Trochu se musel zasmát. Ale nebyl to ten výsměšný smích. Jen takový ten lehce pobavený. “To je v pořádku. Já taky nejsem žádný extra profík. Jen dávám pozor ve škole a pamatuju si věci, který bych si ani pamatovat nemusel.“ Vysvětlil mu, proč si jeho jméno pamatuje. Stačí mu jenom poslouchat docházku a je to. Mezi nimi nastalo ticho. Jenže Theo ho přerušil svou otázkou, na kterou mu mladík odpověděl. Upřímně ho dost chápal. Také měl občas rád svůj klid, i když byl dost společenský a rád si povídal. Jenže občas je něčeho opravdu příliš. I na samotného Theodora. Proto chápavě přikývl a zeširoka se usmál, když pronesl, že je za jeho společnost rád. Sice to neznělo moc přesvědčivě, ale aspoň něco, že? Třeba se snažil být jen slušný a bylo mu blbé Thea odmítnout nebo ho požádat, aby odešel. Samozřejmě, že by odešel, kdyby k těmto slovům došlo. Ale nic se nechystalo, takže usoudil, že je asi opravdu vítán. “Chápu, občas mě dost udivuje, kde lidé berou tolik energie takhle ráno.“ Přitakal, protože to byla pravda. A dokonce to vypadalo, že si to oba dva uvědomují a to opravdu dost. I on sám se snažil vybírat klidná místa, kde nebude moc lidí nebo tam nebude hluk aut či jiných dopravních prostředků, jenže najít takové místo v tak velkém městě je dost obtížné. Bohužel. Chvilku sledoval deník, který držel v ruce a následně ho uklidil do svého batohu. Samozřejmě, že ho to zajímalo, ale nechtěl se mladíka ptát, co tam píše. Určitě je to hodně soukromé a bylo by opravdu drzé se ptát, co to tam píše a o čem. Proto se nechce šťourat v jeho soukromí, a kdyby chtěl, třeba by mu to řekl sám. Hlavně nejsou žádní přátelé, aby se mu svěřoval se svými pocity, které tam má zřejmě napsané. Nad položenou otázkou se musel zamyslet. Bohužel, už zvládl zapomenout, proč sem vlastně šel. Proto se nad tím tolik zamýšlel. “Vylezl jsem ze spolku a prostě jsem se chtěl projít. Tak jsem šel přímo za nosem, a kam jsem došel, tam jsem došel. A tak jsem došel až sem.“ Ponasnažil se mu vysvětlit nějak ve zkratce, aby to bylo nějak k pochopení. Theodor věděl, že jeho styl vysvětlení není zrovna nejlepší a proto to vypadalo tak chaoticky. Nad poznámkou ohledně lodi rodičů se musel lehce zasmát. “Moji rodiče nejsou tak bohatí, aby měli takovou loď.“ Přiznal s menším úsměvem na rtech. Ano, jeho rodiče nepatřili k těm nejbohatším, ale ani k těm nejchudším. Sice občas přišla krize a peníze se museli opravdu schovávat, ale pořád na tom nebyli nejhůře. A to na nich měl rád. Dokázali si poradit i bez peněz, udělat si radost i bez nich. Je pravda, že Theova rodina je nenáročná a radost jim udělá opravdu maličkost. Hlavně to, když můžou být celá rodina pohromadě i v jeden obyčejný den než jsou nějaké svátky. Jako Vánoce nebo Díkuvzdání. Je pravda, že se snaží za nimi jezdit opravdu často a když nemůže, tak aspoň zavolá. Hlavně jim opravdu rád posílá dopisy a to nebydlí tak daleko. Jen pár mil od San Francisca a spoj tam je přímý, což je snad nejvíce skvělé na tom všem. Nastalo ticho. Bylo jen slyšet sem tam zakřičení racka, šplouchání vody nebo nastartování motoru nějaké lodi. Náhle ticho prořízl menší rachot. Trochu se polekal, když zazvonil mobilní telefon. Nečekal to, myslel by si, že by tento mladík měl zapnuté pouze vibraci. Po jeho omluvě se na něj lehce usmál a přikývl v gestu, že se nic neděje, ať si to klidně zvedne a vyřídí. Poté se začal zvedat a Theovi došlo, že pravděpodobně odchází. Třeba měl domluvenou návštěvu na určitý čas a tady ho chtěl jen zabít. Samozřejmě to chápal, a proto nic nenamítal a nemyslel si o tom nic špatného. Nad jeho omluvou mávl rukou. Chápal to. Rozhodně neměl v plánu se najednou nějak urazit, že ho tento mladík opouští a nechává ho tady samotného. “Dobře a měj se.“ Špitl, aby nijak nebyl slyšet do telefonu, ale zase tak, aby ho slyšel Walter. Poté zvedl ruku do vzduchu a zamával mu. Ještě nějakou chvíli tam zůstal sedět a popíjel svou kávu. Sledoval obzor a lodě, které pomalu opouštěly přístav a některé se zase vracely zpátky. Fascinovalo ho to, ne že ne. Někdy by taky chtěl takhle vyrazit na lodi a na všechno zapomenout, jenže se mu tato možnost nepodaří. Tolik peněz nemá a asi ani nevydělá a vyrazit někam něčí lodí se mu také nechce. Asi si bude muset zvyknout na kempování a chodit někam pod stan. Do klidné přírody, kam v dnešní době moc lidí nechodí. Nebo chodí, ale maximálně projít a ve světě je tolik krásných míst, které rozhodně stojí za to navštívit. Po rozplývání těchto představ se konečně zvedl, popadl svůj prázdný kelímek po kávě, který následně vyhodil. Vydal se do města, kde si koupil nějaký ten oběd, novou knihu a vydal se zpátky do spolku, kde skončil po zbytek tohoto krásného dne.

>>> Nerdský spolek

Naozaj bol rád, keď sa im konečne podarilo vypadnúť zo spolku plného ľudí do o niečo väčšieho súkromia hoci si bol viac než úplne istý, že nebude spokojný dovtedy, dokým s ňou naozaj nebude úplne sám. Práve preto sa v aute o nič nepokúšal, práve naopak, možno si od nej dokonca držal o niečo menší odstup no len z toho dôvodu, že s ich stupňujúcim flirtovaním bolo pre neho stále ťažšie a ťažšie ovládať sa a rozhodne nemal v pláne ponížiť ju tým, že by sa na ňu vrhol ako nejaký pubertálny panic v aute s ďalším človekom. To si žena na úrovni, aká v jeho očiach Chloe naozaj bola, proste nezaslúžila. Naozaj však bol vďačný, že tá cesta netrvala dlho, pretože necítiť jej blízkosť bolo pre neho v tej chvíli ako za trest a aj to bol jeden z dôvodov, prečo jej pri vystupovaní ponúkol svoju pomoc. Chcel proste cítiť jej hladkú pokožku a chcel sa jej dotýkať všade, nie len na dlani či zápästí. Odviedol ju teda na už pripravenú jachtu, ktorú mu narýchlo poskytol jeden z jeho pomerne dobrých známych, s ktorým sa stretol na niekoľkých spoločenských akciách v meste ako zástupca novín, pre ktoré pracuje. "To ma teší," kývol hlavou na pochvalu jeho spoločníčky a taktiež si jachtu obzrel, hoci na jej palube už niekoľkokrát bol. Bola to veľmi pekná a elegantná mašina a on dúfal, že sa mu raz podarí na nejakú podobnú zarobiť, no momentálne si nad tým ani na sekundu nedovolil premýšľať, keďže jeho myseľ zamestnávalo niečo úplne iné, z veľkej časti myšlienka na to, ako vyzerá Chloe bez zlatých šiat. Usadil ju teda na vonkajší gauč, keďže noc nebola nejako extra chladná a čerstvý morský vzduch bol aspoň pre neho veľmi príjemný a rýchlo odbehol po poháriky dovnútra, no rozhodne sa tam dlho nezdržiaval. Po pár sekundách už bol znovu vonku, poháre položil na stôl a Chloe zľahka okolo ramien prikryl dekou, ak by jej náhodou predsa len bola zima, hoci to jej slová nenaznačovali. "Tak si ju tým pádom môžeš dať pokojne dolu," mierne pokrčil ramenami, no v očiach mu zažiarili iskričky vzrušenia a bez ďalších rečí sa naklonil k stolu, otvoril fľaše, ktoré si priniesli a obom nalial do pohára alkohol, ktorý preferovali. Pohár s whisky jej však nepodal do ruky, namiesto toho si veľmi pokojne, s pohľadom upretým na jej tvár rozopol gombičku na saku, rýchlym pohybom si ho stiahol dolu z ramien a položil vedľa seba. Potom sa k nej natiahol, rukami ju veľmi opatrne, no zároveň pevne chytil okolo pása a zľahka ju nadvihol, aby ju presunul na seba pričom úplne ignoroval to, či si deku dala dolu alebo nie, pretože aj keby si ju možno dolu nedala, pri tomto jeho čine by sa jej pravdepodobne tak či tak zošuchla z ramien dole. Až potom, keď na ňom sedela, jej so širokým úsmevom odpovedal na otázku. "Nemám pocit že si typ dievčaťa, ktoré sa rado pozerá na hviezdy," prehlásil s istým pobavením v hlase, jednu ruku jej obtočil okolo pása a tú druhú zdvihol k tenkému ramienku je šiat, zachytil sa oň svojim ukazovákom a zľahka jej ho stiahol z ramena dolu, pričom ju k sebe pritiahol ešte o niečo bližšie a vlhkými perami jej jemne prešiel rovno po kľúčnej kosti. "Podľa mňa si na romantiku veľmi nepotrpíš," zamumlal jej do hebkej pokožky a perami sa presunul na krk, pričom jej svoju voľnú ruku položil na stehno a veľmi pomaly ju posúval čoraz vyššie a vyššie, takže jej zároveň dvíhal aj šaty. "A to je iba dobre, lebo na romantiku nemám veľmi náladu," vydýchol a zubami sa opatrne zahryzol do jej jemnej pokožky takmer pri ušnom lalôčku. "Ale ak by si predsa len chcela pozerať hviezdy, tak môžem prestať," svoje pery a ruky odlepil od jej tela a mierne sa zaklonil, aby sa oprel o mäkké vankúše, pričom sa mu na tvári usídlil veľmi spokojný a pobavený výraz.

Jej provokatívne slová ho samozrejme nenechávali chladnými, keby tvrdil že áno, poriadne by klamal a to on za žiadnych okolností nerobil. V danej chvíli však pre neho bola provokáciou už len jej prítomnosť, jej spaľujúce pohľady, vyzývavé úškrny a dokonca aj ľahké zlaté šaty, ktoré by dokázal roztrhnúť jedným poriadnym potiahnutím, no o to sa rozhodne pokúšať nechcel. Bol predsa kultivovaný človek, nie zviera. Samozrejme, aj on bol veľmi vášnivý a dokázal konať impulzívne, no ničenie oblečenia mu prišiel ako dosť hulvátsky prejav agresivity, ktorému by sa určite mnoho chalanov z ich spolku nebránilo, no on medzi nich rozhodne nepatril. "Nechám to teda na teba, sama vieš najlepšie, čo potrebuješ," už si stihol všimnúť, že na dievča ako je ona lichôtky typu "Si nádherná" vôbec neplatia. Ženy ako  Chloe najlepšie brali komplimenty smerujúce na ich nezávislosť a samostatnosť, keď muž dokázal ustúpiť o krok vzad a nechať im priestor robiť to, čo samy chcú. Bol to jasný znak sebavedomosti, ktorá bola pre neho veľmi príťažlivá, pretože žiadnu sebavedomú ženu netreba tisíckrát ubezpečovať, že je krásna. Sama to totiž veľmi dobre vie a rozhodne nepotrebuje validáciu žiadneho muža. Práve preto sa nemusel ďalej sústrediť na to, aby ju nejakým spôsobom spracovával, kým by sa mu sama nepodvolila a nedovolila mu na seba siahnuť. Pri Chloe si bol úplne istý, že čím vyzývavejšie sa jej dotkne, tým bude radšej, pretože u nej človek proste vedel, na čom je. Keby s ním nič nechcela mať, ani by sa pri ňom nezastavila a to, že súhlasila niekam s ním odísť znamenalo len jednu jedinú vec. Spokojne si ju teda presunul na seba, keďže ho už vážne nebavilo ďalej oddaľovať to, k čomu sa celý večer schyľovalo. "Novinár musí byť všímavý," zamrmlal s krátkym úškrnom, no hneď potom jej už stiahol ramienko šiat a svoje pery presunul na kľúčnu kosť kde sa chvíľu zdržal, užívajúc si jej teplú pokožku ale aj nechty, ktoré mu jazdili vzadu na krku. Chloe veľmi dobre vedela čo robí, o tom nemal ani minimálne pochybnosti. Nemal totiž potrebu nahovárať si, že je jeden z jej prvých, dokonca si ani nenahováral to, že môže byť v prvej desiatke. To mu však bolo momentálne úplne jedno, keďže si užíval daný moment a neplánoval si ju raz zobrať za ženu. "Máš úplnú pravdu," kývol hlavou na znak súhlasu, pretože ani on nebol nejaké extra veľký romantik, no pokiaľ to s nejakou slečnou myslel vážne, naozaj sa snažil a neboli mu cudzie ani romantické gestá. Toto však malo od romantiky naozaj veľmi ďaleko, bola to proste len čistá vášeň a príťažlivosť medzi dvoma ľuďmi, nič viac, nič menej. Napätie medzi nimi len a len stúpalo a pritom, ako jej pomaly ale isto dvíhal šaty až k bokom a perami kĺzal po jej krku znovu pocítil hrču, ktorá sa mu vytvorila v nohaviciach a ktorú určite musela cítiť aj ona, keďže na ňom sedela. Aj napriek tomu sa však od nej hravo odtiahol, hoci naozaj nechcel prestať, ani zďaleka. Keby mu však dala za pravdu, určite by sa už viac o nič nepokúšal, aj keď by mal veľký problém znovu sa upokojiť, no našťastie sa toho nemusel obávať. Veľmi spokojne ju nechal prevziať iniciatívu a keď pocítil jej dotyky na svojej holej pokožke, pery sa mu roztiahli do úsmevu. "Nemám žiadne námietky," odpovedal na jej otázku a pomohol jej so zvyšnými gombíkmi na košeli, no z ramien si ju nesťahoval. Namiesto toho jej nedočkavo zhodil aj druhé ramienko šiat a nechal jej ich tak padnúť na pás. Skôr, ako sa však do niečoho pustil sa však pokochal pohľadom na jej nahú pokožku, no naozaj len na krátko, keďže ho už vážne nebavilo ďalej čakať. Nie že by si neužíval jej bozky na svojom krku, no keď už ju mal takto pred sebou, chcel viac, potreboval viac. Práve preto ju od seba jemne odsunul, ale len na chvíľu, aby ju od seba pravdu povediac odlepil a mohol v bozkoch pokračovať zase on, tentokrát už však nesmeroval na krk ani na kľúčnu kosť ale rovno k prsiam, po ktorých sa s ľahkosťou presúval no najväčšiu pozornosť samozrejme venoval tvrdým hrbolčekom, s ktorými sa pohrával jazykom a po očku sledoval reakciu Chloe aby vedel, čo sa jej páči a čo nie. Jednou rukou ju pritom stále držal okolo pásu a tú druhú mal položenú vysoko na jej stehne, pričom ju po milimetroch posúval ešte vyššie, až pokým nenarazil na lem nohavičiek. "Čo keby sme toto dali preč z cesty?" Spýtavo zamumlal do jej hrudníka, pričom zubami zľahka zahryzol do jedného z citlivých miestečiek a hravo sa zasmial.

"Vôbec ma to neprekvapuje," pobavene sa uchechtne nad jej slovami o deke, pretože mu to bolo úplne jasné ešte skôr, než to vôbec povedala. Bolo to celkom vtipné, no pri dievčatách ako bola Chloe človek naozaj presne vedel, o čo im ide a o čo nie, čo chcú a čo vôbec nepotrebujú. Preto bolo tak ľahké podľahnúť im, človek totiž nemusel hádať a skúšať milión rôznych vecí ako pri iných dievčatách, ktoré sa silou mocou potrebovali nechať dobíjať. Na druhej strane to boli ale úplne bezcenné vzťahy, ak sa tým slovom dali vôbec nazvať. Po správnosti by to ale skôr charakterizoval ako nejakú známosť s príležitostným sexom, od ktorých sa za poslednú dobu naozaj snažil držať čo najďalej, pretože tieto dievčatá človeku nedokázali dať nič viac ako svoje telo a pokiaľ mal byť k sebe úprimný, on už potreboval niečo viac. K Chloe ho to ale ťahalo už veľmi dlhú dobu, pretože sám sebe daroval ešte jednu malú priepustku špeciálne určenú pre ňu a vôbec to neľutoval. Chcel si to teda naplno vychutnať a preto sa sústredil len a len na ňu a nad inými vecami ani neuvažoval.
To, že Chloe nechcela urobiť prvý krok ho taktiež vôbec neprekvapovalo. Bola to totiž nóbl ženská, ktorá sa možno nepotrebovala nechať rozmaznávať a romantika nebola jej šálka kávy, no na druhej strane preferovala, keď začiatočnú iniciatívu prevzal chlap aby nepôsobila ako nejaká zúfalka, ktorá sa potrebuje dožadovať pozornosti. Vôbec mu to ale nevadilo, bol zvyknutý na to, že prvý krok robieva takmer výlučne on, takže aj tentokrát zareagoval iniciatívne a natiahol sa k nej takmer automaticky, inštinktívne. Jej telo ho priťahovalo ako magnet a potreboval sa ho dotýkať skoro tak, ako potreboval dýchať. Perami teda zľahka prechádzal po jej pokožke a užíval si každú sekundu, pretože hoci noc ešte nekončila, vedel, že podobnú príležitosť už zrejme mať nebude. Očividne sa ale to, čo robil, páčilo aj Chloe, keďže jej pohyby veľmi jasne naznačovali to, že má chuť aj na niečo viac, ako len na pár bozkov na nahej pokožke. Pomohol jej teda so svojou košeľou a pomaly ale isto sa zbavil aj jej šiat, aby si ju mohol poriadne obzrieť a pokročiť v ich malej hre, ktorá ho bavila čoraz viac a viac. Samozrejme, že sa mu jej telo páčilo, o tom neboli snáď žiadne pochybnosti. Keby ho nepriťahovala, tak by s ňou práve teraz nebol. Jeho vzrušenie však čoraz viac a viac narastalo, a preto už nechcel nechcel ďalej odďalovať nevyhnutné. Jej pohyby na jeho rozkroku ho privádzali do šialenstva, a tak jej lem nohavičiek, o ktorý bol ešte stále zachytený prstom, odsunul nabok. Šaty jej roztrhnúť nechcel, no pri nohavičkách sa vážne musel krotiť, keďže jemná látka by sa rozhodne dala odstrániť veľmi jednoducho a nikto by sa ani nevšimol, že ich na sebe nemá. "Musím s tebou jedine súhlasiť," zamrmlal, pričom sa svojimi perami a jazykom stále venoval jej hrudníku, no ruky mu tentokrát skĺzli z jej tela a veľmi pohotovo nimi rozopol gombík a zips na nohaviciach, ktoré si zároveň stiahol o niečo nižšie no len tak, ako mu to šlo, keďže na ňom sedela a on ju zo seba nechcel dvíhať. Pokiaľ mu teda chcela nohavice stiahnuť ešte nižšie, nechal to na nej, pričom jej jednu ruku opäť obtočil okolo pásu a tou druhou jej vkĺzol pod tenkú čipku nohavičiek, aby prstami preskúmal skryté vlhké miestečko. Ovládalo sa mu čoraz ťažšie a ťažšie a popravde, najradšej by bol, keby bol už konečne hlboko v nej, no veľmi dobre vedel, že na to si ešte bude musieť moment počkať. Predsa len, ešte stále mala šancu si to rozmyslieť a on nemal v pláne urobiť niečo, čo by potom jeho dnešná spoločníčka ľutovala. V tomto ohľade bol naozaj ten pravý gentleman.

Samozrejme, aj pre neho celá táto šaráda začala nevinným, hoci veľmi provokatívnym komentovaním fotiek na sociálnych sieťach, no vážne nečakal, že to k niečomu môže viesť. Predsa len, veľmi dobre vedel o vzťahu Olivera a Chloe a aj keď vedúceho ich chlapčenského spolku rozhodne nezaraďoval medzi svojich blízkych priateľov, nemal v pláne začať spávať s jeho kamarátkou na zavolanie. Ich flirtovanie sa však s postupom času čoraz viac a viac stupňovalo a povedzme si úprimne, aj on bol len človek a ešte k tomu mladý, zdravý muž ktorý mal svoje potreby a veľmi dobre vedel, že ich kráska s čokoládovou pokožkou dokáže bezproblémov naplniť. Navyše, s Cassie sa od ich prvého stretnutia ešte stále nevidel a hoci ho to k nej stále ťahalo, bolo ťažké odháňať od seba všetky dievčatá pre niekoho, koho pol roka nevidel a o kom vlastne ani nevedel, či by mal o neho aspoň minimálny záujem. Aj tak to však ale robil, no Chloe bola Chloe. Keď sa naskytla takto bravúrna príležitosť ako v tento deň, proste ju nemohol nevyužiť. To by bol naozaj hriech. Zakázal si teda myslieť na niekoho iného, ako bola ona, aby jej mohol venovať svoju plnú pozornosť. Keď už mal totiž porušiť celibát, do ktorého sa prinútil, chcel aspoň aby to stálo zato a chcel si z toho pamätať každú jednu sekundu.
Jej provokácie mu teda nevadili, užíval si ich, aj keď ho pomaly ale isto naozaj privádzali do šialenstva. Jej dotyky a pohyby boli úplne cielené a on to veľmi dobre vedel, robila to preto, aby v ňom tú vášeň a hlad po jej tele ešte viac vystupňovala, a tak ju nechal. Aj on sa predsa snažil postupne svoje akcie stupňovať, a tak sa z bozkov na krku postupne presúval čoraz nižšie pričom ďakoval bohu za to, že sa dokáže kontrolovať a ešte sa nenechal úplne pohltiť akýmsi zvieracím inštinktom, ktorý mu v zadnej časti mysle hovoril, aby ju už konečne zo seba zhodil, otočil ju chrbtom, chytil ju za vlasy a bez opýtania jej ho tam konečne vrazil. Chcel to urobiť, ó, a ako veľmi. Aj napriek tomu sa však držal na uzde a išiel na to postupne, pričom si užíval svoje pery na jej prsiach, jej pohyby na jeho rozkroku a aj vzdych, ktorý sa jej predral spomedzi pier, keď prstami vkĺzol pod nohavičky, a po ktorom medzi zubami zovrela tenkú pokožku na jeho krku. Vedel, že sa to blíži a stačilo vydržať už len malú chvíľu, v čom ho Chloe hneď utvrdila, keď sa natiahla za jeho nohavicami, aby mu ich mohla stiahnuť. Samozrejme sa mierne nadvihol, aby jej to umožnil, pričom bol trochu sklamaný, že mu spolu s nimi nestiahla aj trenírky, no to sklamanie trvalo len sekundu, keďže jeho spoločníčka mala očividne v pláne ešte trochu sa s ním pohrať. Proti tomu rozhodne neprotestoval, jej dotyky si užíval plnými dúškami a po dlhom čase ho tým prinútila odtrhnúť pery od jej hrudníka, privrieť oči a mierne zakloniť hlavu. Vážne to však ale začalo byť akýmsi skladkým týraním, keďže tlak, ktorý pociťoval v rozkroku bol takmer neznesiteľný a on vážne potreboval, aby mu ho už pomohla uvoľniť. "Veľmi tesno, je to dosť nepohodlné," priznal s drobným úsmevom, pričom hlavu znovu vyrovnal, pohľadom sa krátko vpil do jej očí a ruku, ktorou ju držal okolo pásu, s ľahkosťou presunul do jej vlasov, pričom jej končekmi prstov jemne prešiel po chrbtici. "Čo keby si mi s tým trochu pomohla?" Spýtavo nadvihol obočie a stiahol ju bližšie ku svojej tvári, aby ju mohol prvýkrát pobozkať aj na pery. Rozhodne to ale nebol žiadny jemný, romantický, nevinný bozk. Vložil do neho všetko to vzrušenie, ktoré v sebe v daný moment pociťoval aby jej dal jasne najavo, že už to provokovanie naozaj ďalej nevydrží.

Celá táto situácia bola ako z najdivokejších predstáv a on vážne nečakal, že k nej niekedy naozaj môže dôjsť. Rozhodne sa však nesťažoval, nemal na to ani najmenší dôvod. Chloe bola totiž presne taká, aká sa javila navonok a ako sa prezentovala aj na sociálnych sieťach. Povedzme si úprimne, tá príťažlivosť ale bola čisto fyzická aj z jeho strany, pretože rozhodne nebol žiadny naivný mladík, ktorý by sa do nej bezhlavo zakukal a nesníval o ničom inom, len o nej. Tak to teda rozhodne nebolo, po Chloe samozrejme túžil, no zapríčinilo to iba ich sebavedomé flirtovanie, jej pekná tvárička a skvelo vyzerajúce telo. Tento moment si teda chcel naozaj poriadne užiť hlavne preto že vedel, že sa pravdepodobne znovu nezopakuje. Vážne už totiž nechcel byť len človekom, ktorý by si nezáväzne užíval, predsa len, robil to prvé tri roky svojho štúdia a nemal v pláne v tom pokračovať. Predsa len, bol to jeho posledný rok na univerzite a ak bol niekedy čas dospieť, tak to bolo práve teraz. Veľmi však nad tým teraz uvažovať nechcel, nechcel si totiž priviesť výčitky svedomia v tej najnevhodnejšej chvíli. Radšej teda svoju plnú pozornosť venoval jej pohybom a aj tým svojim, ktorými si vychutnával jej telo centimeter po centimetri.
Ich hra sa postupne stupňovala a on mal čo robiť, aby sa udržal pri zmysloch. Chcel ju, vážne ju chcel, aspoň v ten moment, na tých pár chvíľ. Bavilo ho hrať sa s ňou, perami sa presúvať po jej krku až k prsiam, no zároveň veľmi dobre vedel, že to tým jednoducho nemôže skončiť. Nie že by ju do niečoho nútil, keby si to rozmyslela, to určite nie, no veľmi o tom pochyboval pretože cítil, že aj ona si to všetko poriadne užíva. Samozrejme mu to lichotilo, no nikdy o sebe a svojich zručnostiach nepochyboval, tak ako on nebol jej prvý, ani ona nebola jeho prvá a tak vedel, čo má robiť, aby ženu nabudil aj keď mal zároveň pocit, že Chloe až tak veľmi nebudzovať nebolo treba, keďže s ním išla z večierku s jedným jediným zámerom a tým bol sex. Bol teda tak zabraný do toho všetkého, čo sa odohrávalo, že jej slová počul len akoby z veľkej diaľky a musel vynaložiť veľké množstvo sebazapretia, aby sa aspoň o pár milimetrov oddialil od jej pokožky a mohol jej odpovedať. "Tak hor sa do toho," zamrmlal s drobným úsmevom, keď sa konečne odhodlala zobliecť mu aj ten posledný kúsok oblečenia, ktorý ich od seba delil, pričom sa vášnivo prisal k jej perám. To, že po nej naozaj túžil z neho muselo doslova vyžarovať, nie len že to videla, no musela to aj cítiť a on bol naozaj rád, že po niekoľkých sekundách ich bozk prerušila a vrhla sa na jeho trenky, ktoré jej samozrejme pomohol stiahnuť aby sa už konečne dostali k tomu, načo obaja mysleli zrejme od prvého momentu, čo sa na večierku navzájom uvideli. Nedočkavosťou priam horel a keď na neho konečne nasadla, spomedzi zovretých pier sa mu predral spokojný povzdych. "Oveľa lepšie," zoširoka sa uškrnul a rukami ju zovrel okolo pása, aby jej prípadne pomohol v prirážaní no popravde to nevyzeralo tak, že by nejakú extra pomoc potrebovala, a tak mierne privrel oči a užíval si ten slastný pocit. Samozrejme však ale nemal v pláne nechať ju, nech si to všetko odpracuje sama, a tak po niekoľkých minútach oči opäť otvoril, ruky jej zľahka vsunul pod zadok a opatrne sa spolu s ňou postavil, pričom prešiel pár krátkych krokov smerom k vchodu do vnútornej časti jachty. Tam s ňou ale nevošiel, namiesto toho ju zľahka oprel o príjemne chladivú stenu vedľa sklenených dverí a hlboko do nej prirazil tentokrát on, pričom medzi pery opäť zovrel jemnú pokožku na jej krku a rukami jej stále pevne stískal zadok. Nemal v pláne zanechať na nej nejaké modriny alebo iné stopy po tomto večeri, no rozhodne nebol žiadny jemný romantik, práve naopak, všetka tá nazbieraná vášeň sa premenila v akýsi zvierací inštinkt a prirážal čoraz prudšie a prudšie, pričom jej na krku jazykom zanechával vlhkú stopu. Bolo to fakt výborné a on dúfal, že si to jeho spoločníčka užíva rovnako ako on a nemal v pláne prestať, hoci vedel, že to určité nevydrží veľmi dlho. Predsa len, odkedy stretol s Cassie, nič vážne a ani nič sexuálneho charakteru so žiadnou ženou nemal, a to bolo približne pol roka. Výdrž mal však aj napriek tomu celkom kvalitnú, a tak z nej po niekoľkých ďalších minútach vykĺzol, zadok jej pustil aby sa mohla postaviť a pokiaľ nenamietala, otočil ju tvárou k stene a naznačil jej, nech sa mierne prehne v chrbte, rukou jej zľahka prehodil vlasy cez jedno rameno, aby sa na opačnej strane opäť mohol venovať jej krku a znovu ho do nej prirazil, pričom do rúk zľahka chytil jej prsia a ukazovákmi sa opäť začal venovať drobným citlivým miestečkam.

Bol to večer, na ktorý len tak ľahko nezabudne, v tom si mohla Chloe gratulovať aj keď bol presvedčený o tom, že žena s jej sebavedomím a schopnosťami veľmi dobre vedela, že na ňu žiadny z mužov, ktorým dopriala kúsok svojej pozornosti, len tak ľahko zabudnúť nedokázali. V tom bolo proste jej čaro, odhliadnuc od toho, ako vyzerala, pretože pekných dievčat boli v San Franciscu tisíce, no len málo z nich malo v sebe tak výnimočnú kombináciu sebavedomia, charizmy a schopnosti zvádzania, ako práve jeho dnešná spoločníčka, ktorá rozhodne vedela čo robiť, aby ho dokázala priviesť do šialenstva. Celá tá ich hra bola proste zábavná a vzrušujúca a čo bolo najlepšie, obom sa im očividne páčila aj napriek tomu že obaja veľmi dobre vedeli, že z toho nikdy nič viac a ani nič menej nebude, proste len noc plná laškovania a dobrého sexu, čo mu v danej chvíli úplne vyhovovalo a stačilo. Chloe bola na niečo také ako stvorená, preto si to s ňou vychutnával a nezamýšľal sa nad ničím, ani nad Oliverom, ani nad Cassie, sústredil sa iba na ňu a keďže ju zbaliť nechcel a ani s ňou nechcel nič mať, keď situácia pokročila k niečomu vážnejšiemu, rozhodne nekládol dôraz na to, aby bol nejaký extra gentleman ktorý by preferoval romantický sex, keďže to proste nebola pravda a zobral si ju tak, ako to mal naozaj rád, a to poriadne tvrdo. Očividne to tak preferovala aj ona, čo bolo len dobre, takže ju chvíľu nechal, nech je tá dominantnejšia ona a len si užíval ten výborný pocit, no potom mal potrebu vychutnať si ju tak, ako to mal v pláne už odkedy ju na večierku uvidel, a tak sa s ňou premiestnil k stene, o ktorú ju oprel a pustil sa do nej s dravou žiadostivosťou, ktorú v ňom v priebehu ich spoločného večera vybudovala. Trvalo to ešte nejakú dobu, kým ju poriadne uspokojil a až potom sám sebe dovolil taktiež dosiahnuť vrchol, pretože v týchto veciach tak trochu gentleman predsa len bol a kým jeho partnerka nebola spokojná, nebol spokojný ani on. "Čo k tomu dodať, som všestranne nadaný," mierne pokrčil ramenami a pobavene sa uchechtol, keď mu Chloe sklonila niečo ako poklonu a keď sa k nemu znovu naklonila a medzi zubami zovrela jeho ušný lalôčok, pery sa mu roztiahli do úškrnu. "Prečo nie," zo stola zobral dve fľašky whisky, ktoré si so sebou doniesli z párty a rozvážnym krokom zamieril dnu, konkrétne do jednej z izieb, kde spoločne vypili pár pohárov a potom sa opäť venovali činnosti, pre ktorú vlastne na jachtu prišli. Podobne ako Chloe, aj on potom zaspal, vyčerpaný z celého toho dňa, ktorý bol povedzme si úprimne naozaj veľmi dlhý a keď sa ráno zobudil bol rád, že Chloe už v jeho spoločnosti nie je. Nie že by ľutoval, čo sa udialo, to určite nie, no keďže obaja veľmi dobre vedeli, že ide len o akúsi živočíšnu príťažlivosť a sex, nevedel si predstaviť, o čom by sa s ňou po ceste domov rozprával, a tak sa taktiež len spokojne obliekol, trochu po nich upratal, zavolal si Uber a vrátil sa späť do chlapčenského spolku, aby si doprial ešte pár hodín spánku.
>>>

Od Leviho mohl přijít na spolek tak kolem sedmé ráno a po příchodu na pokoj sebou ještě jednou plácnul do postele, v oblečení samozřejmě, úplně neměl čas na to ze sebe všechno sundávat, a prospal pár hodin navíc. Sice noc s Fin byla skvělá, ale spánek je taky skvělý a ten teď potřeboval, aby měl plno sil až půjde za Arthurem a všechno mu řekne. Když se po pár hodinách probudil, přesněji teda nějak kolem jedné odpoledne, tak se po chvíli převalování se v posteli rozhodne zvednout. Ve skříni si najde čisté oblečení, jelikož to, co má na sobě teď hrozně smrdí po alkoholu, a vezme si ho spolu s ručníkem s sebou do sprchy, kde si dá rychlou studenou sprchu. Pro překvapení všech nemá po dnešku ani kocovinu, takže po sprše a čistým oblečení mu je vážně skvěle. Už teď má úsměv od ucha k uchu jen si na včerejšek vzpomene. Na sobě má obyčejné černé džíny s bílým trikem, které má na levé straně kapsičku ze které vykukuje malý Darth Vader se světelným mečem, no nebyl by to on, kdyby celý outfit nedoplnil kšiltovkou. A teď už je ten nejvyšší čas vyrazit za Arthurem!
Mají opravdu štěstí, jelikož se oba nachází ve stejném spolku, takže pokoje od sebe mají na pár minutek chůze, takže tím pádem u sebe tráví opravdu hodně času. Pokoje většinou střídají, jelikož každý tam má něco, čím se můžou zabavit a zrovna záleží, co chtějí dělat. Řítil se k Arthurovi tak rychle, že kdyby byli v komiksu, tak by za ním zůstala jenom bílá čára a on vytvarovaný z prachu. Když se dostal před jeho pokoj, tak mu třikrát zabušil na dveře a bez čekání na to, až ho pozve dovnitř, tak vešel. Neměl teď čas na to čekat, protože byl úplně plný nových informací a zážitků, který mu snad Arthur nebude ani věřit. ,,Arthureeee,” s těmi slovy mu vtrhl do pokoje a na tváři měl radostný výraz, takže Arthur musel hned pochopit, že se mu stalo něco super. Třeba že právě získal nějakou limitovanou edici komiksu, nebo že se dozvěděl o pokračání Avengers, nebo že konečně dohrál nějakou hru, takže možná pak bude trochu zklamaný, až se dozví, co se mu stalo, ale Aksel z toho má opravdu radost. Jsou tak stejní a přitom úplně jiní, jsou nejlepší kamarádi, jsou jako bratři. Dost lidí si taky myslí, že jsou pár, což je z Akselova pohledu dost nesmysl, jelikož jeho srdce bije jedině pro dívky. Dobře, pro Arthura samozřejmě taky, ale to zase v jiném úhlu pohledu. ,,Máš teď čas?” zeptal se mezi tím, co si to štrádoval k jeho posteli na kterou mu taky hned hupsnul, ,,hlavně neříkej, že ne, já vidím, že máš!” brouknul s pobaveným výrazem. Oni dva si na sebe uměli udělat čas vždycky, za jakýchkoliv okolností. Když mu hupsnul na postel, tak za ním okamžitě zavítal i Loki, Arthurův pes. Aksel nikdy psa neměl, takže Lokiho naprosto miluje a vždy by ho nejradši umačkal k smrti. ,,Nechceš vzít třeba Lokiho a jít se projít? Beztak tady celý den jen sedíš a hraješ hry a tady chudákovi pejskovi z toho zakrní nohy,” využije toho, že Loki leží a vezme do ruky jeho přední dvě packy a zamává s nima ve vzduchu směrem k Arthurovi. ,,Viď, že jo,” kývne hlavou k Lokimu a začne ho drbat na hlavě. Skoro by se to teď mohlo zdát jako randíčko, kde je Arthur jako pátý kolo u vozu. ,,Mohli bychom jít do přístavu, tam jsme dlouho nebyli. Lokiho zase budou provokovat racci,” zasměje se nad tou představou, a pak se konečně podívá na Arthura, kdy čeká, jak bude na jeho nápad reagovat.

Arhur narozdíl od Aksela nezažil divokou noc. Naopak hrál do dvou ráno videohry a pak si spokojeně šel spát. Pro něj to byl skvělý večer. Stihl si vylepšit postavu o několik úrovní a porazit bosse, víc spokojený ani nemohl být. Byla to fuška, řval a nadával na obrazovku, zatímco Loki vedle něj štěkal nahlas. Byl to opravdu náročný boj, ale to nebyl Arthur, kdyby to nezvládl. Ve snech si představoval, jak osobně kosí tu příšeru. Probudil se docela dlouho, přece jenom hrál hry do noci. Lépe řečeno probudil ho Loki, který mu olízal obličej. Pomalu si sedl a vlasy měl celé spláclé na jedné straně. Promnul si obličej a vylezl z postele. Z pyžama s obrázkami hlavy Iron Mana se převlékl do důstojnějšího oblečení. Eh, o moc teda ne. Hodil na sebe tričko s logem společnosti nintendo, obyčejné džíny a nechyběl ani geek detail na ponožkách. Oblékl si totiž černé ponožky s červeným logem komiksového universia Marvel. Vlasy si prohrábl, aby už nebyli tak spláclé. Lokimu hodil nějaké granulky do misky, vzal si z stolu komiks, který si včera koupil a ještě ho nestihl přečíst. S ním si lehl zpátky do postele, začal obracet stránky a obdivoval kresby a odvážnost superhrdinů na stránkách komiksu.
Z pokojného čtení ho vyrušilo klepání, trojklepání! Nemusel ani hádat dvakrát, bylo mu jasné, že jde o jeho nejlepšího kamaráda Aksela. Nestačil ho ani pozvat dále a už se mu tam vtrhl, jak typické. Zase, abychom mu nekřivdili, tak Arthur by udělal to samé, kdyby chtěl sdělit nějaké novinky ohledně komiksů, her, jednoduše cokoliv z geek světa. Novinky s děvčaty od něj Aksel rozhodně neuslyší. Tohle místo zastával Aksel. Arthur pak poslouchal, jak mu která zlomila srdíčko a nebo, kdy bude svatba. Doufal, že svatba ještě počká, protože svědek měl určité povinnosti, do kterých se mu ještě nechtělo. Zvedl oči od komiksů a spatřil ve tváři svého nejlepšího kamaráda ten nejspokojenější výraz vůbec. Narovnal se do sedu, tohle muselo být opravdu něco skvělého. Třeba vyšla nějaká limitovaná edice komiksů nebo oznámili nějakou novou herní novinku, o které ještě Arthur netušil. Byl jedno velké ucho. Loki, který si doteď spokojeně hověl v pelechu, tak úplně vyskočil. Aksela zbožňoval. Loki byl jeho pes, ale kvůli tomu, že nemohl mít ve spolku takhle velké zvíře, tak normálně byl u jednoho kamaráda, který bydlel kousek od spolku, Arthur si ho pak každý den vyzvedával a bral ho ven. Momentálně jeho kamarád byl pryč, tak ho u sebe Arthur měl potají na těch pár dní. Doufal, že na to nikdo nepřijde, i když ho ten včerejší večer museli slyšet. Byl připraven se ho strčí pod postel a hodí to na seriál v televizi. Zatím nikdo na něj nevylétl s tím, co tam má psa. Komiks dokonce kvůli tomu zavřel a položil si ho na břicho. Byl opravdu zvědavý, co se jeho nejlepší kamarád, tak skvělého dozvěděl. Povytáhl obočí, komiks nakonec odložil úplně stranou na noční stolek, aby ho to nelákalo. ,,No, jasně, že mám čas. Na tebe si ho ve svém nabitém rozvrhu kdykoliv udělám,” pronesl jeden malý vtípek. Popravdě rozvrh měl nabitý akorát hraním, koukáním na seriály a další geek věcmi, ale to by nebyl on, kdyby si neudělal na svého nejlepšího kamaráda čas. Vždycky si na sebe udělali navzájem čas za jakýkoliv okolností. Aksel pro něj byl jako bratr, kterého on bohužel nikdy neměl. Pohlédl na bílého samojeda, o kterém Aksel mluvil, Arthur moc dobře věděl, jak ho Aksel zbožňuje, tak mu chtěl udělat tu radost a odkýval mu procházku. Navíc to měl i v plánu, protože Lokiho musel vyvenčit. ,,Půjdem. Musím ti pak říct, jak jsem porazil bosse,” vysoukal se z postele. To ještě Arthur netušil, že si asi vyslechne dlouhý příběh o Akselově dobrodružství na párty. Ne, že by mu to vadilo, on si svého kamaráda rád kdykoliv vyslechne. ,,To je dobrý nápad, může nějakého konečně chytit, že Loki?” mrkl spiklenecky na svého čtyřnohého kamaráda. Protáhl se, protože zřejmě i on měl zakrnělé ruce a nohy z toho, jak od rána vlastně ležel v posteli, kromě toho převlečení. Takže i Arthur rozhodně potřeboval čerstvý vzduch. Takže Aksel přišel s výborným nápadem, což tomu často nebylo. ,,Klidně ho můžeš vést,” spiklenecky mrkl tentokrát na dvounohého kamaráda a hodil mu rovnou vodítko. Tušil, že Aksel bude opravdu rád, když dostane tu možnost vést Lokiho, stejně tak bude rád i Loki, který se ani zdaleka nepodoboval svému jmenovci. Teď už se Arthur hlavně těšil na tu novinku, co mu ještě Aksel nepověděl.

,,Nenechej se vysmát, oba víme, že tvůj nabitý rozvrh je stejně prázdný jako ten můj,” pronese k němu s úsměvem na rtech, protože moc dobře věděl, že stejně v plánu nic nemá. Věděl to protože kdyby včera nebyl Aksel na párty, tak by dnes za ním přišel tak jako jak, jenom by neměl co vyprávět. Teda samozřejmě, že měl, vždycky měl co říct. Občas se až divil, že jim s Arthurem prostě nedochází témata k hovoru. Prostě a jednoduše by nejspíš jenom hráli nějaký videohry, nebo si každý četl svůj komiks na jedný straně postele. ,,Tak super,” tlesknul si vesela, když Arthur přistoupil na jeho nápad s procházkou. Upřímně ani neví, kde se v něm ten nápad vzal, jelikož oni dva zrovna moc na sluníčko nechodí, ,,Bosse? O můj bože, řekni, že si zabil Eredin?! Prosím!” zasměje se tužebně, jelikož jde o jednoho z bossů za Zaklínače nad kterým den předtím seděli oba dva a za boha ho nemohli porazit. Občas jsou ty hry vážně těžký a nedají jim vůbec spát, dokud se jim prostě nepodaří ho zabít. Samozřejmě ty hry střídají, takže by se ani nedivil, kdyby Arthur mluvil o nějaké jiné hře, což by samozřejmě neměnilo nic na té radosti z toho. Poražený boss je prostě skvělá novinka, skoro lepší než jakou má Aksel. Pro Arthura teda asi určitě, což Aksel samozřejmě moc dobře ví, ale stejně mu to musí říct. Komu jinému by to totiž říkal, když ne Arthurovi? Jeho nejlepšímu kamarádovi. Nad jeho slovami, že by mohl nějakého racka konečně chytit se zasměje, jelikož je to vtipná představa a i on sám se postaví. ,,Joooo, nevím, kdo z nás je větší lapač na holky,” mrkne na Lokiho, jako by mu snad rozuměl a chápal jeho myšlenky, a pak sjede pohledem Arthura, ,,vůbec k nám nezapadáš,” ušklíbne se na něj. Moc dobře věděl, že jemu ani nejde o to, aby byl lapač na holky. Radši by byl lapač na komiksy, což Aksel ale chápe. Opravdu, sice ho občas popichuje, že se nesnaží o holky, ale ne každý to tak prostě má, což on úplně chápe. Když po něm ale hodí vodítko, tak sice dával pozor, ale překvapilo ho to, takže si to vodítko párkrát přehodí v ruce, než ho pevně uchopí, ,,jsem jak ninja,” přimhouří oči a uchechtne se. Byl vážně rád, že může Lokiho vést, má zvířata rád a rád se s nimi mazlí a jelikož oni doma nikdy žádné zvířatko neměli, miluje takovéhle šance, jako je nést vodítko. Občas to lidem vadí nebo je to nebaví, ale to nejsou případy těch, co pejska nemají doma. Ti to milují. Přešel tedy k Lokimu a vodítko mu připnull k obojku, který měl okolo krku, ,,musíme mu sehnat nějaký cool obojek s nějakou fantasy tématikou!” broukne k Arthurovi mezitím, co už vychází ze dveří pokoje. Když pak prochází okolo pokoje Aksela, tak se zastaví, podívá se na Arthura a předá mu vodítko, ,,ještě si skočím pro bundu, do půl minuty jsem zpět. Počítej!” zavtipkuje a začne rychle hledat klíče v kapse u kalhot, kdyby to náhodou vzal Arthur vážně, tak aby neprohrál. Mohlo to být tak dvacet vteřin a už byl zpět, jelikož měl bundu položenou hned na posteli, ,,říkám, jsem jak ninja,” ušklíbne se a konečně se vydají na cestu do přístavu.
V přístavu už párkrát byli, jen tak. Je to tam hustý a je tam spousta krásných lodí, takže se nemusí bát, že by náhodou zabloudili. Teda, mohlo by se stát, že by zabloudili, jelikož jde o ně dva. No, Aksel už to dál nevydrží a začne hned před spolkem, jen co se za nimi zavřou vchodové dveře. ,,Spal jsem s holkou, Arthure!” vybafne s obřím úsměvem na tváři na svého společníka, ,,teda byli jsme kompletně oblečení, teda až na mojí ponožku, neměl jsem ponožku,” začne pomalu říkat všechny okolnosti, ale nic to nemění na jeho výrazu tváře, ,,ale prostě jsme spolu spali, chápeš. Vedle sebe, celou noc. Byla ke mě přitulená, chápeš!” zasměje se, jelikož je to pro něj vážně zážitek. Hučel do Arthura po cestě směrem k přístavu a sem tam se zastavili, když Loki někde něco čmuchal. ,,Myslím, že by se ti líbila. Byla vážně super, bavili jsme se poslu celooooou noc a pořád jsme se jen smáli,” až kolem sebe máchá volnou rukou, jak záživně to vypráví ,,škoda, že si tam nebyl taky,” dodá nakonec, jelikož ho do opravdu mrzí. Takový skvělý zážitek a Arthur u toho nebyl.