Welcome
Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie. Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie. Jelly-o pudding wafer oat cake liquorice gummi bears tart chocolate pie.Caramels bonbon apple pie biscuit danish chupa chups cookie sweet roll danish. Sweet cupcake croissant wafer wafer tootsie roll cake cookie.
The construction crew
caliversity
Aci
Blanche
Libra
Sál (Společenská místnost)
First topic message reminder :
W E L C O M E!
Již při vstupu na vás dýchne duch valentýnu, před vchodem je totiž bílý oblouk ozdobený červeno-bílými papírovými poupaty růží, mezi kterými jsou propletená světýlka a čas od času se mezi nimi mihnou decentně umístěná srdíčka. Jakmile odevzdáte lístek, který byl k zakoupení na několika místech po celé univerzitě, budete moci vstoupit do sálu, u jehož stropu se vznáší růžovo-bílé balonky a garlandy stejných barev. Na pár místech mezi balonky můžete zahlédnout jakési vodopády srdíček, které navíc reflektují osvětlení místnosti. Po bocích místnosti jsou rozestavěné stolečky, u kterých můžete postát, a v pravém rohu celého sálu na vás čeká bar, kde se podávají tématické i netématické drinky, nicméně k dispozici je omezené množství nápojů. Na druhou stranu, díky zakoupenému lístku je máte zdarma! Na takovémto plese by nesměl chybět ani fotokoutek, který naleznete pro změnu v levém rohu a ve kterém na vás čeká bílá lavička zdobená červenými srdíčky doplněná obloukem, ze kterého také visí balonková srdíčka.
Užijte si večer!
Užijte si večer!
NABÍDKA DRINKŮ:
Naposledy upravil Admin dne 1/3/2022, 16:39, celkově upraveno 59 krát
Admin
Poèet pøíspìvkù : 123
Join date : 03. 07. 17
.
Naposledy upravil Vivian Rose Alvey dne 26/12/2017, 15:19, celkově upraveno 1 krát
Vivian Rose Alvey
Poèet pøíspìvkù : 115
Join date : 05. 08. 17
„Představ si pohledného mladíka v padnoucím kvádru, jak si v náručí nese nahou, ale perfektně vypadající, dívku na záchodky,“ uvedla ho do situace, která jí připadala poměrně komická na pohled a jakmile zmínila toho pohledného mladíka, pohledem ho přejela odshora dolů, jako kdyby se přesvědčovala, zda je doopravdy pohledný. Samozřejmě, že byl, jinak by ho do postele nevzala a vůbec by nebyla v jeho přítomnosti, ale potrápit ho musí. „Nepřipadá ti to komické?“ dodala ještě otázku, aby konečně prokázala svou původní myšlenku a vyčkávala na jeho názor. „Máš bod, na tom mi nezáleží,“ přikývla mu a pokrčila nad tím rameny. Kdyby se měla starat o názor každého podřadného človíčka, asi by se za chvíli zbláznila a ve svěrací kazajce by jí to doopravdy neslušelo. Sluší jí to snad ve všem, ale ani ona by módní kazajku nedokázala proměnit v něco módního. A proto se o ostatní nestará, nenávistné poznámky ignoruje a ty pochvaly jí splývají dohromady, takže ani na těch jí moc nezáleží. I kdyby jí nikdo neříkal lichotky, vždycky tady pro ní bude Nance a ta jí nějaké určitě řekne, od toho nejlepší kamarádky jsou. A možná i ten Oliver by se dal považovat za stroj na lichotky, obzvlášť když něco chce. Jen souhlasně pokývala hlavou nad tím, že oba musí čekat, jenže Oliver ani nevěděl, co všechno ho dnes čeká. A ona neměla v plánu ho varovat, to ani v nejmenším. „Člověk by s tebou hned chtěl mít poprvé, to musí být romantická vzpomínka na celý život,“ ušklíbla se na něj, dál pokračovala v té hře “Ó Olíku ty jsi takový romantik“ a také nenápadně mířila k Bee a jejich malém úletu. Oliverovi to pravděpodobně ani nedojde, jen bude pokračovat v jejich hře, ale možná ten tajemný pohled v jejím očku mu poradí, že něco nehraje. Všimla si, jak mával Blaineovi, který byl s nějakou dívkou, která… měla blond vlasy?! To rozhodně nebyla Nance a Chloe se nespokojeně zamračila – samozřejmě jen kratičce, nechce mít totiž z mračení vrásky. „S kýmpak to tam Blaine je?“ upřela na něj tázavý kukuč a usmála se, pro tu informaci by udělala cokoliv, musí přeci svou nejlepší přítelkyni informovat. „Jsem pro, ten vánoční punč nechci ani vidět,“ ohrnula ret nad představou, že by měla pít takovou břečku jen protože patří k vánocům, a raději zamířila k baru. Protáhla se kolem Olivera, přičemž nezapomněla prstem přejet přes knoflíky saka a šla davem k baru. Pár lidí možná předběhla, ale sladce se usmála na barmana a ten k ní hned přiskočil. Objednala dvě vodky a s nimi v rukou se otočila na Olivera, pokud se už stihl prodrat k baru, a jednu mu podávala.
color #9933ff
Chloe Marie Starling
Poèet pøíspìvkù : 110
Join date : 10. 11. 17
Ne jen že jí to úplně neskutečně slušelo, ale ještě jí dokázal překvapit. Byl na to pyšný a ještě více pyšný byl, že jde zrovna s ní. S takovou princeznou musi chtít jít snad každý, nemohl ze začátku ani uvěřit že jí ještě nikdo na tuto akci nepozval, měl chut se jí zeptat radši znovu, jestli to myslela vážně, avšak řekl si že ona by si tyhle hloupé srandy z něj nedělala. Usmál se na ní pěkně tím opravdickým a upřímným úsměvem.. Je rád že jí vůbec stihl a ona už si to sama nepádila v ulicích, nerad by žil v predstave co vše se ji může stát. Avšak ta možnost probuzení v Hulka v její osobě tu pořad určitě je! Nelze toto zapřít, to je více než jasné, samozřejmě. Chvíli si choval osamocenou Marlene, ta maličká nemůže zůstat na octě, to by nešlo. Zrovna jí po rtu zrovna nesahá, to si nechal spíše pro Angee, jelikož ho asi logicky přitahuje víc. Není zoofil nebo tak. Ne dlouho si rozmazluje Marlene v náruči, nepřišel si totiž pro psa ale pro princeznu Angee. Květina jí přímo padla do vlasů jako by ji nosila už dlouhá léta a byl to zvyk co bez něj nejde ani žít. Chytl k sobě Angee a společně sw vydali k budově University jako plno dalších lidí, co cestou potkali jak si to kráčí ve svých šatech a oblecích. celou dobu má oči jen pro ní, proč by ho měly zajímat nějaké přeplácané fifleny? Nemá zájem, možná spíše ony nemají zájem o něj. Dostane se až s ní do sálu, čekal že si na moment sednou, jenže na ten tanec fakt přišlo. Malinko se toho bojí, neni zrovna nejlepší tanečník ani ale nejhorší. Nejistě ji sleduje modrýma očima se snahou jí jako štěňatko přesvědčit, že to bez tance oba určo přežijí. Hm, není cesty zpět. Trouba, plesy jsou přeci od tancování, to je jasný. Oddychne zhluboka a něžně chytí její ruce těmi svými. malém se rozteče jak uvidí ty její maličké ručičky. "A nebojíš se že tě zašlápnu? Ne víš, dám si pozor, slibuju." Zasmál se tomu hezky a vlezl s ní do davu na parket. Jednu ruku jí ppřiloží zezadu přibližně do půli zad a za druhou ruku jí chytne. Začne s ní pomalu tancovat, pokus o nesledovani jeho nohou se povedlo. Její oči jsou zajímavější než jeho boty, co jsou dnes naleštěné více než normálně. Není ani zak špatný tanečník, on si spíše po jedné blbé zkušenosti s tancem nevěří, takže tak. Udělá s ní hezky otočku a prostě se.. Snaží.
Walter Jay Collins
Poèet pøíspìvkù : 71
Join date : 02. 09. 17
Bylo neskutečně příjemné opět hledět do těch jeho oči a cítí jeho společnost. Jeho oči bylo něco, co přímo milovala. Jsou tak kouzelné, že se v nich dokáže ztratit jako Alenka v říši divů. Tohle roztomilé zírání netrvalo však zrovna dlouho, jelikož studem uhnula pohledem někam do davu, což udělal i on a najednou v nem cosi přecvaklo.. Chape že se chce bavit i s jinými, tak tedy ho nechá asi jít. Ale on jí hodlá vzít jak to vypadá sebou, na což zvládne vykulit akorát tak očka. Nestačí mu v podstatě ani odpovědět, jelikož je za pár minut fuč. Jak skvělá příležitost na to si rozmyslet, jestli ho vude doprovazet k jeho přátelům, už si hodlala něco objednat, jenže to torpédo se vrátilo k ní, nevyčkávajíc ani na odpověď či půjde ráda. Jeho slova, že potká jeho kamarádku ji značně vyděsila. Vše je to najednou tak rychlé. Stále ještě takhle rychlá seznámení nezvládá, musí se na tyhle věci furt připravovat jako dřív.. Úplně jí ztuhne tělo, i tak se jak mrtvolka nechá vést rovnou k ní. Co když to ale bude nějaká furie? Zlá holka, co se bude snažit Crystal ze žárlivosti odstřihnout Crystal?! Proboha.. Dost! Na to si zakáže rovnou myslet. Matty si uměl vybrat společnost, i co se týče té dívčí, tak pochybuje že by si vybral někoho tohoto typu, co ke Crystalina noční můra. Uklidní se tím, že to bude zajisté nějaké zlatíčko co by neublížilo ani mušce, to je asi jediné co jí uklidní v tuto chvíli.. A je to tu, najednou se ocitne společně s Mattym pred ní. Ruka keho co jí uklidnila byla v tu ránu fuč a ona si ruce mnula nervozitou o sebe. Zatim se necítila prostě svá, ale to bylo tím že tohle bylo hrozně nové a rychlé.. Bylo to na ní i vidět. Jako když se z ní dalo vyčíst, jaké je povahy. Při představení od Mattyho k ní kývne, asi spolu mají krasný vzath, za což je moc ráda. Svou studenou a drobnou ručku taktéž zachytí tu Pat, jemně ji stiskne, jelikož na nějakou sílu teď ani z té rozrušenosti nema. "J..já.. Taky mě moc těší Pat. " Koutky rtů jí cuknou do menšího, ale upřímného úsměvu. Slovo furie si už od pohledu z hlavinky Crystal může vyškrtnou, taková tato slečna není. Stojí tam spíše jalo sloup sledujíc jejich objetí, snažila se maličko uklidit, moc jí to ale nešlo. Je to an ní moc rychlé a jí to znervozňuje, při otázce od Pat jí úplně zamrazí. Nevěděla co říct, jak to říct.. Bála se mluvit, co kdyby to cítil Matty úplně jinak? Polkne a pak se nadechne ke slovu. "No.. Známe se už dlouho ale.. Dlouho jsme se neviděli, dříve mezi námi bylo něco jiného.. To je pravda. Bylo to něco víc. Teď se asi snažíme to vše vrátit a trávit spolu čas, co jsme spolu netravili. Bohuzel.." Ohlédne se na Mattyho a něžně se chytla jeho ruky aby se nějak uklidnila, že ma oporu. Očka na něj na moment upře, jestli vše řekla dobře.. Doufá že on to nějak upřesní, jí to mluvení teď zrovna nejde.
Crystal Lee
Poèet pøíspìvkù : 110
Join date : 23. 09. 17
“Tak to jsme dva. Taky jsem mě v plánu odejít z plesu, jít do spolku, vzít si kytaru a něco si hrát. No, moje plány se změnily, když si tady mám s kým povídat a za to jsem neskutečně rád. Jakože, opravdu rád a neříkám to jen tak.“ Pousmál se a podíval se jí do očí. Je pravda, že by opravdu odešel, protože by si neměl s kým povídat nebo trávit svůj čas pro tento večer. To už by ho raději trávil sám ve spolku. Naklonil trochu hlavu na stranu, když zmínila jeho jméno. Přemýšlel, co by mu asi tak chtěla říct. Třeba, že se necítí dobře a chtěla by raději jít někam na vzduch nebo má třeba hlad a chtěla by se jít někam najíst. To by mu možná ani ten problém nedělalo sehnat někde jídlo. Pozvedl obočí a čekal, co z ní vyleze. Chvilku mu trvalo, než přišel na to, co vlastně řekla. V hlavě si to pomalu rozlouskával. Když mu to konečně došlo, široce se usmál. “Tak to ti velice děkuji a jsem rád, že jsi mi to řekla.“ Mrkl na ni s vřelým úsměvem na tváři. “Nepůjdeme si někam sednout? Nebo chceš zůstat tady? Nechám to na tobě.“ Pousmál se a opět pohledem přejel přes dav. Možná se snažil najít nějaké vhodné místo. Třeba na tribuně nebo někde úplně jinde. Všiml se, jak někteří přicházeli, jiní odcházeli. Bylo i vidět, jak někteří už byli dosti nalití a nevěděli, kde mají hlavu nebo patu.
Lawrence Brook
Poèet pøíspìvkù : 33
Join date : 03. 07. 17
Nehodlala se tu bavit tak moc jako někteří, to může být hodně lidem jasné, jelikož zrovna bavení se s ostatními není známá. Jednoduše jí znají pod jménem mlčenlivá.. No takže si hodlala zalézt někam do koutku a jen to dění z dálky pozorovat, byla si vlastně více než jistá že nebude ani jediná, proč by taky měla být. Je víc odpadlíků jako je právě ona.. Mnoho lidí by si jí tiplo na spolek dívek kvůli jejímu vzhledu, ale ona by tam ani zdaleka nepatřila. Davem se snažila proplout bez toho aby do někoho drkla a neudělala si jakýkoliv problém. Tou cestou necestou si ani nevšimla, že jí z ucha vypadla naušnice. Hlas neslyšela, až dokud se ten kluk neobjevil až před ní a ona se leknutím stahla od něj více dozadu. Skousne si nejistě ret, jak mohla takhle drahou věc ztratit a ani si toho nevšimnout? Nemůže tomu ani uvěřit. Chytne opatrně svůj ušní lalůček kde by měla být náušnice, ale doopravdy.. Není tam a nachází se na dlani kluka stojící před ní. Opatrně si vezme naušnici z jeho dlaně neschopna slov. "Já.. Já děkuju. M-moc." Více neví co už říct, není zrovna dobrá v mluvení ani konverzaci s lidmi. Není to tím ze je opačného pohlaví, to jako vůbec, ona nezvlada mluvit ani s holkama. Odhrne si své blond vlasy na stranu a připne si naušnici. Mezitím co si zapíná tak soustředěně náušnici do ní někdo strčí, jako by byla vzduch, ještě ke všemu řekne aby dávala pozor ona a nepletla se, přičemž to nebyla ani její vina. No a co se nestane, spadne přímo k Aronovi n jeho hruď. Vykulí svá očka, šlápla na něco měkkého.. Proboha! Šlápla mu na nohu. Lidi by se tomu smáli, ale ona je na to až moc velké trdlo, aby tohle udělala. Rychle odstoupí a drobnou ruku si dá před svá ústa, katastrofa pro ní. "moc.. Moc se omlouvám já.. Asi bych měla jít." Otočí se na patě a snaží se davem dostat pryč. Stud jí zahrne asi nejvíc, že jí je z toho i do breku. Neměla chodit, měla se na řeči své matky vykašlat, akorát tu někomu podpatkem zašlápla nohu, což může být dosti bolestivé, takže se za to asi jako Dobby z Harryho popálí žehličkou na vlasy, protože normální žehličku nemá. Ne zrovna snadno se tahne davem snažíc vyběhnout ven a domů. Představovala si večer jinak.. Jasně že tak, že bude odcházet ale s tím, že jí to přišlo nudné a ne se studem že někoho zašlápla. Podle ní to není vše co zkazila, co když si ten hoch zakládá na osobní prostoru a ona ho narušila?! Ona! Nejslušnější holka co s klukem seděla leda na obědě.. No dobře to možná ne ale.. Nerada by aby někdo štítivý se lidí vypotřeboval zrovna kvůli ní celou desinfekci protože se ho dotkla..
Grace Marry Hawkins
Poèet pøíspìvkù : 59
Join date : 02. 09. 17
Vděčně se na něj usmála, když ji poslechl a nechal to být. Nechtěla probírat ten negativní vztah, který měla s Charlesem. Spíše je zajímal jejich vztah. Byla to pro ni totiž záhada a tak se musela zeptat. ,,Kamarád ze školky?" tipla si první věc, která ji napadla. Nebo se taky mohli znát díky jejich rodičům. ,,A kdyby.." nervózně si odkašlala a přešlápla z jedné nohy na druhou. ,,..kdyby.." nebylo to tak, že nevěděla, co říct, spíše se odhodlávala k tomu, aby to řekla. Přeci jen to byla poněkud odvážná otázka. Alespoň pro ni určitě. ,,Kdyby jste se od dětství neznali, tak.." opět se zarazila a rty stáhla pevně k sobě. ,,Bavili byste se spolu i přesto?" konečně dokončila svou myšlenku, kterou po celou dobu měla na jazyku a ztěžka polkla. V podstatě se ptala na to, jestli by mu padl do oka i teď, kdyby ho neznal. Usmála se na něj, když ji poděkoval a už se nadechovala, aby na to nějakým způsobem zareagovala, ale přesně v ten okamžik se u nich objevil Charles. A v ten moment jí úsměv ze tváře zmizel. Jen kývla hlavou na znamení pozdravu a raději dělala, že ji něco zaujalo v dálce před ní. Plánovala to dělat až do té doby dokud neodejde, ale vzhledem k jeho slovům to vážně nešlo. Celá ztuhla, když zmínil, že by ho zajímalo, jak se seznámili. Vážně doufala, že mu to David neřekne, protože si dokázala živě představit, jak by na to Charles asi reagoval. Jenže doufala zbytečně, protože David nezahálel a řekl mu to. ,,Vy-v-vy-vylekal mě," vykoktala ze sebe celá nesvá, aby mu to vysvětlila. Po tomhle výjevu si však řekla, že bude lepší, když bude mlčet. Před Davidem už se jí jakž tak podařilo nekoktat, ale před Charlesem? To jí zřejmě nepůjde nikdy. Proto si taky bez nějakých keců od něj převzala další kelímek s punčem a na znamení vděčnosti kývla hlavou. Dopila poslední zbytky ve svém kelímku a ten následně vyhodila do nejbližšího koše. Díky tomu se alespoň na chvíli od nich mohla vzdálit. Když se vrátila, tak zaslechla, jak David chválil jeho vystoupení. A ano, i na tohle kývla hlavou, tentokrát však na znamení souhlasu. Více k tomu nebylo třeba dodávat.
Rosemary Aimee Knight
Poèet pøíspìvkù : 23
Join date : 27. 07. 17
Samozřejmě viděl, jak se Cryst tvářila a věděl, že je to nečekané a ona na takové věci není zvyklá, ale vážně ji nechtěl nechávat chudinku samotnou u punče a riskovat, že mu jí tam ještě někdo začne nabalovat. Ne ne, to si to sluníčko raději vezme s sebou a vystaví ji menšímu stresu, který jí samozřejmě vynahradí do posledního puntíku. Celou cestu, co ji držel za ručku, jemně jí po ruce přejížděl palcem. Skoro z ní i cítil tu nervozitu a věděl, že Pat bude taky, ale doufal, že bude solidární a rýpat bude pouze do něj. „Budeš psát nějakou reportáž? Páni, na to se těším,“ povzbudivě se na Pat usmál, rád četl její žurnalistické výtvory. „Snad si něco budeš pamatovat,“ zazubil se na ni a pohledem sklouzl ke sklence vína, co se vyjímala v Pátině ruce. Na její poznámku se jen ušklíbl a zavrtěl nad ní hlavou, jak typické. Kamaráda shazuje, ale nějakého bad boye, co jí za chvilku zlomí srdíčko, by vychválila do nebes. Pozorně sledoval jejich představování a sám pro sebe se usmíval, Cryst sice byla nervózní, ale Pat působila mile, a on doufal, že se z toho šoku za chvíli Cryst vzpamatuje. „Nemáš vůbec zač,“ usmál se široce na Pat a mávl nad tím rukou, doopravdy to byla drobnost a napadlo ho to vlastně díky tomu, že kupoval růži Cryst. Jinak by se asi spokojil s popřáním všeho nejlepšího a třeba pozváním na kafe, ale i on sám se cítil spokojenější, že jí dal tu růži. Původní doufání, že by se Cryst mohla z té nervozity oklepat zmizely v moment, co Pat položila tu složitou otázku. Ani on sám moc nevěděl, co na to odpovědět, proto ho příjemně překvapilo, když se slova chopila Cryst. „Známe se od střední, kde to vypadalo nadějně, ale znáš to, byli jsme puberťáci a nic oficiálního si neřekli, ale.. No a Cryst hraje na klavír, dostala nabídku v zahraničí a zmizela mi, nějak jsme byli mimo kontakt a nedávno se potkali náhodou v kavárně, co bude dál je ve hvězdách,“ doplnil slova Cryst a povzbudivě jí stiskl ručku, aby jí uklidnil. I palcem po ruce jí přejel, vážně chtěl, aby byla v klidu a bez obav, Páťa sice občas může působit moc přímočaře, ale holt novinářská krev.
color #a7dffc
Matthew Andrew Kyle
Poèet pøíspìvkù : 123
Join date : 23. 09. 17
„Ale no tak, Rosie, nemusíš se hned přestat usmívat, kolikrát ti mám říkat, že ti to s úsměvem sluší víc?“ tiše si povzdechl a pokroutil nad ní hlavou, pořád se mu snažila bránit a snažila se držet své červenání a koktání na uzdě tím, že s ním prostě nemluvila. Bolelo ho to, co vám budu povídat. Pak už se ušklíbl na Benjího a jeho příběh o tom, jak se poznali. Napadalo ho hned několik poznámek, které by mohl prohodit směrem k Benjímu, ale nechtěl riskovat, že by to slyšela Rose, to by nechtěl, a tak si ty poznámky nechá na někdy jindy, on je určitě nezapomene. „Chápu, Benjí člověka polekat umí,“ přikývl na souhlas ke slovům Rosie a nevinně se zazubil na Benjíka. Krátce se zasmál, když David začal kontrolovat punč, co mu přinesl. Ten klučina ho zná až moc dobře, ale tentokrát se Charlie snažil a asi se i překonal, Charlie nic nepoznal. „Nemáte zač a na zdraví,“ zdvihl svůj kelímek do vzduchu a napil se z něj, z toho alkoholického punče, a usmál se. Rosie poodešla stranou, takže se mohl plně věnovat Benjímu. „Ptát se musím vždycky,“ pokrčil prostě rameny a potěšeně se usmál, když i Rose přikývla. Nebavilo ho, že tak ztichla, a proto se rozhodl pokračovat v obcházení známých a ty dva nechá o samotě s třetinou alkoholického punče. „Tak se hezky bavte, já už vás nebudu rušit, stejně jsem se chtěl ještě potkat s Izzy,“ mrkl na Benjího, moc dobře věděl, že z toho nebude mít radost. S těmi slovy vlastně i odešel, naposledy ještě věnoval Rosie úsměv a pak už si to vykračoval dál. Vyhlížel Izzy, samozřejmě, vážně se snažil, no a nakonec jí i doopravdy našel. Spokojeně se usmál a vykročil k ní. „Mám to štěstí a potkávám se s bohyní?“ zeptal se jí s oslnivým úsměvem, jakmile ji uviděl a mohl si ji prohlédnout v těch rafinovaně střižených modrých šatech. Poté si přiťukl s jejím kelímkem a z toho svého se napil, no očkama ještě párkrát zabloudil na Izzy, aby si ji prohlédl. „Každopádně, nesu novinky,“ tajemný úsměv, který má symbolizovat něco skvělého, „viděl jsem Davida bavit se s dívkou, dokonce i hezkou a celkem se k sobě mají, nebo alespoň budou mít po mé navštěvě,“ zazubil se na ni, spokojen s tím, co jí právě nahlásil. Moc dobře ví, že Izzy sleduje milostný život Davida stejně jako Charlie a že oba na něj stejně dohlíží, no Charlie možná o něco víc.
color #ff0000
Charles Hicks
Poèet pøíspìvkù : 130
Join date : 14. 12. 17
Takže ona mu to řekne dle toho, jestli si to zaslouží? Jak jí teď nemá kupovat drahé dárky? Ne, tedy, že by si myslel, že by si to zasloužil právě tímto, ale určitě by to na ni taky nějak zapůsobilo. ,,A čím bych si to mohl zasloužit? Žlutou růží? Pozváním do kina? Pusou?" jeden koutek úst pozvedl výše a schválně k ní přešel o něco blíže. Nebyli sice na sobě nalepení, ale blízko byli. Měl pocit, že se mu vrací jeho schopnosti co se týče flirtování. Na střední byl ve flirtu mistr, ale za ta léta to z něj jaksi vyprchalo. No teď se opět cítil ve svém živlu. Snad to tedy od něj nebylo moc troufalé a Lyd to vezme jako vtip, i když by se tedy rozhodně neurazil kdyby to vzala vážně. Ale to jen v případě, že by na to měla pozitivní reakci. Během jejich tance došlo na Noahovo tajemství, které se týkalo šikany. Nebyl sice rád, že na to musel vzpomínat, ale alespoň ho Lyd opět ujistila, že u ní je v bezpečí. ,,Díky," pousmál se na ni a nadále si kontroloval své nohy. ,,No právě o to mi jde!" mrkl na ni, načež se upřímně zasmál. Teď se znemožnil on, tak příště bude ta slabší ona! Zřejmě se začala probouzet i ta jeho škodolibost, což zřejmě nebylo moc dobré, jelikož právě ta nepatřila zrovna mezi jeho pozitivní vlastnosti. Se svou omluvou to pravděpodobně přehnal. Musel se vždycky omlouvat několikrát, měl totiž pocit, že jednou to nestačí. Ale Lyd to asi nebylo příjemné, nebo měl alespoň takový pocit. ,,Jasně, promiň.." vyhrkl, ale poté co si uvědomil, co řekl se plácl do čela. ,,Tím jsem chtěl říct, že už se přestanu omlouvat," dodal na vysvětlenou a zavrtěl sám nad sebou hlavou.
Noah Anderson
Poèet pøíspìvkù : 86
Join date : 10. 08. 17
*Stála s kelímkem v ruce kousek od pódia a bavila se s nějakým klukem, kterého si odchytla. Jmenoval se Jayce..? Nebo Jayden? To pro ní nebylo až tak podstatné. Bavila se s ním do té doby, než uviděla stát na pódiu Charlieho s nějakou holkou menšího vzrůstu. Samozřejmě, že poslouchala jak zpívají. Vždy věděla o jeho schopnostech ve zpěvu a musela uznat, že ona blonďatá dívka zpívala taky moc pěkně. Jakmile dozpívali tak se na podpatku otočila a rozešla se dále davem. Nevěděla kam jde, ale hlavní bylo, že někam šla. Na chvíli se zastavila a to už se u ní objevil Charlie. * To jsem celá já. Máš teda hodně štěstí, protože jsem akorát chtěla jít pryč. *Podívá se na něho a nakloní hlavu na stranu. Nemyslela tím, že odchází z plesu, jen z nynějšího místa. Ale když už jí takhle našel tak si ho aspoň prohlédla. Musela uznat, že mu to dnes slušelo.* No, konečně ti to sekne. *Mrkne na něho s mírným úšklebkem na rtech a poklepe dlaní na jeho rameno. Jak jinak než že mu to slušelo. Snad už od dětství mu to slušelo a dnešek nebyla vyjímka. Ale Davidovi to stejně slušelo ze všech nejvíce.* Novinky? Tak říkej! *Pobídne ho ke slovu s nastraženými uši. Tohle bylo přesně pro ní. * Davida?! Jako mého bratra Davida? *Nadzvedne obočí s nevěřícným úsměvem na rtech. * Neděláš si ze mně legraci, že ne? *Podívá se na něho s trochu přimhouřenými oči , ale stále se širokým úsměvem na rtech, jelikož měla radost za Davida.* Počkej, řekl jsi 'po mé návštěvě'? Co jsi jim provedl? *Zeptá se ho s úšklebkem na rtech a napije se z kelímku, který už je skoro prázdný.*
Anonymní
Anonymní
Pobaveně se na něj podívala a pokrčila rameny. ,,Záleží v jakých situacích. Ve všem mít trpělivost přeci nemůžu." Třeba v takovém doprošování se neměla moc trpělivosti. To vždycky strašně rychle vzdala, jelikož se poté považovala až skoro za otravnou. A ona nechtěla působit otravně. Zasmála se, když jí přiznal, že jeho mámě málem zlomil nohu, když se ho pokoušela naučit tancovat. Zároveň ji to však trochu vyděsilo, protože.. co když skončí stejně?! Nemohla si dovolit mít zlomenou nohu! To by poté skončila v nemocnici, což by znamenalo to, že by prošvihla hned několik přednášek. A to by začala šílet, protože škola pro ni byla vším. ,,Tak to doufám, že u mě budeš mnohem obezřetnější," podívala se na něj skoro až s prosebným výrazem, možná na ni šlo i trochu poznat, že se toho bojí. Ale byla odhodlaná jej to naučit, ne že ne. Nebylo to tak těžké, a on určitě nebyl zas takový nešika. ,,To beru," zářivě se na něj usmála a pozorovala, jak se od ní vzdaluje. Byla ráda, že se nikde nemusí tlačit, nesnášela to. Mezitím, co na něj čekala, pro ně našla místo na sezení, aby je nebolely nohy z toho stání. Neustále ho při tom pozorovala, aby nakonec nebyl zmaten z toho, že někam zmizela a tím pádem jej opustila. Takhle na něj mohla zamávat, aby věděl, kde se nachází. A přesně to taky udělala, když viděla, jak si to míří nazpět. Kluka, který do něj vrazil a ani se neomluvil, chvíli probodávala vražedným pohledem a držela se, aby něco neřekla. I ona dokázala být hnusná, ale nechtěla si kazit večer. Proto se raději podívala zpátky na Blainea, který jí jen svou přítomností vykouzlil úsměv na tváři. Převzala si od něj kelímek a stejně jako on ho pozvedla výše. ,,A na to, že budeš opatrný a nezlomíš mi nohu," dodala s úšklebkem ve tváři, načež si ťukla s jeho kelímkem. Poté z toho svého trochu upila, přičemž se zašklebila, jelikož ji moc nechutnal. ,,Co to je?" podívala se na barvu té tekutiny a snažila se odhadnout, co všechno se v tomhle drinku nachází. Avšak neúspěšně.
#d40f21
Lacey Jensen
Poèet pøíspìvkù : 112
Join date : 05. 07. 17
„Cítím se jako nejšťastnější osoba v sále, tedy hned po Davidovi, ten musí být v ráji,“ pobaveně se na Izzy usmál, pokračoval v té hře o bohyni, protože jí to vážně slušelo, i když očekával nějaké hot červené či černé šaty, co budou obepínat její postavu, ovšem na tohle si nemohl stěžovat. Rád s ní vtipkoval a rád s ní vtipkoval o Davidovi, nikdy to ale nemysleli zle, měli ho oba moc rádi. Aby ještě ne, takový milý truhlík, toho musí mít rád každý, Vlastně chápal, co na něm Rosie vidí. „Takže jsem oblečen vhodně na setkání s tebou?“ zazubil se na ni, ona vždy musela lichotku podat originálním způsobem, nemohla jen říct “jo, sluší ti to“, nebo minimálně jemu to tak nikdy neřekla, ale kdo ví, jak lichotí ostatním, asi to ani nechce vědět. Spokojeně se usmál, když byl vybídnut, aby vyklopil ty novinky, se kterými přišel. „Přesně toho. Tvého bratra Davida. Mého nejlepšího kamaráda Benjího,“ odkýval jí to, schválně i použil onu roztomilou přezdívku, aby pochopila, že doopravdy myslí toho jedinečného Davida, co se s holkama moc nebaví, vlastně skoro vůbec a když, tak neúspěšně. „Legraci si z tebe dělám rád, ale o tomhle se nežertuje,“ prohlásil s vážným tónem, o milostné šanci Davida by si totiž doopravdy nedovolil žertovat, protože.. sakra, ten kluk má konečně nějakou šanci! A ještě se trefil do Rose, vážně dobrý výběr, to mu bude muset později pochválit. „Jen jim přinesl punč.. Nealko smíchaný s alkoholickým, ale ani jeden z nich nepije, mohlo by to stačit na to, aby se jim odbouraly ty jejich stydlivé zábrany,“ nevinně se uculil, byl na sebe velice hrdý, jak to skvěle vymyslel a zakryl tak, že nikdo neodhalil tu přítomnost alkoholického punče. Hlavně on je nechtěl opít, i když i to by byla sranda, jen chtěl, aby se bavili.
color #ff0000
Charles Hicks
Poèet pøíspìvkù : 130
Join date : 14. 12. 17
*Dívala se na tu scénu před sebou, kterou způsobila ta malá hnědovlasá holka. Ta určitě nepatřila do holčičího spolku, protože to by se chovala jinak. Přeci jen Sofia byla tou 'vůdkyní' takže by ta holka měla mít aspoň špetku nějaké úcty, jež má dokonce i Blair a to je co říct. Kelímek s punčem stále drží v rukou a ta holka měla takové štěstí, že se nerozlil nebo to by byla pohroma větší než je teď. Dívá se na Sofii a poslouchá její španělštinu. Sice nevěděla co té holce říká, ale viděla, že to není nic moc příjemného. Možná si ta holka dala dvě a dvě dohromady a přišla na to, že obě dvě patří do dívčího spolku. Samozřejmě, že nešlo přeslechnout slova dívky, která neměla zdání s kým to vlastně mluvila. Musela uznat, že Sofia měla vážně pěkné šaty, které snad přesně pasovaly na její hubenější postavu.Skousne si ret a poté přesune pohled na onu dívku, jelikož se zase obrátila čelem k ní. * Máš prostě a jednoduše dávat pozor! To tě nikdo nenaučil dívat se na všechny strany? *Zamračí se na ní. Vždy když člověk couvá dozadu tak by se měl podívat jestli tam za ním někdo nestojí a ta holka na to zřejmě zapomněla. Tahle holka si dovolovala snad až moc. I když Blair vždy měla ráda drama, chaos a podobně tak zrovna dneska na tohle neměla moc náladu a proto jí moc nenapadalo co by jí ještě mohla říct, ale je si jista toho, že na něco přijde. Dneska to měl být aspoň trochu klidný večer a měla v plánu si ho užít a snad všechno se dařilo do té doby než na scénu přišla ta holka.* Příště si dávej pozor kam koukáš ať to neskončí podobně. *Poučí jí trochu jemnějším hlasem, ale pořád stejně tvrdým a hlasitým podtónem. Přeci aby si nemyslela , že jí to nějak odpouští , to teda ne.*
Anonymní
Anonymní
Tak to bych asi taky měla být nejšťastnější osoba zde, přeci jen jsem si jista, že tvoje vystoupení ohromilo nejednoho studenta tady. *Pokrčí rameny s hravým úsměvem na rtech. Její modré šaty jí bohatě stačily a se svou volbou byla spokojena. Samozřejmě, že v šatníku měla možná i o něco lepší kousky, ale po dnešní večer tyhle šaty byly tak akorát vyhovující. Ona vždy ráda s Charliem vtipkovala ať už se jednalo o ně samotné nebo se jednalo o Davida. I když David byl vždy číslo jedna v jejich vtipech, přesto ho samozřejmě měli oba dva moc rádi. Možná každý trochu jiným způsobem, ale oba ho mají rádi. * Dalo by se říct, že ano. Ale jistě, tobě to sluší vždy. *Nezapomene podotknout onen fakt ohledně jeho vzhledu. Každému lichotila jinak, i když ona vlastně lichotila jen těm, které dobře znala a kterým to vážně slušelo. Pobídne ho aby jí vyklopil všechny novinky, které má. Ona přeci jen studuje žurnalistiku takže je jednoduše určená k tomu být zvědavá. Jakmile Charlie použil i přezdívku kterou oslovoval Davida, tak si byla jista, že mluvil o jejím bratrovi. * V tom případě tomu nemůžu uvěřit! Jsem na něho pyšná. *Pokývá pyšně hlavou se stálým úsměvem na rtech. Byla za něho vážně hodně ráda, přeci jen to byl její bratr. Ten který snad nikdy neměl vážnější vztah. * To je pravda, tohle je vážná věc. *Úplně se těšila až začne Davida vyslýchat a ptát se ho na samé otázky ohledně té šťastné se kterou se tím pádem musí někdy poznat. * To byl dobrý nápad. A vlastně kde teď stojí? *Rozhlédne se kolem sebe, ale i když má podpatky a je o něco vyšší než obvykle tak nic nevidí, nebo aspoň je ještě nezahlédla. Ale až je zahlédne tak na řadu nastupuje její mobil a všechno to dokumentuje.* No a jak se jinak máš? Dlouho jsem tě neviděla. Nějaká nová holka na obzoru nebo jsem ti zatím zůstala jen já? *Podívá se na něho s úšklebkem na rtech a prohrábne si vlasy.*
Anonymní
Anonymní
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru