,,Pff, jsem tam měl, že musím dohrát Wolfensteina a pak zveřejnit tvou trapnou na fotku na flickr,” samozřejmě, že to myslel láskyplně. Ve skutečnosti opravdu Arthurův plán byl prázdný nebo spíše v jeho plánu bylo vždycky jen jedno slovo a to Aksel. Na svého nejlepšího kamaráda si zkrátka čas udělal kdykoliv. Ani si ho nemusel dělat, protože ten čas měl neustále. Vlastně byli skoro pořád spolu a nemuseli ani spolu nějak vyloženě kecat. Témata jim teda nedocházela, ale byli schopni trávit den jen čtením komiksů nebo vyřvávání u her. Byl neskutečně rád za jejich přátelství a to se seznámili úplnou náhodou, ještě každý byli z úplně jiné země a sešli se právě tady v San Franciscu. ,,Ano, zabil jsem ho. Bylo to těžké, až jsem se zapotil, ale dokázal jsem to,” pronesl vítězoslavně. Myslel to doslova, opravdu se zapotil. Tričko samozřejmě hodil do koše na prádlo nebo skončilo pod postelí, kdo ví. Radši si budeme myslet tu první možnost, Arthur není nějaký velký bordelář, ale pod postelí toho asi má hodně. Tam má malé smetiště. Boss byl opravdu těžký. S Akselem se mu to nedařilo, tak to zkusil sám. Měl dobrý den a zadařilo se. Sice musel zkoušet víckrát, ale nakonec to tam padlo. Byl v sedmém nebi, dle jeho mínění by tohle byla lepší novinka než ta Akselova, ale ať šlo o cokoliv byl zvědav, co mu kamarád sdělí. Ušklíbl se nad poznámkou s lapačem na holky. Byla to pravda. Loki byl opravdu lapač, i když to Arthur rozhodně tak nezamýšlel. Zasmál se nad jeho další poznámku. ,,Já vás jen budu pozorovat, jak jdete po racích a holkách,” tentokrát se ušklíbl on. Aksel se o děvčata snažil a Arthur si ho kvůli tomu někdy taky dobíral, stejně jako on jeho. O děvčata nikdy předtím nejevil zájem a ani o chlapce. Jeho láskou byl jednoduše vesmír. Akselovi taky přál, aby jednou našel holku, která bude boží a bude ho mít ráda za to jaký je, protože Arthur ho měl opravdu rád za všech okolností, ale přece jen Aksel potřeboval i lásku od něžného pohlaví. Uchetne se taky nad Akselovým ninja uměním. ,,Naruto by se za tebe rozhodně nestyděl,” jejich konverzace často bývaly plné narážek na komiksy, seriály, videohry a mnoho další věcí z geek světa a to Arthur zbožňoval. Byl to zkrátka jeho svět. V Corku kromě Lokiho měli jeho prarodiče kočky, s nimi Loki se zatím nepotkal, ale určitě by s nimi vycházel dobře, ale jestli ony s ním, to už je otázka. Loki byl jeho nejlepší kámoš, ale na první místě byl samozřejmě Aksel. Loki mu teda šlapal na paty. ,,Zrovna jsem viděl jeden s znakem Supermana. Vypadal opravdu skvěle,” poznamenal k Akselovi. Komikshopu měli všechno, po čem geek snil. Superman sice nebyl jeho nejoblíbenější, navíc měl radši Marvel než DC, ale přesto si ho rád přečetl. Ničemu se nebránil. Popadne bundu, kterou přehodí na sebe. Vyjde s Akselem na chodbu a převezme si od něj vodítko. ,,Počítám,” oznámil a opravdu začala počítat. Počítal mu vteřiny, když Aksel přilítl zpět, tak Arthur napočítal 22 vteřin. ,,Dvaadvacet vteřin. Opravdu mu děláš jen a jen radost,” další narážka na japonský animovaný seriál Naruto. Arthur miloval i anime a mangu. Sám se pokoušel učit japonsky. To už vyrazili do toho přístavu.
V přístavu se mu líbilo, teda nepatřil mezi jeho nejoblíbenější místa, ale přesto to tam bylo hezké. Fascinovali ho lodě a vždycky si na jedné z těch velkých chtěl projet. V Irsku jezdili s dědou a babi na malé lodičce, tak se těšil, jestli zase uvidí nějaké robustní a husté lodě, aby si mohl představovat, že má jachtu jako James Bond. Sotva vylezou z spolku, tak se ozval jeho kamarád. Pootevřel šokovaně pusu, nemohl tomu uvěřit. Aksel a spal holkou? Ne, to není prostě možné. Načež se pak jen ušklíbl. To už vyklopil pomalu i další detaily, takže jeho úšklebek se zvětšil, ale měl z něj radost. ,,Copak se stalo, že jste skončili jen u ponožky?” vyptával se s povytažením obočím, zatímco mířili k přístavu. ,,Přitulená? Tak to koukám, jsi na ni použil svůj šarm?” Trochu si do něj rýpl. Samozřejmě, že to bylo další láskyplné rýpnutí. Věděl, jak to má Aksel s děvčaty a tahle vypadala opravdu nadějně. Měl za něj opravdu radost. Poslouchá ho, jak nadšeně vypráví o oné dívce. Pohlédl na Lokiho, aby ho zkontroloval. ,,Takže můžeme chystat svatbu?” pronesl další vtípek. Chtěl poznat tu, která jako další si získala srdce jeho nejlepšího kamaráda. Věděl, že Aksel se snadno zaláskuje a pak to moc nevyšlo. Zatím to teda nevycházelo, tak mu držel palce. Zasmál se. ,,Buď rád, že jsem tam nebyl, to bych vám pak zkazil vaši noc. Třeba by se tulila ke mně,” to byla opravdu absurdní představa. Jediné holky, s kterými se Arthur tulil byly jeho příbuzné a to byla většinou jen objetí. Bylo by skvělé, kdyby mohl být u toho jeho úžasného zážitku, ale teď mu to alespoň mohl vyprávět. Pokračoval pomalu k přístavu. Byli docela blízko. Už viděl v dáli lítat racky. ,,A ta holka? Víme o ní něco více?” mluvil v množném čísle, protože už to věděl i on, tak chtěl vědět více podrobností a trochu si dívčinu prověřit. Ne, že by byl stalker nebo nějaký hlídač, jen ho zajímala. Navíc musela asi být jiná, když by se mu podle Aksela prej líbila. Dosud se mu Akselovo objevy moc nelíbily.

,,Tak to mě teda mrzí, že jsem ti tu druhou část plánu přerušil,” utře si z tváře neviditelnou slzičku a pak se zasměje. Chvilku válku fotek na flickru vedli, takže by mu nedělalo problém vylovit nějakou další, aby se mohl Arthurovi bránit, ,,ale s tím Wolfsteinem ti pak mile rád pomůžu,” promne si natěšeně ruce, jako by se už těšil, až v nich bude držet ovladač. Jsou to vážně podivíni, ale skvěle se doplňují. Až to občas působí divně, jak často spolu jsou, ale jim to opravdu nikdy nevadilo. Každý přeci rád tráví čas s někým koho má rád. Navíc jejich setkání bylo opravdu velkou náhodou, takže je ještě o dost hezčí, že jim to přátelství vydrželo i přes takové divoké podmínky. ,,Hustý,” radostně poskočí, když se dozví tuhle skvělou novinu a plácne Arthura přes rameno, ,,jak se ti to podařilo? Musíš mi všechno říct!” zajásá vesele a na tváři má opravdu spokojený výraz. S podobným přišel před chvíli k Arthurovi do pokoje. Opravdu jsou to kluci, kterým ke štěstí stačí opravdu málo, třeba porazit silného bosse, nebo Akselovi stačí, aby se na něho usmála pohledná dívka a z toho opravdu skvělý den, celý den. ,,To by asi šlo,” přikývne na jeho slova s veselým úsměvem. Bylo vlastně fajn, že Arthur neměl takový zájem o holky, jelikož kdyby se Akselovi někdy poštěstilo a nějakou dívku by si našel, měl by jistotu, že by mu jí Arthur nepřebral. Což má samozřejmě i teď, jelikož by byla vážně hloupost ničit takové přátelství kvůli holce. Aksel by si to taky nikdy nedovolil, sice mají mezi sebou vztah podobný tomu, že: co je moje, to je tvoje, ale takový věci se asi úplně nevztahují na přítelkyně. Když se pak ale Arthur zasměje jeho ninja schopnostem, zasměje se i on, ,,to si piš, že ne,” znovu se zasměje a to už ale připíná vodítko Lokimu. I Aksel milovale jejich geek narážky na skoro každou věc, jelikož je to asi něco, díky čemu si tak skvěle rozumí. Aksel nikdy předtím nepotkal nikoho, kdo by ho chápal a za jeho slova se mu nesmál, pak narazil na Arthura a nějak bylo jasné, že budou přáteli. ,,Tak proč ho ještě nemá okolo krkuuuuuu?” zeptá se pobaveně a pak po něm hodí jako naštvané očko, že to měla být jasná koupě. Komiksárna je opravdu skvělý místo a nejradši by tam Aksel trávil celé dny, což nemůže, jelikož skoro pokaždé, co tam jde, tak si něco koupí a tolik peněz zase na rozhazování zase nemá. Proto musí jednat rozumně a většinou si kupuje jenom komiksy, jelikož ty jsou ty nejužitečnější, teda užitečný je všechno, samozřejmě! Když mu odkýve že počítá, tak se zasměje a vběhne rychle do pokoje, aby náhodou neprohrál, to by měl Arthur určitě nějakou připomínku. Což by mu nevadilo, ale vyhrát je vždycky lepší. Když mu pak po návratu oznámí čas, tak se vítězně uculí a zhluboka si vydechne, jelikož běžel a dalo mu to trochu zabrat. Vůbec nevadí, že to byl opravdu kousíček. No to si pak od Arthura převezme zpět vodítko a vydají se na cestu.
,,Jak jenom u ponožky? Když se nad tím zamyslíš, tak to je asi nejvíc, co jsem byl kdy před cizí holkou svlečený, ani ty si nebyl dál,” začne s vážným hlasem, ale na konci se pak zasměje, jelikož si uvědomil jak vtipně a absurdně to znělo. ,,Rozhodně,” zasměje se a přikývne, pak se ale zatváří vážně, ,,půjdeš mi za svědka v obleku Kapitána Ameriky, Spidermana nebo Iron Mana?” podívá se na něho zamyšleně, ,,já asi budu mít Darth Vader oblek,” říká to zcela vážně, jelikož by se ani nedivil, kdyby o takhle jednou dopadlo. Vysněná svatba. ,,Bych si vás vzal na každé rameno jednoho,” zasměje se nad tou představou a pak to radši vytřese z hlavy, jelikož ta vzpomínka, kde je na jeho rameni jenom Fin je opravdu mnohem lepší, ,,bylo by vtipný vidět holku jak se k tobě tulí,” zasměje se upřímně, ale nemyslel to zle, i on to podal stejným způsobem jako on. Prostě to tak skvěle pasovalo. ,,Hele Loki, racek!” ukáže na oblohu, ale Loki na něj prdí a dál si čuchá něco na zemi, ,,super,” zasměje se a naseje slanou vůni moře. Opravdu už asi budou blízko. ,,Jmenuje se Finley, studuje tady na univerzitě s náma, ale s oborem zaměřeným na medicínu. Mmm, běhá, běh na dlouhé tratě!” zasměje se, když si vzpomene, jak říkala, že by to měl zkusit, ,,představ si, že říkala, že bych to někdy měl zkusit,” musí se znovu zasmát, jelikož běh a Aksel nejde moc dohromady, ,,prej máš její obdiv za to, že se snažíš stát astronautem,” drkne do něj loktem, tohle vytáhl záměrně, třeba ho to trochu obměkčí, ,,a taky prej nevěří na osud a nejdřív chtěla zkusit stroj času, ale pak už zase ne,” říká mu to tak, jak mu to jako první přijde na mysl. Řešili toho opravdu hodně, takže se pro Arthura snaží vybrat a vzpomenout si na to nejzajímavější. To už se před nimi tyčí obrovský přístav, kde je plno lodí a racků.

Ušklíbl se pobaveně. ,,Mohu to udělat později,” odvětil se lehkým smíchem. Flickrovou válku vedli, tenkrát ji vyhrál Arthur, ale kdo ví, třeba si Aksel schovával nějaké pikantní fotky v zásobě. Arthur si teď dělal srandu a nebude si na svůj flickr přidávat žádný krásný fotosnímek svého nejlepšího kamaráda, ale v zásobě jich ještě pár měl. Třeba jeho dětské fotky, které ještě nevyužil, ale přišly mu naprosto skvělé, tak si je proto šetřil na speciální příležitost. ,,Ano, počítám s tebou,” zakmital obočím a natěšeně na něj mrkl. Už se těšil, jak spolu budou zabíjet vojáky v této hře. Jeho pomoc v hrách se mu hodila opravdu kdykoliv a na oplátku on mu taky pomáhal. Nebylo nic lepšího než hraní s nejlepší kamarádem. Dobře, vesmír byl asi taky stejně hustý. Vesmír byl celoživotní láska Arthura, zřejmě mu stačila, když nesdílel s Akselem zájem o děvčata. Byli opravdu zvláštní dvojka. Byli si tak moc podobný. Mnoho lidí si myslelo, že jsou víc než přátelé. Ani není čemu se divit. Oni byli takové ťunťové, že to tak opravdu působilo, ale jako pár by opravdu fungovat nemohli. No, i když musíme říct, že by vlastně bylo všechno stejné jako dosud. Takže žádná novinka. ,,Herní bůh se nade mnou smiloval,” zavtipkoval, ale to už zavrtěl hlavou, ,,ne, hlavně jsem se mu neustále vyhýbal. Bylo to fakt únavné a využíval jsem všechny schopnosti, až nakonec měl málo životů a dorazil jsem ho. Bylo to opravdu vyčerpávající, že jsem potom hned odpadl.” Popsal svému kamarádovi zabíjení bosse. Měl stejnou radost jako on. Nejvíc se po zavraždění bosse těšil na to, jak mu o tom bude vyprávět, protože věděl, že to Aksela potěší. Jemu tohle stačilo k štěstí, kluci jsou někdy jednodušší nebo Arthurovi stačilo taky to, když měl možnost zahlédnout nějaký jev na obloze nebo když zaslechl nějakou novinku z prostředí kosmonautiky. ,,Taky si myslím,” ušklíbl se. Arthur by svému nejlepšímu kamarádovi nikdy holku nepřebral leda v hře, když byla hra, tak přátelství šlo stranou. Ale když už by měl Arthur skutečný zájem o dívky, tak by to stejně neudělal. Pro něj bylo vždycky nejpřednější jeho přátelství s Akselem, všechno ostatní šlo stranou. Zasměje se nad poznámkou svého nejlepšího kamaráda. Ani potom, co Arthur poznal Aksela, se nikdo kdo by jeho geek náražky chápal. Když něco pronesl před svými prarodiči, tak na něj akorát chudáci zmateně koukali. Ty byli rádi, když věděli, jak se zapíná televize natož, aby měli znát všechny superhrdiny. ,,Neměl jsem peníze. Víš, jsem si naposled kupoval ty Assassins,” vysvětlil svému kamarádovi. Neměl peníze a hlavně nechal peněženku doma, protože věděl, že kdykoliv půjde kolem komisárny, že se tam zastaví a něco si koupí. Tomu chtěl zabránit, tak peněženka zůstala doma. Obojek mu koupí při příští příležitosti. Peněz sice taky moc na rozhazování neměl, ale nemohl odolat hře nebo komiksu. To by mu herní bůh nedopustil, kdyby si něco takového nepořídil. Uculil se na Aksela: ,,Můžeš mu ho pořídit ty třeba k narozeninám?” Šel na to jinou cestou. Ten obojek samozřejmě nutně nepotřeboval, ale proč to nezkusit, že ano. Samozřejmě, že kdyby jeho kamarád prohrál, tak by se mu smál. To už mu předal Lokiho, aby si ho mohl užít na té procházce.
,,Pravda, ale o tom, kdo z nás byl dál, bychom se mohli hádat,” zasmál se a zavrtěl hlavou. Samozřejmě, že Arthur se před děvčaty běžně nesvlíkal, nebyl striptér, aby se tím žil a ani neměl žádnou přítelkyni, které by to nevadilo, ale měl jednu příhodu, kde musely jít kalhoty dolu před dívkou. Samozřejmě, že pak měl na sobě trenky. Přece jenom trenky by dolů už opravdu nešly. ,,Ale proč sis nesundal víc než tu ponožku?” vyzvídal dále. Vlastně nechápal ani to, proč si Aksel sundával před nějakou holkou jednu ponožku, ale bylo to něco, co by Aksel udělal, takže se vlastně ani moc nedivil. To už se i on zatvářil vážně a pokrčil obočí, jak začal přemýšlet. Začal se rozhodovat mezi oblekem Kapitána, Iron-mana a Spider-mana. Vlastně se ani moc dlouho nemohl rozhodovat. Kapitánův oblek už dával pomalu dohromady, protože ho chtěl využít někdy jako cosplay. ,,V Kapitánovo, ale chci povolení na to, že budu mít štít. V něm budou ty prstýnku,” pronesl zcela vážným tónem. Ani on by se nedivil, kdyby se nějaká taková svatba konala. Hlavně s jeho nejlepším kamarádem jako ženichem. Viděl, že jeho nevěsta by byla určitě oblečená jako princezna Leyla. ,,Darth Vader je skvělý. Je elegantní a nic tím nezkazíš, ale budeš to muset vymyslet s maskou. Přece jenom na novomanželský polibek bys ji neměl mít na obličeji,” zamudroval na účet svého nejlepšího kamaráda. Svoji radu myslel taky naprosto vážně. Věřil tomu, že tenhle okamžik jednou nastane. Jen se ušklíbl nad představou, jak by ležel na Akselovi a vedle něj ten jeho nový objev, musel se tomu zasmát, připomnělo mu to jednu epizodu z seriálu Friends. I ten jako správný geek viděl. Všechny série. On měl nejradši Chandlera. ,,Můžem to někdy vyzkoušet, zajímalo by mě, jak by to vypadalo,” znovu se zasmál. I on si myslel, že by to bylo vtipné. Pravděpodobně on by tu holku jen poplácal po zádech a hned by se odtáhl, protože tohle opravdu nebyla jeho parketa. Nevadilo mu se s nimi kamarádit a povídat, ale tulení bylo už moc. Pohlédl na racka a pak na Lokiho. ,,Si snad nemyslíš, že bůh falše a mystifikace se bude jen tak prohánět za rackem? Určitě má velkolepý plán,” z úst mu vyšel pobavený smích a pohlédl na Lokiho jako, kdyby něco čekal. ,,Doktorka, tu potřebuješ,” ušklíbl se, zřejmě myslel, že kdyby se něco jeho kamarádovi stala, aby ho někdo ošetřil. Natož se začne smát až se zlomí v pase. ,,Ty a běhat? Leda pro nový komiks,” dostane z sebe horko těžko, jak se směje. Když se dosmál, tak povytáhl překvapeně obočí: ,,Já mám její obdiv? Proč?” očividně nechápal, že to je kvůli tomu, že riskuje a chce objevovat vesmír v skafandru. Někdy je to ťunťa a nedochází mu takhle jednoduché věci nebo spíš nevěřil tomu, že by ho někdo mohl obdivovat. ,,Vy jste mluvili o stroji času? Kam chce chtěla cestovat?” stroj času byl docela geek téma, takže byl překvapen, že se o tom bavil nějakou holkou. To už viděl všechny ty lodě, netrvalo chvilku a byli už na okraji přístavu. ,,Musíme si někdy pořídit jachtu, pak můžeš vzít i tu svoji holku na projížďku,” drkl do Aksela loktem a zavtipkoval, když zahlédl ty lodě.

Zamračí se na něho pobaveně, ale ani by se nedivil, kdyby nějaká menší válka znovu započla. Byla to po pravdě docela sranda, a ani mu nějak nevadilo jaké fotky Arthur zveřejňoval, i když fotky z dětství jsou docela rána pod pás. No, pár fotek v zásobě taky měl, kdyby na něco takového znovu došlo. ,,Já vím, že jo,” zasmál se a přikývl na svá i jeho slova. Hrát hry už je skoro jejich každodenní povinnost, která jim ale nevytváří vrásky ze stresu, ale spíš od smíchu. Když jsou spolu, tak to jsou opravdu smíšci, snad všechno se zdá vtipné, i když je to úplná kravina. Není ale svět s takovým člověkem lepší místo? Pro Aksela určitě. ,,Tak tos měl fakt štěstí, škoda, že jsem u toho nebyl,” plácne rukou do postele, pak se ale podívá na Arthura a pečlivě ho poslouchá, ,,seš fakt šťastlivec! tak další je můj, i kdybych okolo něj měl běhat celou noc,” zasměje se, jelikož moc dobře ví, že je to dost pravděpodobný. Jakmile je víkend, nebo nějaké volno od školy, tak normálně dokážou hrát celou noc, takže na tom není nic nepravděpodobného. Byla by ale lež tvrdit, že se u toho čas od času nevztekají, jelikož to k hernímu světu snad i patří. Prostě vám nějaká úroveň nejde, nebo nějaký boss je doslova nesmrtelný, tak si prostě musíte nějak ulevit. Pár krást už ovladačem bouchnul tak, že si potom musel šetřit na nový, ale bez toho by to nebylo ono. Rozhodně že to Aksela potěšilo, nevadilo mu, že u toho nebyl, radost měl skoro jako by se jemu samotnému povedlo ho zabít. Na jeho další slova jenom přikývne s podobným úšklebkem jako se nachází na Arthurově tváři. Akselovi by nedělalo problém Arthurovi přebrat holku například v gtačku, jelikož by pak jeden druhého mlátil, nebo možná i zabil a spor by byl vyřešený a navíc by se u toho ještě nasmáli. Kdyby se ale do souboje měli pouštět ve skutečném světě, horko těžko by asi došlo na rány pěstma, jelikož oni dva by v souboji měli vždy stát na stejné straně, ne na té opačné. Z filmové ságy by se třeba dali označit, jako Fili a Kili z Hobbita, jednoduše nerozluční bratři. Aksel by si o superhrdinech mohl teď tak povídat se svou sestrou, ale asi by to nebylo úplně to, co by chtěl řešit. Jako třeba jestli má lepší svaly Thor nebo Hulk. Samozřejmě, že Hulk. ,,Chápu,” zasměje se s přikývnutím, jelikož moc dobře věděl, jaké to je utratit všechny peníze v komiksárně. Je to tak jednoduchý a vždy se najde něco nového, co musí mít! ,,Je tak těžký odolat, viď,” broukne k němu s pobavebým výrazem, ale moc dobře ví, jak to je. Taky aby ne, když tam společně tráví několik hodin týdně a pak se společnýma silama táhnou do spolku. Někdo to takhle má, že ho kamarádi táhnou z hospody nebo baru, či večírku. No, tak oni se tahají z komiksárny. ,,Kdy je má?” přimhouří oči a hlavu nakloní na stranu jako by nad tím opravdu přemýšlel. V paměti se sice datum snaží vylovit, ale nějak si nevzpomíná, že by mu ho Arthur říkal. ,,Když stihnu našetřit nějaký peníze, tak bych mohl. Přeci jenom narozeniny a takový bůh,” podívá se na Lokiho a zazubí se na něho, ,,on potřebuje pořádný dary!” zasměje se a je skoro jistý, že mu ho koupí. Třeba dostane od Arthura taky nějaký, aby je mohl střídat a být tak za fešáka. Což už samozřejmě je.
,,Ohoho, vážně? To zní skoro jako nějaká výzva!” podívá se na něho s vážným výrazem, ale pak se zasměje. O jeho příhodě s kalhotama neví, jinak by se do ničeho takového rozhodně nepouštěl. Opravdu, jeho největší úspěch bude asi ta ponožka. Jestli se teda nepočítá školní plavání ve školce, kde byl před děvčaty odhalený krom jistých partií. Ale myslím, že v tu dobu to bylo všem jedno, takže to se asi nepočítá a nejdál byl s ponožkou. Ani neměl to štěstí, že on by někdy viděl odhalenou dívku, tedy v realitě, ve hrách a na internetu je nahoty dost pro všechny. ,,Víc jsme nestihli, jelikož pak usnula,” podá na vysvětlenou, což ale pořád nic nevysvětluje. Nějak mu prostě nedochází, že tam Arthur nebyl a tím pádem neví o co šlo. Pak mu to ale dojde a upřímně od plic se zasměje, ,,hráli jsme takovou hru a já prohrál, tak jsem musel dát fant. No a nenapadlo mě nic jinýho než ponožka,” dokončí tuhle větu s pobaveným výrazem, jelikož si to úplně živě vybavil jaká to byla sranda, ,,přeci bys nechtěl, abych se odhaloval před cizíma ženama!” podívá se na něho s otázkou v hlase a volnou ruku si položí na svá prsa, aby si jen zakryl, ,,já bych ale teda chtěl, když už jsme u toho,” dodá hned navrch se smíchem. Holt by už stál u nějaký zajímavý lidský kontakt. Teď ale na řadu přichází důležitější téma. Kdyby si oblek svědka měl vybrat Aksel, tak by to nejspíš byl Spiderman, uh nebo možná ten Iron man? Mm. Možná by to vzal z úplně jiného soudku a zkusil SW, třeba takový Stormtrooper vypadá dost tématicky! ,,Beru, to zní hrozně cool,” přikývne mu okamžitě na návrh ohledně prstínků, ,,a Finley by byla za Ewoka, jelikož je malá a roztomilá,” zasměje se, ale nejspíš by se jí takový návrh nelíbil. Nejspíš by se jí ani nelíbilo, že tady plánují svatbu, no nebo by se tomu možná i zasmála a přidala se k nim. ,,To máš pravdu,” zamyšleně se zamračí a pak se zasměje, ,,nebo bych tam byl bez masky a pak bych umřel. Přeci jen bych se ženil, takže by umřel můj bezstarostný život plný her,” zasměje se nad tou představou a nad tím přirovnáním, ale stejně by se chtěl jednou oženit. ,,Asi by to bylo hodně divný,” zasměje se společně s Arthurem, ale pak mu na to přikývne, ,,ale zkusit to můžeme,” přeci jen, oni jsou za podivíny označování pořád, tak se té pověsti aspoń musí držet. ,,Velkolepý plán říkáš? Že by přemýšlel nad tím, že sežeru trávu a pak ti jí vyzvrací do postele?” zlověstně se usměje a podívá se na Lokiho, ,,ooh, pane. Jak vynikající nápad,” zamračí se na Arthura a pak se zasměje. To už ale znovu příjde řeč na Fin, takže se na jeho obličeji objeví nenucený upřímný úsměv. ,,Abys jí za chvíli nepotřeboval ty,” ušklíbne se na něj na oplátku, ale moc dobře věděl, že tahle výhrůžka se moc nedá brát na velkou váhu, zvlášť od Aksela. Proto se pak se zakroucením hlavy zasměje, čemuž pomůže i ten nepatrný Arthurův záchvat smíchu kvůli běhání. Nemůže se tomu ale ubránit a směje se spolu s ním, jelikož je to opravdu vtipná představa. ,,A i potom si musím dát dvacet minut oddychovou pauzu,” přispěje na urážku sama sebe spolu s úsměvem a smíchem. Když se ale zeptá za co má její respekt, tak se smích vytratí a na tváři mu zůstane jenom úsměv, ,,říkala, že být astronautem je něco tak obtížného a náročného. A taky je to dost nebezpečný a ten výcvik,” plácne se rukou do čela a pak plácne si svého kamaráda, ,,vážně se ptáš proč?” zasměje se potom, co ho plácnul a svou ruku nechal spadnout volně dolů. ,,Mluvili, dokonce jsme se i domluvili, že když náhodou někdo vytvoří nebo objeví stroj času, tak se že za 5 minut objevíme na tý párty v jednom rohu. No, ale nikdo nepřišel,” popíše mu lehký průběh debaty o stroji času s nadšeným výrazem a úsměvem od ucha k uchu. ,,Arthure Lewisi O’Finne, to je snad požehnání?” podívá se na něho překvapeně a pak se musí nadšeně zasmát. Beztak ho zlomil ten respekt, nebo že by stroj času? Mmmmm. To už se jim ale naskytl pohled na přístav a na obří molo, které se táhne nekonečně daleko, ,,půjdem na molo?” zeptá se s otázkou v hlase Arthura a přitom se podívá na Lokiho.

Pro Arthura ta válka ani nebyla tolik traumatizující, protože jeho Flickr byl plný takových fotek. Dobrovolně se rád ztrapňoval. Uměl si sám z sebe udělat legraci. Navíc, on by asi nebyl schopen pózovat pro fotky jako nějaký model. Tvářička na to mohl mít, ale to si vůbec neuvědomoval, že může být i pěkný. On byl rád brán za podivína, byla to jeho image. Byl rád, že i jeho kamarád na tom byl stejně jako on. ,,Taky mi to bylo líto, žes tu nebyl,” broukl k Akselovi trošilinku skleslým tónem. Byl to velký úspěch a mrzelo ho to skutečně, že jeho nejlepší kamarád toho nebyl součástí. Nevadí, her před sebou mají spoustu. ,,Platí, bude tvůj, ale jak to říkáš, tak pak ti nepomůžu, až budeš v koncích,” ušklíbl se na něj pobaveně. Už si úplně představil, jak budou sedět u playstationu, Aksel se ho bude snažit zabít a Arthur na něj bude řvát, ať uhne nebo použije tento útok. Byli skvělá dvojka na hraní her. Všechny zvládali dohrát, když se do toho zabrali, ještě, aby to bylo stejně i v lakrosu, ale lakros ovládali pouze na konzoli. Arthur neustále nepochopil, jak se Akselovi ho tenkrát podařilo přemluvit, aby se na tento sport přihlásil. Byli úplně levý, nedá se říct, že by jeden byl horší než druhý. Většinu času teda proseděli na lavičce, ale to Arthura nějak nemrzelo, protože si přitom mohl pokecat s Akselem, jakoby spolu málo kecali. Sem tam zafandil klukům. Arthur nikdy nebyl sportovec. Ani na střední nedělal žádný sport. Nejblíž k němu měl, když vyšlo něco nového, tak pro to šupajdil do obchodu. Jinak mistrovsky ovládal FIFU, NHL, NBA a další sportovní simulátory. Doufal, že zkušenosti budou stačit do lakrosu, ale tam ho překvapila tvrdá dřina a realita. Tam byl rád, že udržel lakrosku v ruce a už nejednou s ní někoho omylem přerazil. Třeba i když jenom šli do šaten nebo měli přestávku. Arthurovi se takové omyly stávaly neustále, hlavně byl rád, že v tom opravdu není sám. Aksel na tom byl podobně. Arthur a Aksel byli jak dvojka z filmy Blbý a blbější, samozřejmě, že nebyli hloupý, ale měli podobné situace. Nemohli jste je nazvat Batmanem a Robinem, protože Robin byl Batmanův pomocník, poskok. A Aksel s Arthurem byli na stejné vlně, ani jeden z nich nebyl ten superhrdina. Oba dva byli pomocníci a k všemu velmi nešikovný. Arthur by je popsal jako Sheldon a Howard. Vím, kdo je kdo, o tom se ani nedá pochybovat. Arthur si bez svého nejlepšího kamaráda život nedokázal představit. ,,Ano, strašně těžký, proto jsem nechal peněženku doma,” ušklíbl se pobaveně. V komisárně byl schopen trávit hodiny, tak mu pak bylo blbé odtamtud odejít s prázdnými rukami. Řeknete si, že pár dolarů za jeden komiks není moc, ale ono se to pak začne projevovat, když tam chodíte často. Arthur byl schopen chodit do komisárny každý den. Prodavači ho tam i znali, zdravili se s ním a bavili se s ním o různých novinkách. Arthur uvažoval, že by si mohl najít brigádu v komiksovém obchodě. Ještě tento návrh neprojednával s nikým. ,,V lednu, třetího ledna,” odpověděl pohotově. Lokiho narozky slavil, tak že mu udělal z psí pamlsků dort a koupil mu nějakou novou hračku, ale zas tolik to nehrotil. ,,Ano, musíš mu sehnat dary, aby se nám pak nepomstil za to, že si ho vážíme málo,” pohlédl na Lokiho, jako kdyby doufal, že zjistí, jestli má nějaké postranní úmysly. Ten na ně jen vyplazoval jazyk a čekal, až vyrazí.
,,Je to výzva,” opravil vyzývavým tónem Aksela, ale taky se následně zasmál. Tuhle historku si šetřil pro lepší příležitost, teď toho mohl využít. ,,Poslouchej,” započal svoje vyprávění a to věděl, že to ani nemusel říkat, protože určitě bude mít jeho pozornost. ,,Jsem jednou byl s nějakou holkou venku, už nevím, kdy to bylo. Ta holka nevím, co bláznila a vylila na mě pití. Prostě to bylo naschvál. Skončilo to na kalhotech a tričku, tak mi nabídla, že mám jít k ní, že mi něco půjčí. Bylo mi blbé říct ne, navíc můj dům byl na druhé straně města, tak jsem šel s ní,” Arthur měl dívčí kamarádky, zřejmě nepochopil, že v tomhle případě to dívka asi brala jako rande a polila ho, protože ho chtěla vidět bez trička, akorát to skončilo i na kalhotech. ,,Tak jsem byl u ní a ona mi dala nějaké věci, šel jsem do koupelny s tím, že se převléknu. Ta magorka mě stalkovala! Vlétla do koupelny, když jsem měl jen trenky. Byl jsem v šoku, vzal si to půjčené oblečení a vypadl jsem odtamtud. Už jsem ji nikdy neviděl a to oblečení mám stále u sebe,” dolíčil Akselovi tuhle šílenou historku. Už v životě tu holku nechtěl potkat, protože se jí docela bál. Nenapadlo ho, že ho stalkovala, protože se jí líbil. On takto neuměl uvažovat, ale to nemění nic na tom, že ta holka byla blázen. ,,Jsi ji unudil, že z toho usnula,” rýpl si pobaveně do Aksela. Tohle si prostě nemohl odpustit. Láskyplné rýpání jeho kamaráda byla jedna z jeho oblíbených činností, navíc bylo to oboustranné, ,,no jasně, že bych nechtěl.” Pronesl pěkně ironickým tónem a s pobaveným úšklebkem na tváři. Bylo mu docela jedno, klidně, ať dělá Aksel stryptíz, on ho bude v tom podporovat, pokud ho to baví. ,,Je mi naprosto jasné, že je to tvůj sen. Neboj, kamaráde, jednou se ti splní,” poplácá ho povzbudivě na rameny. Věděl, že dřív nebo později si Aksel najde nějakou dívku, jen to chce trpělivost. Arthur bude takový ten kamarád, který u nich bude neustále na návštěvě a vyjídat jeho ledničku, až se ožení. Tématicky na to začal uvažovat i o obleku. Jasná, volba byl kapitán, ale pokud to bude tématicky třeba Star Wars, tak si klidně vezme nějaký kostým odtud. Nejraději by si vzal Obi Wanův hábit a chtěl by mít i u sebe meč. Hlavně, by se tématicky přizpůsobil k Akselovi. Povytáhl pobaveně obočí. ,,Ewok? Ty si budeš brát Ewoka?” vyprskl pobaveně smíchy. Úplně si představil, jak stojí u oltáře Darth Vader a vedle něj ten malý medvídek. Pak si dávají svůj polibek a on jim tleská. Těšil se, až jeho nejlepší kamarád jednou ožení. Chtěl u toho být. Bylo ještě hrozně moc brzo, ale někdy je fajn na takové věci pomyslet, zvlášť v tuhle chvíli, kdy tu svatbu opravdu plánovali. I Arthur se zasmál nad Akselovým přirovnáním. Bylo to naprosto výstižné. ,,Tak si vem Anakinův oblek a já si vezmu místo Kapitána Obi Wana, pak tě budu pozorovat jako hrdý mistr,” navrhl svému kamarádovi se spokojeným úsměvem. Svůj nápad myslel opravdu vážně. ,,Bude to divný, ještě nějakou tu holku sehnat,” představil si to znovu a otřásl. Pro něj tohle bude výzva, tu holku nebude moc těžké najít, ale on by ji jen fakt poplácal po zádech a nebo by před ní utekl, kdyby to byla nějaká, která by se po něm až moc šmátrala. ,,Aby ji nevyzvracel do tvojí postele,” povytáhl obočí na Loki, zřejmě ho k tomu navigoval, aby to udělal, až se vrátí domu. Ušklíbl se nad tou výhružkou pobaveně. Dosměje se ohledně běhání a zavrtí hlavou: ,,Tu pauzu budeš potřebovat po pěti minutách běhání.” Ne, že by Arthur na tom byl o něco lépe než Aksel. Závody si ještě nedávali, i když je to něco, co by udělali. Nakrčel zamyšleně obočí ohledně astronauství: ,,Hm, to je pravda, ale větší obdiv si zaslouží hasiči, policisté nebo záchranáři.” Pronesl nakonec svoje slova. Na jeho otázku nereagoval, astronauství byl jeho sen, ale zase nikdy za to nechtěl slávu a uznání. Zkrátka se chtěl jen podívat do vesmíru. Překvapeně zavrtěl hlavou: ,,Byla vůbec skutečná? Nebyl jsi moc opilý a všechno sis to vymyslel?” Začal o té dívce pochybovat, nevěřil tomu, že by někdo takový mohl existovat. Nechápavě se podíval na Aksela, když vyslovil celé jeho jméno. ,,Cože? Jaký požehnání?” zřejmě mu naprosto uniklo to, že jeho nový objev přizval na jachtu, většinou ty dívky ani nechtěl vidět. Nějak mu to ujelo, anebo ta holka byl někdo, s kým by se dokázal kamarádit. Kývl mu znamení odpovědi a vyrazil rovnou směr molo.

Ohledně flickru na tom byli opravdu dost podobně. Proto ho opravdu netrápilo, když Arthur zveřejnil jeho fotku z dětství, kterou si myslel, že nikdy nikdo neuvidí. No, stalo se a on mu tam taky hodil nějakou pěknou na památku. Na jeho slova ohledně toho, že ho mrzí, že tam nebyl, když se udála taková skvělá novina mu nijak neodpoví. Jelikož nějak tuší, že Arthur ví, že i jeho to mrzelo, ale další výhra bude společná! I když teda podle Akselových slov to bude zcela na něj, což bude asi vysilují a plný nervů. Ale taky to bude určitě sranda, když už bude mimo z toho, že to prostě nejde a pak se mu to podaří. ,,Jsem silný a nezávislý muž. Bude mi teda jenom stačit, když mě budeš křikem podporovat a nadávat mi, když umřu,” zasměje se, jelikož je to dost častá situace. Jeden hraje a ten druhý křičí a nadává, a přitom se i stihnou uklidnit a smát. Videohry a oni to je vždy hodně emocí na jednom místě. Co se týče lakrosu, tak to bylo asi jednou, když Aksel koukal na nějaký film z prostředí škol a byli tam školní týmy v lakrosu. Moc dobře věděl, že jsou úplně levý a měli by se spíš držet videoher, jelikož ty jim jsou asi ze všeho nejvíc. I nějaký sportovní simulátory zvládají na jedničku, ale opravdový sport a opravdový pohyb? To byl vážně omyl. No, stejně se mu to dost líbilo a když pak zjistil, že lakros se hraje i u nich na škole, věděl, že to musí zkusit. Samozřejmě takovou věc nemůže jít nemohlo dělat samo, takže si s sebou vzal svého nejlepšího kamaráda. Většinou to ve filmech bývá, že jeden je obrovský pako a ten druhý kamarád je skvělý sportovec, no tak tady v tom případě jsou paka obě dvě, ale to už všichni ví. Především to ví i jejich spoluhráči. Upřímně je ale dost zvláštní, že se jim za to tak moc jejich spoluhráči nesmějou, nebo teda smějou, ale to není nic hrozného, co by tyhle dva mělo vykolejit. ,,Asi to tak taky budu muset začít dělat, moje peněženka pláče,” zasměje se a sáhne si na zadní kapsu u kalhot jestli jí tam má, ,,a já spolu s ní,” dodá ještě ohledně utrácení peněz. Aksel to má ale úplně stejně, v nějakých věcech si jsou podobní jako vejce vejci, což je asi ten důvod, že si tak rozumí. Takže sečteno a podtrženo, komiksárna je pro lidi jako jsou oni dva splněný sen a nejhorší věc v jednom. Ještě k jejich vztahu, tak snad nebylo dne, kdy by se pohádali. Když hrajou videohry, tak na sebe křičí v jednom kuse, ale to se nedá brát vážně. To je prostě řev z lásky a když pak vyhrajou, tak se na to musí radostně plácnout. Člověk se až může divit, že se při plácnutí trefí. Ale co se týče brigády v komiksárně, tak to je sebevražda. To budou určitě nějaký zaměstnanecký slevy a tak a zákazníkem měsíce bude nakonec právě Arthur, jelikož tam celou svou výplatu zase nechá.  ,,Tak to je hafo času,” pronese nadšeně, jelikož do ledna je to vážně ještě dlouhá doba, takže na dárek pro Lokiho asi nejspíš našetří. On sám taky žádnou brigádu nemá, což by mu asi dost ulehčilo jeho finanční situaci, no ale jemu peníze posílají rodiče. Vždycky nějaký peníze na týden a s tím musí vyžít. A jelikož on není žádný blbec, tak si všechno hezky propočítá a něco si dává stranou přesně na takové věci. Ale už taky přemýšlel nad brigádou, asi by si nějakou najít měl, ale co je vhodná brigáda pro někoho jako je on? Možná nějaký prodavač, jelikož pusu má prořízlou pěkně, takže by lidi ukecávat asi dokázal. Nebo by si ty věci lidi kupovali aby už konečně mlčel, taktika jako taktika. Na jeho další slova mu už neodpoví, ale se smíchem zavře jedno oko a ukáže na něj s zdvyženým palcem a ukazováčkem, jakože má vážně pravdu.
,,Tak pojď do mě,” volnou rukou ve které nedrží vodítko se plácne po hrudi, ,,můj skoro porno zážitek už si slyšel,” zasměje se. Moc dobře ví, že jeho zážitek je opravdu o ničem, no ale nějak netušil, že Arthur prožil něco víc hanbatého než on s jeho ponožkou, ,,ani nedutám,” přitaká na jeho slova o tom, že má poslouchat, což je samozřejmost, když se baví o takové věci. Když u dopoví jeho historku, tak se musí začít smát, jelikož je to vážně skvělý, ,,ty kanče jeden,” poskočí si pobaveně do vzduchu a plácne ho přes rameno, přičemž se pořád směje. ,,Proč si mi to neřekl dřív?” dostane ze sebe potom, co se přestane smát. Rozesmála ho ta představa, jak Arthur stojí polonahý v koupelně a nějaká holka mu tam vletěla s očekáváním, že z toho snad něco bude. Moc dobře ale věděl, že tohle není co Arthur chce a úplně vidí ten jeho vystrašený a nechápavý výraz, když od ní utíkal. ,,Kdybych tuhle taktiku zkusil já, tak by mi ta holku jednu vrazila hned potom, co bych jí řekl, že jí u mě doma půjčím oblečení. Holky to mají ve všem tak o moc jednodušší, to není fér,” zasměje se znovu, jelikož tohle naříkání se nedalo brát moc vážně. Teda z části je to asi pravda, ale Aksel musí jít na holky prostě jinak. Sice ještě nepřišel na to jak, ale nějak jo. ,,Takže to asi znamená, že jsem prohrál,” dodá ještě potom, když mu dojde, že to vlastně byla výzva, kterou Arthur určitě vyhrál. I když nechtěně. ,,Řekl si to úplně špatně, ty ňoumo. Unavil jsem jí tím, jak se byl skvělý a zábavný společník, takže padla vyčerpáním,” ušklíbne se na něho stejně jako on. Vzájemné rýpání bylo to nejlpší, co spolu mohli dělat. Pokaždý si totiž něco našli. Na jeho slova ohledně svlékání se jenom pobaveně ušklíbne. ,,Myslím, že s tvou divokou historií to budeš ty, kdo první přivede domů holku,” zasměje se, divokou historii samozřejmě myslel jeho svlékání se před dívkami v koupelně a narážka na dům byl samozřejmě nerdský spolek. Jeho otce by asi totiž úplně nezajímalo, kdyby si k nim Arthur přivedl přítelkyni. Jeho mamka by samozřejmě za něj byla nadšená, jelikož o ně oba má trochu starosti, co se týče dívek. Pro Akselovýho tátu není ani Aksel jeho syn, ale jeho mamka by klidně Arthura jako syna vzala. Mluvil o něm tolik a tak často, že si ho oblíbila a je ráda i za každý Arthurův úspěch. Jeho rodiče jsou tak rozdílný. ,,Neříkej mi, že by sis nechtěl vzít Ewoka? Takovej roztomilej medvídek na mazlení,” obhájí svou poznámku se smíchem. Na jednu stranu je divný jak se spolu takhle dokážou bavit a navzájem se tomu smát, ale na druhou stranu je to i dost roztomilý a hlavně fajn. Řešit svatbu je asi hodně předčasné, ještě když ani jeden z nich nemá přítelkyni, která by mohla být jejich potenciální budoucí manželka. V jediný, co můžou teď doufat je, že až si Aksel nějakou dívku najde, že bude fanoušek fantasy světa. ,,Nevím, co zní líp. Jestli kapitánův štít jako podnos na prstýnky, nebo tohle. Měl by ses dát na aranžování fantasy svateb,” zasměje se zasněně, ,,ale ten Anakin a Obi-Wan znějí tak vznešeně, a to je prostě něco, co na svatbě potřebuješ!” dodá taky naprosto seriózně, ale s úsměvem od ucha k uchu. Tohle je prostě seriózní debata, o tom se nedá vůbec diskutovat. ,,To bude asi problém,” zasměje se, když si představí jak sepisují inzerát, že hledají dívku se kterou by se mohli obejmout, ,,jak bys chtěla nějakou holku na takovou službu najít?” zeptá se zamyšleně, jelikož je to snad i otázka na místě. Co se týče jeho, tak on by se šmátrání nevyhýbal, on by si to užíval. ,,Ještě štěstí, že mě miluje a takovou věc by mi nikdy neudělal,” ušklíbne se na Arthura a podívá se na Lokiho, ,,hele kamaráde, pamatuje, kdo tě dneska vzal ven,” řekne přitom, co se na něj dívá a rozplývá se nad tím, jak je roztomilý. Až bude dospělý, bude mít dům, ženu, děti a Arthura, tak rozhodně bude shánět nějakého psa! Bez toho není rodina kompletní. ,,Rozhodně,” přitaká se smíchem ohledně běhání. Mmm, závody! To zní přesně jako něco, co by měli někdy zkusit. ,,Nebuď tak uzkoprsý Arthure! Prostě přijmi ten fakt, že pro někoho nejsi trouba a má v tobě respekt,” zasměje se, když to prostě nechtěl přijmout. Aksel měl taky jeho respekt, ale to ne jenom pro to čím se chce jednou stát, ale převážně za to, jakým člověkem je teď, ,,a navíc astronauti jsou stejně důležití jako hasiči. Někdo vesmír zkoumat musí,” dodá ještě nakonec ohledně téhle debaty. ,,Vypil jsem toho dost, ale něco takovýho bych si nevymyslel,” zasměje se, ,,nebo? Představivost mám docela velkou” podívá se na Arthura s pobaveným výrazem, ,,sleduju jí na flickru, koukej,” řekne a vytáhne si z kapsy od bundy mobil, kde po pár kliknutí najede na flickr a najde profil Fin. Celou dobu ale stíhá hlídat Lokiho i cestu, aby do něčeho nevrazil, ,,hele,” broukne a podá mu mobil, aby si ho vzal a prohlédl si její profil jako důkaz, že je skutečná. ,,Přizval si jí na jachtu, a to zní skoro, nebo teda úplně jako požehnání,” zrekapituluje mu jeho slova a i on zamíří na molo. Když pak po chvíli chůze dojdou na konec mola, tak se jim naskytne pohled na obří modrou plochu. Aksel se opře o zábradlí a Lokiho nechá čmuchat okolo. ,,Jakou hru si zahrajeme, až se vrátíme?” podívá se na Arthura s úsměvem na tváři.

Většina herních úspěchů prožívali spolu, ale když Aksel měl párty, tak Arthur prostě se nudil, tak to musel hrát, kamarád nekamarád. Vlastně, ani ho tolik nemrzelo, že nechodí moc na párty, připadal by si tam ztraceně. Neměl by tu svůj playstation, počítač, komiksy a další řadu věcí, které využíval k zabavení. Povytáhl pobaveně obočí nad Akselem: ,,S mojí hlasitou podporou můžeš počítat a když umřeš, tak ti pěkně vynadám. Víš, že umím i japonské nadávky.” Mrkl spiklenecky na Aksela. Opravdu uměl i japonské nadávky. Učil se tak trochu japonsky, protože se chtěl koukat na anime v japonštině s japonskými titulkami, anebo umět si přečíst mangu. Zatím uměl jen pár slovíček a nadávky. Arthur si často zahrál nějakou tu multiplayer hru a někdy skončil na mapě s japonskými kolegy, kteří tam pak cosi pokřikovali. Během nějaké té doby mu došlo, že jsou to nadávky a naučil se je od nich. Měl i pár známých hráčů, kteří žili v Japonsku, dopisoval si s nimi, vždycky si našli čas a zahráli si spolu. Občas ho přitom hraní naučili další japonská slovíčka. Arthur měl v plánu, že až začne dost vydělávat, že se vydá do Japonska a navštíví je. Japonsko všeobecně měl rád a hlavně jeho kulturu. Kromě řeči se učil i písmo. To bylo taky docela náročné, ale jeho to bavilo. Rád se k něčemu učil. Takže až se naučí japonsky, tak se vrhne například na ruštinu. Neustále rád objevoval a poznával, proto si jako obor zvolil astrofyziku. Vesmír je obrovský a stále nám je toho mnoho nedostupného. Potřebujeme ještě odpovědi na spoustu otázek, takže tento obor má stále velmi velkou budoucnost a Arthur toho chtěl být součástí. Nebylo to jen tím, že jako malý kluk rád koukal na hvězdy a četl si o tom v knížkách. Uměl dobře i souhvězdí a příběhy k nim, i toto se zajímal. Jeden čas, tak trochu zabloudil do astrologie, takže se dokázal vyznávat i v znamení, i když to bylo omylem. Vlastně se v tom ani nevyžíval, nevěřil na ně a přišli mu jako hloupost. ,,Taky bych měl začít něco dělat, přemýšlel jsem o brigádě v komisárně,” pronesl svoje myšlenky nahlas. Aksel znal většinu jeho myšlenek, protože mu to všechno musel říct. Pracovat v komisárně by byl sen, protože bude moci využívat zaměstnaneckou slevu a nějaké ty bonusy, sice tam nechá spoustu peněz, ale něco si určitě přivydělá, to aby ne. ,,Měl bych si už najít žádost,” svoje rozhodnutí myslel zcela vážně. Pak může ty slevy půjčovat Akselovi a nakonec tam nechá výplatu i on.  V komisárně bylo vždycky tolik skvělých věcí, že si z toho vždycky něco odnesli, byť to byla jen klíčenka s Thorovo kladivem. Komisárna a obchod s hrami bude jednou jeho osobní bankrot. ,,Ano, hafo času, tak musíš naplánovat velkolepé dary,” mrkl na něj spiklenecky. Arthur peníze dostával od prarodičů a ještě je měl z Evropského šampionátu. Prarodiče taky neměli moc peněz na rozdávání, takže brzy bude potřebovat, jednak nechtěl být na nich finančně závislý a jednak si to chtěl vyzkoušet. Stejně po ukončení školy bude muset jít do práce, tak si to takhle vyzkouší a nebude ničím zaskočen. Nedá se říct, že by měl prořízlou pusu, ale kdyby něco prodával, tak by o tom mluvil s láskou. Dokázal o všem mluvit s zájem a nadchnutím, že ti lidé si říkali, že to taky chtějí vyzkoušet. Mluvil takhle o hrách, vesmíru, komiksech a mnoho dalších věcech, které miloval.
,,To budeš koukat,” mrkl na něj pobaveně a spiklenecky. ,,Taky, že si ho velmi dobře zapamatuji,” poznamenal se smíchem, ale to už se pustil do líčení historky o nevinném setkání s děvčetem a skončilo politými kalhotami. Jen zakoulí očima, ale směje se s ním, protože je to zábavná historka. ,,Jsem si na to předtím nikdy nevzpomněl,” pronesl zamyšleně. Opravdu na tuto vzpomínku zapomněl, ale jak o tom Aksel mluvil, tak se to najednou vzpomněl, ,,jinak bys to už dávno věděl.” Dodal, vzpomínku zřejmě potlačoval, protože z toho byl opravdu zděšen. Věděl, že to jeho kamaráda pobaví, neměl mu to za zlé, tu historku mu kvůli tomu vyprávěl. Takhle to měli, že si navzájem vyprávěli trapné příhody, teď už většinu toho druhého znali, ale občas se naskytla nějaká chvilka, kdy si jeden z nich vzpomněl na neznámou historku nebo něco nově zažil, tak to do chvilky ten druhý musel vědět. ,,Jenže jak tě znám, tak od tebe by to určitě vyznělo zvláštně, že bych se pak té ráně ani nedivil,” zasmál se směrem k Akselovi, nemyslel to vůbec, prostě kamarádské pošťuchování. Moc dobře věděl, jak se Aksel snaží o děvčata a je v tom marný. Nejradši by mu dal lekci o správném balení, ale to težko s jeho vlastně neexistujícími zkušenostmi. Mohl mu leda ukázat, jak správně zabalit nějaký dárek. ,,Na plné čáře,” znovu se uchechtl, i když on to moc jako výhru nebral, když to bylo nechtěně. Takhle s Akselem si často dávali takové malé výzvy, i když šlo o úplné ptákoviny. Arthurovi, ale prohry ani nevadili. Byla to vždycky zábava a on byl spokojený, když si to užil. Povytáhl obočí tázavě, že by tohle Aksel opravdu dokázal s nějakou holkou. Unavit ji tím, že je zábavný. ,,Tomu nevěřím, beztak musela mít ona stejný humor, aby se smála tvým vtipům,” poznamenal zamyšleně. Arthur měl naprosto stejný humor, tak se jeho vtipům smál, ale že by to dokázala i nějaká holka? Kterou ještě potkal náhodně na párty? To musel být zázrak, herní bůh se nad Akselem smiloval a poslal mu do cesty tuto dívku, asi chtěl zabránit tomu, aby nezůstal navždy sám s Arthurem. I když tomu by takový konec nevadil, nepotřeboval žádnou dívku a ani chlapce k tomu, aby byl spokojený. ,,To si piš, že jo. Třeba nakonec budu já první, kdo se bude ženit,” myslel to opravdu ironicky. Arthur se zřejmě nikdy neožení nebo jen pokud potká nějakého opravdu trpělivého a milujícího, který by dokázal tu překážku překonat. Arthur totiž byl asexuál. Takže, když už by byl s někým ve vztahu, tak by se to muselo obejít bez pohlavního styku, přesto vlak nejel. Prarodiče by měli radost, kdyby si nějakou milou dívku přivedl domu, ale nevadilo jim ani to, že nikoho teď nemá. Jeho prarodiče mají Aksela taky velmi rádi, považujou ho za svého vnuka, hlavně Arthurova babička. Ale momentálně pro něj domovem byl nerdský spolek, takže jediný, komu by mohl svůj objev ukazovat, tak by to byl právě Aksel. U něho si říkal, že by si ji ani neprověřoval a svolil by mu ji hned. ,,Nechtěl, já bych si chtěl vzít Obi Wana, když už o tom mluvíme,” zasmál se a zkusil to představit. Plánování svatby je sice předčasné, ale plánování svatby s fiktivními postavami se legrace. Arthur, kdyby mohl, tak by se oženil se všemi postavami, které miluje, ale to bohužel nešlo. ,,Navíc, Ewok by se s tebou asi moc nepomazlil,” broukl zadumaným tónem a vybavoval si scénu s nimi, která byla ve Star Wars. Sice vypadali roztomile, ale oštěp, který držel v ruce svědčil o opaku. Přece jenom to byli lovci jedině, kdyby si Aksel našel nějakého svolného k mazlení. ,,Že bych nad tím opravdu zauvažoval?” uchechtl se, že by se opravdu dal na aranžování svateb na místo objevování vesmíru? No, může to mít v záloze pro všechny případy, kdyby jeho kariéra v oboru astronomie nevyšla. ,,Taky si myslím, že to zní vznešeněji. Navíc, až si dáš polibek s Ewokem, tak všichni mohou zapnout meče na oslavu,” uvažoval dál. I on to myslel vážně a to ještě ani jeden z nich neměli partnera, s kterým by tento nápad mohli uskutečnit, ale není na škodu mít plány do budoucna. ,,Jak najít takovou holku?” zamnul si rukou bradu a začal přemýšlet, kde by se taková ukázala. ,,Neexistují na to přímo nějaké služby nebo podniky?” zeptal se Aksela, jako kdyby to měl právě on vědět. ,,Nebo možná nabídnout nějaký peníze za to, že ta holka do toho půjde?” dumal nadále, protože hodlal ten plán uskutečnit, i on si dokázal představit, jak spolu vypisují inzeráty. Není na tom nic divného, když to dělají právě oni dva. ,,Je to bůh falše, Aksele! Může to na tebe hrát,” odvětil s rozmáchnutí rukami a ukázal na Lokiho, ,,Loki, pamatuj si, kdo je tvůj páníček.” Upozornil on svého mazlíčka. Přece ho nenechá zmanipulovat Akselem! I když to by spíš byl schopnější Loki zmanipulovat jeho nejlepšího kamaráda. ,,Aksele, ale dyť já to teprve jenom studuji. Je to hezký, že si nemyslí, že jsem trouba, ale respekt si může schovat na později,” tím zřejmě chtěl uzavřít celou věc s tím respektem ohledně astronauství. Arthur to tak ještě nepociťoval. ,,To je pravda, protože kdo ví, třeba jsou tam právě mimozemšťané a budou zkázou pro Zemi,” uchechtl se, bezesporu Arthur věřil na mimozemskou civilizaci. ,,Jsi chlastal, jo?” zasmál se znovu. Podle něho Aksel už musel být hotových už po jednom pivu, ale kdo ví, jestli překvapí. ,,Měl jsi toho hodně?” otázal se a snažil se přijít na to, jestli je holka vymyšlená a nebo skutečná. ,,Takže je skutečná!” pronesl překvapeně a koukal na Akselův mobil. Vzal si ho do ruky a začal si projíždět její profil. ,,Překvapuješ mě,” uchetl se pobaveně. ,,Ale jo, vypadá v pohodě,” uznal po chvilku a vracel mu mobil. ,,Hm, to se nedá brát úplně jako požehnání, ale spíš takový uznání, že kdybys s ní něco měl, tak by mi to nevadilo,” snažil se z toho vykroutit. Dyť tu holku ani neznal, natož, aby ji Akselovi mohl schválit. Došel taky na konec mola a ruce si strčil do kapes. Zahleděl se na tu modrou plochu a přemýšlel, jestli tam asi někde je Aquaman. ,,Hm, Resident Evil? Nebo já vlastně vybíral naposled, tak jsi na řadě ty,” i on věnoval svému kamarádovi úsměv.

,,Tak super, už se těším až uslyším ty nové nadávky, co ses naučil,” zasměje se, jelikož moc dobře věděl, že jich pár zná. On zase umí norské nadávky, což asi ani nebude překvapení, když tak dlouho žil v Norsku, no ale nějak extra je nevyužívá. On spíš preferuje angličtinu, jelikož nezná moc lidí, kteří by uměli norsky, takže nemá potřebu jí na někoho vytahovat. Jenom, když se někdo dozví, že je z Norska, tak po něm tu norštinu vždy požaduje slyšet. Skoro až typický už. Navíc, ale on má rodilý norský přízvuk, takže kdyby se někdo v jazycích vyznal, nejspíš by hned poznal, že je to přízvuk norský. Takový typicky chraplavý hlas, jako by ho bolelo v krku, až na to, že ho má celoročně, každodenně. ,,Brigáda v komiksárně? To zní super cool,” přitaká okamžitě na jeho slova, co jiného se taky od takového fanouška dala čekat, ,,jenom nepřijdeš ještě o víc peněz než do teď? Nebo tak budeš pořád chodit bez peněženky? I když to by sis mohl věci brát na účet a pak by se ti to strhávalo z výplaty,” zamyšleně důmá nad tímto nápadem. Je to skvělý nápad, od by taky takovou brigádu bral, byla by to brigáda snů, jenom asi nebude úplně hledat dva lidi na jednu prodejnu, když už tam někdo pracuje, ,,to bys měl, aspoň budeš mít hodně peněz na to, aby si mi mohl kupovat dárky. A zařizovat slevy na věci, nebo bychom tam mohli zůstávat po zavířačce a číst si komiksy!” jásá nadšeně a zamilovaně o tom básní, jelikož si to úplně představuje, i když to takhle asi fungovat nebude. Možná jenom ta část, že by mu mohl Arthur sem tam koupit nějaký dárek, určitě by se za to nezlobil. No, co se týče jeho brigády, tak vůbec nemá tušení, co by mohl dělat. Ve městě je tolik možností, že je to snad ještě o to těžší. Mohl by jí třeba někam, kde se dělá rychlé občerstvení, ale to by smrděl jako hranolky každý jeden den a to není úplně to, co by člověk chtěl. Mohl by jít třeba umývat nádobí někam do restaurace, ale tam by byl nejspíš taky dost na škodu, jelikož by toho nádobí víc rozbil než umyl a to by pak museli uhradit jeho rodiče a asi by neměli úplně radost. ,,Možná bych si mohl zkusit sehnat brigádu v kině, třeba prodávat popcorn, colu a takový ty věci. Z toho bychom taky mohli sem tam mít nějaký výhody,” podíval se zamyšleně na svého kamaráda. Neznělo to jako úplně špatný nápad. Bylo to jedno z dalších prostředí, kde se cítí dobře, takže by to nakonec mohla být i pohodová brigáda. Ale zase by to bylo asi dost časově náročné, když kina mají otevřené až dlouho do noci. Samozřejmě při výběru brigády myslel i na svého kamaráda a chtěl něco, kde by z toho mohli těžit oba dva. Třeba by sem tam mohl dostat lístky zdarma a určitě by Arthur byl první koho by na film vzal. Bez pochyby. ,,Musím to ale rozdělit mezi vás oba. Je tak těžké mít kamarády a ještě těžší je mít kamarády, kteří mají tak roztomilý psy a tak úchvatným a vznešeným jménem!” zasměje se a oběma rukama ukáže na chlupáče na zemi. I když nebyl jeho, tak bylo tak těžké odolávat a občas mu něco nekoupit, na úkor ze svého potěšení, prostě to pro něj dělal. Stejně tak to platilo i pro Arthura, tomu úplně dary jen tak nekupoval, ale pokaždé když si kupoval něco sobě, tak myslel na to, že se to bude určitě líbit i Arthurovi, takže to byl v podstatě dárek pro ně pro oba.
,,To je fakt hustý, neřekl bych do tebe, že máš tak divokou historii! A ještě bez toho, aniž bych do toho byl nějak zamotaný,” zasměje se, jelikož mu to přišlo jako něco, co by tý holce namluvil, aby to udělala. Což bylo ale jenom v jeho představách a snech, jelikož kdyby tohle řekl nějaké holce, tak by zase odešel s obtisklou dlaní na tváři. ,,Jak sis mohl nevzpomenou, určitě jsem ti dával už tolik možností,” zasměje se, jelikož jeho narážky jsou dost často oplzlé, trochu nevhodné, sexistické a tak podobně, ale i tak je to opravdu skvělý a milý kluk. Arthur by to určitě dosvědčil, musel by! Je to jeho nejlepší kamarád, je to jeho povinností. Kdyby on chtěl, aby ho Aksel před někým vychvaloval, tak by se do něj zamilovali všichni, jelikož by jim ho podal jako to největší a nejchytřejší zlatíčko. A divný věci by samozřejmě nechal stranou, na to si každý musí přijít sám. ,,To jsem rád, že si to přede mnou netajil,” dodá ještě pobaveně. Aksel by před ním rozhodně takové věci nikdy netajil, což vlastně může vidět i teď, jelikož tu věc s ponožkou zažil včera, nebo dneska v noci a ještě dneska odpoledne už o všem ví. ,,No promiň? To mě teda zraňuje,” ušklíbne se na něj, ,,nejspíš bych to pokazil už hned na začátku třeba tím, že bych jí přes to mokrý triko koukal na prsa,” zasněně se ušklíbne nad představou něčích prs a pak se musí zasmát, jelikož je to přesně něco, co by prostě udělal. Asi by nějaké rady ohledně žen potřeboval, ale asi by byly dost zbytečný, jelikož pár rad mu dal už Levi, ale ty porušil skoro všechny a i tak se s ním Finley dobře bavila, asi. Prostě jen musí najít nějakou dívku, která bude chápat jeho smysl pro humor a bude ho brát takového jaký je. Jednou se taková určitě najde. Na jeho slova o tom, že prohrál na plné čáře se jenom ušklíbne. Asi by nemělo cenu vymýšlet nějakou odměnu nebo tak, jelikož by ses jim to asi dost nevyplatila, protože takovéhle sázečky je prostě něco, co se dělají tak často, že by v podstatě nedělali nic jiného než vymýšleli odměny a tresty. ,,Je to divný, já vím. Ale byla fakt hrozně v pohodě. Jedno kolo prohrála a dal jsem jí za úkol, že musí zazpívat, co jí jako první napadne a ona začala rapovat,” zasměje se, když nad tím zavzpomíná, ,,no a já jsem pak zazpíval I kiss the girl do Katy Perry,” plácne se do čela a musí se zasmát. Ale bylo to procítěný a prostě musel, a když musíš tak musíš. ,,Třeba jo a naše plány na svatbu použijeme u tebe,” zazubí se na něho. Jemu by nevadilo, kdyby si našel přítelkyni a měli svatbu. On by jim to přál, ale rozhodně by se ho po svatbě nesbavili a kdyby třeba měli dům, tak by u nich byl tak často, že by mu třeba jednou řekli, ať už zůstane, že to je jedno. V případě, že by měli byt, tak by tam byl opravdu hodně často, každý den pravděpodobně, doku by to jeho manželku nezačalo štvát a nevyhodila ho. Pak by mu beztak začali hledat přítelkyni, aby i on chudák byl konečně šťastný. ,,Mmmmm, vlastně dobrá volba,” zasměje se a přikývne, ,,a co Padmé nebo Leia?” podívá se na něho zamyšleně, jak to, že se o tomhle nikdy předtím nebavili? Vždy je tolik nových věcí, který můžou zkoumat i přes takové dlouholeté přátelství. ,,Co ty víš? Bych ho okouzlil svým šarmem, to bys koukal,” ušklíbne se na něho, ,,budeme se držet té představy, že Ewok je Fin. Ta se se mnou už mazlila!” přikývne na to rázně. Kdyby jen věděla, co to způsobí v té jeho škebličce. No, ale nemohla to tušit. Už se těšil až jí znovu potká, určitě to bude stejně super jako naposledy. ,,Rozhodně, vidím tam ten potenciál,” podívá se na něho a přeměří si ho pohledem, ,,smoking a formální jednání při zařizování a účastnění svateb ti bude slušet víc než nějaký skafandr,” ušklíbne se. Rozhodně doufá, že mu vyjde spíš dráha astronauta, to totiž zní víc cool nějak aranžér svateb. ,,Joooo, a nastaví je a udělají z nich tunel, jako to dělají vojáci se zbraněma a mi pod nima projdem. Snad někdo nedostane křeč a neuřeže nám hlavy,” zasměje se nad tou představou smrtelné svatby. Asi by to nevypadlo úplně dobře na fotkách, ale být zabit světelným mečem by byla pocta. ,,Služby, nabídnutí peněz. Arthura, to zní jako bychom hledali holku na sex,” zasměje se od plic, jelikož to nebyl úplně ten úmysl, který plánovali, ,,myslím, že na to jdeme špatně. Chtělo by to vzít nějakou kamarádku, ale těch moc nemáme,”  broukne zamyšleně, jelikož tohle je opravdu zapeklitý, ,,napíšeme inzerát, že hledáme dívku na,” zarazí se na podívá se na svého společníka, ,,hledáme dívku na co?” pobaveně se zamyslí nad tím, co s tou dívkou vlastně plánují. ,,I Loki miloval svého bratra, tak proč by tvůj Loki nemohl milovat mě, hm? Hm?” zaútočí na něho slovně a pak se ušklíbne. ,,Loki, vůbec ho neposlouchej,” v tímhle situaci je docela vtipný, že Loki neposlouchá ani jednoho z nich a dál si spokojeně vykračuje a čmuchá, co se mu zlíbí. Taky by si nejspíš vybral misku granulí než je dva, ale kdyby o něco šlo, tak by pravděpodobně volil Arthura. Což je pochopitelné, když je to jeho majitel. Co se týče jejich další debaty, tak Aksel už neměl sílu má dál vysvětlovat a oponovat, proto jen lehce pokrčí rameny a považuje to za ukončené, podobně jako Arthur. ,,O mimozemšťanech jsme se taky bavili s Fin. Přesněji teda spíš o tom, že tě tam nějaký znásilní nebo tak něco,” ušklíbne se na něho rýpavě, ale pak zakroutí hlavou na znak nesouhlasu, ,,myslíš, že budou mimozemšťani zkázou pro Zemi? Podle mě by je lidi zabili dřív. Když se lidi bojí o svoje životy, tak zabíjí jedna radost,” zakroutí nad tím nechápavě hlavou. Samozřejmě by pochopil válku mezi dvěma světy, kdyby byli mimozemšťani nebezpeční, ale lidi by je vraždili a to by je ani neznali. Je si tím víc než jistý. ,,Co tě nemá, musel jsem jí opít, aby se se mnou bavila, tak jsem pil taky,” trochu to zveličuje, jelikož ona se bavila s ním i bez alkoholu, na začátku. Ale řekl to spíš jen pro srandu a nejspíš aby toho mohl Arthur využít na nějaký rýpání. ,,Já ti ani nevím. Pil jsem pořád něco, ale ne v takovým množství,” zamyslí se nad tím, kolik toho vlastně včera vypil. Asi toho bylo poměrně dost, ale docela se držel. Asi kvůli Fin, asi by nebylo moc lichotivý, kdyby jí pozvracel. ,,Samozřejmě,” přitakal pobaveně na jeho slova ohledně toho, že je skutečná a nechal ho vzít si jeho mobil. Bylo by totiž trochu nepraktický, kdyby mu v jedný ruce ukazoval nějak její profil a v druhé držel vodítko. I tak měl co dělat a to byl Loki opravdu hodný a netahal. ,,Že jo! Byla fakt hrozně fajn,” brouknul a převzal si svůj mobil, který si jedním rychlým pohybem vrátil do kapsy od bundy. ,,Dobře, i to mi stačí,” zazubí se na něho. Popravdě by mu dost záleželo na tom, aby se jeho dívka líbila Arthurovi. Přeci jenom je to jeho nejlepší kamarád a hodně o něm ví, takže on sám by mohl dobře posoudit zda je ta pravá nebo ne, protože Aksel by měl zatemněný úsudek. Rozhodně, ale snad by ho poslechl, kdyby mu jeho nejlepší přítel říkal nějaká nemilá, ale pravdivá fakta. Po příchodu na molo se rozhlíží všude možně kolem a jenom nasává ten čerstvý slaný vzduch, ,,Resident Evil zní docela dobře, nebo možná Doom, mm,” brouknul zamyšleně, ,,chtělo by to nějakou oddechovku, nemám náladu se stresovat,” zasměje se jelikož stres ke hrám patří. Když tam tak stojí, tak se před nimi objeví hejno pár racků, které se tam před nimi tak promedání a dalších pár létá ve vzduchu, ,,hele Loki,” upozorní ho Aksel a pevněji uchopí vodítko, aby se mu náhodou nevytrhl. To by byl opravdu nerad.

,,Shitteru, Aksele,” broukl na odpověď toto slovíčko, nešlo o žádnou nadávku, i když to tak moho vyznít. Neuměl jen nadávky, uměl i nějaké fráze a slova. Tohle znamenalo v překladu "Já vím". Arthur miloval všechny možné jazyky, nejradši měl samozřejmě svou britskou angličtinu, na některé lidi dokázal zapůsobit i irský přízvuk, který má díky tomu, že žije v Irsku a jeho děda i babi jsou zarytý Irové. Jeho prarodiči jsou jeho velkým vzorem, jsou pro něj jedni z nejdůležitější lidí v životě. Netušila ani zdaleka, kdo jsou jeho rodiče a nikdy to nechtěl vědět. Věděl, že jeho matka byla závislá na drogách a otci nevěděl ani písmenko. Někdo by je hledal a chtěl poznat, ale to on nechtěl udělat svým prarodičům. V jeho životě mu to opravdu vynahradili nejlépe, jak mohli, tak neviděl důvod, proč si hledat pravé rodiče, když vlastně je měl. ,,Že jo! To je práce snů,” zasněně se zahleděl před sebe. Představil si sebe, jak má na sobě tričko s logem komisárny a jmenovkou a nadšeně vítá zákazníky. ,,Hm, peněženku bych musel nechávat doma a musel bych si zažádat, aby mě hlídali, ale i když na co jiného bych ti peníze utrácel?” i on zněl zadumaně. Nejradši by v té komisárně pracoval s Akselem, ale to by je asi brzy vyhodili, dělali by jim tam zmatek a neustále by spolu kecali, takže by na práci, tak trochu zapomněli. ,,Spíš bych ti dárky kupoval sobě, ale určitě bych ti něco malého taky dal. Čtení komiksů po zavíračce zní hustě,” mokrý sen každého geeka. Doufal, že to takhle bude fungovat a to ještě ani neměl tu brigádu. Ještě uvažoval nad tím, že by si zkusil něco sehnat na univerzitě, aby měl blíž k svému oboru, ale to většinou bylo zabrané velmi rychlé a využívali toho hlavně starší studenti nebo klidně rád prodával pizzu, ale to by asi většinu snědl než by vůbec ji někomu odvezl či prodal. ,,To zní skvěle nebo třeba prodávat lístky, to bysme měli přístup na premiéry určitě. Potřebuji tě tam, takže smůla, už si nemůžeš vybrat brigádu jinde,” oznámil s nadšeným v očích. Arthur to měl podobně, chtěl, aby z jeho brigády mohli těžit oba dva a v jeho případě to mohly být slevy na komiksy, kdyby třeba pracoval jako obyčejný prodavač nebo na té univerzitě, tak by jim to moc výhod nepřineslo. Vlastně, žádné. ,,To je samozřejmost, když jsem u tebe na první místě, že?” škádlil Aksela. Svému psovi koupil občas nějakou hračku nebo podobně, ale dokázal odolat, protože věděl, že ten chlupáč z toho nebude mít takovou radost jako on. Akselovi rád občas něco koupil hlavně k narozeninám. U něho to bylo snadné, stačilo, když se koukl na věc, líbila se mu, tak okamžitě věděl, že se bude líbit Akselovi. Měli dost podobný vkus, tedy řekněmě, stejný.
,,To víš, to bylo to mládí. Taky se divím, že v tom nejsi zamotaný,” zavtipkoval ohledně mládí, i když k tomu aby byl starý měl ještě pěkně daleko. Příhoda se slečnou se stala ještě na střední krátce předtím, než odešel na vysokou. ,,Jsem z toho měl trauma! Tak jsem se na to radši snažil zapomenout,” ušklíbl se na Aksela. Pro něj to byl jeden z nejhrůznějších zážitků v jeho životě. Věděl, jak to myslí Aksel. Někdy ty jeho náražky až nechápal a chtěl se plácnout do čela, když něco takového řekl, ale kdyby někdo chtěl Aksela kvůli tomu zavrhnout, tak by zasáhl a svého nejlepšího kamaráda by vynachválil do halejujah a ani by nemusel lhát, protože Aksela měl opravdu rád. Na jeho další slova se jen ušklíbl. Aksel věděl všechny jeho nejniternější tajemství takže, kdyby se rozhádali, tak by toho mohl využít, stejně jako Arthur Akselových tajemství. Toho se snad ani jeden nemuseli bát. Jednak by Arthur nikdy neudělal a jednak se asi nikdy nerozhádají. Plácl se do čela: ,,To je mi úplně jasné, ty by ses na ně koukal, i kdyby neměla mokré tričko.” Rýpnul si do něj. Arthur by se nekoukal vůbec. Bylo mu to nepříjemné. Většinou se díval dívkám do očí a nebo někam stranou. Do oblasti hrudníku by se podíval jen, kdyby tam měla nějaký nápis nebo geek věc, která by ho zajímala a chtěl by si to přečíst, ale to je asi tak všechno. Dál už nešel a ani si nepředstavoval, co pod tím tričkem má. V těhle ohledech na tom byl úplně jinak než Aksel, ale přece nemohli být úplně stejný, to by bylo děsivé. ,,Rapovala? Byla druhý Eminem a nebo to bylo špatné?” vyptával se svého nejlepšího kamaráda, jistě že musel vědět všechny detaily. ,,Řekl bych, že se to k situaci docela hodilo, že?” zamrkal spiklenecky na svého kamaráda. Tím myslel, že určitě aspoň jednou jeho kamaráda napadlo, že by ji mohl dát pusu. ,,Vida, aspoň ty geniální nápady nepromarníme,” pobaveně se ušklíbl. Kdyby se oženil, tak by nechal Aksela žít u nich klidně až do smrti, ale to neznamená, že by mu nepomáhal najít nějakou přítelkyni, jeho manželka by asi měla smůlu, protože Aksel je jeho nejlepší kamarád a bez něj by byl život nuda. Upřímně, chudáci holky, které s nimi budou randit, pokud se nějaké objeví. Arthur na ně měl až moc podmínek, hlavní podmínka byla, že žádnou nechce. ,,Že jo! Bych si vyzkoušel skutečný Star Wars meč,” broukl nadšeně a s rukami zašermoval jako by ho ve skutečnosti držel. ,,Leia, rozhodně Leia,” odpověděl pohotově. ,,Ta byla nejvíc drsná, Padmé, uf, ne,” dodal důvod, proč si vybral princeznu Leiu. Byla jedna z jeho nejoblíbenější postav, zbožňoval, jak je odvážná a drsná, jak si pěkně podávala Han Sola těmi slovními přestřelkami. Byla jeho hrdinkou odmala a zřejmě ideální dívka by měla vypadat jako ona a nebo jako Obi Wan. Měli opravdu ještě spoustu věcí na objevování i přes dlouhodobé přátelství. ,,Ewoka? Ten tě akorát přetáhne tím oštěpem,” zasmál se, protože si to představil, ,,furt nechápu, že se s tebou nějaká holka mazlila.” Rýpnul si do něj, ale myslel to všechno jako srandu, jelikož moc dobře věděl, že Aksel je fajn kluk a že dřív nebo později si někoho najde. Někoho, kdo uvidí všechny jeho dobré vlastnosti jako to viděl Arthur. Když se nikdo neobjeví, tak má aspoň Arthura. Protentokrát si zkusil představit, jak drží desky, má na sobě smoking, na uších sluchátka s mikrofonem a běhá tam. Všechno tam organizuje a komanduje lidi, jak co mají dělat. To by asi Arthur nedokázal, komandovat lidi. Beztak by se to obrátilo proti němu a komandovali by oni jeho. ,,Pfff, myslíš, že bych se vzdal skafandru? Já ti svatby budu organizovat v něm,” mrkl na svého kamaráda spiklenecky. I on doufal v kariéru kosmonauta, protože to byl rozhodně jeho větší sen než nějaké organizování svateb. ,,To bychom vybrali samé mladé nebo vytrvalé. Sportovci by to třeba vydrželi a musíme jim dát Stormtrooper kostýmy, ať je to tématické,” už zase organizoval, opravdu to třeba měl v krvi a vůbec o tom nevěděl. Možná tohle by mohla být jeho brigáda. ,,Oh, ale to nechcem, nemají náhodou prostitutky i služby na mazlení?” Chudák Arthur, prostitutky znal pořádně jen z filmů, seriálů a GTA. ,,Kamarádku, no to už bude těžší, ale nějaká holka na Flickeru mi chválila triko. Třeba by do toho šla,” zauvažoval, tady se trochu sekli. ,,Dívku na mazlení. Objetí, žádné pusy a jiné další věci,” pronesl podmínky k tomu, co vlastně s tou nebohou holkou chtějí dělat. ,,Cena dohodou a nebo jen dobrý pocit?” dumal nadále. Museli to vymyslet pořádně, aby se to nějak až moc nezvrtlo. I když to by se nikdo nedivil. ,,Protože už miluje mě, haha,” vrátí mu jeho slovní útok a nezapomene se ušklíbnout, ,,Ale jo, poslouchej mě, Loki,” pronesl k svému bílému chlupáčovi. I když toho v tu chvíli ty dva, ale vůbec nezajímali. Kdyby už na to došlo, tak by to byl asi předem prohraný boj pro Aksela. Je to jasné, je to jeho páníček a ke všemu mu dává jídlo, což je nejdůležitější. Láska a jídlo jsou dvě nerozdělitelné věci. ,,Že mě znásilní mimozemšťan? Díky, kámo a pak mu dám číslo na tebe, protože tobě by se to hodilo více,” rýpl si do Aksela, ale samozřejmě, že si ten komentář ohledně znásilnění mimozemšťanem nějak nebral osobně. ,,Hm, záleží, jaký mimozemšťané by to byli. Já věřím, že vypadají jako my, že to nejsou zelené potvůrky s obrovskými očima nebo, že nevypadají jako z predátora. Ale myslím si, že dřív než naši planetu zničí mimozemšťani, tak to dokážeme sami,” projevila se jeho vědecká stránka. Celou tu věc analyzoval a měl svoje teorie na to. Takže o tom by byl schopen vést vážnou diskuzi a na několik hodin. Popravdě, patřilo to i trochu k jeho vášni a oboru, tak by bylo divné, kdyby o tom nevěděl ani ň. ,,To už pak dává všechno smysl,” uchechtl se nad tím, že Aksel musel svou společnost opít. ,,Jsi došel domu sám? Ty není špatně?” položil hned dvě otázky jako správný vědátor. Prohlížel si ji na mobilu a vypadala fakt někdo s kým by se mohl bavit. Takže za to měla u něj plusové body, hlavně Aksel, že ji takhle dokázal najít mezi těmi všemi lidmi. ,,Tak si ji asi dej na nějaký ten svůj seznam, jsem si jistý, že nějaký vedeš,” poznamenal s úšklebkem k svému kamarádovi. Vrátil mu zpátky mobil. ,,Ale jako nevypadá jako nějaká pipina, tak to stačí,” dodal ještě k tomu, požehání, nepožehání. Dívku by opravdu musel poznat. Věděl, že Aksel už byl zaláskovaní do nějakých takových a ty se mu rozhodně nelíbili. Neměl rád ty nafrněné holky, které se bavily tím, že lámou klukům srdce. Hlavně nechtěl, aby lámaly srdce jeho nejlepšímu kamarádovi. To mohl jen Arthur, ale ten by to nikdy neudělal, snad. ,,Tak dáme DOOM, ten jsme už nehráli pěkně dlouho,” odsouhlasil mu jeho návrh. ,,Prostě nějakou střílečku, i když si teda myslím, že my se vystresujeme u všeho,” zasmál se a pohlédl znovu přes zábradlí na tu vodnatou plochu. ,,Myslíš, že pod námi je Aquaman?” neodolal a zeptal se na Aksela na tohoto fiktivního hrdinu. Samozřejmě, že věděl, že nejsou skutečný jako vědec měl všechny smyšlené věci vyvracet, ale duší to byl pořád malý kluk, který věří na svět se superhrdiny. Rád si představoval situace, kdy se ten hrdina mohl objevit. Třeba když byla nějaká přepadovka v škole, tak si představil Hulka, jak prorazí pěstí zeď a učitele někam odnese nebo když v Irsku napadl sníh a chtěli bobovat, tak si představil zase Kapitána, jak přifrčí na motorce a půjčím mu svůj štít na ježdění. Dokázal takových situacích vymyslet mnoho a mnoho a ještě by stále nekončil. Jeho svět bez hrdinů by byl nuda. Stejně jako si představoval, že se nad nimi prohánějí kosmické lodě, na kterých jsou chlapíci se světelnými meči a bojují spolu, ale zase jako vědec miloval, když viděl nějaký vesmírný úkaz a pak pomocí vědy došel k tomu, co to bylo a hledal na to nějaké vysvětlení. Svůj svět měl zkrátka rozdělen na dvě části a to byly fakta a fantazie.

,,Teď se mám urazit, nebo smát?” zeptal se pobaveně, jelikož on neuměl japonsky ani slovo. Ani základní fráze jako ahoj, nebo jak se jmenuje. To šlo prostě mimo něj a kdyby se náhodou dostali do Japonska, tak spoléhal na Arthura, že by byl jeho jeho pusa. On by byl jeho ruce a kdyby náhodou neuměl slovíčka, tak by nasadil gestikulaci a určitě by se domluvili. Nebo jelikož nejsou žádní blbci a na škole studují docela těžké obory, prostě by vytáhly překladače a jeli by. Člověk si musí umět poradit a v dnešní době plné elektroniky a nejrůznějších vymožeností to není nic těžkého. ,,To rozhodně. Vlastně teda,” zasměje se a do vzduchu zvedne ukazováček, ,,není práce snů být astronaut? Nebo to už je podřadný?” škádlivě se na něho ušklíbne, jelikož pracovat v komiksárně je opravdu práce snů, ale dostat se do vesmíru a být astronautem, to je taky práce snů! Sakra je. Pro Aksela je teda práce snů spíš stát se dobrým forenzní technikem, aby se dostával i ke složitějším případům a nebyl jenom nějaké kancelářská krysa, kterou k ničemu nepustí. Je to sice nemehlo, ale dokáže být zodpovědný, když jde o vážnou věc. Například co se týče školy, tak je opravdu zodpovědný a nikdy nepřinesl horší známku jak za 3. Nebo teda za C? Chápeme se. Ale zase není ten typ člověka, co by jenom seděl za učením, protože kdyby ano, kdy by měl vzít čas na svého nejlepšího kamaráda a na hry? Má to štěstí, že učení mu jde samo od sebe a má logický úsudek, takže i když něco neví, po troše snaze to dokáže odvodit a to je to nejlepší, co může člověka potkat. ,,Myslíš, že by tě hlídali, když bys byl jejich nejlepším zákazníkem, co tam měsíčně nechá nejvíc peněz?” zasměje se té představě, jak by měl Arthur svázané ruce, aby nemohl na nic sahat a tím pádem si vůbec něco koupit. Nebo kdyby tam zadával nějaký svůj osobní pin, tak by ho to prostě nepustilo. To mě byl někdo asi vymyslet, ušetřilo by to hodně peněz. Ale ano, i Aksel by tam nejradši pracoval a Arthurem, nejradši by do budoucna pracoval s Arthurem kdekoliv, což ale asi úplně nedopadne, jelikož oba dva jsou zaměření na úplně odlišné obory. Což samozřejmě nebrání tomu, aby se nadále bavili a byli pořád nejlepší přátelé i v budoucnu, až oba dva budou mít svou práci snů. ,,To doufám, to už je dané pravidlo. Jsem jako tvoje dítě, musíš na mě myslet, když jdeš to obchodu,” mrknul na něj, jako by to myslel vážně. Ale pravdou je, že oni si moc často dárky nedávali, neměli na to peníze. Ale když měli narozeniny, tak to by bylo neodpustitelné, kdyby si nedali dárky. To prostě musí být. Aksel na svoje narozeniny domů nejezdí, takže si vždycky musí sehnat něco, co připomíná dort, aby byly narozeniny kompletní. Když pak po narozeninách někdy dorazí domů, tak dostane pozdní pravý a domácí narozeninový dort od své mamky a pořád dlabanec, který si nadiktuje. Sen. ,,To by bylo tak super!” zhoupne se celým tělem, když přikyvuje na svoje slova ohledně čtení komiksů v komiksárně po zavíračce, ,,ještě bychom určitě přerušili kde jakou vykrádačku,” řekne pobaveně, když si představí, že by se někdo chystal vykrást komiksárnu a oni by tam seděli schoulený na gauči a četli si komiksy. Je dost možný, že kdyby do toho byli zabraný, že by si ani nevšimli, že je někdo s tím gaučem odnáší. ,,Tak tam pak budu muset někdy zajít se poptat, jestli někoho někam vůbec berou. Snad ale jo, bylo by to skvělý. Peníze a ještě nějaký zaměstnanecký výhody!” vypadal stejně nadšeně jako jeho kamarád. Byli to opravdu bobečci, kterým stačilo tak málo, aby měli radost. ,,Samozřejmě,” protočí nad jeho slovy očima. Škádlili se navzájem a tak to bylo nejlepší. Aksel by se nemohl být kamarád s někým, který by se po nějakým rýpavým vtípečku pokaždé urazil. Takhle to bylo nejlepší, jelikož neměli stejný vkus jenom na videohry a komiksy, ale měli stejný vkus snad na všechno, takže měli i stejný humor.
,,Jasný jasný, divoký mládí si měl viď,” zasměje se a pak se na něj podívá, ,,divoký mládí plný videoher,” ušklíbne se, jelikož kdyby bylo jeho mládí plné videoher, tak teď to musí být jeho stáří, jelikož pořád nedělají nic jiného než že hrají videohry. Takže vtipy na mládí opravdu není něco, co by si mohli dovolovat. ,,Ty seš blázen! Taková příležitost,” zasměje se, ale beztak by takové šance nevyužil ani Aksel, jelikož by ho ta holka tak překvapila, že by zapomněl, co má dělat. Nebo je tu možnost druhá, že by si bez váhání sundal i ty trenýrky, ale těžko říct no. Nic takového se mu nikdy nestalo, takže o tom může jenom jenom snít. Pravděpodobně taková věc se mu nikdy ani nestane, protože na taková věci má štěstí jenom Arthur a ten o to zase nestojí. ,,To se nesměj, to je pravda,” ušklíbne se a pak se musí zasmát. Měl totiž naprostou pravdu, kdyby měla nějaké vyzývavější tričko, stoprocentně by se tam aspoň jednou podíval. Vlastně se na prsa podíval i Fin. To je ale nezbedník, ,,tobě se prsa nelíbí, že se na ně nedíváš?” zeptá se napůl rýpavě a napůl, že ho to snad i zajímá. Měl za to, že každý kluk se musí podívat dívce na prsa, aspoň, když má to mokré triko. Ale moc dobře ví, že Arthur by radši uhnul pohledem. To Aksel by se určitě snažil podat i pomocnou ruku. Je to holt zdravý mladý chlapec se kterým hážou hormony. ,,Jak ti to mám říct. Eminem to nebyl, ale rozhodně byla lepší jak ty,” ušklíbne se na něho pobaveně, ,,můj zpěv byl lepší, což ale jak oba dobře víme, tak je samozřejmost,” Aksel si rád zpíval, nebo jen broukal. Občas si třeba pískal. Když měl dobrou náladu, tak to na něm každý poznal. Občas měl náladu začít zpívat uprostřed hraní videoher. Určitě to musí Arthur milovat. ,,Nebudu ti lhát. Napadlo mě to, ale docela jsem se bál, že bych to tím pokazil, tak jsem o tom radši jenom zpíval,” musel to přiznat, komu jinému by měl takové věci říkat, když né Arthurovi. Musel se s ním podělit o své pocity, i když se mu kvůli tomu bude třeba smát. Občas je to i lepší, když jde o vážnou věc, ale ten jeden nenechá druhého smutnit a dělá si z té situace legraci. Jen ať se teď ale klidně směje, jelikož Aksel moc dobře ví, že v tomhle  by Arthur taky nebyl žádný hrdina, a hned by té holce nedal pusu. Zvlášť když by šlo o jeho první, stejně jako u Aksela. Jsou to holt kluci nezkušení. ,,Tak to by byla nesmírná škoda! Myslíš, že kdyby se ani jeden z nás neoženil, že by měl třeba Bastien o tyhle nápady zájem?” zasměje se, jelikož ho napadl právě jejich flickrový společník. Je pohledný a svalnatý, takže určitě nezůstane sám. Na rozdíl od kluků. Ale asi spíš ne, většinou mu jejich geek narážky přišli vtipné než skvělé a přesné. Aksel moc nároků na dívku neměl, což bylo ovlivněno hlavně tím, že se dokázal zakoukat do každé druhé dívka a každá byla úplně jiná. Ale ke štěstí a té vytoužené pravé lásce by asi potřeboval nějakou pozitivní střelu, které by nevadil Arthur a ráda by si nimi hrála videohry. Byli by taková parta se třemi členy. Jeho největší obavou je, že by třeba měla něco proti Arthurovi, nebo Arthur proti ní. To je skoro jeho noční můra. ,,To by bylo tak hustý!” zajásá úplně nadšeně na skutečným světelným mečem. Loki má občas opravdu štěstí, že jim nerozumí, protože být součástí takových debat je někdy o rozum. ,,Leia je ta nejlepší volba!” přitaká okamžitě. On měl rád obě dvě, Leiu co se charakteru týče a Padmé, co se vzhledu týče. Kdyby si měl budoucí a perfektní přítelkyni složit ze SW postav, tak by to byl asi dost zajímavý mix. A asi by z toho nevzniklo nic pohledného, ale povahově nejvíc uspokojivého. ,,Závist,” jediný, co mu na smrt probodnutí oštěpem od Ewoka odpoví s vážným výrazem ve tváři. Tak ne, nedalo mu to, ,,závidíš, že se s tebou nechtěl mazlit žádný roztomilý Ewok,” řekl rozhodně a ušklíbl se na něho. No pak se musel zasmát. Hašteří se jak malé holky, ale je to opravdu sranda. ,,Víš co? Já taky ne. Jsem, čekal, že mě vykopne na zem, ale ona se přitulila,” zazubí se pobaveně, jelikož ho to předtím opravdu pobavilo. ,,Že mě to nenapadlo, to je geniální. Až budeš mít svatbu ty, tak nevěsta nebude mít přes obličej závoj, ale na hlavě bude mít helmu od skafandru a pak si jí jenom otevře a odhalí ti svou přenádhernou tvář,” jeho obličej se po jeho posledních slovech zkroutí do pobaveného úsměvu. Je zvláštní, že zrovna oni dva řeší svatby. ,,Tak to je samozřejmost. Poslední co na svý svatbě chceš mít je pomíchané SW s reálem, bleh,” teď už má zase na tváři vážný výraz, jelikož tohle je opravdu dost vážné a závažné téma k prodiskutování. Však ony je ty jejich manželky jednou srovnají do latě. ,,Nechcem?” zopakoval po Arthurovi zamyšleně, ale když slyšel jeho další slova, tak zakroutil hlavou, ,,nene, nechceme. To nevím no. Ale tak viděl si Pretty Woman, ne? Tam si vzal prostitutku a pak s ní vůbec nespal. Asi když jí zaplatíš, tak jí je jedno, co s ní budeš dělat,” ani Aksel s tímhle neměl žádné zkušenosti, takže zase zbývalo jenom vzpomínat jak to bylo ve filmech nebo hrách, ,,fakt? A jaký triko to bylo? Ale jo, to vypadá nadějně. Nebo třeba Fin by to toho možná šla,” navrhne i tuhle možnost, jelikož Fin se s ním už jednou mazlila, tak by to aspoň bylo tématické. ,,To je dost tvrdý režim, přijde ti snad, že jsem jeptiška?” ušklíbne se na něho když vyjmenuje, co všechno po té dívce nebudou chtít. Samozřejmě, že ani Aksel by nic takového na cizí dívku nezkoušel, ale silácké řeči to on měl. ,,To bych nechal na té holce, potřebujeme jí, takže tohle by měla určit ona, když by do toho šla,” zamyšleně se podívá na svého kamaráda a nějak ani jednomu nedochází jak absurdně to zní. Tady by se jim někdo pěkně vysmál. Občas u nich platí pravidlo: Jak jsou chytrý, tak jsou blbý. Na slova ohledně toho, že Loki miluje jeho mu nic neodpoví, jenom mu věnuje nelítostný pohled. ,,Jedině, když ten mimozemšťan bude holka,” samozřejmě ho nezklame a přihodí si na svůj účet. Nevadilo mu to, rád si ze sebe dělal legraci a když to ještě bylo vtipný a přesný jako teď, tak se tomu i rád zasmál. ,,Přesně to si taky myslím. Že vypadají jako my. Třeba už je tady mezi sebou dávno máme. Podle mě ty si takový trochu mimozemšťan. Nedíváš se holkám na prsa ani na zadek!” zaútočí na něho pobaveně. Moc dobře věděl, když  zvolí tyhle slova, tak Arthur může zaútočit s tím, že jemu ten mozek už dávno vymyli. Nějak s tím počítal, občas do něho rýpal už jen tak z principu, aby se dozvěděl nějakou novou urážku. ,,Je mi skvěle! Dal jsem si sprchu, vypil tak tři litry vody a šel jsem hned za tebou,” zasměje se. Opravdu se cítil skvěle, i když si myslel, že se mu bude moc rozlítnout hlava, jak ho bude bolet, a ono nic. ,,Myslíš seznam holek se kterýma jsem došel někam dál. Jo, no tak zatím je na něm jenom Fin,” zasměje se s úšklebkem. Opravdu s žádnou holkou asi nikdy nedošel dál. Možná že byl lepší balič třeba ve školce, ale to už si nepamatuje. Na jeho slova ohledně Fin a o tom, že není žádná pipina jenom přikývne. Taky se mu taková nezdála a opravdu by ho překvapilo, kdyby se příště k němu chovala jinak. Věděl, že byla pod vlivem alkoholu, ale nevěřil, že by alkohol dokázal tak moc změnit člověku osobnost. To snad ani nešlo. Ohledně her se musí zasmát, ,,jo, tak to máš pravdu. Myslím, že by mě vytočilo i The Sims,” musel se znovu zasmát, protože ač se to nezdálo, tak to byli opravdu nerváci. Ohledně otázky s Aquamanem by se mu asi dost lidí vysmálo, nebo by se aspoň zeptali, jestli si dělá legraci nebo to myslí vážně. To Aksel nikdy, přistoupí k němu a lehce se nakloní přes zábradlí, ,,bylo by hustý kdyby byl. Ale třeba nás teď pozoruje a směje se nám, že se o něm bavíme a myslíme si, že neexistuje,” pozoroval vodní hladinu, ale neviděl vůbec nic. Voda pod nimi musela být opravdu hluboká, takže kdyby tam nějaká hora v podobě Jasona Momoai byla, stejně by jí asi neviděli. ,,Nepůjdeme zpátky? Docela bych si už něco zahrál, asi mám tik,” ukáže mu své ruce a nepatrně s nimi zatřese na znamení toho, že už mu chybí ovladač. Když i jeho kamarád nakonec souhlasí, tak se pomalu otočí zády k Aquamanovy a vyrazí zpět do spolku, kde se okamžitě vrhnou na nějakou hru! Po proflámované noci na večírku si zaslouží nějakou tu noc zase propařit se svým nejlepším kamarádem.
--> Nerdský spolek

,,Neboj, ani jedno. Říkal jsem, že vím,” přeložil Akselovi svoje slova, aby si nemyslel, že říkal, bůh ví, jakou sprosťárnu. Nemusel mu ani věřit, mohl klidně lhát, ale Arthur nebyl lhář. Navíc mu lhaní ani moc nešlo, protože v tu chvíli se začal smát nebo usmívat, takhle se prozradil u lži. Párkrát to zkusil, ale pak to vzdal, když viděla, jak v tom je neskutečně špatný. Pobaveně se zasmál, zavrtěl lehce hlavou: ,,Obojí je práce snů, Aksele. Jen ten astronaut je o něco více.” V Arthurově případě to na plné čáře vždycky vyhrával kosmonaut a nebo by mu ani nevadilo, kdyby pracoval na univerzitě jako astrofyzik Mohl třeba jednou za nějaký objev získat nobelovku a to by bylo taky sakra skvělé. Doufal, že se mu aspoň jedna z těch věcí splní, proto dělal všechno pro to, aby dosáhl svých snů. Ve škole se učil a nenosil ani tak špatné známky. Samozřejmě, že nebyl ten typ, který sedí celé hodiny u knížek, to by pak neměl čas na komiksy, hry a svého nejlepšího kamaráda. Pro něho byla výhodou sakra dobrá paměť a logické myšlení. Díky tomu se nemusel tolik učit a zkrátka pak měl volný čas na svoje záliby. Do toho byli ještě tréninky, ale na těch nic moc nedělal, takže se to pořád dá brát jako volný čas. Povídal si s Akselem a nebo si četli komiksy. Jejich kapitán z toho musel být určitě velmi nadšený. Však si do toho kvůli nim rýpal. Mohl vypadat jako pako, ale zodpovědný byl a bylo na něj spolehnutí. ,,No, to je pravda. Tak se budu muset hlídat sám a nebo ty,” broukl zadumaně. Věděl, že by asi nic nepomáhalo. Jedině mít nějak zablokovanou kartu nebo ho zavřít někam do klece a nikam ho nepustit. Co se týče práce, tak je opravdu malinká šance, že by v budoucnu mohli mít stejné povolání. Aksel asi jen tak nepoletí vyšetřovat mrtvoly do vesmíru a Arthur asi nebude hledat na mrtvolách nějaké meteority a jiné vesmírné úkazy, ale to neznamená, že by po skončení vysoké školy mělo jejich přátelství skončit. ,,Co si jen počnu? Takové starosti s dítětem a ještě mě finančně vyštaví,” pronesl naoko dramaticky, ale přitom se pobaveně usmíval. Sice mu při každé návštěvě nemohl kupovat dárek, ale třeba si pomyslel, že tohle by se zrovna líbilo Akselovi a nebo mu to rovnou vyfotil a poslal mu to. Věděl, že to jeho kamarád ocení. Když slavili narozeniny, tak dárky byly samozřejmostí. Arthur taky na narozeniny domu nejezdil. Jen si zavolal s babičkou a dědečkem, ty mu popřáli a pravá oslava ho čekala až v létě, kdy tam bude trávit prázdniny. Jeho babi napeče spoustu dobrot a jeho děda udělá grilovačku na zahradě, přijdou i nějací kamarádi a členové rodiny. ,,Tak to u sebe budu neustále nosit meč, abychom ty zloděje dostali,” tím myslel Star Wars meč nebo měl i doma repliku meče z Hry o Trůny. O zbraně nebyla nouze, ale spíš by se zabili omylem navzájem než ty zloděje. Tím by udělali snadné místo na krádež tím, že by se jim odstranili z cesty. Snad se tohle nikdy nestane, jinak by to byla pěkná katastrofa. ,,Určitě tam někoho budou potřebovat nebo si to místo musíš vyškremat, protože potřebuji ty slevy,” nařídil svému nejlepšímu kamarádovi. Opravdu i tohle jim stačilo k štěstí, ty rozhodně budou mít lehký život, pokud jim přátelství vydrží. Nebylo až naprosto fascinující, jak se dokázali takhle najít, když každý byli odněkud jinud. Někdo by řekl, že to je osud, ale Arthur by s vámi jako správný vědec nesouhlasil. Řekl by vám, že je to náhoda. Naprosto úžasná a skvělá náhoda, že se našli a ještě skončili spolu na univerzitě. Tohle byla jedna z nejlepších věcí, co se mu v životě stala.
,,To si piš, měl jsem holky i hry. Ach, to mládí,”ušklíbne si i on. To se teprve uvidí, jak bude na mládí vzpomínat až bude starý. Někdy se ho ptala babička, jestli mu nepřipadá, že u těch her promrhá život, ale Arthur to tak neviděl, co jiného by dělal, kdyby nehrál? No, moc aktivit by si nenašel. Navíc se vždycky obhajoval faktem, že hry jsou vzdělávací. ,,To nebyla příležitost, ale noční můra,” namítl, ale stále pobaveným tónem. Klidně, by si to s Akselem v tuhle chvíli vyměnil a nechal ho tenhle zážitek prožít. On si z toho vzal jen poučení, že nesmí chodit sám k holce a používat její koupelnu, jinak to takhle dopadne. Arthurovi bylo naprosto jasné, že tohle už nikdy nechce zažít. Takhle to vypadalo, že má trauma z holek kvůli tomuto zážitku, ale tak to nebylo. Celý život se o ně nezajímal v tom smyslu, že by se za nimi hnal, že s nimi chce randit. Ano, má kamarádky, ale vztah to rozhodně ne. Kdyby ho zase nějaká chtěla, tak ji přenechá Akselovi, on to zas takový rozdíl nebude. ,,Budu se smát, protože je to pravda,” ušklíbl se. Aksel prostě neodolal a musel se podívat, jak je dívčina obdařená a nezastavilo ho ani tričko. Arthur ho za to něja neodsuzoval. Zkrátka byli puberťáci. [color=#66ccff],,No, dá se to tak říci, nezdá se mi to jako důležité vědět, jaká prsa má holka, broukl zadumaně. Popravdě, on pořádně ani nevěděl, jak to má, protože tohle ještě pořádně nikdy nemusel řešit, ale až na to přijde, tak rozhodně Aksel bude první, komu se s tím svěří. I když to asi ještě chvíli potrvá, než na to přijde. ,,Pfff, nepodceňuj moje schopnosti,” odfrkl si pobaveně. Nebudeme si lhát, Arthur neuměl vůbec rapovat. Byl naprosto strašný a všechny jeho pokusy byly marné, ,,jasně, že víme. Jsi hotový mistr zpěvák, už jen čekám na nějaký tvůj koncert.” Rýpnul si do něj, jeho zpěv už měl tu příležitost zaslechnout, hlavně s hraním, z toho měl vždycky určitě velikou radost. Arthurovi zpívání sice moc nešlo, ale uměl hrát na saxofon. Dědeček ho donutil na něco hrát, když byl malý kluk, nejdřív ho to nebavilo, ale časem, když se naučil hrát filmové, herní či seriálové znělky, tak se do toho zamiloval. Navíc mu to pomáhalo i přemýšlet. Něco jako měl Einstein housle. ,,Já to věděl, že tě to aspoň napadlo. Asi jsi dobře udělal, když si jen radši zpíval,” nemyslel to nějak zle, kdo ví, jestli by mu ta holku pusu opětovala, ale spíš to myslel, tak že se Aksel nedostal, pak do nějaké špatné situace a hned si nezkazil ten první dojem. Byl na něj vlastně hrdý, že se udržel a věřil, že jeho první pusa bude určitě skvělá. Přál mu to. On vlastně neměl, co říkat a ani radit ohledně prvních polibků, když on žádný za sebou neměl. Pokud nepočítáme pusu od babičky. ,,Bastien, hm, můžeme mu to určitě nabídnout,” odsouhlasil Akselovo otázku. Bastiena znal i z univerzity, jelikož studoval stejný obor jako oni, ale často reagoval na flickru na jejich výstřelky. U toho se nikdo nemohl obávat toho, že by si dívku nenašel, když byl tak kamarádský a bavil se s takovýma nerdama jako byl Arthur a Aksel. Doufal, že když si Aksel už vyhlédne nějakou holku, s kterou půjde i na rande a tak, že ji bude mít rád, byl by nerad, aby jim někdo takhle narušil přátelství. Popravdě on měl víc podmínek na Akselův objev než na svůj. Kdyby tuhle dvojici někdo poslouchal, tak nad nimi jen kroutí nechápavě hlavou. ,,Naprosto husté,” přitakal souhlasně s zářivým úsměvem. Úplně si představoval, jak si bere od Obi Wana jeho meč, spadne mu a rozpulí ho omylem. ,,Taky si myslím, ten kdo si nevybere Leiu, dělá obrovskou chybu,” Padmé neměl rád, vždycky byl team Leia. Miloval ji už jako malý kluk, tak jako teenager. Leia byla asi jediná holka, do které byl opravdu zamilovaný, ale ne kvůli vzhledu, ale povaze. Zasmál se tomu, jak Aksel okomentoval probodnutí od Ewoka. ,,Se mnou se chce mazlit Obi Wan,” vrátil mu jeho poznámku a i na něj spiklenecky mrkl. No, nebudeme si lhát, ale kdybychom měli volit mezi Ewokem a Obi Wanem, tak je zcela jasné, kdo vyhraje. Aspoň teda u Arthura. Ewoci jsou roztomilý, ale nejsou tak hustý jako Jedi mistr. ,,Jsi zkrátka nějakým záhadným způsobem odolal,” zakroutil hlavou a lehce pokrčil rameny. To se ušklíbl nad nápadem svého kamaráda. ,,To není špatné, akorát třeba nevěsta uteče a já odhalím pod skafandrem nějakého zlobra,” musel se zasmát nad tou představou, že by tam našel někoho jiného než vyvolenou dívku. ,,Ew, představ si to. SW a reál, to prostě nejde dohromady,” souhlasně zamítl to, že by něco takového bylo. Hosté, kteří se půjdou podívat na jejich veselku, budou mít obrovskou smůlu, tady černý smoking nevyužijí. ,,Pretty Woman? To mi něco říká, hele, asi jsem to viděl s babi v televizi, takže teda, jak chápu, můžeme využít klidně prostitutku,” broukl zadumaně. Ten film si moc nepamatoval, ale jeho babi milovala romantické komedie, tak s ní pár jich viděl, i když zrovna je tak nemiloval jako ona. Vlastně ho ani nebavili, protože tam nebyli žádný superhrdinové a nebo světelné meče. ,,Fakt, právě, že jenom nějaký obyčejný modrý. Ne, tu si nech pro sebe, abych ti omylem nepřebral,” zavrtěl s potměšilým úšklebkem. Nechtěl mu přebírat holku, navíc u tehlé asi dosáhl na nejvyšší metu, tak mu to kazit nebude. Zasmál se znovu, protože si představil Aksela v kostýmu jeptišky. ,,Tak ti si klidně s ní můžeš dělat ty další věci, mě stačí pomazlení,” už ta představa mu byla nepříjemná, ale chtěl to vyzkoušet, třeba se mu to zalíbí, i když na to bychom neměli moc sázet. ,,Pravda, my ji potřebujem, tak ona určí, co za to chce, ale neměli bychom se nechat s sebou zametat,” oznámil rázným hlasem. Vážně jim absurdita toho nápadu, jaksi nedocházela. Kdyby si tohle někdo poslechl, tak by si myslel, že se naprosto zešíleli. Ale na šílené nápady oni dva byli experti. ,,Platí, máš to mít,” pokýval hlavou ohledně toho, že dá mimozemšťanovi Akselovo číslo. ,,Mezi námi? Hm, to bych mohl trochu prozkoumat. Taky si to myslím, podle mě tady mimozemští rodiče zapomněli,” i on si přihodil vtípek na svůj účet. Vlastně by to bylo fakt husté, kdyby měl mimozemské rodiče a ty by se pak vrátili pro něj, že se omlouvají a darovali by mu obří kosmickou loď. Tou lodí by pak svezl Aksela a udělali by si road trip po vesmíru. ,,Wow, tak to koukám. Já bych asi nebyl schopen ani ráno vylézt z postele,” to nebyl žádný rozdíl oproti obvyklému režimu. On by alkohol asi nezvládl a pěkně by ho skolil. Nebyl alkoholik a nepil, jednou za uherák si potají dal pivo, ale většinou ho pak vyprskl, protože mu nechutnalo. No, potají, děda mu ho vždycky nabídne, i když se to babi nelíbí. Arthur to někdy odmítne a někdy si řekne, proč ne. A po napití zjistí, že ho opravdu radši měl odmítnout. ,,Takže už tam je!” kdybychom měli mluvit o Arthurovo seznamu, tak uvidíte jen velký prázdný papír, pokud nepočítáme herní postavy. Tam mu to šlo dobře. No, jasně, že je balil v hře, chtěl dostávat poháry za tyto vedlejší úkoly. Je jasné, že byl lepší v hře než v realitě, protože v té to ani nepraktikoval. Někdy to, ale může zkusit využít, přece jenom hry mají vzdělávací účinky. ,,Jasně, tam by ses rozčílil, že ten simík odmítá dojít na záchod,”ušklíbl se na jeho účet, ale stejně tak by to rozčílilo i Arthura, takže zase nebyl na tom o moc lépe. Taky se naklonil přes zábradlí, aby viděl lépe na vodní hladinu. ,,Mega hustý. Určitě si na nás ukazuje trojzubcem,” přitakal souhlasně, asi by dostal infarkt, kdyby tam zahlédl horu v podobě Jasona Momoi a pak za ním skočil do té vody. ,,Jdem. Taky bych zahrál a ten tvůj tik musíme napravit,” pokýval hlavou a následoval svého kamaráda směr spolek, i když se mu imaginárního Jasona Momou nechtělo moc opustit, tak trochu doufal, že by ho tam fakt viděl. Ale teď mají přednost hry, protože přece musí napravit to Akselovo nehraní.

>>Nerdský spolek

[univerzita > přístav]
Možná jsem některé dny litovala, že jsem vůbec šla na psychologii, protože je toho fakt hodně a někdy vím, že už to nezvládám. Už teď mě z toho všeho bolí hlava, a to za sebou ještě nemám zkoušky, aspoň, že je to můj poslední rok na této škole, teda aspoň doufám. Myslím si, že další rok plný učení bych nezvládla. Každou chvílí přemýšlím, jestli se náhodou nemám na něco učit, protože nic jiného vlastně celé dny nedělám poslední dobou, ale aspoň jsem si dneska vyšla do přístavu, který je nedaleko univerzity. Jako vždy jsem s sebou měla skicák a několik tužek, abych si kdyžtak aspoň kreslila, protože to je jediné, co mě dokáže oprostit od reality a všeho toho učení. Kreslím dost často a hlavně věci, které jsou okolo mne. Když se mi zalíbí nějaký člověk, obvykle muž, tak ho taky začnu kreslit, ale nestává se mi to zas tak často, protože jsem docela dost vybíravá nebo spíš mám štěstí na takové ty hajzlíky, což je více pravděpodobné, protože žádný z mých vztahů nevydržel ani dva měsíce, ale spíš to bylo z důvodu, že oni hned chtěli sex, ale já taková nejsem, já potřebuji čas. Pomalu jsem šla po chodníku a nikam jsem nespěchala, protože jsem neměla ani žádný důvod, kdybych šla na rande, tak tam asi i běžím, protože jsem vždycky nadšená na jakékoli setkání s někým, ať už je to kamarád nebo nějaký potencionální přítel. Skicák jsem měla přilepený na svém boku a tužky chycené v pěsti, mohlo to vypadat i tak, že jdu někoho pobodat. Měla jsem na sobě jako vždy černou volnou sukni, bílou košili a černobílé tenisky. Na krku se mi houpal náhrdelník s přívěškem ve tvaru slunce, dostala jsem ho od své matky, která ho dostala od své mamky. Takový rodinný náhrdelník, který ani nevím, jaký má význam. Už jsem se blížila k přístavu a cítila jsem jemný vánek, který od něj šel, ten čistý vzduch od moře, který mám tolik ráda. Pamatuji si na to, jak jsem chodila na přístav, když jsem ještě bydlela u nás v domě, kdy jsem tam dokázala prosedět i půlku dne. Prostě jsem tam dokázala kreslit, přemýšlet a odpočívat. Byla to moje oáza klidu, kde mě nikdo nikdy nerušil, protože máma věděla, že mě rušit nemá. V tom přemýšlení málem narazím do lampy, ale rychle uhnu a sama sobě se zasměji. Někdo by si řekl, že jsem blbá blondýna, ale ona to snad není pravda, teda, doufám. Přišla jsem k přístavu a rozhlédla se po moři, bylo nádherně azurově modré a odráželo sluneční paprsky, které dopadaly na jeho hladinu. Usmála jsem se, protože jsem se cítila uvolněně. Pohlédla jsem na volnou lavičku, která byla úplně nejblíž k moři a posadila se na ni. Vytáhla jsem mobil a vyfotila jsem si to moře, protože bylo fakt nádherné. Vzala jsem skicák a otočila ho na čistou stránku, vzala tužku a dívala se okolo sebe, nevěděla jsem, co mám nakreslit. Mohla jsem kreslit moře, ale to mi přišlo až moc jednoduché, a tak jsem přemýšlela a dívala se okolo sebe, když v tom jsem si všimla toho pohledného muže s úžasnými rysy, přímo na kreslení. Rychle jsem si ho aspoň načrtla, dokud jsem mohla a dokud se nějak moc nehýbal. Pomalu jsem si jednou rukou oddělala pramen vlasů a dala si ho za ucho, abych na něj lépe viděla. Začala jsem ho pečlivě kreslit a pozorovala jsem ho, sem tam jsem lehce přimhouřila oči, abych lépe zachytila detaily ve tváři. Nebylo možné, aby si toho nevšiml, protože jsem musela vypadat jako blázen, který si kreslí náhodné kolemjdoucí, ale u tohohle nešlo odolat, protože muže s takovými rysy jsem ještě nekreslila, protože jich moc není. Chtěla jsem si ho i vyfotit, ale myslím si, že by to fakt nebylo vhodné, protože by si mohl myslet, že je na něm něco špatně a já si ho fotím z důvodu, abych ho někde vyvěsila a veřejně ho zesměšnila, ale já hlavně nejsem taková škodolibá. Nakreslila jsem ho a odešla pryč, protože to vypadalo tak, že jsem ho vůbec nezaujala.

[přístav > univerzita]

Představa jeho výhry se mu zdála být vtipná, a nakonec heleďme se, kde je. Nathan je král chlapeckého spolku, a přitom to byl z části jen takový vtip. Úplně ho nenapadlo, že by se to fakt stalo. Neberme si to špatně, nějaký jeho tajný sen to nebyl, takže ke každodenní manifestaci nedošlo. Ale heleme se, vážně to tak je. Co se týče předchozího krále, Olivera, tak k tomu všechen respekt, jelikož odváděl dobrou práci a on se o to pokusí taky, i když jsou asi v pár věcech rozdílní, ale na tom teď vůbec nesešlo a proč by se nad tím vůbec zamýšlel. Všichni jsme přeci jen rozdílní. Teď měl na práci trochu jiné věci, a to byla právě organizace spolkové akce, která jeho jakési „kralování“, i když by tomu tak sám neřekl, započne. Ve výsledku ano, má asi nějaké větší rozhodovací právo, jako král spolku, avšak je schopen se vždy na všem domluvit společně jako skupina normálních lidí, co bydlí v jednom domě. Sice má každý svůj pokoj a koupelnu, ale kuchyně a obývák jsou stále společné prostory. Zkrátka a jednoduše se nebere jako něco víc, i když jako někde to asi napsaný je a má spolek na své triko a pokud by se něco dělo, což doufá že ne, jelikož jsou už dostatečně dospělí, musí zajistit chod spolku a taky zařizovat akce jako jsou tyto, i když si myslí že jsou i lidi, co by mu pomohli. Nad akcí přemýšlel nějakou tu dobu, nechtěl úplně pořádat něco pořád dokola, to by lidi zkrátka nenahnalo, ale vymyslel něco, co si rozhodně získá pozornost lidí. Párty na lodi. Na sakra velké lodi, nebude to maličkej člun. Vzhledem k sponzorům školy (čteme hlavně jako „zazobaným rodičům“), se zde vyskytla možnost pronajmout si velkou moderní loď. Po nějakém tom zařizování, co na tom trávil, dny ubíhaly a konečně nastal den, kdy kapitán doplul s lodí do přístavu, kde se lidé měli sejít a společně v daný čas odplout na širé moře a užít si párty.
Sraz byl kolem šesté hodiny večer a odplouvalo se v půl sedmé z přístavu, tudíž lidi se na loď mohli dostat už v těch šest hodin, kde je Nathan přivítal a pustil dovnitř. Nathan tam byl o něco dříve než ostatní, aby se přesvědčil že nejsou žádné komplikace. Na sebe si vzal plavecké kraťasy, protože tušil, že dneska se prostě vykoupe, nějaké volné triko a tenisky. A kolem té šesté tam tedy právě stál. Respektive snažil se tak nějak přivítat všechny, nebo spíše ty, co se s ním fakt chtěli vidět a například mu i nápad pochválit a on s nimi pak hodil krátký pokec. Byl to extrovert, sportovec a teď i král spolku. Nějací lidé ho znali a jeho kontakty měli poměrně velký dosah a řekl by, že ho lidi i měli rádi. Byl to vždy bezproblémový kluk pro každou srandu a byl snad na každé druhé párty. Loď byla prostě připravena veřejnosti, tedy té z univerzity, i když by nebyl překvapen, kdyby se tam objevilo i pár lidí, co univerzitu nenavštěvují. Na tom už tolik nesešlo, seznam hostů kvůli párty hodlat nedělal, přeci jen to neplatil z vlastní kapsy. To by se jednak asi nedoplatil a kdyby už ano, seznam by si rozhodně dělal a nemohl by tam jen tak někdo.
Na lodi čekalo na hosty velké občerstvení všeho druhu. Každý si tu našel své na co měl chuť. Výběr byl doopravdy velký, a navíc se dalo objednat i něco teplého vzhledem k personálu, co venku lidem jídlo ogriloval a připravil v podstatě přímo pod nos. To samé i s alkoholem. Uvnitř se nacházel bar, kde vám nalili všechno. Nikdo nebude ošizen, alkohol je připraven. Co se týče drog, do toho se logicky nemíchal a byl upozorněn od univerzity, že by to nedělalo dobrotu. Logicky by takovou věc nezařizoval, jednak je celkem proti těmhle věcem a už je to každého věc, co si na loď přitáhne. Jen doufá že to nedopadne tak, že někoho budou lovit v moři. Hudba je slyšet v podstatě po celé lodi a nikde se jí nezbavíte díky dobrým reproduktorům, co jsou všude možně rozmístěné. Někdy nevýhoda, pokud si chcete s někým popovídat. To si potom musíte najít nějaké víc zašité místečko. Zase výhoda pokud nechcete, aby lidé slyšeli něco, co vy nechcete aby slyšeli. Například v pokojích. Ano, jsou tu pokoje, které slouží buď pro odpadlíky, kteří už si přijdou staří na tyhle párty a nebo na jiné věci, ehem ehem… Zábavu si tu najdou snad všichni. I ti, co se rozhodnou se koupat a skákat z lodi do moře a pokud nebudou chtít zůstat jen u toho, jsou tu na vypůjčení i vodní skútry. Zábavy je dostatek. Jen co už bylo půl po šesté, loď mohla odplout. Počkal ještě pro jistot pět minut a pak jako poslední nastoupil na loď, která se vydala pomalu na moře. No a koho jiného on by si tu neměl vyhledat, než právě svého nejlepšího kamaráda Mattyho. Dost pravděpodobně spolu už prohodili nějaké to slovo a on si ho až teď našel. „Tak Matty, už se ti budu věnovat, jsem teď nějakou dobu jen tvůj.“ To slovo „nějakou“, dodal hlavně proto, že chtěl i nějakou dívčí společnost.