Welcome

10/8/2017, 23:17

First topic message reminder :

19/2/2021, 22:20

Christopher sjede dívku pohledem a pak se rozhlédne kolem sebe. "Já nevím, jak ty, ale nikoho nevidím a kdybych byl dost rychlý.." Nedořekne větu a zazubí se. Vypadá trochu děsivě. Pravdou ale je, že by dívce nezkřivil ani vlásek. To je pod jeho úroveň. Ovšem, šnečí tempo mu přestane vyhovovat, tak se rozhodne přidat do kroku. Chvíli je mu jedno, že by ji tu nechal samotnou, ale pak zpomalí. Zanedlouho je dokonce donucen i zastavit.
Do cesty mu totiž vstoupí pro něj známá tvář s rozbitým nosem. Ani dívka není z náhlého zjevení svého známého s kamarády nadšená a není divu. Christopher se na něj zašklebí a poté se otočí za sebe. Na otázku dívky přikývne. "Řek bych, že vypadá líp, než předtím." Rýpne si posměšně a tím kluka rozčílí. Nejprve se na Christophera vrhnou jeho kumpáni. Ty by zvládl v pohodě, jen kdyby s sebou neměli pepřák. Ten v očích pekelně pálí a Christopher chvíli nevidí vůbec nic. Jen cítí, jak se ho kumpáni chopí a drží mu ruce. "Pusťte mě, hajzlové. Nepřejte si mě, až se z toho dostanu. Vás rozsekám!" Zavrčí na ně a snaží se ze sevření vymanit. To už ale dostane ránu do břicha pálkou a je nucen se předklonit. Zvedne hlavu, aby viděl, co ten zmetek má v plánu, ale skrz slzy nevidí nic. Pořád sebou ale šije, není mu to bohužel nic platné. Kluci ho drží pevně. "Ten nos není nic proti tomu, co se ti stane. Neměl jsi mi lézt do cesty!" Varuje ho Christopher. Kluk se tomu ale jen zasměje a už už ho chce praštit znovu. Stačí se ale jen rozmáchnout. Pak je zpacifikován dívkou. Čeká, že mu kumpáni pomohou, ale ti to neudělají. Nadává tedy nejen dívce, ale i jim. Christopher nevidí, co se děje, jen slyší. Z toho ale moc nechápe. Měl za to, že dívka s křikem uteče. Ale ona se mu postavila? Neuvěřitelné. Kumpáni ho tedy nakonec pustí a kluk se ocitne kousek od Christophera. Christopher vnímá, jak se před něj dívka postaví, ale na to jen zavrtí hlavou. Natáhne k ní ruku a stáhne ji k sobě. Nerad by, aby přišla k úrazu. Naopak si on stoupne před ni. Nohou přitom zavadí o pálku. Sehne se pro ni. Chvíli šmátrá po zemi, ale pak ji uchopí a zvedne. Vrhne na kluka vražedný, rozmazaný pohled. Oči ho pořád pálí, ale adrenalin je nějak silnější. Když tedy kluk vyrazí proti dívce, Christopher se s pálkou napřáhne. Nemusí ji však použít, protože ho jeho kumpáni stáhnou sami. "Konečně rozumná slova." Vyplivne na ně Christopher. Popravdě by ani nevěděl, kam s tou pálkou máchnout. Vidění měl vážně hodně špatné a jak ho oči pálily, musel pořád mrkat a zavírat je. Slzely. Kluk tedy stojí a dívka začne mluvit. Christopher zvedne obočí, ale nedívá se na ni. Pořád má pohled upřený před sebe, i když toho moc nevidí. Mlčí a jen nechá dívku mluvit. Nebylo to ani třeba. Christopher by si poradil, nějak. Možná. Pořád je ve střehu připraven se pálkou rozmáchnout a zasáhnout jí někoho. Ještě více, když dívka vyzve toho blba, aby šel k ní. Kluk ji poslouchá, chvíli váha, ale nakonec se stáhne zpátky. Po jeho slovech se Christopher zasměje. "Budu se těšit a tady sis něco zapomněl." Hodí po něm pálku a chvíli čeká, jestli se nerozhodne proti němu vyrazit. On se ale jen sehne pro pálku a odkráčí. Christopher se tedy ohlédne směrem, kde si myslí, že dívka je. "Teda, jsem ohromen. To bych do tebe neřekl...a děkuji. Nebýt tebe, nejspíš bych měl rozbitou fasádu." Poděkování ho ani nestálo tolik námahy. Mluví upřímně a když ucítí ruku na svém rameni, otočí tam hlavu. "Popravdě to pálí jako čert. Snad neoslepnu." Přizná a nakonec zavtipkuje Christopher. I když by klidně i oslepnout mohl. "Chodit ještě můžu, bez obav a ..byl bych ti vděčný nebo si je asi vyškrábu." Utrousí Christopher a natáhne k ní ruku, aby ho mohla vést. Christopher v tuto chvíli vidí jen obrysy. Nechtěl by být slepý. Uvědomil si, že to musí být strašný nevidět. Po cestě zvedne ale nemlčí jako obvykle. "Nakonec povedeš z lesa ty mě." Ušklíbne se, protože z toho není zrovna nadšený a ona nejspíš taky ne. "I když to nedělám, tak tě pozvu na něco dobrého. Překvapila jsi totiž." Sdělí jí pravdivě. Nemůže to totiž nechat jen tak, i když je to více méně proti jeho zásadám. V takové situaci totiž ještě nebyl. Nikdy nikomu nebyl za nic vděčný. Nyní musí a to si uvědomuje po cestě k jezeru. Až k němu dojdou, dřepne si a ruce dá do vody. Nabere plnou hrst vody a šplíchne si ji do tváře. Udělá to ještě několikrát, než pálení trochu ustane. Párkrát zamrká a zamžourá. Zjistí, že už je to lepší. Otočí se tedy za sebe. "Nyní už se asi můžeme představit. Jsem Christopher." Poví jejím směrem a snaží se ji zaostřit nebo aspoň najít. Dokonce už ji i po chvíli spatří. Není to ale ještě úplně ok, ale aspoň něco. To mu byl vážně čert dlužen. Neumí si představit, že by se do takové situace dostal Chris..

27/2/2021, 17:57

Už se skoro rozdělili a každý mohl jít svou cestou, ale někdo to tak prostě nechtěl. ,,Jo, rozhodně,” řekne posměvačně Leti směrem k mladíkovi. Nakonec se vše ale vyhrotí tak rychle, že se Leti zmohla jenom na pár slov. Měla v hlavě pár připomínek, který by ale tuhle situaci nejspíš ještě o něco zhoršili, proto zůstala jenom u: ,,přeci nebudeš takovej debil,” která procedila mezi zuby směrem k chlapci, který má pálku a kterou hned druhý chlapec dostane do břicha. Jo, tohle rozhodně nebyla pro Leti lehká situace, ale že by utekla? Tak to jí ani nenapadlo. Sama se tomu docela divila, ale asi nával adrenalinu jí donutil zasáhnout, i když chlapci měli převahu. Nějak přijala ten fakt, že tady kvůli tomu neznámému klukovi odejde při nejmenším s nějakou modřinou. Moc dobře věděla, jak je nepříjemný, když má člověk něco s nosem, jednou, když byla na boxu, tak holčině ujela ruka a lehce jí narazila nos. Leti chvíli potom vypadalo jako boxer, dost to taky bolelo, ale nic, co by nepřežila. Nakonec se Leti tedy v afektu rozhodla sáhnout po chlapcově ruce a nějakým způsobem ho na chvíli zpacifikovala. Pro štěstí obou ale se jeho opičky rozhodli mu nepomoci. To bylo asi její jediný štěstí. Nakonec ho od sebe odstrčila a využila šance, aby si stoupla před chlapce, ale ten udělal to samé. Hlavou jí jenom prolétla myšlenka, že teď vážně není vhodná chvíle hrát si na to, kdo bude větší hrdina. No, zůstala stát a sledovala chlapce naproti sobě, jak jim ty jejich mozečky šrotují, co dál. Když však chlapec začne šmátrat po pálce na zemi, tak Leti instinktivně ustoupí lehce od něho, protože by díky jeho mizernému zraku nakonec nerada schytala nějakou tu ránu od něho. Ale nadále celou situaci bystře sleduje a ruce má pořád lehce rozpažený podél těla s prstama sevřenýma do pěstiček. Nakonec se dá Leticia do slovního zastrašování, které jí šlo vždy mnohem líp a nakonec to naštěstí vyjde. Blbečci se dají na odchod a chlapec vedle Leti po nich ještě hodí pálku. To Leti opět zbystří a na chvíli zadrží dech, protože kdyby proti nim teď vyrazil, nejspíš by nic nezmohli. No nakonec se rozhodli odejít. Vydechne si a obrátí se na chlapce. Vyslechne si jeho slova a musí se ušklíbnout. ,,Taky mě to překvapilo, asi adrenalin,” řekne s lehkým pokrčením ramen, což on vidět nemůže. Moc dobře věděla, co adrenalin dokáže a jak ve stresových situacích pracuje, takže to rozhodně bylo tím. Jinak si to asi ani ona nevysvětlí. ,,To snad ne, ale jestli se to nezlepší, asi bys měl do nemocnice,” přikývne na jeho slova a pochopila, že to byl vtip. Ani ona nemluvila nějak ustrašeným tónem nebo tak něco, měla ho vlastně dost klidný. Možná proto, že nešlo o její oči. ,,Jasně, tak pojď,” chytí jeho ruku, kterou k ní natahoval a když byli připraveni, tak se pomalu rozešli. Bylo to kousek. Leti si v hlavě pohrávala s myšlenkou, jestli by se mu měla omluvit, nebo ne. Je jasný, že se ten blbeček mstil za ten nos, ale o tom vlastně Leti neměla ani tušení kdy, nebo jak se to stalo. Nakonec promluví chlapec a tak se na něho Leti podívá. Hned ale pohled přesune před ně, aby náhodou o něco nezakopli, ,,to rozhodně nebyl můj plán dne,” odvětí na jeho slova. Touhle dobou měla už být dávno z běhání doma a věnovat se jiným věcem, trochu jí to narušilo plány. No, nevadí. Po jeho dalších slovech se ale musí uchechtnout, ,,to rozhodně nemusíš,” odsekne to lehce se zakroucením hlavy. Pak už ale dojdou k jezeru a Leti chlapce dovede blíž k vodě. Ten se usadí a začne si oplachovat obličej. Leti si sedne kousek od něho na zem a natáhne si před sebe nohy, aby si prohlédla svoje kolena. Tohle byl rozhodně hrozný den. Měla by radši zapadnout co nejdřív domů do postele nebo jí vážně někdo zabije. Pak znovu promluví chlpace a tak se na něho podívá. ,,Chceš vědět moje jméno, abys mě mohl zažalovat?” utrousí jako vtípeček, ale nakonec se představí i ona, ,,já jsem Leticia,” řekne a trochu se předkloní, aby byla blíž k Chrisovi a přimhouří oči, aby zaostřila. ,,Máš to teda pořád rudý jak prase,” zkonstatuje jeho stav a zamračí se nad tím, ,,vidíš něco?” mávne rukou jeho směrem a pak si jí položí na ruku. ,,Pořád přemýšlím, co s tím idiotem. Možná by mu táta mohl zařídit aspoň nějaký prospěšný práce, nebo namátkový test na drogy ve škole? Myslím, že by skončila půlka školy,” ona rozhodně nepatřila mezi ně. Občas si sice dala trávu, ale to bylo jen rekreačně na uvolnění a ne na každodenní fungování. Pak se ale podívá zpět na Chrise, ,,nechceš zkusit tu pohotovost?” optá se ještě nakonec. ,,Nebo chceš někam dovést?” ne že by se jí teda chtělo, ale přeci ho tady nemohla nechat, když neviděl, ,,ale na zádech tě teda neponesu,” dodá ještě a lehce se uchechtne. Rozhodně se jí to nechtělo ani zkoušet.

6/3/2021, 22:50

Christopher nějak nepočítal s tím, v jaké pozici se ocitne a už vůbec ne, že mu pomůže dívka, která se jevila jako jedna z těch namyšlených slepic. Ukázalo se, že se nakonec mýlil. Nebála se a zakročila takovým způsobem, že kdyby to Christopher viděl, valil by oči. Neměl ale bohužel možnost. Oči mu slzely a pálily jako čert. I tak ale byl schopen něco vnímat. Když si tedy dívka stoupla před něj, stáhl ji zpět. Nechtěl, aby ještě přišla k úhoně i ona. Stačilo už to, že jí ten debilek podrazil nohy a má díky tomu odřená kolena. Christopher věřil tomu, že by na ni byl schopen i vztáhnout ruku a to nehodlal riskovat. S pálkou v ruce si však dává pozor, aby nepraštil dívku. Ta se naštěstí stáhne více dozadu, aby přece jen tou pálkou nedostala, kdyby se Christopher rozhodl se s ní rozmáchnout. To ale naštěstí nemusí, protože kumpáni rváče stáhnou a vysvětlí mu, že holku bít nebudou. Aspoň někdo má rozum. Ještě po slovech dívky se nakonec rozhodne celá partička odporoučet. Christopher nakonec tomu blbečkovi pálku hodí zpět. Ten se nerozhodne proti nim s ní vyrazit, i když jde vidět, jak to v něm škube. Nakonec se všichni vzdálí a Christopher musí uznat statečnost dívky. Jejím slovům se pousměje. "Zírám, kde se to v tobě bere..teda, obrazně řečeno, protože vidím kulové." Poví jí a pokrčí rameny. Oči má raději zavřené, protože to tak méně štípe. Na zmínku o nemocnici se však ušklíbne a zavrtí nesouhlasně hlavou. Nechce jí přidělávat starosti. Jistě už se ho chtěla zbavit a teď ho bude muset dovést do špitálu. No a Christopher jí bude muset být vděčný a to jaksi nezná. Proto se zhluboka nadechne a s výdechem pronese. "To snad nebude třeba a voda pomůže. Kdyby to aspoň tak kurevsky nepálilo." Neodpustí si a z jeho hlasu je znát i jisté zavrčení. Toto těm zmetkům nedaruje a příště, až je potká, je rozkope. Ať si ho nepřejí, protože jim to rozhodně neprojde. Hlavně tomu jejich vůdci. Toho zašlape do země jako mravence, jen co ho někde potká samotného, bez těch blbečků. No a Christopher je trpělivý, on si počká. Při těchto myšlenkách se mu na tváři objeví dokonce lstivý úsměv. Drží se dívky a nechá se vést k jezeru. Nechce však být potichu a ve svých myšlenkách, proto na dívku promluví a její odpovědi se musí uchechtnout. "Také jsem měl jiné plány, než se tady nechat vést, jako bych byl opravdu slepý. I když, to vlastně momentálně jsem. Ale ty nejsi slepecký pes." Snaží se zavtipkovat, aby odlehčil situaci, která nebyla moc příjemná ani jednomu. Přitom se na ni i otočí a i když nic nevidí, umí si vybavit, jak vypadá. "Ale jako zlatý retrívr bys být mohla. Je to vlastně nejchytřejší blondýna" Dodá ještě. Nemyslí to jako urážku. To plemeno má rád a je to krásný pes, hlavně i chytrý a hodí se ke všem. I když, to možná úplně netrefil, ale zase ji tolik nezná, že jo. "A vím, že nemusím. Prostě chci." Této větě se podiví i Chris. Christopher sám neví, kde se to v něm bere, ale je dost možné, že mu slečna zachránila život. Také ho překvapila tím, jak se rozhodla mu pomoci. Neví však, co přesně udělala a bude se jí na to muset později zeptat.
Nyní ale už dorazí k jezeru. Dřepne si a začne si omývat obličej s nadějí, že přestane to štípání, ale bohužel. Moc mu to nepomůže. I tak se rozhodne otevřít oči, aby se na dívku podíval a dokonce ji i spatří. Její otázce se musí zasmát a zavrtí hlavou. "To by mě ani nenapadlo. Ale doteď jsi byla neznámá. Jenomže, nyní bych chtěl znát jméno odvážné zachránkyně." Vysvětlí a když mu nakonec prozradí jméno, zmlkne. Dívka se k němu skloní a on se necítí zrovna komfortně. Lidi si k tělu nepřipouští. Toto je však jiná situace, a proto neucukne a zamračí se. "Taky to furt štípe." Řekne pravdivě a přikývne. "Něco málo jo, ale ne úplně ostře." Odpoví a pak se sám zamyslí. "Já vím, že jak ho příště potkám, tak mu tu držku rozkopu!" Procedí skrz zuby Christopher a sevře jednu ruku v pěst. "Hlavně tomu zmrdovi, co mi tuto sračku nastříkal do ksichtu. Stisk pěsti za chvíli povolí a otočí se na Leti. Zavrtí hlavou nesouhlasně. "Na to se vyser. Bude se ti chtít mstít a to bych ti potom ještě musel dělat bodyguarda nakonec." Ukáže prstem na svůj obličej. "A to se mi nebude dělat nejlíp." Nad její otázkou pak těžce vydechne. "No, asi by to bylo nejlepší, abych neoslepl, ale..nechci ti přidělávat starosti. Kdybys mi teda pomohla najít číslo na tágo, tak si ho zavolám." Při těchto slovech vytáhne mobil z kapsy, poslepu nakreslí symbol. Tím ho odemkne a podá jí ho. "Něco sice vidím, ale nepřečetl bych tak malá písmena." Objasní a čeká. Může klidně taxokáře požádat, aby ho do nemocnice zavedl nebo někoho zavolal. Ani na vteřinu jej nenapadlo, že za to třeba může ona. Kdyby se jí nezastal, nemusel v takové situaci být. To ale nikdo neví. Třeba by se to stalo i tak.. "Ty se můžeš svézt s námi a budu i klidnější, když pojedeš. Kdyby přece jen ti idioti ještě někde čekali." Nakonec si uvědomí a přimhouří oči, aby Leti lépe zaměřil.
Dívka souhlasí a jakmile Christopher taxi zavolá, rozhodne se s ním jet. Oba tedy po jeho příjezdu nastoupí a dopraví se do nemocnice. Tam na něj dívka čeká, až ho ošetří a stejným taxi se zase nechají odvést tam, kde bydlí. Christopher do spolku a dívka, kam si řekne. Poděkuje jí, než vyjde z auta a vydá se do budovy, kde najde svůj pokoj a zalehne do postele. Na jeden den toho na něj bylo až moc..

---> klučičí spolek, pokoj Chrise. Konec hry

28/4/2021, 18:22

Nakonec už se všichni rozprchnou a naštěstí tam zůstane už jen Leti a pošramocený Chris. Nevypadal moc dobře, ale snad se jen zdálo, že to vypadá horší, než to vážně je. ,,Fakt nevím,” odpoví s výrazným vydechnutím a zamručením. Tohle byla teda situace. ,,Taky doufám, nebylo by příjemný vysvětlovat, jak se to stalo,” to je vlastně další fakt. Ani jeden z nich rozhodně neměl zapotřebí to snad řešit s policií, i když by nejspíš měli. Leti to pak řekne asi svému tátovi, ale to je něco jinýho. Toho zná a vysvětlovat to nějakýmu podplacenýmu policajtovi, co by stejně uznal, že si to zasloužili, to nebylo zapotřebí. Co se ale týče jeho naštvání, tak tomu rozhodně rozuměla. Nastříkat mu ten sprej do očí bylo to nejzbabělejší, co za poslední dobu viděla. Když jí ale začne přirovnávat ke slepeckému psovi, tak se musí lehce uchechtnout, i když to teda byl vtípek roku, ,,jsem si jistá, že slepeckej pes by tě tady nikde nenechal a neodešel,” ušklíbne se, i když to nevidí, ale samozřejmě neměla v úmyslu ho tady pohodit. I když by se zdálo, že by to klidně mohla udělat. Byla to zvláštní situace. Když řekne, že ví, že nemusí, ale že chce, tak Leti nic neodpoví a jen lehce povytáhne obočí. Nebude mu tady přeci nic vymlouvat, handrkování měla už dost před chvílí.
Když jsou u jezera, tak Chris si začne oplachovat obličej a Leti se usadí kousek od něho. Po očku ho sledovala, ale ne nějak extra, na chvilku se dokonce zabrala do svých myšlenek. Následně na to se dají opět do řeči a tentokrát ohledně jmen. Nechápala, proč se vlastně snaží vtipkovat, ale bylo docela úctyhodný, že se Chris v takový situaci dokázal snad jen uchechtnout. ,,Odvážný, nebo spíš blbý?” ušklíbne se, i když to určitě neviděl. Když nad tím tak přemýšlí, tak byla vlastně docela blbá, že se mu postavila a rozhodně to uslyší i doma, až to bude vyprávět Pablovi. Ten jí dá céres. Pak už si ale konečně svá jména prozradí. Pak se k němu lehce nakloní a prohlíží si jeho oči. Moc dobře to nevypadalo a být na jeho místě, určitě by asi zkusila tu nemocnici. Vyslechne si jeho slova a jen na to lehce přikývne. Rozhodně nebyla doktor, aby mu tady mohla konstatovat jeho zdravotní stav, ale že neviděl, to neznamenalo nic dobrýho. ,,Jo, tak v tom ti rozhodně bránit nebudu,” utrousí na jeho slova když domluví. I ona byla pořád naštvaná, asi ne tolik jako Chris, ale i tak hodně. Takovýhle blbečci jsou prostě ti nejhorší. Člověk neví, co se jim honí v tý jejich prázdný hlavě. ,,Nedivila bych se, kdyby jednou někoho zabil. Třeba když to řeknu tátoj, tak tomu předejdeme. Nebo budu jeho první obětí. Ale to je jedno,” mávne nad tím rukou, protože teď byla na programu nemocnice. Jí se taky zrovna dvakrát na pohotovost nechtělo, ale když říkal, že to pořád štípe a ty oči měl rudý, no zdálo se to jako vhodné řešení. Proto když to odsouhlasí i Chris, tak přikývne a chtěla dodat, že zavolá ze svého, ale to už jí podával svůj mobil. ,,Myslím, že tě k tomu taxíku můžu i dovést,” zamumlá jako další vtípek, že ho tady přeci nenechá trčet s taxíkem objednaným na místo u silnice, která je odtud docela daleko. Nebo ne daleko, ale po slepu po bude asi dost daleko. ,,Jasný,” přikývne ještě naposledy, než se dá do vytáčení čísla na taxi a následně na domluvu s řidičem. Domluvili se na nejbližší cestě u jezera a když dovolá, tak podá mobil zpět Chrisovi, ,,prej tam bude tak za 15 minut, tak to abychom vyrazili,” přitom, co mluví, tak se pomalu postaví a trochu se zamračí, když jí zaštípají kolena. ,,Aspoň si budu moc v nemocnici v lékarně koupit něco na ty kolena,” odpoví mu na jeho slova ohledně toho, že by je mohla znovu potkat. No opráší si své bílé kraťasy od hlíny a pak natáhne ruku ke Chrisovi. ,,Kdo by čekal, že tě nakonec z toho lesa potáhnu já,” zamumlá a pokud se Chris chytil, tak nějak společně vyrazili na domluvené místo za taxíkem, který dorazil chvíli po nich. Vyrazí tedy do nemocnice, kde Chrise ošetří a ona si mezitím taky došla sehnat něco na své kolena, aby se jí nezanítily, když už tam byla. Když se ukáže, že je Chris v pořádku, tak opět spolu taxíkem vyrazí domů. Chris vystupoval jako první, tak se spolu tak nějak rozluoučí a pak už i Leti konečně zamíří domů. I ona toho měla až až na ten jeden blbej den. Za to si zaslouží rozhodně nějakou pořádnou ňaminu na zlepšení nálady.
--> Byt Leticie Petit / Konec hry

18/6/2021, 22:29

--> Byt Aira a Saoirse Fowler
Léto už bylo u konce a Aira vlastně ani pořádně neví, jak se to stalo. Co za to léto vůbec stihlas? Vlastně skoro nic. Chodila do práce, pak ke koním a ve volným čase trénovala na piano a nově se taky začínala učit triky s lightsaberem. Jo, to je vlastně ono. Přes léto si dala maraton Star Wars! To je vlastně hodně úspěšný. Ale taky samozřejmě nezanedbávala svou sestřičku, která měla po rozchodu s přítelem trochu těžší chvíli, ale to nebylo nic, co by ony dvě nezvládly.
Dneska měla jako obvykle na práci docela dost věcí, protože hned od rána musela zaskočit do útulku, což nebylo nic, co by jí vadilo. Ale na odpoledne měla naplánované, že se zastaví ke koním a trochu vypne na projížďce. Práce se trochu protáhla a tak se ke koním dostala až navečer. Což vlastně nebylo vůbec špatný, protože venku aspoň nebylo takový vedro a bylo příjemně, tak akorát. Když měla teda po práci, tak si sbalila věci a vyrazila k jízdárně. Po nějaký chvíli tam konečně došla a zamířila si to přímo do šaten, aby se převlékla. Většina skříněk byla už otevřená, ale ještě asi dvě další byly zavřené, což naznačovalo, že tady nebude sama. Nebylo ještě tak pozdě, do zavíračky mohli být ještě tak tři hodiny, takže se nebylo čemu divit. No, převlékla se do jezdeckého oblečení, batoh s věcmi si zavřela do skříňky a klíček od ní si dala do jedné z kapsiček na kraťasech. Pomalu vyšla před budovu, aby mohla přejít ke stájím. Venku jí hned do očí praštilo sluníčko, což jí trochu oslepilo, ale neušlo jí, že kousek od ní někdo stojí. Před oči si dala ruku, aby odstínila sluníčko a na tváři se jí objevil úsměv, ,,Alexi! ahoj,” věnuje mu hned vesele pozdrav. S Alexem se znala tak letmo, jenom díky koním a tomu, že spolu byli párkrát na vyjížďce. ,,Jdeš se projet? Nebo už si byl?” zeptá se zvídavě přitom, co se přesunula k lavičce na kterou se posadila a začala si utahovat boty, přičem mezi řečí zvedla pohled k Alexovi. ,,Myslela jsem, že tady bude víc lídí, když je tak hezky,” řekne a konečně si dováže poslední tkaničku. Pomalu se zvedne a dojde k Alexovi a pobaveně si ho prohlédne, ,,vypadáš nějak bez života,” to vlastně ani nebyla tak pravdu, vypadal vlastně úplně normálně, stejně jako pokaždé, ,,nebo možná vypadáš jako člověk, co si chce dát závod u jezera?” zvedne pobaveně obočí a přimhouří jedno očko. Vlastně závodili docela často, Alex byl dobrý soupeř, co se nenechal porazit jen tak bez boje a častokrát nad Airou zvítězil, ,,vyzývám tě!” zasměje se a kývne si na to rázně hlavou. ,,Ale ne, máš čas? Nechceš se projet?” teď už se zeptá bez náznaku pobavení, klidně by na projížďce společnost uvítala. Teda pokud už Alex nemíří domů.

21/6/2021, 09:28

--- Dům Alexe
Léto se blížilo ke konci a Alex nevěřil tomu jak rychle to uteklo. Vždyť stihl jen stanovat a rychlou návštěvu Londýna. Také trávil léto u koní, to nebylo žádné překvapení, protože se ujal letního tábora kde dělal instruktora. Taky nevynechal divoké večírky plné holek. Trochu té nerdské zábavy, no asi by jsme tu byli dlouho kdyby měl vyjmenovat co všechno dělal.
Dneska se rozhodl strávit zase celý den u koní, ne jako instruktor, ale chtěl prostě na vyjížďku. Vstával až někdy kolem oběda. Dal si něco dobrého na zub a hodil sprchu. Na sebe klasicky chodil nějaké černé kraťasy a červené tričko. Nezapomněl obstarat své domácí zvířata a mohl vyrazit. Na jízdárnu se svezl se svým kamarádem co jel okolo. Měl by si pořídit auto, ale vážně. Alex se postaral o pár koní a vyčistil jim boxy. Práce tu je vždy jako na kostele. Dneska se nepřevlíkal, měl v plánu vzít koně k jezeru a vlézt si tam s ním, takže se rozhodl že zůstane v kraťasech. Alex zrovna venku dokuřoval svojí cigretu a uslyšel svoje jméno. Okamžitě se za hlasem otočil, samozřejmě hned ale věděl o koho jde. Byla to Aira. Byla to ta malá roztomilá holka z jízdárny. Ano tak jí říkal. Neznal jí nějak moc extra, ale párkrát spolu byli už jezdit. ,,Ahoj.” Odpověděl Alex a nedopalek zahodil do popelníku. ,,Teprve se chystám, dneska jsem si trochu přispal a hlavně se mi nechtělo v tom horku. Přidáš se.?” Zeptá se s lehkým úsměvem na rtech. Alex nebyl někdo kdo by se celé dne zubil na lidi kolem sebe, takže si často lidé myslí že je trochu necita. ,,Myslím že každý normální člověk se raději válí dneska u bazénu.” řekne a otře si kapičky potu z čela. ,,Bez života? Já ti ukážu jak jsem bez života až zase vyhraju.” Mrkne na ní a přejde k lavičce kde byla Aira. ,,Vlastně mi čteš úplně myšlenky. Taky jsem chtěl jet k jezeru a trochu se smočit. Máš plavky.?” Jako šlo by to i bez plavek, ale takovou poznámku si Alex zatím odpustil. Nakonec se nechá vyzvat na závod a jdou si společně připravit své koně. ,,Jaký máš zatím léto?” Zeptá se Alex když se snaží osedlat svého koně. Ten je trochu neklidný jak už se těší ven. ,,Vlastně jsme se tu tohle léto docela míjeli. Bylo hezký že sis vzala na starost taky letní tábor, ale příště by sis mohla vzít skupinu se mnou. Byl jsem tu s Markem a to bylo hrozný.” Poví se smíchem a Alex je už připravený vyjet.

21/6/2021, 18:18

Oba dva se teprve na vyjížďku chystají, takže to vypadá, že asi budou moc vyrazit spolu. Ohledně jeho dalších slov přikývne, ,,jo, to asi jo. Ale teď už to není tak hrozný, dopoledne bylo hůř,” přitaká na jeho slova. Jo, Aira sice vodu moc nemusí, ale někde si v bazénu cachtat nožky, to by taky nebylo špatný. Třeba se pak u toho jezera trochu smočí. Možná? Nad jeho dalšímy slovy se musí zasmát, ,,hoho, tak na to bych se podívala,” ušklíbne se pobaveně nad jeho poznámkou o výhře. ,,Vážně? Tak super!” věnuje mu úsměv, když se ukáže, že i on mířil k jezeru, na jeho další slova ale zakroutí hlavou na znak záporu, ,,plavky? To ani ne, úplně jsem neplánovala se koupat,” řekne pobaveně a lehce pokrčí rameny, ,,ale můžu tam jít i bez nich,” s těmihle slovy si plácne jemně do stehen, aby naznačila, že má kraťasy, takže vodu může zkusit aspoň tak. Kdyby šlo o koupání koupání, tak by byla schopná jít do vody třeba i ve spodním prádle, ale ono jsou kraťasy stejně maximálka, kam je Aira v jezeře asi schopná zajít. Vypadalo to ale teda, že bude další závod! A tak pomalu vyrazili připravit své koně. Koně Airy a Alexe o které se starají mají stáje vedle sebe, takže si můžou během toho, co koně osedlávají a připravují, i povídat. ,,Vlastně ani nevím, co se stalo, že už je po něm,” řekne pobaveně při péči o koně, ,,ale bylo fajn, plný zvířat, takže co víc si přát,” dodá ještě nakonec a ohlédne se po Alexovi, kterého stejně ale moc nevidí, ,,co tvoje léto?” Aira už měla svého koně osedlaného a připraveného, takže mu před jízdou šla dát ještě nějakou ňaminu. Pak mu přehodila uzdu přes hlavu dopředu, aby ho mohla vyvést z boxu a došla před Alexův box. Přitom samozřejmě Alexe poslouchala, co jí říká a tak se musí zasmát, ,,chudák Mark!” řekne se smíchem, ale přesně ví o čem mluví, ,,promiň, když jsem se přihlásila, tak už byla většina rozebraná,” dodá pobaveně a vtáhne přitom rty, ,,ale příští rok si tě teda zabírám dopředu!” ukáže na něho prstíkem a pak na sebe. To už ale viděla, že i Alex je připravený, což znamenalo, že můžou pomalu vyrazit, ,,můžeme?” optá se ještě a už se přitom pomalu rozejde se svým koněm, kterého pořád vede za uzdu, ven. Když byli před stájí, tak mu uzdu přehodila zpátky dozadu a sama na něho vylezla. Když se uvelebila v sedle, tak Arvi pohladila po krku a ohlédla se za Alexem. ,,Tak co ten závod?” zeptá se pobaveně a kývne na něho zvědavě hlavou, ,,odkud chceš jet?” to už nejspíš sedí i Alex a tak se pomalu můžou rozejít směrem k jezeru. Od jízdárny to k jezeru zase nebylo tak daleko, takže můžou začít závodit kdykoliv. ,,Chceš si dát nějaký trest za prohru, neboo ti bude stačit moje radost, až tě zase porazím?” vyplázne na něho jazyk a na to se zasměje. Už chvilku jeli a tak bylo na čase probrat místo startu. ,,Co dát závod třeba od takový tý lesní cesty, co vede k jezeru?” snad se budou chápat a pokud ne, tak to snad ještě nějak dořeší. Teď už se ale nejspíš dali do projížďky a pokud se dohodli, že se bude závodit od lesní cesty, tak až tam dojedou, tak závod může začít!

24/6/2021, 10:07

,,Já nevím no. Myslím že je nachcípnutí i v noci.” řekne se smíchem Alex. On měl v pokoji střešní okno a i když měl klimatizaci tak v noci nedokázal klidně spát. Ne že by léto neměl rád, ale tohle ho hrozně rozčiluje. Proto není žádný překvapení že se válí doma u bazénu klidně celý den. ,,Měla by ses připravit na prohru. Minule jsem tě nechal vyhrát schválně, to abys nebyla smutná víš jak.” Vlastně nejspíš vyhrála férově, ale koho to zajímá že.. Rozhodně Alex nebude protestovat když tam půjde bez plavek. Aira byla krásná holka, nikdy se na ní ale nedíval tak jako na ostatní holky. Je to prostě holka od koní, taková maličká, nevinná. Nebral jí tak jako bere jiné holky, protože Alex je znám pro svojí přelétavou povahu. Ale dokázal ocenit to že je krásná a podled na Airu v plavkách.? No o to se nenechá připravit že. Koně připravují společně, bylo fajn že mají stáj hned vedle sebe. Byl to asi osud když tu na sebe kdysi narazili. Alex souhlasně přikývne, taky nechápal že je léto už pryč. Pak mu ale došlo že Aira nejspíš jeho přikývnutí ani neviděla. ,,Moje léto.? Hmm.. Hodně komiksů, filmů, byl jsem stanovat. Což bylo mimochodem hrozně super. Byl jsem v Londýně, pak se porval o figurku predátora. No bylo toho vlastně ve finále dost.” řekne se smíchem Alex. ,,Pořád děláš v útulku?” zeptal se ještě Alex, ale to už měl koně připraveného a vyvedl ho ze stáje. ,,CHudák Mark? Já byl chudák.” odvětil hned se smíchem Alex. ,,To bys měla, protože jinak budeš mít na krku vraždu a to nechceš.” MYslel tohle vážně? NE rozhodně ne. ,,Já jsem připravený.” řekne Alex a před stájí hned nasedne na koně. ,,Závod samozřejmě platí, teda pokud si nedostala strach.” mrkne na ní a vyjdou pomalu ze stájí směrem k jezeru. ,,No nechal byl koně nejdřív trochu zahřát.” ale už teď bylo jasné, že oba koně jsou neklidný a chtějí se pořádně proletět. ,,Možná mi bude stačit tvůj smutný výraz že si zase prohrála.” Trest zatím žádný nevybere, ale rozhodně si potom něco najde, ale samozřejmě jen když vyhraje. Pak ho ale něco napadne. ,,Ten kdo prohraje bude platit jídlo až půjdeme domů.” Jo to byl dobrý nápad, tím jí vlastně dal najevo, že až tady skončí domů rozhodně nepůjdou. Od lesní cesty závod opravdu zahájí. Alex svého koně pobídne aby přidal, vlastně on má docela výhodu, že jeho kůň jezdí pravidelně na závody a je celkem rychlej. Aira má zase skokana. Tak nějak to vypadalo že vyhraje Aira, pak se ale ujal vedení Alex a pak zase Aira. No bylo to vážně napínavé. Nakonec se u jezera objeví první Alex. A jako vítěz si poplácá po rameni. ,,Vyhrál jsem.” MRkne na ní. ,,Byla si moc pomalá.” Tohle ho bavilo, miloval závodění na koni, ale bohužel jen takhle. Dokázal is představit, že by mohl vyhrát nějakou soutěž na koni, ale neměl ty soutěže moc rád. Pomalu navedl koně do vody a spokojeně se usmíval. Miloval být ve vodě na koňském hřbetu.

24/6/2021, 21:01

,,Jojojo, typický poraženecký řeči,” ušklíbne se na něho spolu s pobaveným úsměvem. Samozřejmě, mohla to být pravda, ale Aira tomu moc nevěřila, přeci jen o nic nešlo, byla to jen zábava. Pak už se ale přesunou do stáje a povídají si o létě. Když jí vypráví o svém, tak ho poslouchá a lehce si pro sebe přikyvuje, jeho léto znělo o dost zajímavěji než to její teda, ale u poslední věty se musí zasmát, ,,jako fakt porval, nebo jen obrazně řečeno porval?” zeptá se s pobaveným tónem hlasu, ,,a dostal si jí?” zeptá se ještě nakonec zvědavě, ať to bylo jakkoli s tím rvaním. ,,Jojo, pořád,” přitaká souhlasně, ,,máš zájem o dalšího mazlíka?” zeptá se pobaveně, protože věděla, že asi mu stačí, co má doma už. ,,A sakra, tak to abych se šla s tebou zapsat rovnou už teď,” zakření se na něho, protože už na sebe zase vidí a pomalu můžou vyrazit na projížďku. ,,Taky,” broukne a teď už teda nebylo na co čekat a vyrazili. Nejdřív jeli vedle sebe, aby si mohli povídat. Když Alex řekne, že mu bude stačit smutný výraz Airy po prohře, tak se zasměje a vyplázne na něho jazyk, ,,ale vítězný úsměv mi sluší víc,” zaculí se na něho a pak došlo na to, co za trest. ,,Jo, to zní fajn. Připrav si peněženku,” silácky ho ještě pobaveně trochu pobídne, nebo možná popíchne? No ale to už se blížili k té lesní cestě od který to mělo začít. I Aira pobídla svého koně a na chvíli se dostala do vedení, skoro to vypadalo, že vyhraje, ale nakonec se do vedení dostal Alex a k jezeru dorazil jako první. ,,Ahhhhhhh,” zamručí vesele a poraženecky našpulí rty, ,,spíš bych řekla, že si měl zrovna štěstí,” dodá na jeho slova o tom, že byla pomalá a zasměje se. ,,To mám za to, že jsem tě vyzvala, co,” broukne ještě nakonec pobaveně přitom, co pozoruje Alexe, jak si to míří na koni rovnou do vody. Samozřejmě Airy kůň, když vidí toho Alexovýho, tak musí do vody taky. To sice nebylo úplně podle Airy gusta, taky se jí z toho trochu sevře hrdlo, ale snažila se koně držet u břehu, aby ona sama se nenamočila. To se Arvi moc nelíbilo a tak jí Aira dovedla zpět na břeh a přitom, co z ní slézala dolů, tak se podívala na Alexe, jak se tam oba cachtají, ,,jak hluboko se necháš zavést?” zeptá se s pobaveným uchechnutím k Alexovi. A hned potom, co sleze z Arvi, tak jí přehodí uzdu přes hlavu, ona sama si sundá boty a pomalu vleze na břeh jezera a Arvi se taky začne vodou procházet, co jí uzda dovolí. ,,Takže si stanoval, jo? Tady v lese, nebo jste vyrazili někam dál?” optá se zvědavě a přitom si drží úsměv na tváři. Samozřejmě, lesů tady bylo víc, ale myslela spíš jako jestli tady v Kalifornii, nebo jestli to byl třeba nějaký delší tripík. ,,Viděli jste nějaký zajímavý zvířata?” dodá hned na to ještě pobaveně, to na ní bylo typický, bylo by divný, kdyby se na zvířata nezeptala. Přitom pohledem bloudila od Alexe tak všude možně kolem nich. A co se týče jejího koně, tak tomu se voda moc líbila a tak v ní dělala kraviny, že všude možně cákala vodu, samozřejmě i na Alexového koně spolu s ním.

4/7/2021, 09:15

Prý poraženecký řeči. Však on jí ještě dneska ukáže. Jeho léto bylo docela zajímavé to je asi pravda, ale neřekl by že by to její bylo nějak nudné. ,,Vlastně porval jako porval. Dal jsem do toho všechno abych jí dostal.” odvětí hned s úsměvem. Vlastně to byla spíš taková strkanice.. ,,Ano dostal. Vždy dostanu to co chci.” Pokrčí rameny. Je to vášnivej sběratel takže by se jí jen tak nevzdal. Jestli má Alex zájem o dalšího mazlíčka? To rozhodně ne! ,,Ne nic dalšího domů zatím nechci. Tohle mi stačí. Možná někdy v budoucnu, ale rozhodně ne psa. Protože Drobek je jako když máš doma tři.” To co ten pes dokázal sežrat je neuvěřitelné. ,,Měla by ses zapsat co nejdřív. Ale zase bych to nepřeháněl.” Nemusela se jít zapisovat hned teď, ale rozhodně jí to před dalšíma prázdninama připomene. Čas utíkal a oni už měli připravené koně na vyjížďku.. Kousek cesty si povídali a řešili spíš tak nějak normální věci. ,,Možná sluší, ale stejně tě kvůli tomu nenechám vyhrát.” Mrkne na ní Alex.. ,,Moje peněženka rozhodně nebude ta která bude brečet..” Ještě chvilku se pušťuchují a dojedou na lesní cestu. BYlo to vlastně dost dlouho vyrovnané, nebo to vypadalo že vyhraje Aira, ale nakonec stejně k jezeru dojel první Alex. Alex se začne smát a zvedne ruce do vzduchu jako vítěz.. ,,Ne prostě jsem vyhrál, není to protože bych měl štěstí.” Začne se hned bránit. ,,Musíš si příště líp rozmyslet. Jestli máš na to mě porazit.” řekne pobaveně Alex. Jistě jí jen tak škádlí, protože se minule stalo že vyhrála ona. Alex už má sám nohy ve vodě i když sedí na koňském hřbetu a pozoruje Airu jak se tam prochází po břehu. ,,Ještě kousek. Taky bys měla jít.” Pobídne jí a mávne na ní rukou. Voda byla akorát a on i jeho kůň si to velmi užívají. Alex nkonec seskočí z koně přímo do vody a celý se namočí. Bylo mu jedno že bude morký, je teplo a nakonec uschne. Jeho kudrnaté vlasy už nejsou kudrnaté po namočení a sám vyjde na břeh k Aiře. ,,V lese jsme stanovali. Bylo to docela dobrodružství. Ale co se týká zvířat. No medvěda jsme nepotkali.” řekne se smíchem. A to na něj byli docela připravený. ,,Hodně otravného hmyzu možná tak.” Alex byl samej štípanec a přinesl si domů i dvě klíšťata. Alex měl docela rád zvířata, ale co se týká takového hmyzu tak to rozhodně ne. Vadí mu komáři a všechno co štípe. Možná kdyby si vzali ty tři paka repelent bylo by po problému. ,,Můžeěš vyrazit snáma až půjdeme příště. Bude to rozhodně zábava. Protože až uvidíš kluky chystat past na medvědy už nikdy nic vtipnějšího neuvidíš.” ujístí jí Alex. Byla to totiž komedie a nakonec se ani nestavěla. ,,Byla si někdy stanovat.?” Netušil jestli je Aira na takové věci. Dřív než jí poznal tak si jí představoval trochu jinak. Jako že je to hezká holka, co se ráda namaluje, hezky obleče a prostě taková ta klasika. Ona je ve skutečnosti ale hrozně šílená a je s ní sranda. Dokonce si dokáže dělat srandu i sama ze sebe, což se Alexovi líbí.

24/8/2021, 21:37

Když byli koně hotový, tak mohli konečně vyrazit na projížďku a započít tak závod, který Aira nakonec prohrála. Ale není čas na smutek, však ona ho porazí příště! Až budou na pláži, tak to je její! ,,Ohohoho, to jsou silný řeči, to ti připomenu až příště prohraješ ty,” ušklíbne se na něho a škádlivě na něho vyplázne jazyk. I ona ho škádlila, protože to byla sranda. To už ale oba koně zamíří do vody, kde Aira se s tím svým drží blíž kraje, kde je jí to víc pohodlné, ,,za mě je to tady fajn,” odvětí mu pohotově s napůl roztržitým úsměvem. Ve vodě to s ní je trochu horší, ale když si najde svoje maximum, kam jít, tak je pak v pohodě. Po chvíli cachtání se Aira rozhodně, že už by asi stačilo a proto se svým koněm vyjde na břeh, na břehu z něho seskočí a dovede ho k nějakému stromu okolo kterého je tráva a za uzdu ho tam uváže. Ona sama se pak přesune zpět ke břehu, kde se usadí tak, aby viděla na Alexe, který je ve vodě. ,,Ahh, sakra,” plácne si do nohy, když řekne, že medvěda nepotkali, ,,ale asi je to dobře, co? Kdybyste ho potkali, asi bysme si tady teď nepovídali,” řekne pobaveně a hned pokračuje, ,,a škola by přišla o tři skvělý studenty,” ušklíbne se na něho pobaveně. Sice nevěděla, jaký je Alex student, ale něco jí říkalo, že škola asi nebude jeho koníček. ,,Vzal někdo z vás repelent? Nebo jste byli chodící krevní banky pro komáry?” zeptá se zvědavě s pobavením. Jo, hmyz taky nebyl zrovna její šálek kávy. Ona měla spíš radši takový ty typi zvířat, který může člověk poňuchňat. To už se ale Alex vydá k Aiře na břeh a jakmile se vedle ní usadí, tak se na něho s úsměvem otočí a poslouchá ho. ,,Past na medvědy?” řekne překvapeně, ale v jejím hlase je slyšet i pobavení z toho, kde jí vzali. ,,Kde jí vzali? Nemusíš na to mít nějaký povolení nebo tak? Protože bych si tipla, že je větší šance, že by ulovili sebe, než medvěda,” řekne a zasměje se, ,,takže se mi ulevilo, že žádnému medvědovi nebylo ublíženo,” mkrne na něho pobaveně. kdo Airu zná, tak ví, že je milovník zvířat. Trochu se na zemi zavrtí a rukama lehce prohrábne kamínky, které jsou na zemi a pár si jich vezme do ruky. Poslechne si jeho otázku a krátce se zamyslí, ,,tyjo, já ani nevím,” řekne trochu zaraženě, ale pořád s lehkým úsměvem na tváři. Kamínky si v ruce přehodí a po jednom je začne házet do blízké vody, ,,možná někdy, když jsem byla menší. Mamka na to zrovna není a se Sao bysme nejspíš měly pořád pocit, že nás přijde někdo zabít,” řekne s pobaveným uchechtnutím, ,,takže bych s váma klidně přístě vyrazila, na nějaký pořádný dobrodrůžo,” zakření se na Alexe, který je kousek od ní. Samozřejmě to myslela ze srandy, přeci se jim tam takhle nebude vtírat. ,,Chtěla bych někdy zkusit spát pod širákem, to by mohlo být cool. Ale je mi jasný, že by zrovna začalo nejvíc pršet,” jo, na takovýhle věci měla docela smůlu, takže by se ani nebylo čemu divit. ,,Ty si někdy spal pod širákem?” zeptá se zvědavě, a když jí dojdou kamínky, které by házela do vody, tak svůj pohled přesune na Alexe, který je po jejím boku.

8/9/2021, 18:25

Alex ani nečekal že by prohrál.. Teda jako ne že by ho už jednou neporazila, ale dneska měl dobrý den. ,,Nezapomeň že já nikdy neprohrávám holčičko.” řekne se smíchem a ukáže na ní prstem. Oslovení holčičko zvolil naschvál. Vlastně byla to taková holčička, Alex jí tak prostě viděl. Ty její gesta jsou občas tak dětinské, ale to je prěsně to co se mu líbí. Nikdo si na nic nemusí hrát.. Tak to bylo fajn a Alex se zase po dlouhé době cítil dost uvolněně. To že Aira má nějaký problém s vodou ještě vůbec netuší, ale jednou mu to třeba řekne a on bude mít víc pochopení. Zatím to bral tak jako že se nechce jen namočit. Jako kdyby byla nějaký cíťa. Sledoval jí jak uvazuje koně a sám zůstává zatím ve vodě. .,,Hmmm… Myslím že povídali. Ty dva by řvali jak paviáni. Věřím že by sežral je a já měl čas utíkat. Chápeš. Když jde do tuhého neznám bratra..” řekne se smíchem. Kdo ví co by dělal, ale možná by je tam opravdu nechal a utíkal jak o závod. I když utíkat by se úplně nemělo asi. Poznámka o škole ho opravdu rozesměje. ,,jojo.. Tohle jsem si měl nahrát. Nebo možná bych si to měl někam vytesat.” Alex a škola? Tak to rozhodně ne. Vlastně musel teď dělat opravky a měl spoustu neomluvených hodin. To byl prostě celý on. ,,JAsně že měli. Nebo jako já ho měl. Nebo to byl Arthur.? Aksel.? To už teď přesně nevím, asi moc trávy.” řekne se smíchem. Důležitý ale bylo že ho jeden z nich měl. Alex už seděl vedle ní a musel se taky smát. ,,Ano past na mědvědy. Taková ta opravdická chápeš.” Mohl by jí vyprávět i o spreji na medvědy, ale zase to nebude přehánět. ,,Povolení? Stačí ti k tomu otravný Arthur a dostaneš jí.” Jo tka nějak to bylo ne? Otravoval prodavače dokud mu jí nedal. ,,Mohla si třeba ještě říct že jsi ráda že jsem to přežil já.” řekne s úsměvem. ,,To je přece na tom to nejlepší ne? Je to takové vzrůšo.” řekne se smíchem Alex. On se teda nebojí že ho někdo zabije, ale i tka mu to přijde vzrušující.. Byl rád že souhlasila.. ,,Dobře tak příště jdeš snáma. Nebo jen se mnou?” otočí se na ní a mrkne.. Spíš si teď zatím dělá jen srandu, ale jasně že by šel. ,,Máš takovu smůlu? Že říkáš že by začalo pršet? V tom případě s tebou spát pod širákem nebudu..” To si musí zapamatovat. Taky sice jen vtipkuje, ale měl by to mít na paměti. ,,Jasně že spal. Počítá se i na mol opitej?” zeptá se se smíchem. To se mu stalo totiž několikrát, ale samozřejmě i jako normálně.

20/9/2021, 18:20

Aira už byla na břehu, protože jí voda prostě tak nějak nelákala. Ne že by nebylo teplo na koupání, ale ještě jí nebylo takový teplo, aby se tam zašla vycachtat taky. Proto jí stačilo, že koukala na Alexe, jak si to ve vodě užívá on. Poslouchá Alexe a pak se musí zasmát, ,,to je asi chytrá taktika,” přikývne pobaveně. Utíkat asi nebylo nejchytřejší, když ten medvěd šel přímo po vás, ale takhle, kdyby tam měla dva jiný zákusky, možná by to Alex i zvládl. Chvilku potom se už i Alex vydá za Airou na břeh a ta si vyslechne všechno o pasti na medvědy a musí nevěřícně zakroutit hlavou, ,,to jsou fakt blázni,” řekne nakonec pobaveně, protože to se jen tak nevidí. Samozřejmě je dobře se před vstupem do lesa patřičně vybavit, ale tohle jim mohlo spíš ublížit, než je zachránit. ,,Samozřejmě, že jsem ráda, že si to přežil taky,” dodá hned po jeho slovech a ušklíbne se na něho pobaveně. Ohledně jeho slov se vzrůšem přikývne a hned na to hlavou zakýve na znak nesouhlasu, ,,asi si radši budu představovat, že se mi do stanu vloupe malej králíček, než obří medvěd. Nebo nějakej chlap,” řekne a na konci se zasměje. Aira měla docela ráda vzrůšo, ale tak vocaď pocaď. To když se podívala na Alexe, tak viděla jedno velký vzrůšo, plus ta jeho jizva, působil na ní jako někdo, kdo má docela rád nebezpečí? Jo, asi tak nějak. Už se na jeho další slova chystala přikývnout, když jí ale trochu zaskočilo to jeho “nebo jen se mnou?”, nedá to ale znát a proto se na něho roztomile uculí, ,,to si ještě promyslím,” dodá nakonec už s pobavením v hlase a rovnou přikývne na jeho další slova. ,,Občas mi přijde, že fakt mám takovou smůlu,” přikývne se smíchem ohledně deště a stanování, ,,ale přeci to nebudu takhle přiznávat, když byste mě pak teda nevzali,” obrátí zase hned zpět a spiklenecky na něho mrkne a využije toho, že je od něho kousek a lehce do něho žďuchne loktem. Jeho dalším slovům se ale musí zasmát, ,,jo, asi bych řekla, že se to počítá,” přikývne ještě s pobaveným úsměvem od ucha k uchu. Jak ho tak Aira poslouchá, jeho prázdniny byly asi o dost divočejší než ty její. Teď ale na chvilku mezi nimi nastane ticho, ale nebylo to takový to trapný ticho. Nebo aspoň pro Airu ne, protože si pohrávala s kamínkama v ruce a užívala si čerstvý vzduch a klid v okolí. No ale nebyla by to ona, kdyby vydržela potichu nějak extra dlouho. ,,Umíš házet žabky?” podívá se na Alexe a pak na kamínky se kterými si zrovna pohrávala v ruce, ale žádný nebyl takový, jaký by se jí zrovna teď hodil. Proto kamínky pustí na zem a pohledem se podívá kolem sebe. Kousek od nich viděla na zemi plochý kamínek, přesně jako dělaný na žabky. Proto se pro něho natáhne, ale tak, aby se nemusela zvedat, a když ho uloví, tak si ho v ruce prohlédne. ,,Já už si ani nepamatuju, kdy jsem je házela naposledy,” řekne a uchechtne se sama nad sebou. Nejspíš to byl někdy, když byly se Sao ještě malý a táta je vytáhl někam do přírody, což je teda už hodně dávno. Nejspíš by bylo taky lepší, kdyby se postavila, ale to se jí nechtělo, když se zrovna posadila a tak se tak nějak napřáhne ze sedu a kamínek namíří na plochu jezera. ,,Aha!” zaraduje se pobaveně, když její kamínek udělal jednu menší žabku, a to, že hned na to zmizel pod vodou, je přeci jen detail. ,,Já si na to snad stoupnu,” podívá se směrem k Alexovi, ale pohledem přitom už tak napůl bloudí okolo, aby našla další kamínek. A opravdu jí to nedalo a postavila se. Lehce si oprášila kalhoty a hned se vydala pro plochý kamínek v její blízkosti. Když ho sebrala, tak neváhala, trochu se natočila, napřáhla a hodila. ,,Tak ale,” řekne se zamračením, ale pobaveným úsměvem zároveň, směrem k Alexovi, když její kamínek zase po jediné žabce zahučel pod vodu.

7/1/2023, 00:46

bestie Eric
(fit check)

← spolek

Jak moc Peter miluje léto. Tolik volného času, tolik příležitostí, a krásné počasí k tomu. I když je venkovní sportování krapet nepříjemnější než například na podzim, celé si to vynahrazuje neustálým cestováním, kalením na všech party, na které je pozvaný, a účastněním se na vše různých kulturních akcích. Někdo mu nedávno řekl, že jim prý přijde, jako by byl Peter utržený ze řetězu, že to možná s těmi plány už trošku přehání. Blbost. Peter se nikdy necítil líp. No dobrá, to se musí vzít zpět. Sám si je vědom proč až přehnaně vyhledává všechno zajímavé. Vysvětlení je jednoduché: raději se bude bavit, než aby se utápěl ve svých neradostných myšlenkách. Ale že by přeháněl? Pff.. to určitě.
Už je to dost dlouhá doba, co začal jeho vztah s Lilyo narážet do všech různých překážek, jenže doposud všechny dokázali společně překonat. Jenže v moment, kdy mu Lilya dala ultimátum ve smyslu: buď se přestěhuješ za mnou do Washingtonu, nebo je konec – tak to nakonec zlomilo i jeho. Tak moc se snažil, tak moc chtěl, aby to vyšlo. Jenže co by on dělal ve Washingtonu? Opustil by všechno, co zná, všechny, na kterém mu záleží. Byla to jak kudla do srdce tyhle slova od ní slyšet. Doteď ho stále mrzí, jak zbaběle se rozhodl celou situaci vyřešit. Oficiálně se ti dva ještě nerozešli, aktuálně mají takzvanou “pauzu”. Peter nesnáší to slovo. A není tupý, moc dobře ví, že to technicky znamená rozchod, jen nejsou oba dostatečně odvážní to nazvat tím, čím to doopravdy je. Ne nadarmo se říká, že vztahy na dálku nefungují.
A přesně aby nebyl celé léto Peter zavřený u sebe ve spolku, tak se rozhodl trávit veškerý volný čas venku mezi lidmi, kteří jeho mysl zaneprázdní. Navíc kdo se zdravým rozumem by nešel na Calichellu. Jen idiot. Stačilo pár telefonátů, dlouhé dohadování ve zprávách o tom, kdo co vezme, a Peter už měl zajištěnou společnost. Jeho plán je pořádně si užít prodloužený víkend, žádné problémy, žádné starosti, jen zábava.
Do auta společně naházeli všechno, co budou potřebovat: od stanu, přes oblečení, po alkohol, a možná i pár věcí, které potřebovat fakt nebudou; než nasednou a odjedou směr jezero, kde se festival koná. “Myslíš, že ten alkohol dovnitř propašujem?” Zeptá se Peter se smíchem, zatímco parkuje nedaleko areálu. Pravidla akce moc pozorně nečetl, ale má menší povědomí o nějakém tom zákazu nošení vlastního alkoholu. “A i kdyby ne, alespoň jsme to zkusili,” pokrčí lehce rameny, než vystoupí a začne pomáhat vykládat věci. Stěhování z parkoviště do areálu je zdlouhavé a unavující, ale když už jsou uvnitř, tak si Peter nemůže pomoct od širokého úsměvu. “Tak co, kámo, kde se uhnízdíme…” ukáže na pár vybraných míst ve VIP sekci. Všude se to hemží lidmi a alkoholem, někde nedaleko duní hudba ze stage a zároveň všude kolem hraje hudba z osobních repráků, co si přivezli ostatní návštěvníci. A Peter? Ten už nedočkavě přešlapuje z nohy na nohu. Tohle bude ještě zajímavé.

7/1/2023, 15:58

zatím sám

outfit

Je to už nějaký ten pátek, kdy naposledy podnikl něco, v čem by spočívala doopravdová zábava. Během neletních měsíců trávil jako vždy většinu času školou nebo lakrosem a jen čas od času se nechal přemluvit od svých přátel, aby podnikl i něco, co neobsahuje učebnice a sportování. Se začínajícím létem si však může dovolit alespoň malé polevení od všech svých povinností, čehož okamžitě využilo pár jeho přátel, kteří ho přemluvili na navštívení Calichelly. Na festivalu nebyl už pěkně dlouho, tak proč rovnou nezačít něčím pořádným s hromadou lidí, že? Dobrá, to nezní jako víkend, který by si vymaloval ve svých nejlepších snech, ale jelikož neumí říkat ne, zkrátka ho teď čeká trávení času u jezera za doprovodu alkoholu, přátel a především hudby. A že výběr interpretů, kteří budou na Calichelle vystupovat, je vážně pestrý. Rozhodně si tu každý najde své, a tak nakonec zhodnotil, že by to nemusel být nejhorší víkend jeho života, a tak se na něj chystá natěšený a s dobrou náladou. Nemusí si toho brát moc, tři dny se dají zvládnout dost na lehko, a tak si toho ani moc nebere. Zkrátka jen základní věci, které na festivalu nemůže postrádat. Nebere s sebou ani žádný alkohol, jelikož ví, že se to nesmí. A pokud ho tam náhodou pašuje někdo z těch, s kým tam jde, to už je naprosto jiná záležitost. On rozhodně nikde nic poschovávané nemá. Dokonce nemá ani vlastní stan, protože i o to se stará jeden z jeho kamarádů. Pravděpodobně na něj nic moc neházeli, protože byli rádi, že ho k víkendu na festivale vůbec dokázali přemluvit. Jemu by sice žádné povinnosti nevadily, ale stěžovat si taky nehodlá, takže kromě nachystání sebe samého a následného čekání na vyzvednutí, nic nedělal. Tedy, samozřejmě všechny nejprve obepsal, jestli náhodou vážně není něco, o co by se mohl postarat, ale když mu bylo po sté řečeno, že doopravdy nic takového není, nezbylo mu nic jiného, než čekat na zprávu, že jsou dole. A jakmile se objevila na displeji jeho telefonu, hned vyrazil svým kamarádům naproti, nacpal se do přeplněného auta a společně vyrazili vstříc jezeru.
Cesta tam utekla vcelku rychle, což už se však nedalo tvrdit o procházení vstupem, následným hledáním vhodného místa k usídlení se a především o postavení stanů, které bylo útrpnější, než očekával. Lépe řečeno, stále je. Jeden stihli postavit, ale zdá se, že druhý stan s nimi odmítá spolupracovat, protože se zkrátka nedá postavit. Dělají to už na několikátý pokus a jelikož všem začínají pomalu, ale jistě docházet nervy, byl Cass vyslán pro drinky. Pili sice cestou sem a něco málo se jim nakonec podařilo i nějakým zázrakem propašovat dovnitř, ale ani tak se bez koupě alkoholu neobejdou, a tak s tím začínají rovnou. A on si vůbec nestěžuje, že pro alkohol poslali zrovna jeho, protože už od civění do návodu a následných neúspěšných pokusů stavby potřeboval přestávku. A kdoví, třeba se vrátí a stan bude postavený. Rozhodně by mu to nevadilo. Návštěva nějaké stage totiž bude rozhodně mnohem zábavnější, než zatloukávání hřebíků do země a následné nadávání, že je to zase špatně. Zatím ho to však nečeká, takže prozatím vyhledá nejbližší stánek, kde se prodává alkohol a postaví se do fronty, která naštěstí není nijak tragická a on v ní tak postupuje poměrně rychle.

Welcome

The construction crew

Name of the current event

Jezero