Před pár dny slyšel, pro některé, o velké události, která se má konat ve škole. Vánoční ples. Přemýšlel nad tím, zda by se tam mohl jít podívat, ale to by se musel nějak slušněji obléknout a nemít na sobě to skvělé a pohodlné všední oblečení. Sice mu to bylo proti srsti, ale nakonec přikývl a vzal si na sebe svůj kostým, ve kterém vypadal poněkud slušně. Bylo to takové zvláštní, ale ten pohled na sebe se mu opravdu zalíbil. Dokonce zauvažoval, jestli by to nezačal nosit častěji. Ovšem ten nápad později vymetl z hlavy, protože by to nebyl on, kdyby tohle nosil s oblibou. Na internetu si našel návod na to, jak by si měl uvázat kravatu. Ano, nikdy si ji neuvazoval sám. Pokaždé mu ji někdo zavazoval, máma, ale když to zkoušel sám, málem se přiškrtil. Proto se vyhýbal společenským akcím, aby to nemusel nosit. Když vyšel ze spolku, začalo mu chybět to teplo a pohodlná postel s notebookem a filmem. Ovšem tohle bude muset překousnout. Podívá se tam, chvilku tam pobude a zase odejde. Stejně tam bude jako vzduch, který bude létat kolem všech a nikdo se ho nevšimne, protože je trochu tichý. Neignoruje, ale jen nerad mluví. Plně dává svou pozornost a odpovídá, ale prostě nemá tak bohatou slovní zásobu, aby se rozmluvil na prezidentský proslov, který byl trval půl hodiny. S dlouhým nádechem a výdechem vlezl do budovy, kde se konal onen ples. Všude studenti, sem tam zahlídl nějakého profesora jako dozor. Proplétal se kolem tančících lidí, až se dopletl k menší tribuně, kde sedělo pár lidí. Mohl by se k nim přidat a sednout si k nim. Znělo mu to jako skvělý nápad, který také uskutečnil.

U ní to nebyla jen nějaká blbost, nikdo jí to asi ani neřekl, tudíž je to pro ní něco více speciálního, než třeba pro ostatní slečny. A co se týče červenajícího Mattyho rudého jako jahůdka, jak rozkošná kombinace. Asi by se válela smíchy po zemi, ale zároveň by se roztekla jako zmrzlina ze sluníčka. Usměje se nad jeho poznámkou, ale nic na jeho slova neřekla. Má hodně zač, už to že jí pozval, za to by mu měla poděkovat. Ani to nečekala, protože předpokládala že si najde nějakou jeho slečnu, na které tajně ujíždí. Už se neviděli dlouho, tudíž by mu to ani za zlé dát nemohla, avšak ona žárlit umí, to ne že ne. Uculí se při objednání svého nápoje na barmana, ten rovnou mrkne na Mattyho, jako kdyby mu naznačoval že si dobře vybral. Otočí se k Mattymu a opře se o bar. „Hmm.. Já tě přeci dokážu překvapit. Třeba jak jsem ti skočila do náruče v cukrárně.“ Zakření se nevinně, odhrne si pramínek blonďatých vlasů ke straně, jelikož už jí zase maličko zlobí v obličeji. Upije svého drinku, za který samozřejmě nejdříve poděkuje. Maličko jí znervózní čím dál více plný a plný sál. Těla na tělech, to zrovna nemusí. Ono ani tyhle akce, i když se snaží. Ví že se ale bude cítit dobře, Matty si s tím vždycky uměl poradit. Nebyl den, kdy by se s ním necítila bezpečně, nebo se jí s ním něco stalo. Dokázal jí uklidnit a zvednout jí náladu do té úžasné růžovoučké. Pozorovala tu slečnu hrající na klavír a přikývla. Hraje celkem dobře, říkala si. Občas jí něco zatahalo za uši, ale hrozně se jí líbilo jak spolu zpívají. Byla jako v transu a vůbec Mattyho na kratičký moment neposlouchala. Cvakne jí v hlavince se slovy ‚Hups, mluvil na mě!‘. Otočí svůj pohled s úsměvem k němu. Zhluboka se nadechne. „Tak dobře.. Ale jestli ti šlápnu na nohu, tak sis o to řekl ty sám!“ vyplázne hezky jazyk, odloží svoji skleničku už s nezájmem k ní. Teď má před očima a v hlavě jen Mattyho. Jemně ho chytne za ruku a vyrazí s ním na parket mezi už pár lidí, co se tam nahromadí. Chytne se ho opatrně jak má a zahledí se mu do očí.

Všimol si ako sa začervenala, akoby nemohol. Bolo to ale podľa neho hrozne roztomilé, to jej už ale nepovedal, pravdepodobne by ju dostal ešte do väčších rozpakov a to nechcel. „Je to pravda, za tú sa neďakuje.“ Usmeje sa na ňu. Nie je nervózny ako ona ale až tak si istý sám sebou nie je. Možno na to nevyzeral ale s dievčatami mu to veľmi nešlo, párkrát dal nejaké komplimenty a tým to haslo. Odborník bol skôr Charlie, možno preto mu stále dohadzoval nejaké dievčatá. Pohľad presunie na svoj oblek než ho dá zase na Rose. „Díky. Nie som veľmi zvyknutý nosiť obleky, je to dosť naozaj divné.“ Pobavene sa usmeje, než jeho pozornosť upúta Charlie. Prikývne na slová Rose a mierne sa pousmeje. „Priatelíme sa už od detstva. Je otravný ale inak nie je až taký zlý.“ Nevyzerala práve nadšene keď padla téma na Charlieho, asi ho veľmi nemusela. Je pravda, že keby sa s ním nepoznal tak dlho, asi by ho až tak nemusel, hlavne preto, že sú obaja úplne rozdielni, spoločný majú tak jedine spev. Nad tým chalanom čo do neho vrazil už ani nepremýšľal, bol ale rád, že súhlasila a išla s ním od toho punču ďalej. Zavrtí nad nimi hlavou, ale jeho pozornosť upúta Rose, keď mu ponúkne jej punč. Rozhodne to nečakal aj keď ho to určite potešilo. „Nikdy mi to nechutilo aj keď je pravda že nealkoholický som nemal.“ Pokrčí ramenami a prejde bližšie ku nej. „Si si istá?“ Musel sa ešte spýtať, či jej to vadiť naozaj nebude, veď predsa odpije z jej kelímku. Nakoniec si ho ale vezme a rovno aj trochu odpije, než jej ho znova vráti. „Nie je až taký zlý ako som očakával.“ Povie po chvíli ticha, na čo sa pobavene usmeje. „Asi si neskôr po neho pôjdem. Ak nejaký zostane.“ Otočí sa k stolu, kde je stále hrozne veľa ľudí. Aj keď je pravda, že oni si skôr budú brať alkoholické nápoje než nealkoholické, preto je viac než možné, že mu niečo zostane.

Grace čekání před koupelnou, než se někdo vysprchuje, v podstatě nezná. Není totiž v žádném spolku a upřímně? Vyhovuje jí to. Má svůj menší byt, je maličký, ale pro ní to stačí. Dlouho rozmýšlela, jestli se na ples vůbec vydá, ale volala jí matka s tím, že by tam měla jít, když jí poslala tak krásné šaty. O těch Grace ani nevěděla, dokud však ráno kurýr nepřivezl velkou krabici k jejím dveřím a nezazvonil na ní. Doběhla tam v pyžamu a prohlédla si ho. Snažila se vysvětlit, že je to omyl. Ale vzhledem k tomu že je to na Grace Hawkins, o omyl se nejedná. S krabicí dorazila až do svého pokoje a rozbalila ji. Nadšeně zatáhla za tmavě modrou stuhu a vykulila své oči překvapeností. Tohle jí matka opravdu koupila? Vždyť tohle vůbec neodpovídá její osobě. Je to taková tichá myška co na sebe nerada upoutává pozornost. Po hovoru s matkou se však nechala přemluvit. Držela mobil v ruce a pozorovala šaty na posteli. Skousla si ret a přípravy jednoduše začaly. Dala si vanu, nu a pak se oblékla do tmavě modrých šatů odhalující ramena. Na vršku byly všude modré a i bílé perličky a v půlce pasu už začala sukně. (odkaz) Své vlasy si vyfénovala a ani je nemusela kulmovat, aby se nádherně navlnily. Upraví je maličko, aby to nevypadalo, jako že právě vylezla z postele celá pocuchaná od fénu no. Maličko se namaluje, avšak jen tak decentně, jak jinak. Připne si korálkové bílé náušnice a vyrazí v černých lodičkách na ples. Byla středně vysoká, a podpatky jí trochu přidaly. Nervozita stoupala, hlavně když se na ní třeba skupina kluků ohlédla. To pak dosti rychle zrychlila a dokonce i v podpatcích! Při schodech do budovy si nadzvedne velkou sukni a vejde. Rozhlédla se nejistě kolem sebe, věděla že zaujme pozici někde na tribuně a bude jen přihlížet. Kráčí si to kolem tribun zamyšleně, najednou jí odpadne náušnice, ale toho si nevšimne. Všimla by si toho leda, kdyby se jí zasekla ve vláknech sukně, což se nestalo. A zvuk žádný neslyšela.

Tak jako pravděpodobně každý, se musel také podívat na ples. Neměl doprovod, ale to mu extrémně nevadilo. Proč by mu to také mělo vadit, že? Vystačí si sám a nestydí se za to, že tam přijde sám. Měl všechno nachystané. Dokonce se i úžasně vyspal, takže úsměv na tváři a dobrá nálada mu také chybět nebude. Přesunul se do koupelny, aby se sebou něco udělal. Výjimečně si dá na sobě záležet, aby nevypadal jako nějaký osel, stejně tak bude vypadat. Jak mile jeho nějaké úpravy byly hotové, přesunul se zpátky do svého pokoje, aby se mohl obléknout. Byl na sebe pyšný. Líbil se sám sobě, a kdyby byl holka, chodil by sám se sebou. Jeho oblek v temných barvách se mu velice líbil. A to je co říct, protože zbožňuje veselé barvy. Ještě si uvázal kravatu a mohl vyrazit. Když dorazil do sálu, nemohl se přestat divit. Litoval toho, že si nevzal foťák, protože tady by byly naprosto úžasné fotky. Pozdravil se s pár lidmi, které znal. Jak ze spolku, tak i ze stejného oboru. Měl radost ze všeho. Z výzdoby, z toho jak byli všichni oblečení, z toho jak se prodíral skrze dav, aby se dostal někam dál. Možná měl až moc velkou radost, ale co s tím člověk udělá. Rozhlížel se kolem sebe, jestli ještě nezahlédne někoho známého. Světe div se, ještě jeden človíček se tady našel. Okamžitě se k ní rozešel. “Teddy!“ Zamával na ní i když stál pár metrů od ní. “Nečekal jsem, že tady budeš. Hrozně ti to sluší.“ Vybalil na ní hned ze začátku. To by nebyl on, aby nezačal hned chválit.

Mykne jej jedným kútikom a mierne zavrtí hlavou. Jasné, že mu neverí až taká hlúpa nie je. Nie, že by jej to vadilo, skôr jej to prišlo trochu nepríjemné. Nikdy nemala rada ak na ňu niekto míňal príliš peňazí, potom sa cítila, že im niečo dlžila. „Možno. Ale táto určite bola. Ale ako som povedala, budem predstierať, že to drahé vôbec nebolo ale len pod podmienkou, že nič drahé od teba nedostanem. Nikdy.“ Usmeje sa a nadvihne jedno obočie, pričom ho sleduje čo jej na to povie. Nie, že by od neho ešte niečo niekedy očakávala, skôr to hovorila len.. pre istotu. Prikývne len ale viac sa už ku sľubom nevyjadruje, povedali si to a to proste stačí. Hlavne pri ňom mala pocit, že mu môže dôverovať naozaj so všetkým, za čo bola viac než rada. „To je tajomstvo.“ Zasmeje sa potichu, než sa na neho nevinne usmeje a pokrčí ramenami. „Možno ti to niekedy poviem.“ Nie, že by to bolo nejaké veľké tajomstvo, určite mu to povie. Pozvanie do tanca naozaj nečakala, preto bola taká prekvapená, to sa ale skoro ihneď zmenilo. Nebolo by vôbec milé keby to pozvanie odmietla. Teda nie, že by to robila len preto, chcela si s ním zatancovať. Dokonca to stálo za to, pretože uvidela ďalší z jeho úsmevom, ktoré sa jej tak páčili. Jednu ruku mu položila na rameno, tou druhou sa zase chytila tej jeho, čo ju prinútilo sa na pár sekúnd aj usmiať. „Takže to je ďalšia tvoja slabosť? Nejde ti tancovanie?“ Zasmeje sa a rovno začne nasledovať jeho kroky. Bolo jej naozaj príjemne preto si to dosť užívala. Netrvalo to ani dlho a zacítila miernu bolesť na nohe, od toho ako jej na ňu skočil. Možno by pár dievčat bolo pohoršených alebo by sa naštvalo ale ju to len rozosmialo, hneď sa ho ale chytila pevnejšie než predtým. Ani sa nezastavovala a proste pokračovala. „Na tú jednu chybu, to také zlé nie je.“ Poznamená, na čo sa pozrie na neho a usmeje sa. To, že jej na tú nohu skočil jej vôbec nevadilo, každý predsa nejakú chybu niekedy urobil.