nate přijal, za což byl rád, protože už nepůsobil dojmem naprostého antisociála. Pokud tedy nepočítáme fakt, že v klubu, kde se tančí a pije, splňuje pouze to druhé a jinak posedává na pohovce jako doma před televizí. "To máš pravdu, ale stejně bych tě čekal spíš v knihovně. Dokonce i na Halloween." Přizná, ale když si uvědomí, že by to mohlo být urážlivé, trošku znervózní. "Teda, ne že bys nepůsobil jako party boy. I když.. no.. určitě se umíš i bavit a to všechno okolo. Konec konců, jsi tady, že jo." Radši zmlkne, než se do svých slov zamotá úplně. Radši sklopí oči ke svému drinku, ze kterého se napije. Předstírat, že vůbec neplácal nesmysly, nejlepší taktika. Je rád za změnu tématu ke kostýmu, což ho přivede k tomu, aby si ten jeho prohlédl. Pozná, že jde za někoho z historie, ale není schopný určit, jestli za někoho konkrétního. "Tos využil dobře. Chci říct, že to k tobě sedí. Jdeš za někoho konkrétního?" Vůbec by ho nepřekvapilo, kdyby šel za nějakou knižní postavu, ale on sám čte spíš vzdělávací knihy, takže i kdyby Nate za někoho z knihy šel, zřejmě by ten charakter neznal. "Díky. Vyhrabal jsem ze skříně to první, co jsem našel. Tohle celý byl tak trochu nápad na poslední chvíli." Ukáže rukou kolem, čímž naznačí, že tím myslí všeobecně výlet do klubu, ale vzhledem k tomu, že sem přišel sám, to asi bylo zřejmé. "Stále a napořád. Aspoň doufám. Ještě mě nikdo nevykopl." Trochu se zasměje, ale samozřejmě doufá, že ho ani nikdo nevykopne. To by přišel o své stipendium a to by byl docela problém. "Co ty? Neuvažuješ o nějakým sportu?" Tázavě na ně koukne a natáhne ruku k popcornu, který je položený na stole před nimi. Je slaný, jak zjistí, když si ho strčí do pusy. Mezitímco čeká na jeho odpověď, se porozhlédne kolem po klubu. To dnes ještě neudělal, takže až teď má šanci zhodnotit některé kousky ostatních. A že jejich nespočet. Zahlédne rovnou několik roztleskávaček, nebo taky skvělý kostým, který zřejmě znázorňuje Voldemorta, což by skvěle doplňovalo ten jeho. A taky zahlédne jednu šedou myšku, která konkrétně pro něj vyčnívá z davu v porovnání s těmi všemi sexy kostýmy odhalujícími tunu kůže. Když se pozorněji zadívá, všimne si, že za šedou myšku se dokonce převlékla sama Teddy- jeho kamarádka. Musí se nad tím usmát, protože to, že nemá potřebu se vystavovat jako na nějaké burze žen, se mu líbí. Nehodlá za ní ale jít, protože už mají oba společnost. Určitě by si ani v tom davu lidí nevšimla nějakého jeho mávnutí, takže si odpustí i to a pozornost přesune zase zpátky k Nateovi.
Cassian Nielsen
Poèet pøíspìvkù : 37
Join date : 26. 06. 21
Charlie
Aira zrovna pozorovala okolí, když se u ní objevil, o hlavu větší, Charlie jako Scooby. Nenechala se ale jeho kostýmem rozhodit a aspoň na chvíli si držela vážnou tvář, ,,noo, to nevím, myslíš, že si nějaký výjimky zasloužíš?” zvedne tázavě jedno obočí, ale moc dlouho to nevydržela a musela mu nadšeně pochválit kostým! ,,Neví, co je dobrý!” řekne pobaveně a když mávne rukou někam do prostoru, tak se tam ohlédne, ale moc neví, koho přesně hledat a proto radši svou pozornost věnuje zpět “ Scooby Chewymu”, a jeho poznámce o letním sestřihu se musí zasmát a uznale přikývnout, ,,jo, to bude určitě ono,” odkýve to ještě, než se dají do řeči o pití. ,,Můžeme se dohodnout,” přikývne s úsměvem na jeho pozvání na drink, ale hned dokončí svou podmínku, ,,když na další zvu já!” dodá ještě pohotově a nezapomene k tomu vztyčit prstík, aby na to dala důraz. Hned na to ale ruku spustila dolů, volně kolem těla a všimla si, že jí Charlie nabídl rámě. To se moc často nevidí, ale je to hezké gesto, a to se samozřejmě taky neodmítá! - i když s tím jeho kostýmem to působilo docela vtipně. Proto si svůj světelný meč přehodí do druhé ruky, aby měla volnou levou stranu a jeho rámě přijme, aby mohli tedy vyrazit k baru. Když si vyslechne jeho slova o koktejlech, tak se na něho nadšeně zazubí, ,,fakt? Tak to musíme vyrazit,” řekne se smíchem a zvedne před sebe svůj světelný meč, aby naznačila cestu a pomalu se rozešla. Samozřejmě jestli se dal do pohybu i Charlie, přeci ho tady za sebou nebude vláčet. A svůj meč opět sklopí k zemi, aby jím nikoho nezranila. Když dorazí na místo, tak se Charlieho pustí a přesune se k baru. Svůj meč si pak protáhla za opaskem, čím si uvolnila obě ruce a chopila se tak nabídky koktejlů, která byla na baru položená. ,,Tak co zkusíme?” broukne směrem k Charliemu a nabídku přisune tak, aby na ní dobře viděli oba. I když určitě jich tam bylo okolo víc, takže si po případě Charlie mohl vzít svou. ,,Nevím, jestli ti mám říct tajemství, nebo ne,” odtrhne pohled od nabídky koktejlů a podívá se na Charlieho s pobaveným úsměvem od ucha k uchu. Samozřejmě nešlo o nic velkého, jenom si tak říkala, jestli mu má říct, že ještě vlastně legálně pít úplně nemůže, protože kdyby se někdo náhodou zeptal na občanku, mohlo by to být docela vtipný, ale zároveň i trochu trapný - pro ní samozřejmě. ,,Víš, že mi ještě nebylo dvacet jedna?” položí to tak na půl jako otázku a zároveň jako oznamovací větu. Vlastně ani netušila, jestli to třeba náhodou nějak neví. ,,Takže doufám, že nepohoršuju nějaký tvoje morální zásady, a nikomu tady mě nepráskneš. Ale když to tak vezmeš, někde už legálně pít můžu,” to říkala spíš jen tak ze srandy, sice Charlieho moc neznala, ale tušila, že tohle mu asi problém dělat nebude. Proto taky měla na tváři celou dobu pobavený výraz a úsměv rozteklý po celý tváři. Teď už ale byl čas se zase vrátit ke koktejlům.. ,,Protože,” na vteřinku se odmlčí a ukazováčkem zamíří na jeden z koktejlů, ,,Black Widow, to zní jako něco, co bych zkusila,” dodá a roztomile se na něho uculí, což jí zvýraznilo její dolíčky ve tvářích. ,,Nebo chceš jít popořadě? Protože abych tě opila, to bude zapotřebí asi víc koktejlů,” řekne s vážným tónem hlasu, ale koutky jí stejně těkaly do úsměvu. Taková sranda by ale asi spíš opila jí, než jeho.Aira Fowler
Poèet pøíspìvkù : 44
Join date : 17. 03. 20
rocker David
a zmínka Cartera
Nechtěla nikoho nějak vyrušovat, ale když viděla, že je Carter sám, tak toho využila aspoň na kratší pozdrav. Nad jeho slovy uznale, ale pobaveně přikývne, ,,tak v tom případě je vše v pořádku,” řekne se smíchem a svou imaginární pistolku si zastrčí za opasek. Lehce Cartera obejme a když se od něho odtáhne, tak se musí zasmát, ,,dík, je to moje chlouba,” zakření se a když jí do něho cvrnkne, tak jí lehce sjede, což hned ale zase napraví. Když se ale bavila s Careterm, tak zahlédla Davida, což byla pro Leylu jedna další známá tvář v davu neznámých a proto se chopila šance a rozhodla se za Davidem zajít - rozhodně ho ale nechtěla nějak zdržovat, nebo obtěžovat, a aspoň může využít toho, že je u baru, aby si mohla objednat něco zajímavého. S veselým mávnutím se rozloučila s Carterem a vyrazila za Davidem. Neodpustila si poznámku na jeho kostým, který byl docela vtipný, ale super, ,,tak super, druhej kostým, kterej jsem dneska uhodla,” pobaveně na něho mrkne, protože tohle se za uhodnutí asi moc nepovažuje, když ho sama pojmenovala, noo, nevadí. Lehce si poupraví klobouk, který jí sjel z hlavy víc očí a pak ale už přijde řeč na pití a to Leyla zaujatě Davida poslouchá přitom, co pohledem projíždí nabídku koktejlů. ,,Proč nudnej? Můžeš všem říkat, že piješ třeba Tequila Sunrise, a přitom budeš pít jenom džus bez tequily,” zazubí se na něho pobaveně a nabídku koktejlů položí zpět na bar, a rukama si párkrát na bar zaplácá, ,,nebo třeba můžeš říkat, že piješ Cuba libre, a taky to bude jen cola. A nebo!” musí se sama sobě nad tou myšlenkou uchcethcnout, než jí předá Davidovi, ,,jestli chceš vypadat fakt drsně, můžeš tvrdit, že piješ bourbon, a přitom to bude ledovej čaj,” zakření se na něho pobaveně. Tahle scéna se jí teď vybavila z Upířích deníků, když na ně jednou koukala. Pak už ale rukou mávne do vzduchu, že toho nechává a vezme si zpět do ruky nabídku koktejlů, ,,já asi zkusím to Poisoned apple, to vypadá zajímavě,” broukne tak napůl pro sebe. Už jen stačilo počkat na obsluhu, která přišla každou chvilkou a tak jí sdělila svou objednávku. ,,Takže nepiješ vůbec?” zeptá se ze zvědavosti a přitom, co se Davida zeptá, tak pohledem projede okolo nich, aby se tady porozhlédla. V tom už ale před ní barman postaví její koktejl, který teda vypadal vážně super. Byl v takové vyšší sklenici a bylo v něm píchnuté zlaté brčko, ,,uuuu, to vypadá skvěle,” broukne nadšeně a podívá se na Davida po jejím boku. ,,Chceš ochutnat?” zvedne pobaveně jedno obočko, ale hned na to se podívá okolo sebe a o kousek dál od nich se nacházela sklenice plná brček. Proto Leyla neváhala a pro jedno se natáhla a se smíchem ho píchla do svého koktejlu. Pak se podívala s pobaveným výrazem na Davida a hlavou mu naznačila, že klidně může ochutnat. Samozřejmě ho tady nechtěla nějak ukecávat. Jen si říkala, že je to určitě škoda, kdyby to aspoň nekoštnul. Taky by možná někomu mohlo přijít divný takhle sdílet pití s někým cizím, ale Leyla měla bráchu, takže sdílení jídla, v tomhle případě často nedobrovolného, a pití jí nikdy nepřišlo nějak zvláštní. Pokud se rozhodl napít, tak ho nechala a pokud ne, tak ona určitě neváhala a ochutnala ze svého brčka. ,,Mňam, je to fakt dobrý ale,” konstatuje vesele a prohlédne si ještě jednou obsah celé skleničky.a zmínka Cartera
Leyla Parker
Poèet pøíspìvkù : 58
Join date : 04. 07. 19
Příjemný společník a majitel baby krajty ELIOTT
Lil je vcelku přátelská osoba, a tak jí nedělá příliš velký problém dát se s někým do řeči. Snaží se být milá a poznat co nejvíce lidí. Doteď k tomu totiž neměla moc příležitostí a musí říct, že tady poznala vážně hodně zajímavých lidí a hlavně mužů. Ani mladík v kostýmu Voldemorta nebyl výjimkou. Byla tedy ráda, že se zastavila zrovna u něj a promluvila na něj. Konverzace šla tak nějak nenuceně sama a navíc se dozvěděla velmi zajímavou věc, kterou s ním má společnou. Beze slova si tedy vyslechne, co má za hada a koutky se jí samovolně zvednou do úsměvu. "Takže se ti také líbí škrtiči? Mimochodem, jméno má originální." Mrkne na něj a rukou si prohrábne vlasy. Než se stačí ale nadát nebo říct něco dalšího, mladík vytáhne mobil a ukáže Lil svoje miminko. Lil si selfie se zájmem prohlédne. "Krásný.." Pronese a zamyslí se, jestli má v mobilu jinou fotku, než tu, ve které je focena jako Lilith. Nejspíš asi ne. Proto, když se mladík zeptá, jakého hada vlastní ona, tak si promne rty o sebe a poté mlaskne. "No, já už nemám žádné miminko. Je to metr a půl velký hroznýš a fotku mám jen jednu. Mám totiž nový mobil a všechny fotky mám v tom starém. Tak, snad tě nějak nepohorším." Zasměje se a pak z kabelky vytáhne mobil a v galerii najede na fotku. Prohlédne si ji a pak se podívá na mladíka, jestli ho tím nějak nepohorší nebo si o ní nebude myslet něco špatného. Ale nakonec se nemá za co stydět a hlavně tam ani nejde nic vidět. Rozhodne se tedy, že mu ji ukáže. Mobil tedy natočí i jeho směrem a palec dá pro jistotu tam, kde má trochu odhalená ňadra. Jde přece jen o hada a ne o ni. "Jmenuje se Diablo a neukazuji ti ji kvůli sobě, ale vážně jinou momentálně nemám. Tato je z focení, kde jsem znázorňovala Lilith." Vysvětlí mu Lil, protože ona fakt není jedna z těch, která by potřebovala muže zaujmout tělem. Má jiné přednosti a ty jsou pro ni důležitější, než její tělo. I když ví, že ho má pěkné a ještě, aby ne, když si ho udržuje. Nenechá však mladíka zírat na fotku dlouho. Mobil zase zamkne a vloží si ho do kabelky, kterou zapne a posune si ji na rameni. Poté pohled vrátí na mladíka a sjede ho pohledem. "Děkuji, uvažovala jsem i nad čarodějnicí s tím velkým kloboukem, ale nakonec mi paní upírů přišla zajímavější. Ty jsi neuvažoval nad jiným kostýmem?" Zeptá se nakonec, protože i on mohl mít v merku něco jiného a hlavně i kvůli tomu, že mu bude nejspíš brzo pěkně horko. To Lil samozřejmě neopomene zmínit. A souhlasí s tím, že její kostým nepotřebuje kostým. Proto přikývne hlavou a pak se zarazí. "Abys mě nechápal zle, já to nemyslím nijak špatně nebo posměvačně, ale asi tady bude dost teplo. Proto jsem taky nakonec kostým s kloboukem zavrhla." Objasní mu, aby se třeba neurazil. Sice na to nevypadá, ale jeden nikdy neví.Když se ale ohledně výzdoby dozví, odkud kluk pochází, ve tváři se jí objeví úsměv a z úst jí unikne. Aaaaaw, Francie. Miluju Francii, hlavně Paříž. Z které části jsi ty? A vy to máte nazdobené jinak, ne kýčovitě." Musí mu oponovat, protože Evropa je její láska a Francie obzvlášť. A Francouze miluje, jsou takoví sladcí a gentlemani, přesně jako její společník. Možná proto ji lákalo za ním jít. To už se ale mladý francouz zeptá na oplátku Lil a ona se uchechtne. "Ten je nepřeslechnutelný, což?" Pokrčí nevinně rameny a poté kývne. "Jsem, ale na to horko jsem si už zvykla. Hodně jsem cestovala. Miluji to." Rozpovídá se trochu, tak zase na chvíli zmlkne a nechá mluvit jejího společníka. Ten jí prozradí, že není malíř, ale moc jí neřekne, co dělá a jelikož je Lil ženská zvědavá, nedá jí to. "Drobnosti? Smím vědět jaké nebo mi to nechceš prozradit, že mluvíš tak tajemně?" Zvedne zvídavě jedno obočí, že se jí i maska posune nahoru. Než jí odpoví, tak se na něj zadívá. Nedokáže si tipnout, co by to mohlo být. Lil nemá dobrý odhad. Ale mladíka odhadla, zdá se správně. Nepřemýšlí vůbec, z jaké je vrstvy. Ona toto absolutně neřeší a nesnáší to. Podle ní jsou si všichni rovni a nikdo není víc. To si jen někteří hlupáci myslí. Lil k nim ale nepatří. Bere lidi podle toho, jací jsou a ne, co mají. Maximálně tak, co mají v hlavě. Mladík se ale nezdá jako hlupák. Lil se tedy rozhodne s ním i nadále zůstat a společně s ním zamíří k baru. Po cestě se na něj otočí. "Jde vidět, že máš dobré vychování. To se už moc v dnešní době nevidí. Takže si toho cením." Poví popravdě a věnuje mu sladký úsměv. To už jsou ale u baru, kde si Lil vybírá drink, na který ji mladík chce pozvat. Nemusí to dělat. Lil si na takové věci nepotrpí. Nechce ho ale urazit nebo ponížit, a proto nenamítá, že si drink zaplatí sama. Místo toho ukáže na drink, který se jí zamlouvá nejvíce a je zvědavá, co si vybral mladík. Nečeká dlouho a sdělí jí to. Lil se nahne blíž, aby si obrázek drink prohlédla. "Hmmm, ten vypadá skvěle. Ten si dám třeba příště a pozvu zase já tebe. Co říkáš?" A je to tady. Lil se tomu neubrání prostě. Tím se ale nemusí zabývat, protože k nim přijde barman a kluk mu sdělí jejich objednávku. Lil ho pozdraví a věnuje mu vřelý úsměv. Barman odejde nachystat objednávku, a tak se Lil otočí zpět na mladíka. Ten se jí zrovna představí. Podívá se mu do očí a přijme jeho ruku, do které vloží svoji. "Velmi mě těší, Eliotte Favre z Francie.. já jsem Lilien, Lilien Vasilijev." Poví mu na oplátku a ruku mu mírně stiskne. V tu chvíli jim přistane objednávka na baru. Lil se ho tedy pustí a sáhne po svém drinku, který pozvedne Eliottovým směrem. "Můžeme si zrovna připít na naše seznámení a na příjemný večer.." Dodá ještě a celou dobu se dívá Eliottovi do očí. Ona se totiž míní rozhodně bavit a udělá vše proto, aby se bavil i pán zla.
#990000
Lilien Vasilijev
Poèet pøíspìvkù : 31
Join date : 20. 01. 21
KIRSTEN
I přesto, že šel na Halloween původně s partou svých kamarádů, tušil, že se od sebe v průběhu večera rozdělí. Tak to bylo pokaždé. Páry totiž zalezly do kouta někam spolu a ti, co byli single se prostě bavili. Proto je mu jasné, že úvodní přípitek na baru je pro něj dnes zřejmě poslední chvilka s kamarády. To ho nijak netrápilo, protože nemá problém s tím oslovit někoho náhodného. Jak se ale ukáže, to dnes vůbec nebude muset dělat, protože jeho pozornosti neunikne jedna známá blonďatá dívka, kterou není nikdo jiný než Kirsten. I přesto, že jsou spolu po novotě ve stejném ročníku, neměli šanci spolu mluvit. Nebo lépe řečeno, našli by si ji, kdyby chtěli. On samozřejmě chtěl, ale pokaždé mu Kirsten někam utekla a než se k ní dostal byla prostě fuč. Po čase si to vysvětlil jako to, že se mu možná snaží vyhýbat. Za to ji nemohl vinit. Ne, že by udělal něco vyloženě špatného, ale svým způsobem neudělal ani nic dobrého. Prostě s ní ztratil kontakt, když začali mít oba dva hromadu svých problémů. Tohle opuštění se tedy bylo vzájemné. Dnes však usoudil, že mu Kirsten nemá kam utéct a jak se zdálo, zatím neměla ani žádnou společnost. To mu hrálo do karet k tomu, aby ji mohl oslovit, což taky udělal. Jakmile se ocitne vedle ní, okamžitě mluví. Ne nijak rozpačitě. Spíš naopak, jakoby se nic nedělo a poslední roky proběhly v naprostém normálu. To je totiž jeho vlastní způsob, jak se vyhýbat nepříjemným vzpomínkám na minulost. Jak se ale zdá, Kirsten stejným entuziasmem neoplývá, ale stejně se nevzdá. "Tak teď už nejsi." Mrkne na ni přátelským úsměvem a posadí se na barovou stoličku vedle ní. Loktem se opře o bar a natočí se víc jejím směrem. "Doufám, že ti to nevadí." Očima se mu na moment mihne zvědavost, kterou nedokáže potlačit, ale tak či tak se zatím k odchodu nemá. V téhle fázi by na něj nejspíš musela vylít drink, aby odešel. "Já? No.." Ohlédne se přes rameno k místu, kde už stojí jen dvě holky z jeho kamarádek a pokrčí rameny, když se otočí zase zpět k ní. "Ještě před chvílí ne a teď tu jsem s tebou." Usměje se na ni a stále se tváří bezstarostně, i když hlavou se mu jistě míří několik myšlenek ohledně jejich celkového vztahu. Nechce je ale vytahovat. Ne teď a ne tady. "To je dobře. Jinak bych už tě asi musel nahánět po škole." Věnuje jí významný pohled, čím možná trošičku přece jen nakousne téma jejich vztahu, ale spíše tím naráží na to, že má pocit, že se mu vyhýbá. Neřekne to ale naplno. Taky si prohlídne její kostým, když ona zhodnotí ten jeho a pousměje se. "Díky. Nebylo to až tak těžký a letos se mi nechtělo vymýšlet nic složitého." Přizná a ještě jednou si prohlédne ten její, hlavně líčení. "Pořád nechápu, proč neděláš tohle." Ukáže na její bezchybně nalíčené oči, aby pochopila, co myslí. "Ne, že bys fotila špatně, ale jako make-up artistka bys vévodila světu." Přátelsky se na ni usměje a svá slova myslí s naprostou upřímností. Kirsten má líčení vážně v ruce, ale to pro něj není žádná novinka.
Caleb Wright
Poèet pøíspìvkù : 46
Join date : 29. 01. 21
Sexy cirkusantka Chloe a okrajovo kočka Lilien
Darren bol už oficiálne dospelý pracujúci muž. Áno, oficiálne bol a aj si to patrične užíval. Žil vo svojom vlastnom byte v centre mesta, zarábal slušné peniaze ako redaktor San Francisco Chronicle, za tipmi na reportáže cestoval po celých Spojených štátoch a živil samého seba. Nie že by to bola veľká zmena od jeho študentským časom, aj vtedy sa živil sám a pracoval, no žil v chlapčenskom spolku s kopou svojich kamarátov, s ktorými to minimálne raz do týždňa poriadne odpálili. To si ale teraz nemohol dovoliť, keďže mal oveľa viac zodpovednosti, ako predtým. Keď mu však ale jeho bývalí spolubývajúci dali vedieť, že sa koná obrovská Halloweenska párty, ktorú usporadúva univerzita, proste si to nemohol nechať ujsť. Kopu zo svojich známych nevidel už dlho, niektorých od svojho ukončenia školy, takže to bola dobrá príležitosť na to pokecať s nimi a zistiť, ako sa všetci majú a ako sa im darí.
Je pravda, že nebol veľmi typ na kostými a podobné veci, vždy preferoval formálnejšie oblečenie, takže nemal v pláne odkloniť sa od svojej komfortnej zóny a urobiť zo seba nejakého čerta, klauna alebo podobnú hovadinu, v ktorej by sa zbytočne cítil ako debil. Namiesto toho si teda požičal uniformu poručíka námorníctva, ktorá bola formálna a slušivá presne tak, ako sa mu to páčilo, no na druhej strane mu nemohol nikto povedať, že na sebe žiadny kostým nemá. Samozrejme si nezabudol zobrať peňaženku, telefón a v neposlednom rade aj kľúče od svojho bytu, no potom už vyrazil do nočného klubu, v ktorom sa akcia konala. Nemal potrebu brať si taxík alebo Uber, keďže to bolo len pár blokov od jeho bytu a prechádzka ešte nikdy nikomu nezaškodila aj keď bola pravda, že počasie už nebolo úplne najteplejšie - aspoň ho to prinútilo pridať do kroku. Keď dorazil na miesto, hneď pri vchode zaplatil za vstup a dal si panáka rumu na zahriatie, no viac sa nezdržoval a vošiel dovnútra. Tá výzdoba ho trochu prekvapila, nečakal, že si dajú až tak záležať. Na jeho vkus to bolo možno až trochu primoc, no predsa len, bola to párty, tak sa nad tým veľmi nepozastavoval a namiesto toho zamieril k baru, aby si objednal niečo na pitie. Halloweenske drinky ho až tak neoslovili, on bol radšej na kvalitný čistý alkohol, takže si popýtal dvojitú whisky bez ľadu a až po tom, ako mu pohár pristál v ruke, sa rozhliadol okolo seba. Miestnosť sa pomaly ale isto začala plniť známymi aj menej známymi tvárami, no hneď mu do oka padla ruská kráska Lilien, ktorej pohľad zachytil tým svojim a s úškrnom na ňu mrkol, no keďže mala spoločnosť, nemal v pláne ju vyrušovať. Rozhodol sa teda pokračovať v skenovaní klubu svojím pohľadom, keď zrazu pocítil jemný stisk na svojom ramene. Prekvapene pootočil hlavu a za ňou aj celé svoje telo, a ocitol sa tvárou v tvár Chloe. "To je jediný dôvod, pre ktorý som sem prišiel," zoširoka sa na ňu zazubil a taktiež si ju poriadne obzrel. "Vyzeráš ako bohyňa, ako vždy," zhodnotil a jazykom si zľahka prešiel po spodnej pere zvažujúc, ako sa s ňou vlastne zvítať. Nakoniec jednu zo svojich rúk zľahka obtočil okolo jej pása, mierne jej ho stisol a naklonil sa, aby jej na líce mohol dať krátky, ale zato veľa vypovedajúci bozk. Nebolo v ňom nič kamarátske ani nič romantické, to ani zďaleka, skôr to bola taká malá pripomienka noci, ktorú spolu zažili a pocit, ktorý obaja prežívali, keď sa ich telá navzájom dotýkali. "Žiadny z týchto malých chlapcov nenapĺňa tvoje očakávania alebo som ti proste neskutočne chýbal?" Obočie mu zvedavo stúplo v otázke, no na tvári sa mu stále pohrával pobavený výraz. Vedel, že Chloe je žena, ktorá sa neuspokojí len tak s hocičím, a preto bol veľmi veľmi spokojný, že opäť raz skončila v jeho spoločnosti. Potom sa k nej ale opäť zohol tak, aby sa perami takmer dotýkal jej ucha a ruku jej položil na spodnú časť chrbáta tak, že ju mal skoro na jej zadku. "Alebo si chceš osviežiť pamäť?"
Je pravda, že nebol veľmi typ na kostými a podobné veci, vždy preferoval formálnejšie oblečenie, takže nemal v pláne odkloniť sa od svojej komfortnej zóny a urobiť zo seba nejakého čerta, klauna alebo podobnú hovadinu, v ktorej by sa zbytočne cítil ako debil. Namiesto toho si teda požičal uniformu poručíka námorníctva, ktorá bola formálna a slušivá presne tak, ako sa mu to páčilo, no na druhej strane mu nemohol nikto povedať, že na sebe žiadny kostým nemá. Samozrejme si nezabudol zobrať peňaženku, telefón a v neposlednom rade aj kľúče od svojho bytu, no potom už vyrazil do nočného klubu, v ktorom sa akcia konala. Nemal potrebu brať si taxík alebo Uber, keďže to bolo len pár blokov od jeho bytu a prechádzka ešte nikdy nikomu nezaškodila aj keď bola pravda, že počasie už nebolo úplne najteplejšie - aspoň ho to prinútilo pridať do kroku. Keď dorazil na miesto, hneď pri vchode zaplatil za vstup a dal si panáka rumu na zahriatie, no viac sa nezdržoval a vošiel dovnútra. Tá výzdoba ho trochu prekvapila, nečakal, že si dajú až tak záležať. Na jeho vkus to bolo možno až trochu primoc, no predsa len, bola to párty, tak sa nad tým veľmi nepozastavoval a namiesto toho zamieril k baru, aby si objednal niečo na pitie. Halloweenske drinky ho až tak neoslovili, on bol radšej na kvalitný čistý alkohol, takže si popýtal dvojitú whisky bez ľadu a až po tom, ako mu pohár pristál v ruke, sa rozhliadol okolo seba. Miestnosť sa pomaly ale isto začala plniť známymi aj menej známymi tvárami, no hneď mu do oka padla ruská kráska Lilien, ktorej pohľad zachytil tým svojim a s úškrnom na ňu mrkol, no keďže mala spoločnosť, nemal v pláne ju vyrušovať. Rozhodol sa teda pokračovať v skenovaní klubu svojím pohľadom, keď zrazu pocítil jemný stisk na svojom ramene. Prekvapene pootočil hlavu a za ňou aj celé svoje telo, a ocitol sa tvárou v tvár Chloe. "To je jediný dôvod, pre ktorý som sem prišiel," zoširoka sa na ňu zazubil a taktiež si ju poriadne obzrel. "Vyzeráš ako bohyňa, ako vždy," zhodnotil a jazykom si zľahka prešiel po spodnej pere zvažujúc, ako sa s ňou vlastne zvítať. Nakoniec jednu zo svojich rúk zľahka obtočil okolo jej pása, mierne jej ho stisol a naklonil sa, aby jej na líce mohol dať krátky, ale zato veľa vypovedajúci bozk. Nebolo v ňom nič kamarátske ani nič romantické, to ani zďaleka, skôr to bola taká malá pripomienka noci, ktorú spolu zažili a pocit, ktorý obaja prežívali, keď sa ich telá navzájom dotýkali. "Žiadny z týchto malých chlapcov nenapĺňa tvoje očakávania alebo som ti proste neskutočne chýbal?" Obočie mu zvedavo stúplo v otázke, no na tvári sa mu stále pohrával pobavený výraz. Vedel, že Chloe je žena, ktorá sa neuspokojí len tak s hocičím, a preto bol veľmi veľmi spokojný, že opäť raz skončila v jeho spoločnosti. Potom sa k nej ale opäť zohol tak, aby sa perami takmer dotýkal jej ucha a ruku jej položil na spodnú časť chrbáta tak, že ju mal skoro na jej zadku. "Alebo si chceš osviežiť pamäť?"
Darren J. Rafferty
Poèet pøíspìvkù : 70
Join date : 16. 06. 19
Doktor Kavinsky a okrajovo spolubývajúca Lilien
Odkedy sa Aiden odsťahoval z mesta, Kennin život bol o niečo prázdnejší, ako predtým. Áno, boli spolu v kontakte aj naďalej, no bolo to proste iné. Bol to jej najlepší kamarát a chýbal jej a isté obdobie bola utiahnutá, takmer neustále mala zlú náladu a nemala energiu na nikoho a na nič. Našťastie sa to pomaly začalo meniť a súviselo to hlavne s jej novou spolubývajúcou Lilien, ktorá ju nakopla novou energiou a pomohla jej uvedomiť si, že sa jej život neskončil. Nebyť Lil, zrejme by na Halloweensku párty ani nešla, to ona ju presvedčila, nech tomu dá šancu, a tak Kenna nakoniec súhlasila. V spoločnosti nebola už naozaj poriadne dlho a musela uznať, že sa na to do určitej miery aj tešila. Svoj kostým si vybrala precízne, nechcela nič vyslovene šialené, no zároveň ani nič úplne obyčajné, preto sa rozhodla pre akúsi steampunkovú verziu Červenej čiapočky s bielou blúzkou, vypasovaným korzetom a krátkou nafúknutou sukňou. Samozrejme, nemohol chýbať červený plásť, vysoké šnurovacie čižmy a košík, do ktorého si príhodne hodila všetko, čo mohla v ten večer potrebovať - peňaženku, telefón, kľúče od izby a malú kozmetickú taštičku. Na krk si ešte nezabudla zapnúť retiazku, ktorú dostala na jarnom plese od Aidena, a Lil jej pomohla s make-upom pozostávajúcim z dymového líčenia a nude rúžu na pery. Na párty sa ale rozhodli ísť osamote, keďže každá z nich sa chystala inak dlho, a hoci si Kenna myslela, že ona bude tá, ktorá z intráku vypadne ako prvá, opak bol pravou - Lil odišla dávno pred ňou. Hold, napratať sa do toho kostýmu nebolo úplne jednoduché, no nakoniec sa jej to predsa len podarilo a aj ona mohla vyraziť. Pešo ísť nechcela, predsa len, bolo to dosť ďaleko a vonku bolo pomerne chladno, a tak si radšej zavolala Uber, ktorý ju doviezol priamo na miesto. Už z prvého pohľadu jej bolo jasné, že je klub poriadne naprataný, keďže aj vonku postávalo niekoľko ľudí v kostýmoch, ktorí boli už celkom pod parou. Len sa nad tým pri vystupovaní z auta pousmiala, zabuchla za sebou dvere a zamierila priamo k dverám klubu, kde ju už čakala čakala čašníčka s táckou panákov na privítanie. Bez rozmýšľania do seba kopla vodku, s úsmevom čašníčke poďakovala a vošla do preplnenej miestnosti. Vyzeralo to tam fakt super, naozaj to malo Halloweensku atmosféru, no v prvý moment ju zaujímalo nájsť Lilien a dať jej vedieť, že konečne dorazila. V takom množstve ľudí to bolo pomerne ťažké, no nakoniec sa jej to predsa len podarilo, z časti aj preto, že vedela, čo má Lilien na sebe. Cez hluk z plných pľúc zakričala na svoju kamarátku a ešte pre istotu zamávala, aby si ju všimla, a len čo ju Lil zaregistrovala v dave, ukázala jej zdvihnuté prsty na znak toho, že je všetko v poriadku. Potom jej ešte hlavou ukázala smerom na bar aby jej naznačila, že si ide dať niečo na pitie, ak by ju náhodou hľadala. Ostatných ľudí okolo seba popravde vôbec neriešila, vlastne si nikoho nevšímala, svoju pozornosť upierala na bar, ku ktorému sa ale doslova musela predierať pomedzi ľudí. Už už bola takmer pri ňom, keď do nej odzadu niekto strčil a ona následne ako domino strčila do človeka priamo pred sebou, ktorý bol oblečený ako Gaston z Krásky a zviera. "Prepáč, nejaký debil za mnou očividne nevie chodiť," hneď sa začala ospravedlňovať a zdvihla pohľad aby zistila, do koho to vlastne narazila. "Kavinsky?" Prekvapene z nej vyhŕklo a krátko si ho premerala pohľadom, akoby nechcela veriť vlastným očiam. "Čakala som biely plášť a stetoskop, nie záporaka z Disneyovky," zhodnotila jemne kritickým tónom, no nakoniec sa predsa len uškrnula aby bolo jasné, že to nemyslí úplne vážne. Alebo áno? Pri Kenne to bolo vždy ťažké odhadnúť. "Asi ti dlžím ďalší ovocný kôš. Respektíve, minimálne drink. Ak sa raz nejakým spôsobom prebojujem k tomu sprostému baru," mierne pokrútila hlavou a dlhé, ryšavé zvlnené vlasy sa jej pod červenou kapucňou začali jemne pohojdávať zo strany na stranu.
Naposledy upravil Mckenna Niamh Kavanagh dne 2/9/2021, 18:39, celkově upraveno 1 krát
#b55e87
Mckenna Niamh Kavanagh
Poèet pøíspìvkù : 20
Join date : 16. 03. 20
drzá KATH
Nikdo by asi nečekal, že ho může naštvat pouhé šťouchnutí, není to úplně normální, ale nemůže si pomoct. Je to pro něj stejně iritující, jako slyšet během dne melodii, kterou má nastavenou pro budík; tak nějak to v něm hrkne, i když už dávno nespí a probudí to v něm nepříjemné pocity, které má spojené s brzkým vstáváním. No, a tak to má i s postrkováním a podobně - má s tím jednoduše spojené nepříjemné chvíle, takže to jeho hlavinka vyhodnotí jako otravné a pak je z toho popuzený. Z toho důvodu je také velice snadné ho vyprovokovat k rvačce, ale to v tomhle případě opravdu nehrozí, to by do něj Kath musela víc než šťouchnout a navíc by musela být chlap. Holky se totiž nebijí, to ví každý. Ne že by to heslo razil z nějakých feministických důvodů, spíš se jen nepovažuje za slabocha, který si musí na něžném pohlaví cosi dokazovat. Ať už je jakýkoliv, rozhodně se nechce ve všech směrech podobat kamarádům své mámy, cítí k nim jen odpor. Vyrůstal v tom, takže pro to má jisté předpoklady, to ano, a musí uznat, že v tom občas vidí snadné řešení, jak někoho přimět k tomu, aby mlčel, anebo celkově dělal to, co se po něm chce, ale zatím to v sobě dokáže zadusit a radši se vzdálí, než aby dotyčnou uhodil. Ovšem nadávky, to je něco jiného, těm se rozhodně nebrání, pokud má pocit, že je to zasloužené. Ani k těm se však nakonec nedostane, když si uvědomí, že je to Kath, jeho stálá, avšak ne tak častá zákaznice, kdo si na něj dovolil sáhnout. Mračení se však neubrání, čehož si také jeho nečekaná společnost všimne a neodpustí si k tomu poznámku. “Cože? Ale ne, tohle je můj happy face,” plácne, přičemž si ukáže na obličej a pozvedne obočí ve stylu jak sis to jako mohla splést?
Pak se jí optá, jestli ho sledovala, když ví kdy a kde hulil. V jeho hlase přitom zazní provokace, ale tuší, že ho nešpehovala z touhy po jeho společnosti, spíš prahne po Queen Mary a to se mu také vzápětí potvrdí. “Je milé, že cítíš kvalitní trávu a hned se ti vybavím já.. romantika jak blázen, ale víš, že to mohl být kdokoliv jiný, že ano? Takových tu bude plno,” řekne a rozhlédne se kolem sebe, zkoumajíc, kdo by asi tak mohl jeho tvrzení odpovídat - pár kandidátů by se určitě našlo. Nemůže být jediný, kdo si rád zahulí, to je vysoce nepravděpodobné. Nato ho Kath ujistí, že o ní neví ještě plno věcí, když si do ní rýpne ohledně jejich zvláštních zálib ve stalkování, což ho nijak nepřekvapí. Nikdy se jí na její osobní život nevyptával a nehodlá s tím začínat ani v zápalu jejich vzájemného škádlení, takže jen pokrčí rameny a vrátí se ke svému křivému úsměvu.
Poté se s Kath velmi diskrétně - k čemuž mu má pomoct ruka u pusy - podělí o strach, který mu nahnala, když si sem nakráčela s těmi svými morálkou zavánějícími řečičkami. Z jeho postoje a tónu hlasu však musí být nad míru jasné, že své obavy jen zveličuje. Ví, že za ním nepřišla, aby ho poučila o dobrých mravech, ač mu to tak opravdu chvíli znělo, protože to by od ní bylo dosti pokrytecké a taková ona není, že ne? O jejím osobním životě toho sice moc neví, ale o její povaze si už dokázal udělat jistý obrázek, tomu se snad ani nedá zabránit. Pořád samozřejmě nemůže tvrdit, že ji dobře zná, myslí si však, že se v ní v tomto případě neplete, což mu také nakonec sama a nevědomky svými slovy potvrdí - prostě ho nepřišla sekýrovat. To on už ovšem víc nekomentuje, místo toho se zaměří na její prst obkreslující červenou skvrnu na jeho košili, o které si prý Kath nejdřív myslela, že pochází ze skutečné rvačky, ale potom jí to všechno v hlavince secvaklo a tadáá, došlo jí, že jde jen o součást kostýmu - chytrá holka. “No to jsem rád, že ti to tak pálí,” odvětí, jen co vzhlédne k jejímu obličeji a ukazováčkem si poklepe v místě, kde má spánek. Může si ho dobírat, jak chce, taky se nenechá vykolejit. Člověk, který má takové blbosti u zadku, může být těžkým soupeřem, možná by to měla radši vzdát.
Následně se jejich hovor vrátí k tomu, kvůli čemu si dala Kath tu práci s jeho hledáním a to k marihuaně. Tu se jí ovšem nechystá darovat jen tak z dobré vůle a jejímu hezkému úsměvu, takže se s ní pustí do obchodování. Zeptá se, co mu za to nabízí, přičemž zní vyzývavě, takže to může vyznít tak, že mu stačí pusinka a budou vyrovnaní a nakonec to vypadá, že se mu přesně to zdání v Kath povedlo vyvolat, protože se k němu začne přibližovat a dokonce mu upraví kravatu - to je od ní moc milé. Celou dobu z ní přitom nespouští pohled a na rtech mu hraje nepatrný úsměv. Nemůže říct, že by mu byla jejich blízkost nepříjemná, právě naopak, proto také tak poslušně drží. Není však ani plný očekávání z toho, že se snad políbí, protože tuší, že to z její strany nehrozí. Je to ale samozřejmě velká škoda; hrozné jsou tyhle holky a jejich zásady. A ač ví, že políbení se konat nebude, neubrání se pohledu na její rty, když je tak blízko. Mohl by toho využít, neptat se jí a prostě ji políbit, ale to by s největší pravděpodobností vedlo jen k facce a to nemá zapotřebí, proto nic neudělá a pak se Kath odtáhne, takže už ani nemůže. Uchechtne se nad tím a zakroutí hlavou - je to ďábelská ženská. “Myslím, že je odpověď jasná,” řekne poté, co z něj opadnou všechny dojmy z jejich vzájemné blízkosti, a rozhodí rukama. “Beru peníze, Archer.” Je si sice jistý, že je hned utratí, takže by bylo jednodušší, kdyby se nechal pozvat na drink, ale zdá se mu rozumnější vyžádat si prachy. Nechce, aby si kdokoliv zvykal na to, že mu stačí pozvání na skleničku. Potom vytáhne pistolku z pouzdra a podá jí své společnosti. “Podrž,” přikáže s úšklebkem, a pokud ho poslechne, hrábne znovu volnou rukou do pouzdra a rychle z něj vytáhne jointa, kterého skryje v dlaní a ruku spustí podél těla. “Tohle ti bude muset stačit,” oznámí, zatímco k ní přistoupí a chytne ji za ručku ve snaze jí do ní vtisknout zelené štěstí. Nenápadnost je na místě, asi by to s ní však nemusel tolik přehánět, nebude tu moc lidí, co jim věnuje pozornost, ale když si ona dovolila narušit jeho osobní prostor, proč by jí to nemohl vrátit? Druhou rukou jí přejede po krku, jako by se jí chystal zaklonit hlavu, aby se mohli políbit, dál ovšem nezachází. “Peníze?” připomene jí, aby si nemyslela, že uteče, aniž by mu za jeho laskavosti zaplatila, načež jí přestane osahávat krk a vezme si zpět falešnou zbraň, aby měla volné ruce, až pro něj bude dolovat dolary.
Pak se jí optá, jestli ho sledovala, když ví kdy a kde hulil. V jeho hlase přitom zazní provokace, ale tuší, že ho nešpehovala z touhy po jeho společnosti, spíš prahne po Queen Mary a to se mu také vzápětí potvrdí. “Je milé, že cítíš kvalitní trávu a hned se ti vybavím já.. romantika jak blázen, ale víš, že to mohl být kdokoliv jiný, že ano? Takových tu bude plno,” řekne a rozhlédne se kolem sebe, zkoumajíc, kdo by asi tak mohl jeho tvrzení odpovídat - pár kandidátů by se určitě našlo. Nemůže být jediný, kdo si rád zahulí, to je vysoce nepravděpodobné. Nato ho Kath ujistí, že o ní neví ještě plno věcí, když si do ní rýpne ohledně jejich zvláštních zálib ve stalkování, což ho nijak nepřekvapí. Nikdy se jí na její osobní život nevyptával a nehodlá s tím začínat ani v zápalu jejich vzájemného škádlení, takže jen pokrčí rameny a vrátí se ke svému křivému úsměvu.
Poté se s Kath velmi diskrétně - k čemuž mu má pomoct ruka u pusy - podělí o strach, který mu nahnala, když si sem nakráčela s těmi svými morálkou zavánějícími řečičkami. Z jeho postoje a tónu hlasu však musí být nad míru jasné, že své obavy jen zveličuje. Ví, že za ním nepřišla, aby ho poučila o dobrých mravech, ač mu to tak opravdu chvíli znělo, protože to by od ní bylo dosti pokrytecké a taková ona není, že ne? O jejím osobním životě toho sice moc neví, ale o její povaze si už dokázal udělat jistý obrázek, tomu se snad ani nedá zabránit. Pořád samozřejmě nemůže tvrdit, že ji dobře zná, myslí si však, že se v ní v tomto případě neplete, což mu také nakonec sama a nevědomky svými slovy potvrdí - prostě ho nepřišla sekýrovat. To on už ovšem víc nekomentuje, místo toho se zaměří na její prst obkreslující červenou skvrnu na jeho košili, o které si prý Kath nejdřív myslela, že pochází ze skutečné rvačky, ale potom jí to všechno v hlavince secvaklo a tadáá, došlo jí, že jde jen o součást kostýmu - chytrá holka. “No to jsem rád, že ti to tak pálí,” odvětí, jen co vzhlédne k jejímu obličeji a ukazováčkem si poklepe v místě, kde má spánek. Může si ho dobírat, jak chce, taky se nenechá vykolejit. Člověk, který má takové blbosti u zadku, může být těžkým soupeřem, možná by to měla radši vzdát.
Následně se jejich hovor vrátí k tomu, kvůli čemu si dala Kath tu práci s jeho hledáním a to k marihuaně. Tu se jí ovšem nechystá darovat jen tak z dobré vůle a jejímu hezkému úsměvu, takže se s ní pustí do obchodování. Zeptá se, co mu za to nabízí, přičemž zní vyzývavě, takže to může vyznít tak, že mu stačí pusinka a budou vyrovnaní a nakonec to vypadá, že se mu přesně to zdání v Kath povedlo vyvolat, protože se k němu začne přibližovat a dokonce mu upraví kravatu - to je od ní moc milé. Celou dobu z ní přitom nespouští pohled a na rtech mu hraje nepatrný úsměv. Nemůže říct, že by mu byla jejich blízkost nepříjemná, právě naopak, proto také tak poslušně drží. Není však ani plný očekávání z toho, že se snad políbí, protože tuší, že to z její strany nehrozí. Je to ale samozřejmě velká škoda; hrozné jsou tyhle holky a jejich zásady. A ač ví, že políbení se konat nebude, neubrání se pohledu na její rty, když je tak blízko. Mohl by toho využít, neptat se jí a prostě ji políbit, ale to by s největší pravděpodobností vedlo jen k facce a to nemá zapotřebí, proto nic neudělá a pak se Kath odtáhne, takže už ani nemůže. Uchechtne se nad tím a zakroutí hlavou - je to ďábelská ženská. “Myslím, že je odpověď jasná,” řekne poté, co z něj opadnou všechny dojmy z jejich vzájemné blízkosti, a rozhodí rukama. “Beru peníze, Archer.” Je si sice jistý, že je hned utratí, takže by bylo jednodušší, kdyby se nechal pozvat na drink, ale zdá se mu rozumnější vyžádat si prachy. Nechce, aby si kdokoliv zvykal na to, že mu stačí pozvání na skleničku. Potom vytáhne pistolku z pouzdra a podá jí své společnosti. “Podrž,” přikáže s úšklebkem, a pokud ho poslechne, hrábne znovu volnou rukou do pouzdra a rychle z něj vytáhne jointa, kterého skryje v dlaní a ruku spustí podél těla. “Tohle ti bude muset stačit,” oznámí, zatímco k ní přistoupí a chytne ji za ručku ve snaze jí do ní vtisknout zelené štěstí. Nenápadnost je na místě, asi by to s ní však nemusel tolik přehánět, nebude tu moc lidí, co jim věnuje pozornost, ale když si ona dovolila narušit jeho osobní prostor, proč by jí to nemohl vrátit? Druhou rukou jí přejede po krku, jako by se jí chystal zaklonit hlavu, aby se mohli políbit, dál ovšem nezachází. “Peníze?” připomene jí, aby si nemyslela, že uteče, aniž by mu za jeho laskavosti zaplatila, načež jí přestane osahávat krk a vezme si zpět falešnou zbraň, aby měla volné ruce, až pro něj bude dolovat dolary.
"#a8bfe5"
Seth Gardner
Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 10. 11. 19
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru