<<< chlapecký spolek


Delší dobu o Calichelle věděl a plánoval se tam stavit, jelikož takovou akci si nemůže nechat ujít. Hudbu má rád a festivaly jako jsou Calichella mají skvělou atmosféru a člověk si tak užije většinou plno zábavy, pozná nové lidi a odnese si spoustu nových zážitků. Otázka je, s kým vlastně půjde. Je hodně skupinek a lidí, se kterými by stálo za to jít, ale upřímně nevěděl, koho upřednostnit a vybrat si, protože rád trávil čas se všemi. Tudíž se nakonec rozhodl že nejlepší bude jít sám a pokud tam na někoho narazí, bude s ním trávit čas a třeba společnosti prostřídá, i když kdo ví, třeba se prostě někoho chytne a zůstane u něj. Zatím je to záhadou. Jakmile tedy nadešel ten den, a byl to pátek, kdy začala akce, byl čas se tam vydat. Tak nějak věděl, co na sebe si vezme, nebylo to nic extravagantního, i když ví že lidé se na festivaly oblíkají různě a extravagantně a líbilo se mu to, ale nebylo to úplně pro něj. Respektive asi to je i tím, že nešel s nějakou skupinkou, jinak by byl schopný všeho a jít i v dámském prádle nebo převleku pokojské. Klasika vtipálek Nathan, je pro každou srandu a blbost a nedělá mu problém samozřejmě v extrému zesměšnit i sebe. Dnes teda ne, aspoň ne ve směru týkajícího se oblečení. Na sebe si vezme pruhované bílo tmavě modré kalhoty a jako vršek bílé tílko. A protože není až takový lempl, chápe že pokud na sobě už má jeden vzor, což jsou v tomto případě proužkované kalhoty, nemůže mít další vzorovanou věc. A tak přes bílé tílko přehodí černou over-sized košili s krátkým rukávem. Vlasy si nechá jen tak volně rozcuchané, jako to ostatně dělal vždycky a tam to tak nějak končilo. Před tímhle procesem oblečení si samozřejmě hodil dlouhou příjemnou sprchu, kterou teda ví že bude po festivale pravděpodobně opakovat, protože na sobě máte nejen svůj pot, ale i pot lidí kolem vás, když jste v davech. Najedl se, navoněl se a všechny tyhle procedury. No určitě jich není tolik jako u slečen, což není špatně, on je za to naopak dost obdivuje, protože ví že jako ženská by byl strašně nemožnej. Na nohy si nazuje starší conversky, ještě se na sebe koukne do zrcadla a nezapomene poslat svému nejlepšímu kamarádovi Mattymu nějakou selfie v zrcadle, kde se tváří jako totální idiot. Sám se ještě nad tou fotkou spokojeně ušklíbne a pošle mu ji pro hezký den se slovy „Krásný den, miláčku<33“. No jo, den může skvěle začít a Nathan si pobere pár věcí, zandá je do kapes a vydá se ze spolku rovnou na festival, kam míří plno lidí a on se do těch různých davů tak trochu zařadí. No co, je to velká akce, kam se chystají všichni a jde to i poznat často kdo tam jde a kdo ne. Cesta byla docela i rychlá a příjemná, využil i nějakou tu hromadnou dopravu a se sluchátky v uších, už s hudbou haha, dorazí na festival, kde teda sluchátka sundá, protože tu hudby je dosti. Za tu cestu v tom horku mu ale trochu vyschlo v krku, což je maličko i výmluva, ale hned se vydá proto ke stánku s pitím a občerstvením a už si prohlíží, jaký drink by si asi tak mohl dát.

(outfit)

Nastal čas, na který se Ellie kupodivu docela dost těšila. Samozřejmě hlavně kvůli tomu, že už je konečně léto a Ellie konečně mohla běhat ve volném oblečení a ne v nějakém termo, aby během zimy nenastydla. Milovala léto, věčné paprsky, které slunce ukazovalo každý den ji dodávalo extrémní množství energie, tedy pokud to bude vůbec možné, neboť už tak ji měla zrovna tato drobná dívka dostatek. Další důvod k její natěšeností byl ten festival, na který se zrovna chystala takovým způsobem, že ze své skříně vyhrabovala hned několik outfitů a během toho se zvládla rozčilovat, protože si nedokázala vybrat. Nakonec si vybrala naprosto něco primitivního, bílé džíny, černé tílko a velkou červenou košili s menším vzorem. Po tom co pečlivě studovala program festivalu, tak tam nebylo něco, co poslouchá, ovšem ona kolikrát poslouchá všechno když se ji to zalíbí a tak se tím nenechala zdržovat. Proto nakonec zvala potřebné věci, na nos si dala brýle, bez kterých je občas poněkud docela slepá a vlasy nechala docela dost divoké. Když nakonec byla spokojená s tím jak vypadá a podívala se na čas, který ukazoval, že už je nejvyšší čas odejít, odešla.
Cesta ji netrvala moc dlouho, navíc si to pěkně užívala, měla ráda přírodu, dokázala si ji užívat plnými doušky. Jak kráčela k jezeru, kde bylo centrum dění, už slyšela nějakou tu hudbu, což ji vykouzlilo úsměv na tváři. Jak procházela okolo lidí, sledovala jejich styly a další podobné věci. Jistě trochu se cítila nesvá z toho, že tu byla sama, ovšem moc dobře o sobě věděla to, že kdyby chtěla, najde si společnost opravdu rychle. Zamrkala nad tím, když si uvědomila, nad čím to vlastně přemýšlela a pak si sama pro sebe mlaskla, že to není úplně špatný nápad, najít si někoho, komu by mohla ukázat opravdu velké množství energie. Vyhýbala se lidem, snažila se taky vyhýbat kraji jezera, aby do něj nezahučela, což by asi zvládla a nebylo by to moc dobré. Nakonec došla k nějakému stánku s pitím a začala hned přemýšlet o tom co si dá. V tom do toho někdo do ní strčil, což nečekala, ztratila rovnováhu a strčila do dalšího človška "Sakra dávejte pozor, nedočkavci!" zabručí trochu nepříjemně a trochu začala žmourat očima, neboť na menší chvíli se ji povedlo ztratit brýle z nosu. Když je dala zpět zjistila, že byla nalepená na jakého si zrzka, který byl o dost vyšší než ona. Proto jen zaklonila hlavu a pokrčila rameny. "On do mě strčil," řekla najednou jako malé dítě a ještě ke všemu zvedla prst a ano opravdu ukázala na člověka vedle ní, který pro ni hodil nepříjemným pohledem, což ona naprosto ignorovala. Sledovala toho, na kterého se nalepila, i když samozřejmě už zase stála normálně. "Koukám, že taky vládne nerozhodnost. Hrůza co? Vždycky když je tolik k výběru, jsem ztracená," našpulí rty a jenom pokýve hlavou, jako kdyby tohle bylo kdo ví jak vážné téma. Zase to udělala, zapojila se do konverzace, teda spíše začala konverzaci úplně náhodně, ani nepřemýšlela nad tím, že by neměl zájem prohodit pár slov, jednoduše to byla taková její klasika, kterou se hold asi už nikdy neodnaučí.

(outfit)

Na calichellu se těšila hned jak o ní slyšela a to i přes fakt, že není vždycky nejvíc ten extrovertní člověk a spíše se dokáže držet vzadu. Za další to nené úplně party girl, ale tohle je přeci jiné! Je to festival a s hudbou! Úplně si neplánovala, s kým a jak půjde, i když by ráda šla s přáteli ale všichni už působili jaksi busy? A Vivian z nějakého důvodu nechtěla nikoho otravovat svojí existencí, i když to zní hloupě, a nebo se někam cpát, i když jí většina lidí měla ráda a nebyl s ní nikdy žádný problém. Pár lidí z oborru o tom mluvilo no a nejvíc snad slyšela mluvit Charlieho, který to měl jako druhé (možná i první) Vánoce. Ona sama se hodlala na festival vydat, což mohlo znít od ní nečekaně, ale se společností půjde velmi ráda i když ji zatím neměla, ale to se třeba změní. Na skoro až každodenní rýpání od Charlieho, co jí nedal pokoj dokud lístky nekoupila, zareagovala samozřejmě nákupem lístků a pak už jí dal i pokoj. No, nebudeme dělat že jeho společnost jí vadila, ale když stojíte někde a jste zamyšlení a najednou se za vámi objeví Charlie, leknete se, protože ten návál energie nečekáte. Bohužel se jí nepodařilo s nikým jít a tak se odvážila že do světa festivalu plného hudby, lidí a alkoholu se vydá sama. Znělo to pro ni dost jako sebevražda, nebudeme si lhát. Jakmile nastal den začátku festivalu, nebylo na co čekat. Vzbudila se, aby se osprchovala a umyla si svoje poměrně dlouhé blond vlasy, no a vše co se týče hygieny. Nakonec nechala svoje vlasy volně uschnout a nechala je vlnité a divoké. Občas si někde udělal malinký copánek. Namalovala se, protože na festival se to skvěle hodí, avšak nevymýšlela nic jako kreslení po obličeji i když ví, že plno lidí to dělá a ona je za to neuvěřitelně obdivuje. Poslouchala u toho klasicky nějakou hudbu, ale zaslechla jiný zvuk, když se domalovala. Ten zvuk rozhodně nepatřil do té písničky a pravděpodobně jí nezačalo šplouchat na maják, i když kdo ví, třeba po tom otravování od Charlieho je paranoidní a všude někoho hledá. Zvedla se, aby na sebe hodila aspoň velkou mikinu, jelikož seděla jen v prádle u svého stolu a otevřela dveře. Byla překvapená, že ho vidí a to i přes to jak často se viděli, když ji přesvědčoval o koupi lístku. Spokojeně se zakřenila nad jeho slovy a zakroutila nad ním hlavou. Košem mu určitě nedá, to by nebyla Vivian, pro všechny by si čas udělala, i kdyby tam společnost měla. “Třeba na mě počkají, kdo ví.” Andělsky se uculí, div by se zmrzlina z ní v mrazácích neroztekla a capkala rychle do pokoje, aby je už nezdržovala moc dlouho. Ani v tu chvíli jak spěchala vlastně neřešila, že mikina musí před Charliem dolu a v tom spěchu ji hnedka ze sebe sundala a začala se oblékat. No nějakou podívanou aspoň na chvilku asi měl. Jako outfit nezvolila nic složitého a taky nic v čem by vyloženě zemřela na horko. Bylo to dlouhé triko, které nemělo rukávy, ty pravděpodobně ustřihla, a stáhla ve svém pasu koženým černým páskem. Když se tak na sebe dívala do zrcadla, něco tomu zkrátka chybělo a hned věděla co. Červenou rtěnkou momentálně nemohla nic zkazit a taky že ne. Moc jí to slušelo. Teď už nazula jen vyšší Dr. Martens boty na tkaničky, vzala k tomu nějakou kabelku do které hodila klíče, mobil a peněženku, samozřejmě i nějakou tu voňavku a tu rtěnku. Je ženská, co má vždy radši vše sebou a i když je kabelka malá, je tam plno užitečných věcí. Polijete se? Vivian má kapesník. Zraníte se? Vivian má náplast. Hermionina/Vivianina kabelka vždy k službám. Voňavka jako završení toho všeho a už si to capkala k Charliemu, kterému přidrzle s nadšením vytrhla harmonogram. “Já nevím, asi všechno ne?” Oči jí zářily jako dítěti. Nervozita z ní úplně odpadla, jelikož už tam nešla sama, má totiž safe place společnost v podobě Charlieho a ten ví rozhodně víc jak tohle celé chodí, takže se jí už dobrovolně ujal a ona je schopná přijmout všechno, co se toho týká. Že by dneska Vivian okusila před Charliem i více alkoholu, než je zvykem? Kdo ví, uvidíme. Zavřela dveře do svého spolku a pomalu se rozešla s ním ven, aby docestovali až na místo samotné.

(outfit)

Těšil se na celý tenhle víkend, i přes to že nijak neplánoval žádnou společnost, věděl že tam fakt sám nebude. Nathan je ve společnosti jako ryba ve vodě a nikdy mu nedělalo díky jeho humoru si přátele najít. Vždycky byl nekonfliktní a přátelský vůči všem, i když naštvat se samozřejmě umí taky, ale málokdy ho potkáte úplně bez nálady. Když už náladu nemá, tak mezi lidi neleze, jelikož nemá potřebu jim to cpát do obličeje nebo jakkoliv ovlivnit jejich náladu. Co si budeme, není moc dobrý že se moc nesvěřuje, co se týče jeho struggles, ale z nějakého důvodu na to hold není zvyklý. Teď jak je ale teplo, málokdy má špatnou náladu! Sluníčko svítí, paprsky lechtají v obličeji a navíc je ten dokonalý festival! Nahodil na sebe nějaké hadry a nakonec se vydal s davy lidí směr festival. Někteří lidé se pořádně ohákli, dali si záležet i třeba na nějakém tom makeupu, ale to on dneska neměl úplně zapotřebí, neměl na to čas a ani neměl s kým to podniknout a sám na to byl moc líný a nešikovný, s tím by mu musely pomoct kamarádky. Za chvíli ani ne si krráčel na festivalu a občas pozdravil nějakou známou tvář a prohodil s nimi pár slov. Znal opravdu hodně lidí a byl s každým za dobře. Nezná snad nikoho, kdo by s ním měl nějaký problém. Pokud ho někdo má, minimálně o tom zatím neví, tudíž ho to nemusí zajímat. Není to ale takový ten člověk, co MUSÍ být za dobře se všema. Když to prostě nejde, tak to nejde. Nemůže ho mít rád každý a on nemůže mít rád každého. Jediné co mu stačí je vzájemná tolerance, lásku u každýho nepotřebuje. Když se zbavil všech těch lidí, v dobrém slova smyslu, rozešel se k nějakému stánku s drinky a už vybíral, co si vezme, jelikož neměl absolutně šajna. Čas ale ještě měl, jelikož řada byla dlouhá. Bude tedy jeho rozhodování rychlejší? Kdo ví. Když už se pomalu blížil, cítil nějaký dotek, nebo žďuchnutí. Nathan není žádný drobek, za to Ellie v porovnání s ním je a i když ji ten člověk strčil asi dost, s ním to ani nehlo, ale aspoň ho to donutilo se otočit. No co, je na festivale a tady do vás žďuchne kde kdo, ještě když se pak někde mačkáte v davech před pódiem. Otočí se na Ellie, která je na něj v podstatě skoro nalepená a pozvedne obočí když zaslechne to její roztomilé “on do mě strčil”. Vlastně by se tomu zasmál, kdyby ten dotyčný celou situaci ignoroval a nezatvářil se tak, jako kdyby měl potřebu Ellie ještě zakopat do země. Jemně ji chytil za paži a postavil před sebe, přičemž si toho týpka nepříjemně sjel pohledem a jen zakroutil hlavou. Fajn, pochopil by kdyby řekl aspoň ‘sorry’, ale že na ní kouká jak kdyby s ní plánoval rvačku, se mu nelíbilo. Nicméně to samozřejmě chlapík nechal být, jakmile mu ten drobek zmizel z dohledu. V tu chvíli kdy na něj ale promluvila jeho vážný výraz zmizel a tvář měl doslova jako sluníčko a zakřenil se. “No, jo, je tady toho hodně a dělám, jak kdybych sem nemohl zajít vícekrát.” A taky že tak učiní, i když zničit se za každou cenu nepotřebuje, ale osvěžit se je fajn. Jakmile dojdou na řadu, nechá zřejmě Ellie objednat si první, když už ji ochranářsky pustil před sebe a rozhodl se tak celkem dělat štít pro její tělo, jelikož ti za nimi do něj strčili ještě x krát. On to ale neřešil, rozhodně to taky logicky ustál lépe než ona a nešlo ani poznat, že by se za ním něco dělo. Objedná si prozatím jen obyčejné mojito a pokud i ona má svvůj drink, odeberou se od stánku dál, aby měli místo i další. “Musím se přiznat, že jsem nečekal až tolik lidí. Jako jasně, akce je to velká, ale fíha.” Kývne kolem, i celkem zaujatě když uvidí v dálce nějaké ty stany a karavany. “Jinak já jsem Nathan, těší mě.” S zářivým úsměvem k ní natáhne svojí velkou pracku a pokud mu jí podala, tak ji rovnou táhne do davu lidí blíž k pódiu za hudbou, která bude za chvíli určitě lepší a lepší. Program úplně moc nezkoumala, nebo určitě ne tak moc do detailů a holky podle stupidních stereotypů jsou v tomhle větší koumalky, než muži. “Tak tedy, co tady podle tebe stojí za čumendu na stopro?” Prohodí směrem k ní a aby ho dobře slyšela, tak se k ní malinko nakloní.

Až tak hrozná blbost to od Charlese nakonec nebyla, jelikož u něj doopravdy nic není blbost a považuje se to za normální. Za další mu Vivivan přeci jenom otevřela, takže to blbost ani nakonec být nemůže, jelikož s ním na festival jak to vypadá jde! O tom, že je Charles v posledním ročníku věděla, taky věděla že si ho ještě prodlouží a upřímně jí to vůbec nepřekvapilo. Ví, že si rád užívá toho studentského života a v jistém slova smyslu i určitého komfortu, který je tím doprovázen o proti dospělému životu venku, kdy člověk chodí do práce. Dokáže si ho samozřejmě normálně v životě představit, protože on si lumpačiny zajistí i jinak než na univerzitě, ale tak nějak s tím počítala, že ho ještě bude potkávat. No co si budeme, je ráda, jak by ne. Do Charlese je svým způsobem tajně zakoukaná už dlouho, to se ví. I když Charlie to možná tak jako sám úplně neví, ale tak co už, na to si Vivian u lidí asi už i zvykla. Nicméně se mu ani nediví, že chce ještě zůstat. Všechno to zařizování s bydlením a prací, no je to určitě náročné a sama by se tomu asi chtěla vyhnout, i když ví že jí to jednoho dne čeká taky a je to pro ní docela strašidelné. Jakmile někdo zaklepe, překvapeně vytryskne ke dveřím, protože jí vůbec nenapadlo, že by to mohl být zrovna Charles a tak ani moc nemyslela, co má na sobě. “No jo, někdy se to ve mně malinko probudí.” Pokrčila roztomile rameny, hold nikdy nebyla úplně extra sebevědomá, ale něco v sobě měla a navíc tohle byl spíše takový drobný vtip, který se jí i občas když má svůj den povede. Rozhodla se spěchat, i její mozek v tu chvíli spěchal a tak se ani Vivian nepozastavila nad tím, že se před Charliem objevila pouze v černém spodním prádle a asi mu nechtěně zahltila na kratičký moment hlavu neukázněnými myšlenkami. Nakonec to ale nemohlo trvat dlouho, i když mužská paměť je určitě dobrá s představivostí. Naštěstí se ani neplánovala nějak převlékat a celé to měla už naplánované dopředu, co si vezme na sebe, takže Charlie byl z části zachráněn. Ale fajn, to že se ta rtěnka k tomu prádlu hodila, to je pravda a aspoň má cit pro detail. Maličko ji ale zarazil tím svám rozpačitým smíchem, nad kterým nakrčila maličko obočí, jako jestli je vůbec Charlie v pořádku. No nakonec se spolu dostali autobusem až na festival do světa hudby a mezi další lidi. Řec samozřejmě ani na chvíli nestála. I přes to, jak je její kamarád žádaný a i určitě oblíbený mezi všemi, neměla s ním z nějakého důvodu problém mluvit. Ano, ze začátku asi byla víc stydlivá, když se v minulosti teprve poznávali, ale teď už to tak nemá díkyhobu. Představte si, že by se tu teď před ním ještě styděla. No proboha, jen to ne. To by pak přeci v budoucnu nemohla na jeho koncert, až bude slavný a být někde na VIP místě! Jakmile dorazili, očka se jí rozzářila jako malému dítěti a ani neměla slov. Už vůbec neměla slov, když jí čapnul za ručku a šli spolu davem, aby se neztratili. Kdyby tu byla Meg, asi by na ní z dálky ukazovala gesta stylem ‘Vidíš to?!?! Mě, MĚ někdo drží za ruku sfloůsoif’ a dostala by totální panic attack před ní. No jo, není divu že se přidala nakonec k nerdíkům, ona tak trochu nerdík je. U baru to asi náročné nebylo, jelikož ona až takový alkoholik zrovna nebyla a to myslím v dobrém. Spíš neměla občas šajna, ale dala si jahodové mojito a byla spokojená. Samozřejmě za sebe zaplatila, není úplně až tak zvyklá na to, že by za ní někdo platil. Na randíčku snad nikdy ani nebyla, tak jak by mohla vědět, jak to chodí? Jako možná byla, ale sto let zpátky a ještě to bylo faaakt divný. Chytla se ho, když na ni tak mrkl a pousmála se. Nehodlala se mu ztratit, trávila s ním čas ráda, tak proč by to dělala. Nicméně se spokojili s místem někde vzadu, nebo aspoň uprostřed, protože u stage se lidi mačkali až k smrti, nad čímž nespokojeně nakrčila nosík. Zrovna hezky viděla, když vtom se přímo před ně nacpal vysoký týpek, přes kterého neviděl snad nikdo. “Neměli by tihle lidí mít nějaký dražší vstupný, za to že kazí ostatním výhled?” Pozvedne hlavu k Charliemu s úšklebkem v obličeji, když v tom se týpek na ní zamračeně otočí a ona nahodí nervózní úsměv. “No co? Vypadám snad že vidím?” Nervózně si usrkne brčkem ze svého mojita a chvilku asi dělá, že neexistuje, protože si fakt nemyslela že by jí tam nahoře slyšel, hhh. Chlapec zrovna nevypadal nadšeně z toho, co řekla a tak vykuleně ukázala na pódium. “Hele vypadlo jí prso!” Pootevře pusu, ale pak hned čapne Charlieho, který možná reagoval taky, kdo ví a odtáhla ho davem o kousek dál. Vítejme ve světě “Zachraňmě se s Vivi”.

Ellie byla vlastně velmi často ráda, že ji nevadila nijak společnost lidí. Měla lidi ráda, neodsuzovala nikoho a pokaždé se snažila najít řeč s kýmkoliv. Dokud ji nějaký ten člověk, u kterého se právě snažila neposlal k šípku byla na tom dle ní stále dobře. Samozřejmě na druhou stranu potom teda záleželo na tom, jestli lidi mají rádi ji. Kolikrát měla na svou osobu dobré ozvy, což zvedalo docela její radostné ego, ovšem byly tu i tací, kteří ji ho hned velmi rychle a velmi snadno srazili dolů. Ano, ona Ellie věděla, že její osobnost někdy dokáže být moc, ale nemohla za to. Hold byla taková a najít nějaké lidi, kteří by ji rozumněli a neutekli? Ah to byl hned jeden velký oříšek.
Možná proto i doufala, že by na tento víkend nebo alespoň na dnešní den našla nějakou společnost! Měla tyhle festivaly ráda, neboť tu velmi často byli lidi, kteří byli v záhádném rekordním čase pod vlivem a chtěli se kamarádit se všemi. Inu, takový pro Ellie byli až poslední možností. Pokud se teda dřív pod obraz nedostane ona a nebude běhat od člověka k člověku, aby si našla kamarády. Ne, nebojte rozhodně to není myšleno, teda.. doufejme. No, její plán dostat se do mnohem lepší nálady než měla teď začal prakticky rychle, dostala se do řady u jednoho baru a jen se snažila svoji velikostí, která rozhodně nebyla kdo ví jak obdivuhodná přečíst menu. Moc se ji nedařilo, hlavně kvůli tomu, že nějaká hora svalů ji prakticky odhodila na druhého kluka, kterému se trochu dětinsky snažila vysvětlit, že to není její vina. Než stihla pořádně zamrkat, stihla si všimnout toho jak ji vysoký zrzek posunul před sebe. Nedokázala věřit vlastním očím! Páni takový lidé ještě existují? Ptala se sama sebe a pak se ještě chvíli snažila oplácet výhružný pohled muži - ano opravdu pochybovala o tom, že by svoji pěstí mohla udělat nějakou škodu, ale rozhodně se nebála ji použít, kdyby bylo potřeba samozřejmě -, který si nakonec jen znechuceně odfrkl, vzal si své pití a odešel. Prohodila menší otázku ještě před tím než si stihla svoji mysl, která ji běhala jak křeček na cracku v kolečku. "Chce to něco silnějšího, protože ty ceny? Člověk za chvíli zkrachuje. A navíc. Znovu by se mi v řadě čekat nechtělo, za což... děkuji," poví nakonec trochu chaoticky a lehce ustoupí stranou. Ovšem bylo to jen o pár centimetrů stále si dovolila z jeho těla udělat trochu štít, neboť očividně i stání v řadě bylo dost nebezpečné. Podívala se na barmana, protože se dostali na řadu. "Blue Lagoon prosím!" zavolala na něj jenom počkala až si objedná i on a pak když měli pití se posunuli dál. Nakonec se napila a hned začala souhlasně přikyvovat hlavou. "Přesně! Čekala jsem nával, ale neměla jsem tušení, že tu žije tolik lidí," uchechtne se nad svým vlastním komentářem jako kdyby byl kdo ví jak vtipný. "Já jsem Ellie, taky mě těší!" poví hned na oplátku a  ani na vteřinu neváhá a ruku přijme. Měla ráda takový typ kontaktu, i když na druhou stranu nečekala to, že by ji během minutky táhl blíže k pódiu. Samozřejmě se nechala! Hned díky tomu poznala, že tenhle kluk bude mít asi podobnou energii jako ona a to se ji rozhodně líbilo! Dívala se okolo, podívala se na pódium a snažila si vzpomenout co bylo v programu. Napila se a během toho zaslechla jeho otázku. "Hm," vyplivla brčko a taky se k němu natáhla, nebo se o to pokusila. "Upřímně? Nemám nejmenší ponětí! Vím, že šálek mé hudby tu zrovna nebude a tak budu ráda za lehký rock, nebo pop," zašklebí se a pak hned zvedne prst. "A taky, tajně doufám v menší sóla bubeníků," pokýve hlavou. Asi zněla možná moc divně, ale opravdu v něco takového doufala, aspoň trošku, aby mohla pochytit taktiku, kterou by sama pak vyzkoušela na bicí. "Rock and Roll a Metal," odpoví prakticky předčasně na otázku, kterou už automaticky očekávala. "Co ty? Očekáváš tu svůj šálek hudby?" zvědavě nakloní hlavu. Nathan byl očividně skvělou společností a dokud ho nevyděsí svoji nevšední energií chce zjistit aspoň dostatek informací!