Vedel, že je nezvyk, keď na niečo nereaguje, keďže on bol presne z tých, ktorý komentovali všetko, či to bola urážka na neho, či aj niečo milé. Tá druhá časť bola samozrejme vždy len od slečien, nikto na neho nemal milé slovo. Nie, že by sa divil, ale rovnako ho to ani nezaujímalo. Ale toto bolo niečo, čo jeho koment nepotrebovalo, protirečiť tomu nebude, on presne vie ako sa správa a aký je a že vlastne to čo Annys rozpráva je pravda, vždy si to uvedomoval, preto aj s ňou vždy súhlasil. Samozrejme s jeho klasickým úsmevom, ktorý určite blondínku štval. Vlastne si tým bol istý už len z toho dôvodu, že ju na ňom štve aj to, že len dýcha. U Annys by ho to neprekvapovovalo. Hlavne nie teraz. To o jej otcovi vedel, vlastne vedel len to, čo mu povedala Annys ešte pred pár rokmi, keď spolu chodili. Takže vedel len to, že sa k nej nechoval práve najlepšie, vedel ale, že to nie je všetko a je tam niečo viac. Nevyzvedal ale, keď mu to nechcel povedať, určite mala dôvod a bola to jej vec, preto sa celú pravdu nedozvedel. Potom aj na to zabudol a vlastne už nikdy na to ani nepomyslel. To, že bol ďalší príklad toho, že sú chlapi svine si neuvedomil, veď predsa len, do hlavy jej nikdy nevidel. Vtedy ani nemusel, stačilo sa mu na ňu pozrieť a tušil čo si myslí alebo nad čím premýšľa, teraz by sa snažil márne. Zmenila sa a hlavne ju niekoľko rokov ani nevidel, takže by sa mu niečo také nepodarilo. To, že vie, že má na neho nervy je jednoduché, na to nemusí byť človek ani Einstein, a ako by povedala Annys, tak on má k tomu aj tak ďaleko. Je to pravda ale prečo by niečo také tvrdil, však? „Prečo nie? Vieš akú radosť by si mi urobila?“ Nadvihne obočie, pričom jej venuje svoj typický úškrn, ktorý tak nenávidí a ktorý si nikdy neodpustí. Vie, že sa pretvarovať nebude, hlavne nie kvôli nemu a ešte viac ak to znamená, že by mu niečo také urobilo radosť. Musela by byť poriadne na hlavu aby mu práve ona chcela urobiť radosť.  Samozrejme by proti nebol, ale niečo také by sa stalo ešte tak pred pár rokmi, teraz mohol byť vlastne rád, že zostala pri ňom sedieť, keď k nej prišiel, a rovno radšej neodišla, len aby nebola v jeho blízkosti. Aj to sa divil, že to zvládala a radšej neodišla. Ale bol ako inak rád, aspoň nejak mohol byť pri nej. „To je fakt. Na to si bola vtedy až príliš nevinná, aby si išla na takéto miesta.“ A príliš nevinná aby vôbec alkohol pila, či napríklad nadávala. Veľa sa zmenilo za ten čas a jeden by povedal, že to ani nebola ona. Jediné čo zostalo bola jej pekná tvár, ktorá sa za tie roky nezmenila. Možno viac opeknela ale to sa s ním len pravdepodobne zahrávajú svetla podniku. Ani nevedel či bol vôbec rád, že ju naučil k tomu alkoholu. Možno by bol rád, keby boli za dobre a tak by mal parťačku na pitie. Nie, ale že by to bol jeho zámer, naučiť ju piť, ale niekedy jej alkohol ponúkol, keď boli spolu von a náhodou sa tam niekde objavil alkohol, veď o nič nešlo. To, že k tomu prišla na chuť je už vec iná. Samozrejme sa jej ale nediví. Osobný priestor jej narušoval, videl aj, že jej to bolo nepríjemné ale môže byť rada, že stiahol tú ruku. Takto mu je dobre, takže tak aj nejaký čas určite zostane. „Mala by si. Je to pravda,“ znovu si neodpustí žmurknutie, ktoré jej venuje, než sa spokojne usmeje a napije, pohľad z nej ale preč nedáva. „Nemôžem si pomôcť, tvoje druhé meno sa mi jednoducho páči.“ Páči sa mu, to je pravda ale samozrejme to prečo ju tak volá, je kvôli niečomu inému. Vidí jej to v tvári, že keď ju tak nazve, tak ju to štve a chce aby prestal. To by ale nebol Sebastian, keby s tým nepokračoval. „Ale ak chceš, tak môžem pokračovať napríklad.. so slniečkom.“ Nie, že by sa to teraz hodilo, keďže nevyzerá ako úplne slnko, ale to je malý detail. Pohľad mu padne na skleničku, ktorá sa jej už pomaly vyprázdňuje, čo oči znovu zdvihne na jej tvár. „Chceš ďalšiu? Pozývam.“ V tej vete nie je asi prvýkrát za tento večer počuť sarkazmus, ale nie je prečo, myslí to naozaj. Je mu jasné, že od neho nič nechce, takže to pravdepodobne odmietne, ale za otázku nič nedá. Je to len alkohol, ale bol by to alkohol na ktorý ju pozval on. Zlá kombinácia.

Dobre, môžeš sa posnažiť so mnou udržať krok, ale ja ťa niesť domov nebudem.*Pohrozí mu prstom pred očami, ale pri tom sa neubráni pobavenému úškrnu. Nemôže si pomôcť, keď si v tejto chvíli snaží tú komickú situáciu predstaviť. Reece rozhodne nepatrí k mohutným chlapom, samozrejme, bez urážky. Amelia netuší, či so sebou niečo robí, športu sa pravdepodobne nevenuje, možno chodí do posilky. Jeho telo ale rozhodne vyzerá dosť dobre, aspoň teda čo si spomína z ich minulého stretnutia. Bolo to už pomerne dávno, čiže sa celkom nevie rozpamätať. Rozhodne by sa dnes nebránila miernemu osvieženiu pamäte. Ale to je už celkom od veci, vlastne sa chcela dostať k tomu, že aj keď nie je zrovna deväťdesiat kilový chlap, pravdepodobne by s ním ani nepohla. Preto dúfa, že Reece je v pití dosť skúsený, a teda toto nebude scenár dnešného večera. Keď tak tu niekde v dave pohľadá tu jeho dievčinu, tá sa o neho istotne rada postará. Ak už teda ona sama neleží niekde pod stolom.*Len do toho.*Mávne rukou k panákom, ktoré im práve pristali na bare a pobavene ho sleduje. S Reecom ako keby ten alkohol nič nerobí, pije to ako takú čistú vodu. Aj sama Amelia sa snaží tváriť akoby nič, ale tento alkohol ju v hrdle poriadne štípe. Avšak tento pocit je len chvíľkový, následne nastane príjemný teplý pocit, ktorý sa nesie celým jej telom.*Ty si to navrhol.*Zavrtí nad ním hlavou s úsmevom, keď si pre seba zanadáva. Je si istá, že Reece sa rovnako teší nato, že si môžu byť na parkete k sebe trochu bližšie. Spolu teda prídu na tanečný parket, Amelia si jemne ovinie ruky okolo Reecovho krku a opäť sa pousmeje. Po krátkej chvíľke sa k nemu otočí chrbtom, pričom sa jemne a zmyselne vlní do rytmu hudby. Užíva si túto úžasnú pieseň, aj Reecovu spoločnosť, pričom cíti, ako jej každou sekundou stúpa alkohol viac do hlavy. Je rada, že Reece teda súhlasil s pozvaním na tanečný parket, a vlastne, on je ten, ktorý to navrhol, čiže veľmi na výber ani nemal. Amelia veľmi dobre vie, že mnoho ľudí má problém sa na parkete odviazať, keď zrovna nie sú v opitom stave, ale vyzerá to tak, že toto nebolo problémom ani jedného z nich. Amelia naprosto zbožňuje spoločnosť, akou je Reece, pretože veľmi dobre vie, že on je pre každú srandu a tento večer si s ním náramne užije. Reece je tak trochu drzý a rozhodne vie, čo chce, a to je pre Ameliu  neskutočne atraktívne. Reece očividne nechce strácať ani minútu ich spoločného času, keďže sa už po krátkej chvíli na parkete na Ameliu vrhne. Nie, že by jej to prekážalo, práve naopak, rada vidí, že Reece to cíti rovnako ako ona. Vedela, že skôr či neskôr sa na seba vrhnú, Reece je predsa neskutočne sexy a Amelia je neodolateľná. Preto kvôli bozku od Reeca vôbec neprotestuje, ale sama si ho za zátylok pritiahne bližšie k sebe a ich bozk prehĺbi. Samozrejme, že si túto ich intímnu chvíľku telo na telo užíva, to je hádam jasné. Skôr ako sa od Reeca úplne odtiahne, stihne mu venovať ešte jeden jemný bozk na krk. DJ si práve v tejto chvíli zmyslel, že poteší aj inú časť publika, a preto začne hrať nejakú drum pesničku. Amelia zrovna nepatrí k milovníkom drumáčov, skákanie v týchto podpätkoch nie je tak úplne predstava jej ideálneho večera. Avšak jedna pesnička ju nezabije, keďže Reeca sa hneď pustí do divokého skákania, Amelia sa k nemu pridá. Samozrejme, že nehodlá tri minúty len tak poskakovať na mieste, ako niektorí ľudia na tanečnom parkete, ale radšej do tohto tanca pridá aj nejaké svoje prvky. V tomto dave začína byť príliš horúco, no v tejto chvíli našťastie Reece navrhne ísť na vzduch, nad čím Amelia ani chvíľku neváha.*Jasné, poďme.*Nakloní sa k nemu bližšie, aby ju vôbec cez všetok tento rachot počul, pričom má na tvári hravý úsmev. Popravde v tejto chvíli netuší, o čom to Reece rozpráva a čo také môže mať, čo by ju mohlo zaujímať. Veľmi sa nad tým ale nezamýšľa, radšej si nájde cestu cez všetkých tých ľudí až ku vchodovým dverám, od ktorých cítiť neskutočný chlad, ale našťastie aj čerstvý vzduch. Cez deň sa vonku už poriadne oteplilo, ale tieto chladné večery tu s nimi pravdepodobne ešte chvíľu pobudnú.*Cigarety nefajčím.*Mierne nakloní hlavu na stranu, odtrhne pohľad od krabičky a venuje Reecovi jeden sladký úsmev.*A tieto veci..*Poukáže na druhú vec v jeho krabičke, ktorou je joint. Vôbec ju nenapadlo, že by mohol mať na mysli práve niečo takéto.*by sa rozhodne s alkoholom miešať nemali.*Tento fakt je všeobecne známy, nie je to tak, že by si Amelia po nociach googlila účinky trávy s alkoholom. V jej tóne možno poznať tak trochu váhania, ale to by predsa nebola Amelia, keby nerobila dookola tie isté zlé rozhodnutia. Nie, že by húlila každý deň, ale párkrát sa už k takémuto niečomu dostala. Asi to bude veľmi nečakané, ale nikdy to nedopadlo dobre. Buď to bol večer strávený pri záchodovej mise alebo má z neho úplný výpadok pamäte. Ktorá možnosť je horšia? Hm, pri záchodovej mise aspoň viete, kde a s kým ste strávili celú noc.*Ale jasné, prečo nie.*Vlastne sa jej v hlave vynára asi tak milión dôvodov prečo nie, ale tie behom krátkej chvíľky zaženie. Prevezme od Reeca teda jedného jointa s hravým úsmevom, pričom počká, kým jej ho zapáli. Amelia so sebou zapaľovač nenosí, keďže mu neklamala, cigarety naozaj nefajčí. Jasné, občas počas nie tak veľmi triezveho stavu si zapáli, ale to sa naozaj nestáva často.*Reece, máš na mňa zlý vplyv.*Zavrtí nad Reecom hlavou s miernym úškrnom. Samozrejme, že ho opäť iba tak škádli, sú to predsa jej slobodné rozhodnutia. Keď má cigaretu už konečne zapálenú, tak si poriadne potiahne, čo pravdepodobne nie je najlepší nápad, ale tak, aspoň bude zábava. Teda hádam to opäť neskončí pri tej hnusnej záchodovej mise, takto si teda tento večer nepredstavuje. Amelia podíde bližšie k jednému z neďalekých múrikov, o ktorý sa zľahka chrbtom oprie a pritom sa pousmeje na Reeca.*Ty si nedáš?*Poukáže na svojho jointa a následne na jeho cigaretu s mierne nadvihnutým obočím.*Musím povedať, že zatiaľ sa držíš statočne.*Amelia venuje Reecovi jeden hravý úsmev, pričom opäť pristúpi trošku bližšie k nemu a rukou mu jemne prejde po hrudi. Nie je prekvapená, nevypili toho zrovna veľa, ale miešanie alkoholu s vami spraví rôzne veci. A keďže Amelia pila asi tri rôzne druhy alkoholu, nemôže tak úplne povedať, že by bola zrovna triezva. Samozrejme, že na sebe nedáva nič znať, aspoň sa teda o to snaží. Zatiaľ sa netacká, ani nerozpráva z cesty, čiže je všetko v naprostom poriadku.*

Pravý kútik úst sa mu mierne nadvihne, nešlo to inak. Každá jej reakcia, každá veta, či každá nadávka, ktorá z nej vyšla ho naozaj bavila a bolo to na ňom vidno. Áno, niekde hlboko v ňom ho každá urážka ranila a to tiež len preto, lebo to bolo od nej. Priznať si to ale nechcel, ako veľa vecí. Toto už nerobil nejaký čas a vedel, že to nie je práve najlepšie, skrývať všetky svoje informácie a skrývať ich za tú masku, ktorú nosil už nejaký ten rok. Nechcel ale pred ostatnými ľuďmi vyzerať ako slaboch, preto v tom pokračoval. „Škoda. Tak nejak som dúfal, že by si to pre mňa urobila,“ teatrálne si nad tým povzdychne ako keby sa mu mal každú chvíľu zrútiť svet, ale netrvá to dlho, jeho zvyčajný úškrn je tam znovu, presne tak ako to Annys nemá rada. No čo by pre ňu neurobil. Ego mal vždy vysoké, možno niekedy až príliš, ale jemu samému mu to nevadilo. Samozrejme, ako inak. Za ten čas, čo sa od strednej nevideli sa to veľmi nezmenilo, s egom to má stále rovnako. Za ten čas našlo dosť ľudí, ktorí sa ho snažili zhodiť, tak ako sa o to snažila aj Annys ale proste bol na to tak zvyknutý, až bol odolný a nič mu nevadilo. A aj keby vadilo a náhodou sa niekomu podarilo zhodiť aspoň trochu z toho jeho ega, nedal by to najavo. Znovu. Tak ako pri všetkom ostatnom. Páčilo sa mu, ako to otočila, ale vlastne s ňou súhlasil. „Ja som to stále tvrdil,“ odpovie s pokrčením ramien. Vždy jej tvrdil, že chodiť von do barov a sem tam si vypiť nebolo také zlé, nie, že by ho Annys počúvala. Očividne na to prišla oveľa neskôr ale aspoň sa jeho slová potvrdili. Samozrejme, že keby ten človek pil každý deň, každú voľnú chvíľu, to už by bol problém. Ale keď sa to hodí? Niekedy prísť do baru a vypiť si? Či na nejakej akcii, kde väčšinou práve ten alkohol je? Prečo nie? Keď to ten človek nepreháňa a vie aj kedy má skončiť, je všetko v poriadku. On sa už za tie roky pitia naučil, kedy by mal prestať, preto sa asi nikdy nestalo, že by skončil na mol. Párkrát sa to samozrejme stalo, keď si nedával pozor, ale to je minulosťou. Bola zábava piť koľko len chceš, ale nebolo to práve to najlepšie rozhodnutie. A on o tom vedel svoje. „Kto vie. Možno je to tento dôvod a možno úplne iný.“ Svoj dôvod povedal, ale nevyzerá to tak, že mu bude veriť. Tomu sa až tak nediví. Bol si istý, že aj keby povie pravdu o niečom o čom ona vie, aj tak by tvrdila, že klame, tak ako u ostatných veciach, čo tvrdí Annys. Pohľad na neho už nezmení, ten má zafixovaný kvôli ich spoločnej minulosti. Slniečko. Prezývka, ktorú jej dal pred nejakým časom a ktorou ju volal každý možný krát kedy mohol. Naozaj to bolo jeho slniečko, preto sa tá prezývka hodila. Teraz od niečoho takého mala ďaleko. Vedel ale dôvod, preto sa nemohol čomu diviť. Dosral to on, keď sa ale tak na ňu díval, mohol jedive potvrdiť, že mu tie časy chýbali. Tie časy, keď bol sám sebou pri jej prítomnosti a po prvýkrát v živote sa nemusel pred nikým pretvarovať. Tie časy, keď mal v živote niekoho kto ho mal konečne rád a ukazoval mu to. Rodičia boli stále zaneprázdnení a za tie roky sa jeho vzťah s nimi len zhoršil. Ale všetko pekné niekedy skončí. A väčšinu času je to chyba práve tých, ktorí za tým smútia najviac. To už ale zase otočil tému na alkohol, ktorý jej ponúkol so slovami, že je to na neho. Myslel to vážne, nemal za tým žiadne úmysly. Možno si z nej doteraz uťahoval, či jej robil napriek ale ohľadom alkoholu nikdy nežartoval. A hlavne by niekoho len tak neopil. Už bol nejaký ale keď niekto nechce, nútiť ho do toho nikdy nebude. A ako mohol čakať, jej ponuku odmietol, pričom sa neubránil pretočením očí. „Nemám v pláne ťa opíjať, Annys. Pýtal som sa, pretože viem, že si chcela ďalšiu.“ Nenúti ju ale do toho, keď to nechce od neho, tak nechce. Sám dopije skleničku, ktorú má v ruke a objedná si ďalšiu. Nevie ako dlho tu ešte bude ale určite neskončí len pri nejakom druhom či treťom kole. Zatiaľ je v poriadku, takže sa nemusí ničomu brániť

,,Vážně ne? To bys mě tady jen tak nechala?” zeptá se možná hraně překvapeně, ale pak nad tím musí zavrtět hlavou. Vlastně by se tomu nedivil, přeci jen to není její povinost a ani ho tady nedobrovolně neopíjí, takžee. Bral to jako srandu a proto se musel zasmát, když se zasmála i ona. Ještě chvíli se baví a popíjí u baru, když se rozhodnou zavítat na parket. Vlastně to byl Reecův nápad, tak snad toho nebude litovat...ale určitě nebude. Když spolu tančili, tak by rozhodně nemohli popřít, že to mezi nimi poměrně jiskřilo, vlastně to jiskřilo tak, že to Reece nevydržel a musel jí aspoň zkusit políbit, aby věděl, na čem to dneska je. A úspěšně se dozvěděl, že Amelie je na stejné vlně, když jejich polibek prohloubila. Moc dlouho to ale netrvalo, jelikož je vyrušil dav horlivě tancujících lidí...samozřejmě, že ho to nepotěšilo, ale neodolal a musel začít tančit taky...dokud nedostal chuť na cigaretu a možná i na něco jiného, o co se podělil s Ameliou a tak se rozhodli vyrazit ven. Drásali se zrovna přes všechen ten dav ven, aby se mohli nadechnout aspoň trochu čerstvého vzduchu a trochu se zchladit, protože uvnitř bylo vážně horko. Reecovi to možná způsoboval ten alkohol, který to pomalu dával najevo, přeci jen už toho vypil docela dost. Možná to byl i ten malý incident, který byl velice příjemný a kdyby je tak drze nevyrušili, určitě by to bylo ještě daleko příjemnější. No, teď jsou ale už venku a Reecovi se honí hlavou, že by měl Amelii ukázat toho jointa, který má s sebou. Vlastně vůbec neváhal a když vyštrachal krabičku, tak jí ho hned ukázal. S pobaveným výrazem jí poslouchá a přitom si z krabičky vyndá jednu cigaretu, kterou si dá do pusy, ,,nenutím tě do toho,” odpoví s pokrčením ramen a po celou dobu má na tváři nenucený poloúsměv. Určitě to nedělá dobrotu, když se tyhle dvě věci míchají, ale Reecovi je to jedno. Už už je na to poměrně zvyklý, nebo si to aspoň myslí. Samozřejmě to nedělá často, když už na to přijde, tak dá přednost právě marihuaně před alkoholem. Ale co se týče Amelie, nenapadlo ho, že by jí to nemuselo udělat moc dobře, protože on už to má zažitý tak, že z toho má jenom fajn uvolněný pocit. Snad se mu nestalo, že by si po trávě něco nepamatoval, nebo že by mu nebylo dobře. Ale co řekl, tak za tím si stojí, je přeci dospělá. ,,Proč ne? Nezní to moc jistě,” řekne pobaveně a zapálí si konečně cigaretu, kterou má v puse. Nasaje a po chvilce vydechne obláček kouře, ,,víš přeci, že se o tebe nebudu starat,” dodá hned na to s poměrně klidným výrazem. Možná by mu svědomí nedovolilo jí tady nechat, no a možná by mu to bylo jedno. Když si od něho tedy jeden joint převezme, tak jí v tom nijak nebrání a krabičku od cigaret schová. Párkrát si potáhne z cigarety a přitom šmátrá po zapalovačí, který si před vteřinou hodil do kapsy a teď ho nemůže najít. Když se mu to podaří, tak Amelii zapálí jointa, který má v ruce. Pozoruje jí, jak hrdině nasaje a musí se trochu škádlivě uchechtnout. ,,To mi říká hodně lidí, ale všichni zapomínají, že to dělají sami od sebe,” řekne s ušklíbnutím, protože znovu naráží na to, že jí rozohdně nenutil do toho, aby si tady dávala trávu. Kdyby nechtěla, tak by jí nenutil, měl by víc pro sebe přeci. Nad jejíma slovama pobaveně zvedne obočí a přikývne, ,,je ti jasný, že si dáme toho jednoho napůl, že jo? Kdyby si tohle vykouřila sama, tak ani nevíš, na co máš nohy,” zakření se pobaveně. On sám by se do toho asi taky nepouštěl, kdyby si nechtěl přivodit určité stavy...a jelikož mu teď šlo o to, aby se cítil dobře a ne přejetě, tak je rozhodně skvělá volba, aby si jointa dali napůl, ,,možná že bys ani půlku neměla dávat, byla by škoda, kdyby si byla úplně mimo,” mrkne na ní lišácky a konečně s pár potahy dokouří svou cigaretu, kterou uhasí o koš, kam následně odhodí nedopalek. Když se vrátí zpátky k Amelii, tak ta se k němu zrovna o něco přiblíží a rukou mu přejede přes hruď, ,,přece se nenechám porazit jen tak,” ušklíbne se a rukou jí přejede přes ruku, kterou měla před chvílí na jeho hrudi. Pak mu ale padne pohled na její druhou ruku ve která má jointa a tak k ní kývne, ,,takže co říkáš, podělíš se?” zeptá se s povytaženým obočím a hravým úsměvem na tváři a čeká, jestli se podělí nebo ne. Pokud ano, tak si od ní jointa převezme a okamžitě si z něj potáhne. Dým si chvíli nechá v sobě a pak ho vydechne, ,,co chceš dělat pak?” optá se přitom, co si znovu potáhne a zopakuje stejný postup jako předtím. Ptal se z toho důvodu, jestli se má připravit na další tancování, což by mu teď rozhodně šlo už o něco líp. ,,Přijdeš si jako z másla?” zeptá se se smíchem, když jí po dvou potazích předává joint zpátky. Slyšel hodně lidí, co mu říkali, že si po trávě připadali jako že mají svaly z másla, ,,nebo máš ještě větší chuť, než předtím, se na mě vrhnout?” zeptá se pobaveně s povytaženým obočím, přitom, co jí zkoumá pohledem.

Hm, si zlatý, ale pravdepodobne by som ťa tu nechala.*Amelia sa uškrnie na Reeca, keďže obaja vedia, že si z neho iba uťahuje. Dobre, možno na tom trochu pravdy je, istotne by sa mu tu nehrala na pestúnku, keby bol náhodou úplne na mol. Pravdepodobne by ho ale aspoň posadila do taxíku a poslala smerom ku chlapčenskému spolku, aby sa mu náhodou niečo po ceste nestalo. Amelia nevie presne zadefinovať, čo za vzťah vlastne medzi sebou s Reecom majú, nenazvala by to zrovna priateľstvom, keďže spolu trávili čas dvakrát v živote. V oboch týchto prípadoch v tom zohráva rolu alkohol, ich prvé stretnutie je pre Ameliu do dnešného dňa dosť rozmazané. Ale to predsa ešte neznamená, že Reece je Amelii úplne ľahostajný a len tak by ho tu nechala, napospas osudu.*Som si istá, že by si tu dlho sám nezostal. Veď ty si dnes večer predsa na roztrhanie, videla som to na vlastné oči.*Amelia sa opäť neubráni pobavenému úškrnu, keď si spomenie na tú dievčinu, ktorá tu ešte pred malou chvíľou Reeca uháňala. Vlastne jej môže byť vďačná, keby pred ňou Reece nezdrhal a nepotreboval okamžitú záchranu, pravdepodobne by sa s Ameliou ani nestretli. Po pár panákoch, Amelia si už ani nevie presne spomenúť koľko ich bolo, sa spolu vyberú na tanečný parket. Bol to Reecov nápad, ale je úplne jasné, že Amelia je z toho nadšená a ani chvíľku nečaká, už ho ťahá na parket. Rozhodne to medzi nimi iskrilo, čo sa ešte viac prehĺbilo tým, keď ju Reeca pobozkal. Nedá sa povedať, že by Amelia bola týmto bozkom prekvapená, už od minulého stretnutia je úplne jasné, že keď Reece niečo chce, jednoducho si to zoberie. Reecovi rozhodne sebavedomie nechýba, a to Ameliu na ňom nesmierne priťahuje. Samozrejme, že Amelia sa snaží počas tanca Reeca trochu rozpáliť, preto s ním najradšej tancuje telo na telo. O chvíľu neskôr už sú konečne na čerstvom vzduchu, v tom klube naozaj začínalo byť horúco.*Ja viem, že nie.*Amelia mu venuje jeden milý úsmev a vôbec nechce, aby si Reece tak cítil, že ju do niečoho núti. Pravdepodobne sa jej nepodarilo tak úplne prekryť svoje obavy úsmevom, keďže ich spozoroval aj sám Reece. On má možno s trávou iné skúsenosti ako Amelia, teda pravdepodobne to tak bude, inak by ju nenosil so sebou. Možno to bude tým veľkým množstvom alkoholu, ktorý pred tým zrovna vypila alebo je to proste niečo, na čo nie je tak celkom zvyknutá. Takto dnes rozhodne dopadnúť nechce, výpadky pamäte naozaj nie sú príjemné. Keď ani len netušíte kde ste boli, s kým ste boli a čo ste po celý večer robili, to nie je zrovna zábava.*Neboj sa, budem v pohode.*Tieto slová z jej úst vyšli už toľko krát, ani sama Amelia týmto rečiam už neverí. Amelia sa teda rozhodla, že si toho jointa dá a verí tomu, že dnes jej to navodí len príjemný pocit.*Áno, tieto slová stále opakuješ, ale podľa mňa tomu sám neveríš.*Amelia zavrtí hlavou do strán, pričom venuje Reecovi jeden sladký úsmev.*Myslím si, že by ti srdce nedovolilo ma tu len tak nechať takú zraniteľnú.*Možno si Amelia až prehnane verí a Reece by ju to jednoducho nechal. Avšak má taký pocit, že vzhľadom na to, že Amelia preňho nie je úplne cudzia, tak by mu nebola úplne ľahostajná.*Tak to by rozhodne bola zábava, nie?*Amelia sa musí zasmiať nad Reecovými slovami o tom, že by vyfajčení celého jointa ani nevedela, na čo jej slúžia nohy. Samozrejme, že sa s Reecom o jointa podelí, takýto stav rozhodne riskovať nebude. Možno keby je niekde v bezpečí, napríklad v spolku, tak by sa niečoho takéhoto neobávala. Ale tu v klube, medzi toľkými cudzinami, to by naozaj nebol dobrý nápad. Následne Reece odporučí Amelii, aby si nedávala ani polku jointa, aby z toho nebola úplne mimo.*Aww, to je sladké, že máš o mňa starosť.*Amelia s úsmevom Reeca jemne pohladí po tvári, pričom sa mu na pár sekúnd zadíva do očí. Jasné, Reece to skrýva za tie slová, že sa s ňou chce jednoducho zabávať, ale Amelia si je istá, že mu na nej záleží. Aspoň trošičku.*Len aby si nebol úplne mimo ty.*Uškrnie sa na Reeca, pričom mu predá jointa, samozrejme, že sa s ním podelí. Túto poznámku si ale nemôžme odpustiť, keďže on ju stále pred niečím takýmto varuje.*Myslím, že by sme sa mali vrátiť dovnútra a dať si pár panákov.*Amelii sa na tvári vyčarí žiarivý úsmev, hádam Reece bude s týmto plánom súhlasiť. Následne si opäť potiahne z jointa, ktorý predá Reecovi, ona už teda rozhodne má dosť. Pri poslednom poťahu ako keby sa všetok alkohol a tráva zmiešali a spoločne udreli Amelii do hlavy.*Ale možno to začínam trošku, naozaj iba trošičku, cítiť.*Amelia sa jemne rukou oprie o Reeca, keď jej nohy začnú byť trošku ťažšie ako obvykle, pričom mu venuje jeden nevinný úsmev. Trošičku je na tento stav naozaj slabé slovo, ale teda pred Reecom sa rozhodne nechce ukazovať ako slaboška.*Možno tie panáky nie sú ten najlepší nápad. Ak ale máš chuť, brániť sa im nebudem.*Zľahka pokrčí ramenami, pričom venuje Reecovi ďalší sladký úsmev. Rozhodne by teda ale ďalšie panáky neodmietla, keby im ich Reece ešte pár zoberie.*Takže ja plán nechám radšej na teba, Warwick.*Okej, oslovovanie Reeca priezviskom, to je nové. Z týchto jej slov a celkového tónu už musí byť Reecovi úplne jasné, že tak celkom v pohodičke, ako sama tvrdí, tak úplne nie je.*Ako z masla?*Amelia sa teda schuti zasmeje na tom, čo práve vyšlo z Reecových úst. Takéto prirovnanie, ako to vôbec môže niekoho napadnúť. Amelia si teda nedokáže predstaviť, aký pocit to je, cítiť sa ako z masla, ale môže to byť zábavné. Pri poslednom potiahnutí z jointa si povedala, že už by na dnes naozaj stačilo, ale to by predsa nebola Amelia, keby nepokúšala svoje hranice. Preto keď jej opäť Reece podá jointa, na krátku chvíľu zaváha, ale nasledovne si ho od neho preberie a opäť si potiahne. Svet okolo nich sa možno trošku točí, ale kým stoja na jednom mieste, dá sa to zvládať. Možno ju Reece o chvíľku zastaví, ale pravdepodobne ju v tom nechá pokračovať, veď predsa tvrdil, že to je jej rozhodnutie.*Samozrejme, netúžim po ničom inom, ako z teba strhnúť všetko oblečenie a vrhnúť sa na teba. To by sa ti páčilo, však?*Amelia sa na Reeca lišiacky usmeje, pričom si jemne zvodne zahryzne do spodnej pery. Amelia to teda hrá tak, že si z neho opäť iba uťahuje, ale popravde sa s touto myšlienkou v hlave už pohrávala. V tejto chvíli si ho jemne za zátylok pritiahne k sebe a vášnivo ho pobozká. Amelii je v tento moment úplne jasné, že Reece ju neodmietne, svoj záujem dal najavo už na tanečnom parkete. Amelia je zato samozrejme rada, aspoň vie, že Reece to cíti rovnako ako ona. Po krátkej chvíli sa od neho odtiahne, pričom ho jemne rukou opretou o hruď odtlačí.*Toto ale neznamená, že si mal pravdu.*Haha, jasné, toto teda vôbec nevyzeralo tak, že sa chce po ňom vrhnúť.*

Uchechtne sa nad jej poznámkou ale nemárni ďalej svoj dych, nič by sa nezmenilo, aj keby sa vyjadril. Samého ho ale prekvapí, keď spomenie ich spoločnú minulosť. On to spomínal stále kedy sa dalo, to bola pravda ale videl, že ona sa tomu snažila vyhýbať tak ako to len išlo. Preto niečo také nečakal, samozrejme to na sebe vidieť nenechal. Bolo to divné aj z tej strany, že z jej úst to jednoducho znelo inak, než keď o tom hovoril on. Keď to povedala ona, ešte viac ho to zasiahlo, čo vlastne spôsobil. Ako keby to doteraz nestačilo. Hneď mal pred sebou, ako keby to bolo včera, všetky tie spoločne strávené dni, keď sa učili. Aj keď ho to učenie nikdy nebavilo, stačilo mu, že bol s ňou, to si užil vždy. Zo začiatku, ako ju využíval, ju samozrejme využíval aj na to učenie, s jej pomocou sa mu podarilo vždy prejsť cez každý test, bez nej by to nezvládol. Potom, keď k nej začal naozaj niečo cítiť, ďalej využíval jej služby, že mu s tým pomáhala, tentoraz to ale nebral ako samozrejmosť. Vlastne sa začal snažiť, kvôli čomu mal aj také dobré známky. Mal ich aj predtým, za čo mohla práve Annys ale po tom čase, konečne za to mohol aj on, keďže sa snažil. Nie stále, nechcel byť za nerda ale niekedy sa mu tá dobrá známka proste podarila. A to všetko vďaka Annys. Takže to, že je na vysokej, za to vlastne Annys môže. Keby neboli v situácií takej akej sú, tak by sa jej možno aj poďakoval. Keby to urobil teraz tak by ho pravdepodobne tak jedine vysmiala alebo poslala do pekla či horšieho miesta, čo by jej práve vyhovovalo. „To, že ty si myslíš, že boli klamstvo ešte neznamená, že aj klamstvo naozaj boli,“ odvetí, na čo sa aj hneď napije. Skôr tú celú skleničku vypije na ex, to teraz potreboval. Ona samozrejme nemohla vedieť na čo narážal ale pár vecí mu po rozume behali. Keby ich povie tak by si z neho len uťahovala alebo mu vynadala či tvrdila niečo o tom, že sa vôbec nezmenil a stále je ten istý klamár, čo vlastne tvrdí aj teraz. Niektoré veci ale myslel vážne. To si ale pravdepodobne nechá pre seba už pravdepodobne doživotne. Uškrnie sa nad jej poznámkou, nad čím len pokrčí ramenami a venuje mu ďalší zo svojich úškrnov, ďalší za tento večer. To pomenovanie sa mu skôr páčilo než naopak. Na to dievčatá leteli, takže niečo také by sa mu samozrejme hodilo. To si všimol, že jej sklenička  je prázdna, preto ju pozval na panáka. Tak nejak tušil, aká odpoveď príde ale za pokus mu to stálo. Nemal žiadne iné úmysly, bol aký bol ale sám by nechcel aby ho niekto nútil do niečoho čo nechcel, preto to nerobil ostatným. Bol hajzel ale aspoň niečo robil správne. To mu ale ona samozrejme neberie, ale ak má povedať pravdu, ani sa nediví. Hneď sa ale otočí na ňu, keď mu položí tú otázku, na čo nadvihne obočie. Keďže však pohľad od neho odvráti, vyzerá to tak ako keby ani nechcela počuť odpoveď, čo aj tak vyzerá, pretože z neho nič nevychádza. Žiadne slová, žiadny zvuk. Nakoniec sa pozrie pred seba, s pohľadom zaboreným do steny podniku. „Keď sme chodili von, koľkokrát si chcela odísť pretože si bola unavená, alebo si sa necítila príjemne? Každý jeden raz som ti vyhovel, pretože si to tak chcela. Rovnako aj vtedy, keď sme sa spolu po prvýkrát skoro vyspali,“ pri tých slovách sa znovu na ňu otočí, netvári sa nijak povýšene, stále má na tvári ten vážny výraz ako predtým. Uťahuje si zo všetkého ale sám vie, že toto nie je niečo z čoho by sa mal vysmievať, „a ty si to nechcela, pretože si nebola pripravená. Keby som bol taký hajzel za akého máš, tak by som to ignoroval a pokračoval. Stávka či nie,“ dodá ešte. Tuší, že sa bude ohradzovať stávkou, že to urobil preto aby mu proste verila, preto to tam dodal. Bolo jedno či to bola stávka alebo nie, keď proste raz povedala nie, tak to rešpektoval. Nech si hovorí čo chce, on vie pravdu. Horšie už o ňom premýšľať nemôže, pochybuje, že je to ešte viac možné.

V baru se toho za tu dobu odehrálo docela dost, až mu ten alkohol, co spolu za tu dobu vypili, už docela vlezl do hlavy a bylo mu dobře...ale po incidentu na parketu mu bylo rozhodně ještě líp. Teď už se nacházeli před klubem a dali se do řeči ohledně toho, co Reece Amelii nabídl. Bylo dobře, když řekla, že ví, že jí do ničeho nenutí...ale i kdyby si to nemyslela, tak by mu to bylo jedno. V těhlech případech si stojí za svým. Občas je to pak i docela sranda. Ale co se týče slov Amelie, tak v nich slyšel náznak nejistoty a musel se optat. Bylo to spíš jen ze zvědavosti, jestli potom mívá třeba špatný stavy, nebo jestli s tím nemá žádné zkušenosti. Pak se ale musí uchechtnout, ,,dobře,” přikývne spolu s letmým pokrčením ramen, když řekne, ať se nebojí, že bude v pohodě. ,,Možná, že já svým slovům nevěřím, ale ty těm svým věříš nějak moc. Asi to bude překvapení dnešní noci,” ušklíbne se na ní s mrknutím. Možná byla trochu pravda, že svým slovům úplně nevěřil, protože nikdy netušil, co mu zrovna přijde jako dobrý nápad. Třeba, kdyby Amelii bylo opravdu špatně, tak by mu jako ten nejlepší nápad přišlo se vypařit, nebo třeba na druhou stranu by se rozhodl jí pomoci. ,,Jo, rozhodně by to bylo vtipný. Ale je lepší mít takový stavy v soukromí, ale klidně si posluž,” řekne pobaveně. I on samozřejmě začínal a experimentoval a většinou to bylo v kruhu nějakých lidí, takže i on poprvé nevěděl, co mu k čemu slouží a byla hrůza to druhý den poslouchat. Tušil, že se asi nebude do toho jointa pouštět sama, ale nechal jí, kdyby teda náhodou měla takovou chuť.,,Starost bych tomu úplně neříkal,” ušklíbne se s pokrčením ramen. Starost to rozhodně nebyla, byly to postranní zájmy. Neměl důvod se o ní teď strachovat nebo snad starat. Díky bohu. Když ho pohladí po tváři, tak se mu pobavením zvednou koutky úst a jejich oční kontakt přeruší tím, že na pár chvilek sjede svým pohledem na její ústa. Že by to zkusil znovu? Z těhlech myšlenek ho ale vyruší její slova a joint, který mu předává a proto svůj pohled přenese na něj a převezme si ho. Potáhne si z něho a vypustí z úst kouř, ,,to už se hodně dlouho nestalo, vím, kdy mám dost,” řekne s přikývnutím a znovu si potáhne. Měl svou osvědčenou marihuanu, takže věděl, jaká je a co to s ním v jakém množství udělá...a tohle, ještě s Amelii napůl, ho rozhodně jen tak nepoloží. S vypuštěním kouře z úst k ní natáhne ruku a jointa jí předá. ,,Dobře, tak jo, nemám nic proti,” odsouhlasí její plán s tím, že by se měli vrátit zpátky do baru a dát si ještě nějaký panák, možná dva. Zastrčí si ruce do kapes od bundy a podívá se na Ameliu. Celou si jí sjede pohledem a hlavou mu začíná běhat myšlenky o tom, že by ty šaty z ní nejspíš nejradši dostal dolů. Nikdo se mu nemůže divit, protože v nich vypadala opravdu sexy a upnuté věci mají u Reece body navíc. Z jeho zamyšlení ho vytrhnou slova Amelie nad kterými se musí zasmát, ,,ale nepovídej,” řekne pobaveně a když se o něj nepatrně opře, tak on svou ruku vystřelí okolo jejího pasu. Možná proto, aby jí přidržel, kdyby se jí motala hlava, ale spíš proto, aby se k ní dostaly ty jeho neposedný packy. ,,Třeba mě napadne něco lepšího, chvíli počkej, po trávě mám skvělý nápady,” řekne a zakření se, hned na to si znovu potáhne. Už i na něj to bylo trochu vidět, protože se usmíval víc, než je u něj zvykem, ale on toho přeci marihuana je, aby navozovala dobrou náladu. Když ho ale pak osloví příjmením, tak ví, že to už bude vážnější, ale to mu je teď úplně jedno, protože nad ním pobaveně povytáhne obočí a než stihne nějak zareagovat, tak uslyší její pronikavý smích. Asi naposledy si potáhne a i on se musí zasmát, ,,to jsou ty nejdivnější stavy, ale je to skvělý,” řekne se smíchem. Ani tohle se mu už dlouho nestalo, stávalo se mu to spíš na začátku, když ještě nebyl tolik navyklý. Pak to ale Reecovi nedá a musí zmínit to, že se na něj chce vrhnout, což rozhodně není něco, čemu by se bránil. ,,To by se mi vlastně docela líbilo,” přizná hned bez okolků, i když ona to možná myslela nejdřív ze srandy, ale skenuje jí pohledem. Ten lišácký úsměv se mu dost zamlouval, ale ještě víc se mu zamlouvalo, když se toho chopila a přitáhla si ho k sobě. To mu vnuklo nápad, že dneska to mezi nima neskončí jen tak, a to se mu moc zamlouvalo. Samozřejmě neměl v plánu jí odmítnou a dokonce si jí i jednou volnou rukou, ve který nedržel zrovna zbytek jointa, přitáhl blíž k sobě. Když se od něj odtáhne, tak byl proti a klidně by pokračoval, ale po jejích slovech se musí uchechtnout, ,,to je potom škoda, že jsem neměl pravdu,” řekne s trochu oprsklým úsměvem a olízne si rty. Tohle byl asi poslední krok, když se na něj tak vrhla, že mu to prostě nedá. Zbytek jointa odhodí na zem a jedním rychlým pohybem ho zašlápne. A pak svůj pohled přesune zpět k Amelii. Jednu ruku jí dá kolem pasu a tím si jí k sobě přitáhne tak blízko, že mezi nimi není skoro žádný prostor. Hned na to se k ní skloní a spojí tak jejich rty v dost vášnivý polibek, a jelikož jeho ruce jsou dost neposedný, tak se z boku přesune na její zadek. Reece nikdy nevyznával projevování lásky, nebo projevování čehokoliv na veřejnosti, ale teď mu to bylo jedno, i když se okolo nic potácelo pár přiopilých lidí. Což se jim zase nevyplatilo, protože se z baru vyřítilo pár lidí, kteří tam na sebe něco pokřikovali a nadávali si, až to Reece donutilo se odtáhnout, ,,někdo nám to tady kurva nepřeje,” řekne přitom, co svoje ruce pořád nechává na ní, jenom je přesunul zpět na boky, ale jelikož byl v eufórii z tý marihuany a nejspíš i z Amelie, tak se tomu musel zasmát. Musel se prostě smát, i když by ho to za normálních okolností nejspíš štvalo, že je pořád někdo vyrušuje. Když se ale smát přestane, tak se na jeho tváři objeví lišácký úsměv. Zvedne jednu ruku a přesune jí k vlasům Amelie, aby jí je oddělal z krku a od ucha, aby jí mohl něco pošeptat, ,,asi jsem dostal nápad. Co kdybychom šli ke mě? Mám tam nějaký pití a nikdo by nás nerušil,” když jí to dořekne, tak se od ní odtáhne a povytáhne obočí. Asi by ho to teď docela naštvalo, kdyby nakonec nesouhlasila, potom, co ho tady takhle rozblbla.

*Amelia samozrejme celé toto podpichovanie brala iba ako zábavu, naozaj za tým netreba hľadať hlbší zmysel. Ona veľmi dobre vie, že s Reecom medzi sebou nemajú žiadny špeciálny vzťah. Ich cesty sa stretávajú hlavne na párty, pri alkohole. Nie je to tak, že by si jeden z nich od tohto sľuboval niečo viac ako zábavu a sex. Tým pádom Reecovi stav Amelie môže byť úplne ukradnutý, aj keď hádam nie je úplné hovado, ktoré by ju niekde nechalo len tak, napospas osudu.  Priateľmi by ich zrovna nenazvala, ale už ani tak celkom nie sú cudzinci. Vlastne Amelia ani nedokáže povedať, či už o niečom mali úplne serióznu konverzáciu, keďže na ich posledné stretnutie si sotva spomína. Na párty väčšinou s ľuďmi nepreberá školu či rodinu, no a rovnako tomu bolo aj s Reecom. O jeho živote absolútne nič netuší, okrem toho, že teda navštevujú tú istú univerzitu. Každopádne, Amelia je veľmi rada, že v dnešný večer na Reeca narazila, keďže musí uznať, že s týmto chlapcom sa rozhodne nenudí. Amelia priam zbožňuje ľudí, ktorí jej dokážu oplácať škádlenie a flirtovné narážky. Pridajte k tomu alkohol, hudbu a tanec a je to pre Ameliu perfektný večer. Všetko sa to zohralo pomerne rýchlo, odkedy sa s Reecom stretla na tanečnom parkete, kde na seba narazili úplnou náhodou. Pri bare toho celkom dosť popili, následne sa vybláznili na tanečnom parkete a potom zamierili radšej von, na čerstvý vzduch. V tom klube už začínalo byť naozaj dusno a horúco, obaja sa potrebovali trochu vyvetrať.  Po dofajčení jointa by sa Amelia rada vrátila do klubu, kde si môžu dať ešte zopár panákov a zatancovať si, preto tento plán navrhne aj Reecovi. On s ním súhlasí, ale ku Amelií sa už dostavil zvláštny stav, vďaka ktorému sa jej pomerne dosť začala motať hlava. Preto sa jemne oprela o Reeca, aby nestratila rovnováhu, pričom mu venovala iba nevinný úsmev.*Som v pohode, len sa mi trošku motá hlava.*Nikto sa síce nepýtal, ale Amelia v tejto chvíli mala potrebu to prehlásiť. Už sa pravdepodobne dostáva do toho stavu, kedy bude hovoriť tak trošku z cesty. Reece ju jemne chytí okolo pása, načo mu venuje ďalší sladký úsmev a rukou pomaly zíde dolu po jeho hrudi. Myšlienka nato, ako z neho strhne všetko oblečenie jej už na rozum prišla počas tohto večera viackrát, ale s pribúdajúcim alkoholom v krvi má nato čoraz viac chuť.*Vedela som to.*Amelia venuje Reecovi jeden zvodný pohľad, pričom si jemne zahryzne do spodnej pery, dlhšie už nečaká a pritiahne si ho bližšie k sebe. Nemusí predsa čakať nato, kedy Reece spraví tento krok, môže to zobrať do vlastných rúk. Venuje mu teda jeden dlhý a vášnivý bozk, ktorý mu jednoducho chce dať najavo, že tento večer pre nich nemusí skončiť len v klube. Amelia mu pravdepodobne dáva zmiešané signály tým, že v jednej chvíli sa naňho vrhá a v druhej rozpráva o tom, že o toto záujem nemá. V tento moment sa už ale nechystá pretvarovať, proste po ňom túži a nebude to skrývať za škádlenie. Ona si len chcela očeknúť, či sú s Reecom na rovnakej vlne, o čom pri jeho ďalších krokoch už niet pochýb. Sama pre seba sa uškrnie, keď Reece veľmi rýchlo odhodí na zem cigaretu a následne sa po nej opäť vrhne. Začína tu byť horúco alebo sa to Amelií len zdá? Keď si ju k sebe pritiahne, na krátku chvíľu sa mu zadíva do očí a následne sa ich pery opäť spoja vo vášnivý bozk. Reecove neposedné ruky spočinú na Ameliinom zadku, čo spôsobí to, že ich rozhorúčené telá sa nalepia jedno na druhé. Ameliine ruky zotrvávajú na Reecovom zátylku, pretože ona ho za zadok chytať nebude, a teda miesta, na ktoré by svoje ruky rada presunula sa na verejnosť naozaj nehodia.  Ameliu momentálne naozaj nezaujímajú ľudia navôkol, jednoducho si užíva tento moment s Reecom. To však ešte neznamená, že potrebuje, aby títo ľudia videli naozaj všetko. Rukou mu jemne zájde do vlasov, čím ich bozk prehĺbi, teda až pokým sa z baru nevyrúti pár ľudí, ktorí po sebe pokrikujú a tým rušia ich moment. Amelia nad týmito okoloidúcimi prevráti očami, následne sa pohľadom vráti späť k Reecovi.*Ja si to s nimi kľudne pôjdem vybaviť. Stačí povedať.*Amelia zaujme bojovný postoj, v tomto stave sa cíti naozaj silná, hádam až neporaziteľná. Reece je hádam ale natoľko pri zmysloch, že ju nenechá ísť ponadávať týmto chlapom, to by pravdepodobne nebol najlepší nápad. Amelia to myslí úplne vážne, kľudne by im šla vynadať, avšak v tejto chvíli sa neubráni smiechu. Reece teda radšej navrhne iný plán, a to premiestniť sa k nemu, kde budú mať väčšie súkromie. Amelií sa tento plán pozdáva, preto mu ten jeho lišiacky úsmev opätuje. Pravdepodobne bude lepšie, ak sa už do klubu nevrátia, pretože ona už ten alkohol a marihuanu pomerne intenzívne pociťuje.*Nemusíš hovoriť nič viac, tým pitím si ma presvedčil.*Uškrnie sa na Reeca, nebude mu predsa zvyšovať sebavedomie tým, že by priznala, že už s ním chce byť osamote. Bola by predsa blázon, keby sa tu s ním takto celý večer doťahovala, a následne by toto pozvanie odmietla. Amelia sa teda odtiahne od Reeca, aby sa mohla poriadne obzrieť navôkol, či tu niekde neuvidí voľný taxík. Do chlapčenského spolku je to celkom diaľka, ale teda ak má Reece chuť na prechádzku, nebude sa tomu brániť. Hoci už ledva stojí na nohách, výber teda prenechá na ňom. Následne sa teda spolu odoberú do chlapčenského spolku, aby si večer v prítomnosti toho druhého mohli naďalej užívať nerušene.*

---> Chlapčenský spolok

Jeho život je v poslední době ve stále stejných kolejích a ničím nijak nevybočuje z jeho standardů. I přesto, že momentálně není škola a on má tak na chvíli pokoj od medicíny, sem tam se na učení podívá i teď, aby z toho na konci září nebyl na nervy. Naštěstí se teď ale v knihách netopí, což za normálních okolností nesnáší. Může se taky víc věnovat basketu, fitku a boxu, u toho nějakou chvilku stráví každý den. Tyhle tři věci jsou totiž největší podstatou v jeho životě, protože nebýt boxu, nejspíš by už byl někde v base kvůli jeho problémům se vztekem. Té se taky kdysi vyhnul jen tak tak, ale možná by si radši nějaký ten měsíc, možná rok odseděl, než aby se tak stal dlužníkem svého otce. To bylo něco, co nikdy nechtěl, ale stalo se a on kvůli tomu teď trčí na medicíně a jeho budoucností je chirurgie. Jistě, to není zrovna něco, na co by si měl stěžovat, protože kvalitní a dobrý chirurg, má peněz na rozdávání, ale stejně by mnohem radši trénoval v budoucnu basket nebo již zmíněný box. Přesně tyhle myšlenky ho dneska už tak polovinu dne užírají, protože se snažil o připomenutí anatomie, aby si vše trošku oživil, než nastoupí zase do školy. Bohužel mu to do hlavy vůbec nelezlo, protože jediné, na co se dokázal soustředit, byl právě box. U toho nakonec taky skončil, protože začínal cítit, jak na něj jde zase nepříjemná nálada, což nikdy neznačí nic dobrého. Proto se převlékl do sportovního a díky tomu, že o prázdninách zůstával v sídle rodičů, mohl jít do domácí posilovny, kde je speciálně kvůli němu vysazený boxovací pytel.
Nemá sebemenší tušení, jak dlouho do toho boxovacího pytle bušil, ale vzhledem k tomu, že už začínal pociťovat menší fyzickou únavu, to bylo nejspíš docela dlouho. Z jeho boxovacího rauše ho naštěstí vytáhlo známé vyzvánění telefonu, takže s poslední ránou do boxovacího pytle otočil hlavu směrem k podlaze, kde měl telefon položený. Trochu si povzdechnul, otřel si zápěstím pot z čela a během pár kroků k telefonu si sundal boxovací rukavice, které odhodil na zem vedle flašky s vodou. Sám se na zem posadil, než sáhnul po telefonu, na jehož displeji na něj koukala známá fotka se známým jménem. Byla to Amelie. Nebyl jejím telefonátem nijak zaskočený, protože se znali už delší dobu a patřila k těm lidem, kteří už v jeho životě měli nějaké místo a nebyl vůči nim lhostejný. Ovšem jakmile zmáčkl zelené tlačítko pro přijetí hovoru, menší zaskočení na něj přece jen padlo, protože podle toho, jak jeho kamarádka mluvila, už měla něco připito. To, že je v nějakém klubu mu napověděla i hlasitá hudba, kvůli které ji hůř slyšel. Promnul si rukou obličej, načež ze rtů vypustil tiché povzdechnutí. Chvíli se snažil pochytit, co mu vlastně říká, ale nakonec z ní prostě jen vytáhnul název klubu, ve kterém byla. Kluby nebyly zrovna místem, které by navštěvoval často a Amelie vlastně byla jedna z mála, která ho tam dokázala vytáhnout. Jen dneska ho tam očividně vytáhne úplně jiným způsobem, než za pomoci psích očí. Nemohl by ji tam prostě nechat samotnou a v náladě, aby toho někdo zneužil, to by mu nedalo spát a stejně by tam nakonec vyrazil, takže tentokrát jí přemlouvání nedalo tolik práce jako jindy. Tohle prostě byla jiná situace, která ho donutila k rychlé sprše a stejně rychlému převlečení. Hodil na sebe svůj nejčastější outfit, takže bílé triko, černé potrhané rifle a koženou bundu a vyrazil směrem do klubu, jehož název mu Amelie sdělila přes telefon. Naštěstí ho znal, protože přesně tam ho brávala, když se jí podařilo ho někam vytáhnout, takže jakmile se před ním objevil známý název klubu, který nebyl až tak daleko od místa, kde momentálně bydlel, obrnil se nervy. Tyhle podniky nesnášel, smrděly pro něj průserem a těm se snažil vyhýbat jak jen to šlo. Dnes to bohužel nešlo, takže se dal do scházení schodů vedoucích do podzemního baru a už na nich slyšel klasicky hlasitou klubovou hudbu. A v momentě co vešel, tak se k hlasité hudbě přidal i velký počet lidí, který mu značně ztěžoval najít Amelií. Proto místo pročesávání tanečního parketu, vyrazil nejdřív k baru, který mu přišel jako to nejlogičtější místo k nalezení známé brunetky. To by jich tu ovšem nesmělo být několik a jako bonus byly všechny zády k němu- logicky, když seděly u baru.
"Am?" Oslovil nějakou brunetku, která mu zezadu Amelii připomínala, ale jakmile se na něj otočila s výrazem jasně naznačujícím, ať odprejskne, tak houkl něco jako omluvu nazpátek. Musel se ovládat, aby na ni spíš nehoukl něco ve stylu, že ne každý, kdo se na ni podívá, musí mít okamžitě nutkání ji dostat do postele. Tím by jí určitě srazil aspoň trochu hřebínek, ale naštěstí pro ni na takové poznámky teď neměl čas. Jakmile se od ní odvrátil, trochu frustrovaně se ušklíbnul, zarazil si ruce do kapes bundy a další oslovování na náhodu si rozmyslel. Místo toho vytáhnul z kapsy mobil, aby jí zavolal, i když měl obavy, že to v tom hluku neuslyší. I tak ale byla naděje, že třeba bude mobil zrovna držet v ruce a rozhodně to byl lepší nápad, než oslovování všech brunet na baru.

*Pomaly sa už schyľovalo k večeru a Amelia sa rozhodla, že by už bolo načase začať sa chystať. Približne o hodinku sa má stretnúť s priateľkami, s ktorými dnes vyrážajú do klubu. Ony sú už taká typická víkendová zostava, Amelia vie, že sa na tieto dievčatá môže vždy spoľahnúť a do klubu nebude musieť ísť sama. Síce sa s postupujúcou nočnou hodinou všetky niekam vytratia, to už je tiež takou ich rutinou, aspoň nazačiatku popíjajú spolu. No, už by naozaj mala so sebou začať niečo robiť, a preto rýchlejším krokom vlezie pod horúcu sprchu. V sprche si stihne spraviť aj menší koncert, na ten si nájde čas úplne vždy. Po vylezení zo sprchy si usuší vlasy a pre dnešný večer sa rozhodne si ich jemne natočiť. To trvá naozaj iba pár minút, Amelií to už ide od ruky, a preto sa už o krátku chvíľku môže vrhnúť na makeup. Posadí sa na svoje miestečko pred veľkým zrkadlom a začne pomaličky vytvárať svoj dnešný makeup look. Dáva si na tom záležať, rozhodne to nechce s niečím prehnať, a práve preto radšej pracuje pomaly. Pleť chce mať rozžiarenú, oči výraznejšie, pery pre tentokrát jemnejšie. Outfit má už na tento večer premyslený, na seba si dá šaty s leopardím vzorom, ktoré majú tenké ramienka, keďže v klube, ako aj vonku, bude isto horúco. Na noc sa síce dokáže poriadne schladiť, ale naposledy keď sa vybrala do klubu, tak si tam bundičku zabudla, a preto si dnes radšej žiadnu nezoberie. Nechce prísť o ďalší vzácny kúsok, takýmto tempom by o chvíľku chodila úplne nahá. Šaty si v páse stiahne veľmi tenkým, nenápadným čiernym opaskom a na nohy si zapne čierne lodičky na vysokom podpätku. Na uši si pripne visiace, ale decentné zlaté náušnice , ruku si ozdobí jednoduchým náramkom. Tak, hotovo, Amelia je pripravená vyraziť. O krátku chvíľu už sa v plnom prúde zabáva na tanečnom parkete, kde ju nájdete po väčšinu večera. Hneď za tým nasleduje zopár panákov Ameliinej milovanej vodky, to predsa treba, na rozprúdenie zábavy. Takto to pokračuje, jeden panák za druhým, nejaké to pozvanie na miešaný drink od neznámeho krásavca, od ktorého sa Amelia po krátkej chvíli radšej vzdialila, keďže začínal byť až priveľmi prítulný. Amelia si jednoducho chcela s niekým vypiť, no títo muži to ihneď berú ako nejakú pozvánku do postele, ugh. Amelia ani sama nevie, ako ju to napadlo, asi jednoducho už mala dosť tých otravných slizkých chlapov, a preto jej prišlo ako dobrý nápad zavolať práve Julianovi. Ten sa s ňou isto zabaví, aj keď klub nie je zrovna jeho najobľúbenejším miestom a aspoň bude mať istotu, že sa nebude snažiť dostať ju do postele. S Julianom sú priatelia, vskutku celkom blízki priatelia, a preto sa nad jeho úmyslami nemusí ani zamýšľať. Sama o sebe by nepovedala, že je opitá, aj keď sa možno trošku motá, no zatiaľ dokáže stáť na vlastných nohách a nebľaboce o blbostiach, teda aspoň nie tak úplne. Amelia, popravde, už ani len netuší, čo Julianovi do toho telefónu povedala, ale hlavné je to, že mu nadiktovala, kde sa zrovna nachádza a aby prišiel. Neznel zrovna najviac nadšene, ale napokon súhlasil, čo Ameliu skutočne potešilo. Nebude tu ale predsa len tak postávať, ak sa Julian naozaj rozhodne prísť do klubu, isto sa tu niekde nájdu. Jedna z Ameliiných priateliek sa už od nich dávno odpojila, keďže sa tu stretla s nejakým starým známym, ale Amelia a Roxy zostávali stále spolu. Momentálne sa nachádzajú opäť uprostred tanečného parketu, spoločne si trsajú na tie najlepšie hity a užívajú si večer v plnom prúde. Amelia tak trošku stratila pojem o čase, naozaj netuší, či s Julianom hovorila pred piatimi minútami alebo už odvtedy mohla prejsť aj hodinka. Začínala mať pocit, že ju len oklamal a v klube sa naozaj neobjaví. Stojí uprostred tanečného parketu, pričom sa porozhliadne navôkol, či ho náhodou niekde neuvidí, možno ho len prehliadla. Ako sa tak pozrie smerom ku baru, zbadá známu tvár, že by to bol on? Amelia si mierne poupraví šaty a svižným krokom sa vydá smerom k Julianovi. Musí sa priznať, že má videnie trošku rozmazané, ale je si takmer istá, že kráča ku správnemu mužovi. Samozrejme, na jeho telefonát neodpovedala, naozaj ani len netuší, kam ten mobil odložila. Dúfajme, že ho má pri sebe práve Roxy, no Amelia sa takto narýchlo naozaj nedokáže rozpamätať. To je ale problém na neskôr, teraz má hlavu niekde úplne inde.*Zdalo sa mi, že vidím pri bare nejakého fešáka.*Amelia vyčaruje jeden sladký úsmev pre Juliana, pričom skĺzne pohľadom od hlavy po päty, aby si ho dobre prezrela a následne sa vráti späť k jeho očiam. Musí uznať, že naozaj vyzerá dobre, ale tak, to nie je žiadna novinka, Julian je skutočne sexy muž. Možno ho prekvapí, že Amelia nie je úplne na mol, teda aspoň sa tak necíti, možno v tom telefóne znela viac pripito, ako naozaj je. Julian mal pravdepodobne pocit, že ju potrebuje prísť zachrániť, inak si to nevie vysvetliť. Pretože takéto jednoduché presviedčanie do klubu pri ňom ešte nezažila. Jemne si ho jednou rukou pritiahne k sebe do krátkeho objatia, v ktorom zotrvá iba pár sekúnd. *Neverím tomu, že si vážne prišiel. A to som ani nemusela použiť svoje psie oči.*Amelia zlato zaklipká očami, ako vždy, keď niečo potrebuje a následne sa uškrnie. Amelia cíti jemné točenie hlavy, ale isto navonok nie je na nej nič znať, preto sa rozhodne to ignorovať.*Mali by sme sa napiť!*Ako lepšie vyriešiť točenie hlavy z alkoholu? Ďalším alkoholom, to je predsa jasné. Amelia nečaká na Julianovu odpoveď, odmietnutie neprichádza do úvahy, a preto sa hneď rozíde ku baru, pri ktorom postávajú a čaká, kým sa k nim dostaví barman.*